Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Spore

68
217 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > real-time strategie *
simulátor > vesmírný simulátor
strategie > budovatelská strategie
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
03.09.2008 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.spore.com
Spore je nejnovějším projektem tvůrce veleúspěšné značky The Sims, Willa Wrighta. O Spore by se dalo říci, že jde o simulátor evoluce. Začnete jako malá buňka a skončíte jako dobyvatel ostatních planet.

Hra je velmi editovatelná - můžete si naeditovat vaše stvoření, jejich obydlí a postupně až planetu, na které chcete postavit kolonii. Hra se skládá z pěti fází - buněčné, fáze potvory, kmenové fáze, civilizační fáze a finální vesmírné. Ve všech fázích, kromě vesmírné, je vaším úkolem nějakým způsobem dotáhnout vaši civilizaci k vývoji - třeba k přesunu na souš nebo vynaleznout oheň.

Spore také obsahuje jisté multiplayerové prvky (ale klasický multiplayer ve hře není) - hráči si mezi sebou můžou sdílet své výtvory a ty budou například tvořit obyvatelstvo ostatních planet ve vašich galaxiích.


Poslední diskuzní příspěvek

pipboy: Dokud bylo žádostí mnoho, ještě jsem byl ve fázi "nadšení ze všeho", takže jsem to snášel. Ve chvíli, kdy už by mě sraly, jsem si mohl…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
To bylo keců o tom, jak bude Spore originální a inovativní, nakonec vyšlo najevo, že je to slepenec několika her. První fáze - hra flOw, druhá fáze - jakékoliv RPG z pohledu třetí osoby, třetí fáze - typické RTS, atd. Všechno na kost zjednodušené, až hanba. Zpočátku to ale nebudete řešit, první hru se budete docela dobře bavit, tedy až do doby, kdy se dostanete k poslední fázi.

Do té doby je všechno v pořádku, sice občas nevyvážené, ale hratelné. Ale vesmír je vážně hrůza a děs. Zpočátku to vše vypadá nádherně - možnost neobydlenou planetu přetvořit v zalesněný ráj plný zvířátek, který vám bude sypat hromadu koření (=prachy), hledání artefaktů na planetách a hlavně ten krásný vesmír s mnoha soustavami, ve kterých žije několik rozdílných civilizací. Při prvním odzoomovaní a pohledu na galaxii jsem byl nadšen a těšil se, jak to bude super, ale chyba lávky.

Jako vyloženě agresivní civilizace jsem hned chtěl všechny okolní planety dobýt, k čemuž jsem pochopitelně zamýšlel postavit obří flotilu. Smůla, po chvilce jsem zjistil, že planety musíte drtit sami, s jedinou blbou lodí. Sice si můžete do týmu přibrat spojence, jenže já sakra nechci spojence, chci bejt zlej a všechny si podrobit! Po zkušenosti s první planetou, kdy jsem asi dvě hodiny lítal sem a tam, bojoval proti 50násobné přesile a ničil města, dokud planeta konečně nekapitulovala, jsem se překonal a přibral do týmu partáka. Bohužel byl téměř k ničemu. Otráven, ale přesto stále odhodlán, jsem chtěl zkusit další planetu. Najednou ale začaly otravné útoky v intervalu asi 20 minut, kdy na všechny vaše planety někdo zaútočí, vy se musíte zvednout, doletět tam a DO POSLEDNI BLBY LODICKY válející se někde v zapadlym koutu planety nepřítele zlikvidovat - MEGAOPRUZ. Hra pokračovala a nadále mi házela klacky pod nohy, až jsem to nevydržel a zabalil to. Tohle vážně ne.

Na začátku poslední fáze, ještě než jsem poznal její nedodělanost a nehratelnost, jsem uvažoval o 85%, nakonec dávám o 10 min a to ještě s přivřenejma očima. Připadá mi totiž, že znovuhratelnost nebude moc vysoká, aspon já si to zahraju maximálně dvakrát - za masožravce a býložravce. Poté, co poznáte herní mechanismy a prožijete počáteční euforii totiž moc nezbývá, jen 5 navzájem propojenejch, primitivních her, které vyzdvihuje jen jedno - tvorba příšerky a její vývoj.

Pro: Editory, prvních 8 hodin hry, jednoduchost

Proti: nevyváženost, nedoladěnost, jednoduchost, vesmírná fáze, nic moc znovuhratelnost

+21(22-1)
  • PC 65
Evoluce počínající vývojem těch nejmenších mikroorganismů a končící dobýváním vesmíru, to je Spore. Neznám kreativnější hru, v níž by se vyřádil i ten největší hračička. Od buněčné fáze jsem se přes tvoření příšerek, kmenové rozepře a budování civilizace dostal až do vesmírné etapy.

Nejvíce jsem se vyřádil hned na začátku s těmi mikroskopickými tvorečky, kterým jsem určil, zda budou býložravci (mírumilovní), všežravci (občas klidní, občas ne) nebo masožravci (agresivní). Tuto fázi jsem hrál nesčetněkrát a musím uznat, že vyprofilovat čistokrevného býložravce nebo masožravce byl někdy opravdu oříšek, protože to znamenalo vyhýbat se určitému druhu potravy.

Tvorba příšerek mě v několika prvních hrách také hodně bavila a i kmenová fáze se srandovním tanečkem bez vyššího účelu nebyla k zahození. Jakmile jsem se ale dostal k civilizaci, už mě to všemožné tvoření přestávalo bavit. Vím, že můžu použít předpřipravené modely domů nebo vozidel, ale to nenahradí mé vlastnoruční výtvory.

Když jsem vypustil svou první vesmírnou loď, bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem se na chvíli podíval mimo svou planetu. Hrubeše, jsem tedy nikdy nenavštívil. Další hry už jsem končil většinou u kmenů, a pak už hned po buněčné fázi.

Nápad vytvořit něco takového určitě nebyl špatný, ale mě prostě až tak moc neuchvátil svým provedením, kde zábava a hratelnost s každou další fází stále více upadá. Nemohu hře upřít tu obrovskou variabilitu tvorů, dopravních prostředků nebo obydlí, ale čekal jsem asi něco trochu jiného, respektive zábavnějšího. Je zde obsažen až moc velký mix žánrů a výsledný produkt je taková patlanina všeho možného dohromady. Spíše, než bych se znovu pustil do Spore a skončil po buněčné fázi, tak si radši pustím Tasty Planet.

Pro: buněčná fáze, určení potravy, první tvorba příšerek, srandovní taneček, obrovská variabilita

Proti: od civilizační fáze nudné, až moc tvoření čehokoli, moc velký mišmaš

+17
  • PC 50
Celý problém Spore je už v samotném počátku tvorby, ve snaze vytvořit pět her najednou, místo aby se tvůrci soustředili na jednu hru a tu pořádně vypilovali. Takže tu máme pět příšerně jednoduchých nepropracovaných her nebo spíš základních prototypů her. Sestávají se jen z pár primitivních úkonů, které musíte neustále opakovat bez nějakého pořádného smyslu, takže velice rychle upadají do naprostého stereotypu. Hrát to není tak strašné, každý ten prototyp má něco do sebe. Je v nich potenciál, a kdyby je někdo rozpracoval, mohly by to být moc dobré hry. Důkazem budiž, že takové hry existují, žádná z pěti herních částí Spore totiž nepředstavuje nic nového.

Pokud jde o možnosti editovatelnosti, také to není žádný zázrak. Na skládání příšerky musíte nejen shromažďovat body, ale i vyhledávat a sbírat jednotlivé tělní části. Ty pak přiřazují příšerce různé vlastnosti, nevyhnete se tedy plácáním věcí na tělíčko podle vlastností a ne podle vzhledu. Jestli si chcete zkusit vytvořit příšerku podle libosti, je lepší pustit si editor nezávisle na rozehrané hře. Když mě hra později nabízela editovat další a další herní objekty, už mě to začínalo spíš otravovat. Ostatně k čemu je mi nastavovat si vzhled budov ve městě, když mám kvůli aspoň nějaké přehlednosti stejně většinu doby pohled odzoomovaný natolik, že z nich vidím leda barvu? Nakonec mi ale vadilo nejvíc, že většina věcí vylezlá z těch editorů vypadá jako něco, co uplácalo malé dítě z plastelíny a několika obalů od bonbonů. A všechno na co narazíte ve hře tedy ostatní příšerky a jejich vybavení z těchto editorů vylezlo také. Ze začátku to vypadá pestře, možná i zajímavě, po delší době hraní se vám z toho může dělat zle, jako se vám udělá zle, když se přecpete sladkým. Já jsem ke konci viděl už jen hromadu podobných splácanin a říkal si, že tahle hra má snad tu nejhnusnější grafiku ze všech, přestože má své pěkné momenty.

Celým svým pojetím a jednoduchostí je Spore hrou především pro děti. Stylizuje se do takové hry neomylně i graficky. Jenže každá další etapa je výrazně delší než ta předchozí a s narůstající délkou roste i ubíjející stereotyp a od třetí až čtvrté etapy postupně přibývá značná nepřehlednost.
+15
  • PC 90
Spore patří do série her, kterým jsem kdysi dal vysoké hodnocení, ačkoliv obecný konsensus tak příznivý není. Své hodnocení nechávám, ačkoliv si nyní plně uvědomují, že si ho ani zdaleka nezaslouží a nepřidalo tomu zřejmě ani nenaplnění naději, které v době svého vývoje přinášel.

Jde o to, že ve své podstatě je Spore skutečně nesmírně nudná hra. Jako buňka žerete, jako příšerka tancujete nebo ničíte, jako kmen se přátelíte nebo jste destruktivní, v civilizaci obchoduje, bojujete nebo konvertujete – což je skoro to samé jen v jiných barvičkách. A vesmírná fáze začne po určité době být nesmírně stereotypní. Ano, tohle všechno je pravda. Přidejme k tomu určitý nevyužitá potenciál, například poměrně malý počet archetypů. Navíc, představme si, že by bylo archetypů více – pak by muselo být i více možnosti v jiných stádiích hry, a celkově by to tedy bylo zajímavější a rozmanitější. Četl jsem o pár zajímavých nápadech. Například Missionary ve vesmírné fázi, náboženský archetyp, který však dává větší důraz na mír.
Poslední fáze by navíc mohla obsahovat více mechanik, více způsobů rozšiřování impéria a tvoření aliancí. Získávání planet jiných ras jde ve Spore dvěma způsoby – obchodem nebo válkou, což je nudné a je to doopravdy málo. I cesta do středu galaxie by mohla být obtížnější, ale odměna o to větší. Před deseti lety jsem se zoufale snažil do středu galaxie dostat, dnes tam s příšerkou co nejrychleji doskáču, abych se hra trochu zrychlila.

Proč tedy tak vysoké hodnocení? Protože se stále jedná o hru, která je drahá mému srdci, a které je pro mě vynikajícím plátnem kde si můžu hrát. Nejde jen o tvořený příšerek, budov atd. Já tvořím příběhy a celé kultury. Možná jim Spore nemůže dát zcela vyniknout, ale co mi braní si vytvořit vlastní historii za fanatiky? Třeba i méně násilné? Není to pro každého, jistě. Podobné příběhové tendence mám i u The Sims série, ale ta je celkově mnohem lepší a má skvělé mechaniky. Co bych si moc přál? Spore 2. Hra, která nikdy nevyšla, a asi nikdy nevyjde, protože na rozdíl od The Sims byl Spore prostě propadák. Přitom ale musíte uznat, že ten potenciál tam je. A sakra – někdo by ho měl pořádně využít.

Pro: Nedocenitelné umělecké plátno

Proti: Stereotyp, omezená rozmanitost, nevyužitý potenciál

+15
  • PC 75
První stádium celkem ušlo, ale mobilní verze mě nějak bavila víc. Není tam moc možností a hlavně času se vyblbnout. Tohle je otázka cca 20 min.

Druhé stádium bylo zatím asi nejzábavěnší a nejspíš to tak i zůstane. Především tvorba a postupný vývoj příšerky je hodně zábavný a člověk si ho tu dost užije. Hráči je trochu podsouván pacifistický přístup - je jednodušší a rychlejší se s cizíma potvorama skamarádit, než je sežrat. Ale nakonec jsem přece jen pár druhů sežral, protože moje potvůrka občas neměla pro diplomacii patřičné dispozice (ruce). V editaci příšerky je tu nejvíc voleb ze všech a dá se tu opravdu maximálně vyblbnout. Herní doba tak do 3 hodin, podle toho jak moc se s tím budete piplat.

Třetí stádium je kmenové. Tady už nelze měnit vzlhed příšerky, pouze její oblečení. Voleb není moc a osobně mi příliš nevyhovovaly, ale dá se to. Hra je zajímavou variací na RTS se snadno pochopitelnými mechanismy. Náročnost nízká, ale zas nemůžete dělatúplné hovadiny. Vadila me hlavně šílená nepřehlednost přes všechnu tu džungli - ze začátku chaotické, ale pak si člověk zvykne. Kmeny, které byly vůči mě agresivní, jsem vyhladil. Tj. 3/5. Hra z toho usoudila že můj národ po válce prahne a v úvodu čtvrté epochy mi potvůrky fantazírovaly o tančících a atomockách, což mě docela sere. Časově je to opět kolem 3 hodin.

Ze čtvrté epochy jsem zatím viděl jen editaci radnice a vozítka. Vozítek asi bude k editaci víc. Obojí bylo už vopruz a mám pochyby že odsud dál bude Spore ještě zábavná. Opět lze měnit oblečení potvor, tentorkát už asi bez efektu na výkon.

Celkově mě štvou drastické přechody mezi jednotlivými obdobími - z amorfní věci plovoucí ve vodě, jsem měl rázem čtyřnohou potvoru, z té pak později přímo dvounožce s rukama. Meší výtky bych pak měl k herním dobám jenotlivých módů, taky k onomu systému vylepšení, kdy vám hra vnucuje vylepšení potovry za cenu horšího vzhledu a taky k faktu, že zatímco vzhled a s ním i většinu vlastností můžete kdykoliv zcela kompletně změnit, co bude vaší potravou se prakticky rozhodne v prvním stádiu. (Alespoň já pak nikde nenašel jiná, než masožravá ústa.) A samozřejmě mě štvě protěžování býložravců a mírového přístupu. Občas pak taky infantilnost, neb celá hra se ráda tváří, že cílová skupina jsou děti 4-8 let. Úroveň grafiky je celkem mizerná, ale nepředstavuje to problém. Zvukový doprovod hodnotím spíš kladně.

------------
Čtvrté stádium, nakonec bavilo podobně jako to třetí. Opět mám zásadní výhrady k protěžování agresivního postupu. Dary městům se ukázaly jako vyhazování peněz, neb všechna nakonec někdo jiný dobyl. Když na mapě zbyli poslední 4 říše, byl jsem velikost až druhý. Nakonec jsem zbyli dva, oba vojenští, poměr sil 3:7 pro druhou říši. Vztahy +103, další desetitisíce darů už k ničemu nevedly, a tak jsem ač nerad musel postupně vyhladit i je. Z toho taky plyne, že je to vlastně dost jednoduché. Opět. Ale nemůžu říct, že by mi to vadilo, alespoň se to příjemě hrálo. Jen mi občas chyběla nápověda - hra vám tady toho moc nevysvětlí a věci je třeba pochopit za chodu. Herní doba ... e.. do 5 hodin.

Poslední vesmírné stádium se po chvilce ukázalo jako neskutečný děs. Vesmírná mapa je naprosto nepřehledná. Většina misí vopruzuje s nesmyslným časovým limitem, jako by nestačilo že samy o sobě jsou dost protivné - takže se seru s nějakým výbíjením nemocnýho druhu, kterej musim hledat jak debil ručně, když lovim čtvrtou příšeru z pěti, dojde limit a trhni si nohou hráči. Do toho zachvíli každý něco chce, každá pitomá planeta otravuje, až už jeto proto že je někdo napadnul, nebo proto že mají pocit, že bysme jim měli zaplatit. Abyste si tyhle zprávy vůbec přečetli musíte se kolečkem dozoomovat na hvězdnou mapu - obvykle během plnění mise, která je časově omezená. Takže buď se vyseru na lovení lumíků a národ náboženských fanatiků ze mě bude dál žďímat prachy který rychle docházej, nebo mě zpraží domovská planeta že jsem se neobtěžoval ji bránit. A do toho ještě spojenci začnou otravovat s kdejakou zhovadilostí. A VŠUDE SI KURVA MUSIM DOLETĚT! Samozřejmě mechanismy zůstávají nevysvětleny, nějak se s tím hráči poper, zatím co tě bude otravovat celý okolní vesmír najednou.

Zatímco všechny předchozí epochy byly vcelku ok hratelné, tady jsem si přišel, že se mnou hra vesele vyjebává. Mohla to být zajímavá nenáročná lítačka v duchu dejme tomu s trochou nadsázky Darkstar One a trochou toho managementu, obchodu a politiky v pozadí. Místo toho je vesmírná doba naprostou buzerací hráče. Herní čas bude asi dost značný, bo galaxie se proti tomu co jsem za hodinu prozkoumal zdála pořád šíleně veliká a navíc pořád sakra musíte všude lítat osobně. Prostě ten závěr totálně dojebali.

Dohromady hodnotím slabších 75 (70/80/75/75/50). Vesmírná fáze by to hodnocení mohla teoreticky shodit, ale nakonec ji aspoň pro zatím budu spíš ignorovat. Stejně vidím nejvíc zábavy ve fázi zvířecí a vzato v potaz značené zjednodušení všeho, povedlo se tvůrcům až na pár kiksů předvést solidní vývoj inteligentního života. Teď si postavím dvě potovry, co jsem si vycucal z prstu, a půjdu se zas věnovat golfu. Zbytek v pro & proti

Pro: široké možosti editoru příšerek, fyziologické vlastnosti příšerky dědí srkz epochy

Proti: často nedostatečné možnosti editace, drastické přechody mezi epochami, vnucování herního stylu, protěžování mírové cesty, chaotičnost, infantilnost, totálně zpackaný vesmír, krátké první epochy, v editaci lze příšerku kdykoli kompletně překopat

+14(16-2)