Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Little Misfortune

18.09.2019
28.05.2020
29.05.2020
kompatibilní
74
13 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Příběh adventury Little Misfortune sleduje osudy osmileté holčičky Ramirez Hernandez, obdarovanou úžasnou představivostí a ne až tak úžasným dětstvím. Jakmile v hlavě začne slýchávat hlas, rychle se s ním spřátelí a vyráží za dobrodružstvím. Pan Hlas, jak si jej pro sebe pojmenovala, jí totiž slíbí, že jestli si s ním zahraje hru a zvítězí, obdrží jako cenu Věčné štěstí, které by pak mohla přinést domů mamince. Ale kdo je to ten Pan hlas - je to jen imaginární kamarád, výtvor bohaté fantazie nebo něco víc?

Interaktivní příběh této hry se odehrává ve stejném světě jako Fran Bow, což je předchozí počin dvoučlenného studia Killmonday Games. Kombinuje prvky pohádky a hororu a skrze hlavní hrdinku se před hráčem odvíjí děj plný nadpřirozených prvků, roztomilých postaviček i dospělých témat. Na hráče tak čekají různé hádanky, prozkoumávání ručně kresleného světa a zajímavé dialogy s možností volby, kdy rozhodnutí nebudou dobré či špatné, avšak budou mít dopad na další dění.


Poslední diskuzní příspěvek

Všude to teď vidím na Tiktoku a myslel jsem si že je to jako něco novýho a ono vůbec :D Zatím z videí mi to teda nepřijde vůbec vtipný a je to jen takovej nejvíce ohraný laciný humor zaobalený do toho že ho dělá rádoby cute malá holčička v temnějším hávu :D WTF?

To fakt nekomu prijde vtipny?

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Jednoznačně je třeba se podívat na popis hry a nejen na obrázky. Hra na první pohled působí jako nějaká veselá point-and-click adventura, ale přitom je to temný interaktivní příběh, ve kterém počátek příběhu, smrt hrdinky, visí jako Damoklův meč nad každým vaším rozhodnutím a malým výrokem a kde skoro trnete, co zase Misfortune odhalí o svém životě.

Herní mechanismy jsou minimalistické (jdi vlevo, vpravo a házej třpitky) a hrací doba na odehrání jednoho příběhu je malá. Avšak přišlo mi to vhodné pro formát hry a její cíl, kdy ji lze skoro odehrát na jedno sezení jako interaktivní film. Kdokoliv, kdo má rád interaktivní zajímavé mysteriózní příběhy by myslím Little Misfortune mohl zkusit.

Pro: příběh, atmosféra, dialogy

Proti: zrádnost prvotní prezentace

+12
  • PC 70
Jeden z mých prvních vydařených komentářů, zde na databázi, bych označil ten k horrorové adventuře Fran Bow, který se dá kupodivu číst i po těch letech, co jsem ho napsal. Zmiňovanou Fran Bow doteď považuji za povedenou horrorovou point’n’click adventuru a po jejím dohrání jsem byl natěšený na to, s čím Killmonday přijdou příště. V roce 2019 jsme se dočkali hry Little Misfortune, ke které jsem se díky Humble Bundle, nedostatku času a mé lenosti dostal až nyní… (Pozn.: když mluvíme o té lenosti, tak tento komentář je starý už čtvrt roku a zveřejňuji ho teprve až nyní...)

Hned si lze všimnout, že si Killmonday drží svůj osobitý styl, který míchá hororové, drastické prvky s roztomilostí a nevinností. Po vizuální stránce, ať už se bavíme o grafickém zpracování, či cutscénách je vidět značný posun dopředu, avšak jádro, které jsme mohli spatřit u Fran Bow je stále stejné. Little Misfortune má svůj šarm a její hezky kreslená grafika dokáže společně s napínavým příběhem a povedeným soundtrackem budovat napjatou atmosféru, která panuje městečkem Openfields, kde se hra odehrává.

Dalo by se říct, že příběhově je Little Misfortune „odlehčenější“ než Fran Bow. Klade se zde větší důraz na černý humor, ovšem stále hra vypráví temný příběh, kde nejsme ochuzeni o drsné a strašidelné momenty. Jak jsem již zmiňoval hra má dobře budovanou napjatou atmosféru, kdy celou dobu netrpělivě čekáte, jak se celý děj vyvrbí. Příběh mi přišel promyšlený a díky symbolice a odkazům vás přiměje přemýšlet a uvažovat. Dialogy jsou dobře napsané, zábavné a vesměs většina hlášek, i těch infantilních, mě bavily. Misfortune je jednoduše roztomiloučká a otravná holčina zároveň, jak malé děti většinou bývají. Nejsilnější na celé hře je však závěr, který ve mně rezonoval ještě nějakou chvíli.

Největší overhaul si však zažila hratelnost, ovšem záleží, pokud se jedná o změnu k lepšímu… Hratelnost se totiž oprostila od klasické point’n’click adventury k prostému walking simulátoru, kde se můžete pohybovat pouze doprava a doleva. Z herního hlediska jsme ochuzení o klasické logické hádanky a díky limitované hratelnosti a všudypřítomnému rozhodování může hra spíše připomínat interaktivní adventuru od TellTale nebo Dontnod. Ona i ta interaktivita spíše tkví v různorodém průběhu hrou než ve větvení příběhu, či ovlivnění samotného konce. Je to škoda, vzhledem k tomu, že hra není nijak dlouhá a můžete jí dohrát během jednoho večera… Osobně mi tento odlišný formát nevadil a chápu, že si chtěli vývojáři zaexperimentovat a více se soustředit na vyprávění, které ale samo o sobě funguje.

Po dohrání Little Misfortune jsem se utvrdil v tom, že švédské studio Killmonday Games je opravdu talentované a jejich tvorbu má cenu sledovat a zejména i hrát. Líbí se mi jejich osobitý styl, který doprovází kvalitní příběhy doplněné promyšleným a zajímavým světem. Ze hry je také znát, že je dělána s láskou a péčí… Říct, že se těším na jejich další tvorbu by bylo nošením dříví do lesa, ovšem nemohu si pomoct, a proto budu citovat konec svého komentáře k Fran Bow: „Těším se, co Killmonday Games přinesou příště!“ A tím jsem asi řekl vše.
+11
  • PC 45
Dobrý koncept, hezký art a hlavně úplně skvělý voice acting bohužel nestačily k tomu, aby z Little Misfortune bylo jakkoliv zapamatovatelné dílo. Walking sim totiž musí mít hlavně dobrý příběh, a to se tady bohužel neuskutečnilo. Hra balancuje mezi "temnou" a komickou rovinou, a hrozivě to nezvládá. Kulminuje to scénou kdy hlavní hrdinka během napínavé scény (konfrontace s hlavním záporákem) začne nekontrolovatelně prdět. (Sorry za spoiler.)

Kromě nezvládnutého humoru je nezvládnutý i celý příběh hry, který bohužel od začátku do konce nedává sebemenší smysl. I když se místy zjeví náznaky hezkého lore, po dohrání vám nezbyde než si přehrát v hlavě celý příběh znovu a uvědomit si že vlastně vůbec nechápete proč se většina věcí ve hře vůbec stala.

Bohužel zklamání. Ale podobně jako stejné studio co stvořilo Fahrenheit eventuálně došlo k Detroit: Become Human, věřím že tak o dvě tři hry později vyrobí autoři mistrovský kousek.
+8