Fahrenheit (v USA vydaný pod názvem Indigo Prophecy) je thriller odehrávající se v New Yorku, kde se, neznámo proč, obyčejní lidé rozhodnou rituálně vraždit, bez jakékoliv příčiny. Hlavní hrdina Lucas Kane se stane jedním z nich, když na pánských záchodech zapadlé restaurace v tranzu ubodá naprosto cizího muže. Když se druhý den Lucas probudí, vzpomíná si na svůj hrozný čin, ale nepamatuje si, proč ho spáchal. Zoufale se snaží najít odpovědi a při tom si musí dávat pozor na policejní vyšetřovatele Carlu Valenti a Tylera Milese, kteří vraždu vyšetřují a dřív nebo později se dozví, kdo je vrahem.
Tvůrci o hře prohlásili, že žánr hry je spíše "interaktivní film" než cokoliv jiného. Každý, kdo Fahrenheit hrál, jim nejspíš dá za pravdu. Hra se snaží o to, aby se hráč maximálně vcítil do příběhu a chování postav. Celý děj budete sledovat hned z několika pohledů - kromě Lucase budete ovládat i policisty Carlu a Tylera, kteří zpočátku berou případ jako další obyčejnou vraždu v New Yorku, a místy také Lucasova bratra Markuse. Se vcítěním se do hry souvisí i intuitivní ovládání - akce postavy děláte gesty myší (zatáhnutí za kliku pohyb myší do strany, přelézání plotu - složitější gesto napodobující pohyb atd.). Spoustu příběhových akcí můžete řešit několika způsoby a hra má několik zcela rozdílných konců. Netypické jsou arkádově laděné akční scény, kde musíte stisknout klávesy v daném pořadí a časovém limitu. Filmový zážitek podporují četné cut-scény, atmosferická hudba a také hratelné Lucasovy pohledy do minulosti.
@Kuba1911 (komentář): Rychlý spád ve sbližování mě taky šokl, než jsem se pozorně podíval na datumy a zjistil, že jsme u Carly přebývali skoro měsíc. Trochu to přeskočili.
Dohráno. Vytkl bych tomu dvě věci. Jednak ovládání. Fixní kamera byla, je a vždy bude na pytel a tady si postava opravdu kolikrát dělala, co chtěla. Celé filmovosti to moc nepřidalo, když jsem dělal komické pohyby ve snaze se někam dostat.
Druhá výtka jsou quicktime eventy. Jejich pojetí je docela těžké, resp. vyžaduje soustředění. No jo, ale v pozadí běží krásně udělaná mocapovaná cutscéna, na kterou já se nemůžu soustředit, protože musím čumět na barevné trojúhelníčky, což je taky debilní řešení, protože mnohdy nebyly dobře vidět. Některé cutscény mají i několik minut a člověk jak trotl furt jen civí na barvičky a snaží se to nezeslonit. A z animace nic nemá.
Pochválit musím atmosféru, spád, mocap, charaktery... ta 80 % tomu sedne. Že jsou hry ke konci dost přitažené za vlasy jsem si tak nějak zvykl, tak mě to asi ani nijak nešokovalo. Po přečtení shrnutí od John Mirra uznávám, že je to prdlý vlastně celý. Ale tak je to hra a u těch jsem milosrdný :-D
A díky za tip do herní výzvy, ať už mi ho dal před časem kdokoliv.
Dohráno. Vytkl bych tomu dvě věci. Jednak ovládání. Fixní kamera byla, je a vždy bude na pytel a tady si postava opravdu kolikrát dělala, co chtěla. Celé filmovosti to moc nepřidalo, když jsem dělal komické pohyby ve snaze se někam dostat.
Druhá výtka jsou quicktime eventy. Jejich pojetí je docela těžké, resp. vyžaduje soustředění. No jo, ale v pozadí běží krásně udělaná mocapovaná cutscéna, na kterou já se nemůžu soustředit, protože musím čumět na barevné trojúhelníčky, což je taky debilní řešení, protože mnohdy nebyly dobře vidět. Některé cutscény mají i několik minut a člověk jak trotl furt jen civí na barvičky a snaží se to nezeslonit. A z animace nic nemá.
Pochválit musím atmosféru, spád, mocap, charaktery... ta 80 % tomu sedne. Že jsou hry ke konci dost přitažené za vlasy jsem si tak nějak zvykl, tak mě to asi ani nijak nešokovalo. Po přečtení shrnutí od John Mirra uznávám, že je to prdlý vlastně celý. Ale tak je to hra a u těch jsem milosrdný :-D
A díky za tip do herní výzvy, ať už mi ho dal před časem kdokoliv.
Pro: atmosféra, hudba, příjemné postavy, některé akční sekvence jsou moc pěkně provedeny
Proti: závěr příběhu