Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hitman: Blood Money

Hitman: Blood Money HD, Hitman: Blood Money - Reprisal

IO Interactive •  Mi'pu'mi Games (PS3) •  Feral Interactive (iOS, Android, Switch)
26.05.2006
29.01.2013
11.01.2019
30.11.2023
25.01.2024
kompatibilní
85
393 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V roce 2006 vyšel čtvrtý díl populární série Hitman s podtitulem Blood Money. Zkušení IO Interactive vylepšili Glacier engine, takže hra vypadala k světu a dostalo se na pár inovací. Popravdě je to ale pořád starý dobrý Hitman. Žádné změny v konceptu nenastaly.

Příběh je strukturován obdobně jako v předchozím díle. Cutscény představují současný děj, v němž se odehrává rozhovor novináře s bývalým ředitelem FBI. Ten novináři představuje případy vyšetřování, které mají společný jmenovatel s číslem 47. Tyto případy jsou jednotlivými misemi, které číslo 47 přibližují k osudovému zjištění, že tentokrát někdo vystavil zakázku s jeho číslem. Hra čítá 13 misí, během kterých bude 47 opět cestovat po světě.

Proti starším dílům byla vylepšena grafika, hratelnost je opět vypilována, přibyly nové pohyby (např. šplh, použití člověka jako štítu), způsoby zabití (např. strčení přes zábradlí) a ozvláštňující prvky (např. zpráva v novinách o vraždě). Soundtrack je opět dílem Jespera Kyda za podpory Budapešťského symfonického orchestru a Hungarian Radio Choir.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Asi před dvěma roky, kdy jsem se poprvé setkal se sérií Hitman, jsem jakožto velký fanda stealth akce zrovna nezářil nadšením, a proto na scénu přišly další stealth tituly, mezi nimiž se Hitman velmi rychle ztratil a v mých očích jako nezdařený titul naprosto upadl v zapomnění. Bohužel stealth titulů ve světě PC her nepřibývá, takže do nejnovějšího dílu Blood Money, pro který jsem se nakonec z určité krize rozhodl, jsem zrovna extra velké naděje nevkládal.

Jak to dopadlo, bude pochopitelně z následujících řádků každému jasné, ale než se tak stane, tak bych se ještě rád na chvíli vrátil o těch pár let zpět, kdy jsem tajného agenta 47 téměř odsoudil k záhubě. Byl to totiž právě on, který, jakožto hlavní postava hry, ve mně vzbuzoval obrovské nesympatie. Netvrdím, že Sam Fisher, Semion Strogov, Matt Carter a jim podobní, se kterými jsem se později setkal, jsou nějací elegáni, ale mně zachmuřilý plešoun v tmavém obleku s chůzí vznešeného diplomata prostě nesedl. Ale časy se holt mění a pár misí nejnovějšího dílu stačilo k tomu, abych se přesvědčil, že postava tajného agenta by vlastně naopak mohla vypadat právě takhle. Ovšem jasné je, že to není jen o vizáži hlavního hrdiny, nýbrž i o systému hraní. Ten je totiž nejvíce podobný mému oblíbenému Death to Spies, který jsem tehdy před lety neznal, ovšem teď byl dalším z hlavních aspektů, proč mi Hitman tentokrát sedl a trefil se tak do mého vkusu. Žádná hra světel a stínů ve stylu Sama Fishera, ale naopak pohyb mezi lidmi jak ve svém originálním obleku, tak i v převlecích všeho druhu, či nenápadné odstranění daného cíle tichým způsobem vlastníma rukama, indikací jedem, ale také např. formou fingované nešťastné náhody je to, co spolu s velmi pěknou grafikou dělá hru velmi zábavnou a v současné době, kdy stealth styl začíná mít hodnotu zlata, téměř i výjimečnou.

Pokud jde o zápory, je jich poměrně málo, ale přesto se o nějakých zmíním. Jedním z nich je systém ukládání, kterému bych snad ani příliš nevyčítal jeho omezený počet v závislosti na volbě obtížnosti, jako spíš fakt, že se savepointy po vypnutí hry při nedokončené misi automaticky smažou a nutí tak hráče za každou cenu danou misi dokončit na jeden zátah. Výhodou sice může být určitá jedinečnost okamžiků každé mise, kterou si tak hráč může vychutnat při hraní bez přerušení, ale podle mě by hráč mohl mít možnost si o délce svého hraní rozhodovat sám a ne tak, jak mu autoři v podstatě nakážou.

Co dodat? Myslím, že jsem sérii Hitman léta zbytečně křivdil a ve stealth žánru ji tak zařadil na poslední místo, kam rozhodně nepatří. Takže vítej zpátky, agente 47.

Pro: skvělá špiónovka, grafika, absence nudy

Proti: systém ukládání

+46
  • PC 90
Tak tenhle Hitman je myslím ze všech čtyřech dílu nejlepší. Pěkná grafika, soundtrack, příběh, povedené mise - je jen na vás jak se rozhodnete zlikvidovat cíl a vyřešit úkol, buď "nehodou" nebo prostě cíl odprásknete. Vaše rozhodnutí ovlivňuje i noviny, které se zobrazují na konci splněné mise, buď píšou o tom, že se váš cíl zabil nehodou nebo že byl zabit nájemným vrahem - tato vychytávka mě docela potěšila a i podle toho se určuje, kolik za odvedenou práci dostanete peněz. Naštěstí zde zůstali staré dobré věci a vychytávky zabijáka 47 z předchozích dílů - možnost se převlékat za nepřítele, používání struny, omračovadel a použití různých zbraní, kterých je v tomto díle opět hodně. Další příjemná změna je, že v předchozích dílech, když jste byly převlečeny za nepřítele nebo za nějakého civilistu, tak vás nepřítel hned prokouknul, pokud jste u něj zůstali chvíli stát, biď jen na chvíli. Ve čtvrtém díle je to naštěstí o hodně více tolerovaný, a tak nemusíte v převleku rychle kolem něj proběhnout. Co mě ale zklamalo, byl poněkud divný systém ukládání. Sice se dalo v průběhu mise hru uložit, kdyby se náhodou nějaká ta akce nepovedla, ale jakmile jste hru vypli a znovu zapli, tak uložené pozice už tam nebyly a tak nezbývá nic jiného, než hrát misi od začátku. Jak už jsem zmiňoval v úvodu, jedná se rozhodně nejlepší díl, který má spád a i slušně udělaný konec, sice se najdou nějaké ty chybičky a nedostatky, ale hráním této hry určitě neprohloupíte :-)

Pro: Grafika, mise, příběh, sountrack, různé možnosti provedení mise, velké množství různých zbraní

Proti: Prapodivný zbůsob ukládání

+32
  • PC 100
Mám za sebou všechny Hitmany, když pominu nejnovější přírůstek "Absolution", kterej mám aktuálně ve frontě.

V Blood Money se vše dobré z předešlých dílů spojilo v 100% zážitek. Výborné a zajímavé lokace (zvlášť třeba vánoční party, nebo Heaven vs. Hell, opera),
skvělý design levelů. Náš pan 47 se naučil nový triky, který jsem hojně využíval a hra s nimi má něco více do sebe.(třeba lidský štít s následnou možností OMRÁČENÍ oběti)

Převleky, které nás nutí autoři užít k tichému procházení mise jsou správně bizardní (klaun, karnevalové převleky, Santa!). Osobně jsem si moc užíval opartné pomalé procházení levlů v těchto propůjčených identitách.

Celou hru jsem prošel, aniž bych usmrtil někoho jiného, než vlastní cíl (v poslední misi, je vše jinak - jasně) a to bez užití mapy a jiných zbytečných nápověd a tímto jsem si hru vyladil na odpovídající obtížnost pro veterány.
Na každej level mi stačil jeden zásobník pistole, málokdy jsem vystřelil více jak jednou, max dvakrát. Žádný samopaly nic dratickýho - krása.

Výbornej nápad je článek v noninách jako výsledková listina po misi. Stejně jako postupná modifikace vašich zbraní. Dokonce mi hra dovolila nepoužívat obou silverballerek naráz (v ostatních dílech to nešlo - buď obě nebo nic), což mi vždy přišlo zbytečný a přehnaně holywoodsky trapný.

Zvláštní odstavec věnuju zvukové stránce: Výbornej dabing (hlas pana 47 jsem si velmi oblíbil už v předchozích dílech), i zvuky okolí skvělý.
Co si ale zaslouží bez debat 10% nahoru je hudební orgie, kterou zplodil můj kůň - Jesper Kyd. Ta atmosféra, která přímo čiší z jeho skladeb je bezkonkurenční! Uvedené platí jak pro orchestrální, tak pro elektronické skladby. Přiznám se, že jsem mnoho minut bezclíně jen vyhlížel z balkónu v "Rocky mountains" a vychutnával si muziku samotnou s výhledem na oceán. Škoda jen, že některé skladby se spustily až ve chvíli, kdy se spustil i poplach stráží, což se opatrnému hráči často nestávalo.

U mě 100% hra, která se hraje jedním dechem. Méně schovívaví hráči zajisté prominou krvavě vysoké ohodnocení...

Pro: HUDBA, HUDBA, HUDBA, zvuková stránka celkově, design, atmosféra, hratelnost, tempo hry

Proti: mohlo to bejt delší...

+30
  • PC 95
Tento rok, lépe řečeno po dohrání Hitmana (2016), přesně dva týdny zpět, jsem se rozhodl, že si zahraji více Hitmanovských titulů a nejlépe je dohraju, jelikož tento lysohlavý agent s čárovým kódem na zátylku mě přesvědčil, že doopravdy stojí za to, abych mu dal druhou šanci. Otevřel jsem tedy notebook, oholil si hlavu a přilepil si na ní čárový kód z pytlíku chipsů a vrhnul se na Blood Money, jelikož chronologický seřazení dílů mi nic neříká.

Hned na začátek řeknu, že Blood Money miluju! Rozhodně mi přijde v mnoha ohledech lepší než jeho novější nástupce. První bych zmínil vizuál, kdy graficky Blood Money vypadá víc osobitě. Grafika mi přijde více cartoony, přijde mi lepší než realistické nové díly, protože hře ten „cartoony“ vibe dodává osobitost, osobitý styl, podle kterého rozhodně na první pohled poznáte, že hrajete Blood Money.

Blood Money má dohromady 13 misí, 13 různých map, které nabízejí hromadu způsobů, hromadu příležitostí, jak zabít vaše kontrakty. Líbí se mi neokoukanost lokací, každá mise je jedinečná. Rozhodně se několikrát stane, že váš dobře naplánovaný postup něco překazí a vy budete muset najít jiný způsob, jak se z té šlamastiky dostat, při nejhorším načtete poslední uloženou pozici a zkusíte to znovu. V této hře jsem improvizoval více, několikrát jsem začátek mise restartoval, jelikož jsem vždy našel příležitost, jak se dostat k nějakému převleku, ale vždycky jsem to třeba o jedinou sekundu nestihl, tak jsem restartoval hru a zkusil to znova, dokud se mi to nepodařilo. Taktéž se připravte na nekonečné čekání, když si naplánujete nějaký důmyslný kill a čekáte, až se váš kontrakt umístí tam, kam ho potřebujete, což může trvat třeba i pět minut. Není to sice moc dlouhá doba, ale stejně byste asi neradi koukali pět minut na obrazovku a nic nedělali. Přiznám se, že jsem všechny mise napůl speedrunoval, jelikož jsem narazil na speedrunera Kotti (můj oblíbený run), který speedruneruje Hitmanovské hry a je sranda sledovat jeho průlety hrou, a i tak je zábavné si je proletět sám.

Líbí se mi i detaily jako třeba, že mohu s injekcí jedu někomu otrávit flašku piva, avšak vadí mi, že do "truhel" mohu schovávat vždy pouze jedno tělo a do skříní, o kterých bych čekal, že tam také mohu schovat tělo, se mohu maximálně schovat já sám. U rating systému, mě překvapuje detail, že i pes může považovat za svědka.

Mise doprovází velice kvalitní orchestrální soundtrack, který se dobře poslouchá a přidává na husté atmosféře hry. Příběh nějak nehodnotím, jelikož jsem ho v průběhu hry moc nesledoval, až teprve ke konci mě zaujal.

Co mi vadilo byl save systém, nechápu, proč si mám na ukládání pouze tři sloty, když na normální obtížnost si mohu hru uložit maximálně sedmkrát? Kdyby bylo sedm save slotů, tak mlčím, ale tohle mi přijde jako zbytečný handicap pro hráče, jelikož sám si rád ukládám na více separovaných pozic, vždycky když se mi podaří obstarat převlek, nebo když se mi podaří udělat nějaký obtížnější manévr, aniž by si mě kdokoliv všiml. Taktéž mi vadí umělá inteligence postav, když jdu po místnosti, tak se všichni přítomní na mě otočili s tak přísným pohledem, až si říkám, pokud není lehký klus po místnosti pro nižší společenskou vrstvu. Také se mi stalo, že jsem připravil "nehodu" a když se stala, tak všichni z toho obviňovali mě, přičemž jsem pouze stál uprostřed sálu a nic nedělal. Nebo mě také v jedné misi naštvalo, že na mě eNPéCéčka posílala stráže, protože jsem lezl po žebříku, přičemž jsem měl na sobě převlek stráže… Ale zase na druhou stranu, kdy stihnete utéct, tak jste v cajku.

Hitman Blood Money je druhou hrou z Hitmanovké ságy, kterou jsem dohrál a zatím jsem více než spokojený! Hitman je frajer (když mě zrovna nenutí střílet pejsky, jelikož hra považuje za svědky i je…) a rozhodně se těším na další jeho taškařice! Nejraději bych si Blood Money zahrál znova, a taky si ho jdu hned zapnout.

Pro: Hratelnost a znovuhratelnost | Soundtrack | Grafika | Design lokací | Variace lokací a nespočet možností splnění mise | Humor

Proti: Save systém | AI postav

+27
  • PC 90
47 v nejlepší formě. IO Interactive se podařilo skloubit unikátknost jednotlivých misí, kde nechybí ani vinný sklep v Jižní Americe nebo výlet na staré lodi, s perfektné provedenou hratelností. A ty možnosti k zlikvidování cíle jsou nevídané - přidání jedu do dortu nebo vyměnění zbraní jsou naprostými lahůdkami . Ačkoliv některé novinky jako upgradování zbrání nebo známost mezi lidmi, kterou snižujete uplácením svědků nepřínáší do tohoto konceptu nic nového, stále se čtvrtý Hitman hraje stejně dobře jako jeho předchůdci. Úžasně také působí technické zpracování. Výborný soundtrack od matadora Jespera Kyda, skvělá grafika nebo zpracování jednotlivých filmečků se sem jednoznačně započítávají.

Mačkání detonačního tlačítka nikdy nebylo sladší.

Pro: hratelnost, level design, soundtrack

Proti: zavrženíhodné chyby

+18