Evoluce počínající vývojem těch nejmenších mikroorganismů a končící dobýváním vesmíru, to je Spore. Neznám kreativnější hru, v níž by se vyřádil i ten největší hračička. Od buněčné fáze jsem se přes tvoření příšerek, kmenové rozepře a budování civilizace dostal až do vesmírné etapy.

Nejvíce jsem se vyřádil hned na začátku s těmi mikroskopickými tvorečky, kterým jsem určil, zda budou býložravci (mírumilovní), všežravci (občas klidní, občas ne) nebo masožravci (agresivní). Tuto fázi jsem hrál nesčetněkrát a musím uznat, že vyprofilovat čistokrevného býložravce nebo masožravce byl někdy opravdu oříšek, protože to znamenalo vyhýbat se určitému druhu potravy.

Tvorba příšerek mě v několika prvních hrách také hodně bavila a i kmenová fáze se srandovním tanečkem bez vyššího účelu nebyla k zahození. Jakmile jsem se ale dostal k civilizaci, už mě to všemožné tvoření přestávalo bavit. Vím, že můžu použít předpřipravené modely domů nebo vozidel, ale to nenahradí mé vlastnoruční výtvory.

Když jsem vypustil svou první vesmírnou loď, bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem se na chvíli podíval mimo svou planetu. Hrubeše, jsem tedy nikdy nenavštívil. Další hry už jsem končil většinou u kmenů, a pak už hned po buněčné fázi.

Nápad vytvořit něco takového určitě nebyl špatný, ale mě prostě až tak moc neuchvátil svým provedením, kde zábava a hratelnost s každou další fází stále více upadá. Nemohu hře upřít tu obrovskou variabilitu tvorů, dopravních prostředků nebo obydlí, ale čekal jsem asi něco trochu jiného, respektive zábavnějšího. Je zde obsažen až moc velký mix žánrů a výsledný produkt je taková patlanina všeho možného dohromady. Spíše, než bych se znovu pustil do Spore a skončil po buněčné fázi, tak si radši pustím Tasty Planet.