Pravděpodobně každý z nás alespoň jednou viděl seriál s Belgičanem s ikonicky zakrouceným knírkem. Řekl bych, že u nás je Hercule Poirot více populární nežli Sherlock Holmes, co se týče televizní produkce. Ano, moderní Sherlock v podání Benedikta Cucumberta je u nás taktéž hodně populární, ale upřímně Poirot je lepší. Co se zase týče videoher, Sherlock Holmes vyhrává na celé čáře, hlavně díky Frogwares. Poirot na druhou stranu se zase tolik neuchytil, pokud nepočítám hidden object hry. Microïds se však pokusilo o ztvárnění belgického detektiva, jehož síla tkví v šedých buňkách mozkových. Připravte si jízdní řády, jelikož jedeme vyřešit záhadu vražd podle abecedy!

Agatha Christie je hodně dobrá spisovatelka, takže příběh nějak moc pitvat nebudu. Její povídky/knížky jsou propracované, nepředvídatelné a v rámci detektivního žánrů i spravedlivé, myšleno ve smyslu, že spisovatelka ze čtenáře nedělá vola. Takže adaptaci na její díla může pokazit jenom vůl. V případě této hry nemám co vytknout, hra byla nepředvídatelná, poutavá a napínavá. Přijde mi, že i Poirot je vytvořen tak, jak ho profiluje jeho knižní verze. Stejně dobrou práci odvedli i Frogwares se Sherlockem, pominuli ten Americkej paskvil, co narvali do The Devil’s Daughter. Ale to jsem lehce odbočil…

Hned co každého může udeřit do oka je vizuál. Grafika je komiksově laděná, což mi přijde lehce netradiční, ale líbilo se mi to. S dabingem jsem na vážkách. Poirot a Hastings zní opravdu suprově, ale u některých vedlejších postavách mi přišlo, že svoje repliky jenom přečetli, aniž se nesnažili do svého projevu dát, alespoň trochu emocí. Taktéž mi vadil fakt, že když Poirot s někým telefonoval, tak člověk na druhé straně telefonu zněl, jako by přes žádný telefon nevolal. Taktéž mi lehce vadil User Interface, který jako kdyby vypadl z nějaké hry na mobil.

Hratelnost mi přijde, že se vývojáři inspirovali u Frogwares. Hned jsem si toho všiml před výslechem, respektive rozhovorem s první osobou. Mohl jsem si totiž udělat opravdu zjednodušený profil osoby, kde jsem zkoumal, jak se postava tváří, co drží v ruce, jak je oblečená a podobně. Následné ohledávání místa činu, popřípadě prohlížení předmětů doličných je taktéž podobné jako v Sherlockovi. Následná dedukce zde probíhá tak, že dostanete otázku a následným výběrem faktů se dostanete k odpovědi. Já jim osobně tu inspiraci ani moc nezazlívám. Chápu, že je asi obtížné přijít s něčím novým, obzvláště když je tu něco, co funguje.

Hra ani není moc složitá, vždy jsem tak nějak věděl, co dělat. Puzzly a hádanky jsou taktéž na řešitelné úrovni. Bylo jich zde pár, které se mi opravdu líbili. Jenom dvakrát za celou hru jsem se musel podívat do návodu, protože jsem absolutně netušil, jak nějaký puzzle vyřešit. Ovládání mi přišlo těžkopádné. Když jsem chtěl rychle přeskočit na druhou stranu objektu, jelikož tam byla nápověda k vyřešení hádanky, tak jsem musel stisknout pravé tlačítko… počkat, než se kamera oddálila… poté si předmět otočit a kliknout na tu stranu, kterou jsem chtěl a zase čekat, než se kamera přiblížila tam…


Když to shrnu, tak Agatha Christie: The ABC Murders je fajnová detektivní adventura. Příběh mě opravdu hodně bavil a jenom kvůli tomu bych hru doporučil všem milovníkům detektivek. Avšak jsou zde chyby, otravnosti a nepříjemnosti. Hra se mi lehce sekala i při nízkých detailech, některé animace postav mi přišli zvláštní, někomu by mohla vadit lineárnost, občas hádanky byly nepochopitelné. Avšak pevně věřím, že kdyby Microïds v Poirotských hrách pokračovalo, tohle všechno by se vychytalo. Rád bych si i to pokračování zahrál, ale protože to jsou již tři roky od vydání a nikde ani hláska o nějakém pokračování, tak si nebudu dělat plané naděje. Je to opravdu škoda.