Okami

Tak to bylo dobrodružství.

Cítím se, jako kdybych dokoukal 6 sezón nějakého anime. (Konkrétně třeba Naruta, protože snad každý název, co byl v Okami, se mihl i v Narutovi) Včetně veškeré té přeplácanosti, kdy kdyby náhodou v osmé hodině hraní někdo přišel a zeptal se "...a vo co tam de?", tak už mu to bez desetiminutové přednášky nedokážete vysvětlit. A přesto jedině japonci dokážou smíchat příběh o reinkarnaci polozapomenutého boha, který shání svoje schopnosti, procestuje celý Nippon a víc třeba vnitřnosti císaře japonska nebo podvodní říši draků, potká absurdní množství postav, pro které dělá někdy ještě absurdnější úkoly (shánění psí jednotky, rybaření, soutěž ve vyhrabávání tuřínů, kradení šatů koupající se slečně, heh heh...), ke konci na to naplácnou ještě větší bizár cestování časem a teoreticky mimozemšťany... a stejně to všechno pohromadě dává smysl.
Menší výtku k postavám. Hezké bylo, že vpodstatě všechny mají nějaký svůj charakter, ale na můj vkus jich bylo strašně moc. Některé úkoly pro ně mi připadali jako fillerová část (už jsem zmiňoval, že mi to připomínalo anime? :) ) a když mi předhodili postavu, kterou jsem viděl naposledy před 20ti hodinami hraní, tak mi trvalo celkem dlouho, než sem došel momentu "Jo to je ten z lesa jak se bál!".

Grafika
Hezká, lehce cellshade, aby prostředí vypadalo jako na tradičních japonských malbách. Pokud jste teda v exteriérech, které musíte v průběhu hraní ještě nechat "rozkvést". Interiéry a jeskyně už jsou přinejlepším průměrné. Na druhou stranu je zde obrovská rozmanitost prostředí, protože se opravdu podíváte na pláně, pláže, hory, lesy, jungle, velkoměsta,... a všechno v exteriérech vypadá... prostě hezky.

Gameplay
Objevovačka - Vyprdnou vás na středně velkou mapu, tam je asi 20 různých věcí, které sbíráte a za které dostáváte zkušenosti na vylepšování. Hodně předmětů je provokativních, protože je jasně vidíte, ale můžete se k nim doopravdy dostat až později, po získání určité schopnosti. Vyluxujete tedy mapu, doděláte adventurní část, která vás pošle na další mapu a jedete odznova. Takhle stroze popsané se to může jevit jako opruz, ale hledání a dostávání se k předmětům je děsná zábava. :)
Adventura - Běž támhle a něco zabij/dones. Na v podstatě jednoduché donášení dokáže navnadit příběh a místama i dějové zvraty, co se během donášení stanou.
Puzzle - logické hádanky jsou většinou v dungeonech. Veskrze zábavné a člověk se občas zapotí, když musí použít ve správný čas víc schopností najednou.
Skákačka - normální skákání v exteriérech je v pohodě, ale některé dungeony speciálně na skákání, jsou díky hloupé kameře hodně napěst (zvlášť ke konci)
Minihry - Máme tu rybaření, které je i poměrně zábavné (zaháknout rybu, tahat jí proti směru, kterým plave a pak jí seknout) a hrabací minihru (prohrabat se určitou cestou až na dno a navigovat při tom panáka, co jde s váma). Šlo to, ale ve své podstatě jsem byl rád, že mi minihry nebyly předhazovány tak často.
Bojovka - Asi je mnohem komplexnější, než vím, protože můžete sbírat různé druhy zbraní, které mají různá komba podle toho, v jakém pořadí si je nasadíte... mě ale stačily dvě zbraně, které jsem dostal hned na začátku a k nim koupit pár vylepšených úderů v Dojo a dohrál jsem to s nimi až do konce. ^_^;;

Štětec
Možnost zastavit hru a začít čmárat znaky, které se postupně učíte, a které pomáhají v boji a k postupu hrou. Ono se to tak špatně popisuje, že by si to měl každý zažít sám. Tehdá to měla být hlavní devíza hry. :)

Závěr
Hru jsem pořídil ve Steamové slevě a ze začátku sem si jí chtěl jen tak zkusit. Po pár hodinách hraní sem začal být tak nějak pohlcován její rozlohou. Z původní vesničky a okolí s dvěma dungeony, jsem najednou odcestoval do další vesničky s vlastními problémy. A když už jsem myslel, že mám vyřešeno, tak najednou dějový zvrat a byl jsem ještě někde jinde. Pak dokonce i v jiném státě. Někdy v té době jsem si začal uvědomovat, že mě vlastně i hodně baví příběh. Zachraňování vesniček bylo jedno parádní dobrodružství. Tušil jsem, že vybobtná na záchranu světa a taky že jo, ale naprosto plynulým a přirozeným způsobem. A to jsem během hraní asi 5x myslel, že už jsem na konci. Málo která hra vás nechá zabít hlavního záporáka po 10ti hodinách hraní, aby vám v zápětí naservírovala ještě dalších 30 hodin hraní Když už jsem opravdu byl na konci, tak jsem chtěl hru strhat za příšernou skákací část, ale následoval děsný doják, takže to na těch 90% nechám.

Skončím jak jsem začal - ta hra je dobrodružství. Prožijte ho a nebudete litovat.

Also - hra dohrána v rámci Herní Výzvy 2018 - 8. "V zemi nikoho"
Rozehráno: 10.2.2018