Jelikož se Fahrenheit podle zdejšího hodnocení, kterého si velmi vážím, nachází na předních příčkách adventurního žebříčku a já adventurám do jisté míry holduji, nemohl jsem si jej nezahrát.

Po kvízu během instalace, který se týkal převážně města New York, jsem pomalu začal v roli stíhaného Lucase a detektivů Carly a Tylera rozplétat zamotaný příběh a postupně jsem se tak dozvěděl, proč a za jakých okolností se vše semlelo. Proč klečím na záchodcích nad mrtvolou cizího člověka s rukama od krve. Ve vzpomínkách Lucase jsem dokonce mohl kladně či záporně ovlivnit i události z minulosti, které následně měly vliv na jeho psychiku.

Na psychiku všech ovládaných postav měly pozitivní či negativní vliv i běžné činnosti, jako je spořádání pizzy, pití kávy nebo třeba zapnutí rádia, ale duševní stav mohly ovlivnit také různé typy odpovědí. Těch se docílilo, podobně jako většiny úkonů, pomocí pohybu myši na některou ze světových stran, přičemž na ně byl určen krátký časový limit.

Jediné, co jsem neměl příliš v oblibě, byly speciální minihry, při kterých se musely stiskout tlačítka na klávesnici ve správnou dobu podle zvýrazněných ukazatelů na monitoru, přičemž jsem nestíhal ani zajímavé animace, ani české titulky, protože mé veškeré mé soustředění pohltilo právě zmíněné mačkání tlačítek. Naštěstí byla při nižší obtížnosti určitá tolerance chybných úderů a jelikož se obtížnost dala měnit neustále, přešel jsem nakonec i tyto pasáže.

Fahrenheit má temnou atmosféru, která je podbarvena skvělým hudebním doprovodem, obsahuje bonusy ve formě obrázků a videí, jenž lze zakoupit za bonusové body a k tomu všemu ještě existuje více možných zakončení celého příběhu, a tak nemohu jinak než doporučit tento interaktivní film každému nadšenému příznivci adventur.