Call of Juarez: Gunslinger

Techland najel na kapku magického realismu ve stylu Márqueze a Bernièra a nadělil hráčům... v podstatě takovou ulítlou omluvu za příšerný Cartel.

Abych řekl pravdu pravdoucí, Gunslingera hodně zachraňuje právě ona ujetá "Borderlands" stylizace a pohodový gameplay, protože o nějakém vtahujícím a zajímavém příběhu se zde rozhodně mluvit nedá. Na jednu stranu se mi líbí onen nápad, že hráč je v podstatě kompletně pod kontrolou vyprávění Silase (které je z části bullshit, z části pravda), v rámci čehož se může znenadání změnit nejenom prostředí, ale nepřátelé, se kterými bojuje. Tvůrci si s tím i hezky pohráli, například mi přišla super sekvence, kdy jsem byl jako hráč zaseklý ve zdánlivě nekonečné smyčce vstupování do toho samého vagónu, protože děj se nemohl posunout dál, jelikož Silas se šel vychcat. Nemluvě i o části, kde jsem znenadání a zčistajasna bojoval s indiány jen kvůli tomu, aby vyprávějící Silas získal pozornost posluchačů. Celkově to vlastně působí, jakoby si hra hrála s vámi, ne naopak. A přesně to je na ní asi nejzajímavější.

Ale ve výsledku mě vlastně mrzí, že Gunslinger nabídl pouze jen takové pohodové lážo plážo dobrodrůžo bez nějakého zajímavého a vtahujícího příběhu, obzvlášť s ohledem na první díl, který si po narativní stránce získal mou plnou pozornost už od první kapitoly. Na jednu stranu oceňuju, že Techland se rozhodl pojmout téma Divokého západu méně vážněji a v podstatě si z něho zde dělá tak trochu srandu. Ale zároveň tím svým "Look how cool it is", které převažuje nad "Look how deep it is", mi asi Gunslinger v hlavě bohužel příliš dlouho nezůstane.

Hrál jsem samozřejmě se dvěma pistolemi, protože vím, co je cool. A musel jsem přece respektovat ducha celé série, ne? Celkově mi to navíc přišlo i jednoduší (hráno na Hard) než první dva díly, ovšem zároveň nemohu říct, že bych se během hraní nudil. Headshoty byly uspokojivé, tempo hry taky, plus hezky se poslouchala i hudba. Akorát teda nechápu, co mají Poláci s těmi křehoučkými nožičkami ze skla u svých herních protagonistů. Jak Geralta, tak i Silase může zabít pád z naprosto nesmyslně malé výšky, ze které byste v reálu neměli ani zlomeninu.

Ve výsledku je Gunslinger fajn ujetá střílečka se zábavnou hratelností, hezkou stylizací a pár fajnovými nápady, ale že by to byla nějaká vyloženě oslňující hra, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat, to se také moc říct nedá.