Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hrajte jako... Drolin

Pokud chcete poznat známé tváře Databáze her a Herní výzva vám nedodává dostatek podnětů k hraní, pak je tento článek vaše splněné přání.

Čas letí jako voda a jsme tu s dalším dílem naší série Hrajte jako... Opět si představíme jednoho z vás, uživatelů Databáze her. V krátkém rozhovoru z něj zkusím vytáhnout nějaké ty pikantní detaily z jeho (nejen) hráčského života, nechám bez cenzury zaznít názor na směřování DH a v jeho závěru nám pak dotyčný oznámí téma či definici, na jejichž základě budete vy, účastníci, volit své hry. Pokud se vám téma nebude pozdávat či líbit, ale stejně hru dohrajte, můžete si svou frustraci vykřičet v diskuzi na daném profilu.

Čtení nespokojených zpráv a výběr tématu však nebude jediná povinnosti zpovídaného. Na konci kola mu bude poskytnut přehled her, které jste v rámci „Hrajte jako“ rozehráli, dohráli a případně i okomentovali a on vám poskytne svůj odborný a zasvěcený komentář, co že to jste za hráče. Jak už asi chápete, jedná se o čistě roleplayingovou záležitost, kdy cílem této akce není nutit vás k dohrávání dalších a dalších her, ale možnost lépe poznat další uživatele DH a udělat nějaký ten hráčský krok v jejich šlépějích. A třeba to bude začátek nejednoho krásného hráčského přátelství…

Nejprve však pojďme uzavřít předchozí kolo. Přes kladné ohlasy v komentářích byla účast spíše symbolická, avšak zdá se, že pokud už někdo svůj čas obětoval, vybral si dle Drekta dobře, a proto byl duch naší série naplněn. A jak se na volbu her dívá samotný Drekt?


Kunick – 7. místo (1 komentář)

Kunick mi udělal radost, že se také zúčastnil s jediným (no však by vypadalo divně, kdyby jako organizátor vyhrál :D), ale zato hezky napsaným komentářem. Vybral docela zajímavou hru, kterou jsem hnedle přidal na svůj wishlist.

Kwoky – 5. místo (2 komentáře)

Kwoky napsal dva komentáře k velmi kraťoučkým hrám, jednu z nich (Hope) jsem si hnedle sám vyzkoušel. Stejně tak si možná někdy za těch pár centů koupím BitRay.

Sám rád hraju takto kraťoučké hry, protože i když možná nejsou nic extra, za těch pár minut se nic neztratí, a občas naleznete i nějaký klenot s opravdu zajímavou mechanikou. Takže Kwoky sice na počet komentářů nevyhrál, ale hraje jako Drekt :-).

miCHALupka – 5.místo (2 komentáře)

miCHALupka se očividně nebojí ani opravdu špatných her. Průměrné hodnocení jeho dvojice komentářů je totiž pouhých 7.5 %! :O
Jeden zbytečný výtvor vzal z mého smetiště (Taktický Simulátor Učení) a jako druhou se nebál zahrát závodní hru inspirovanou anime (Initial D: Mountain Vengeance), která jen potvrdila moji domněnku, že i hry podle anime jsou většinou shit :-D.

No ale i hraní a komentování špatných her je podle mě chvályhodná činnost, protože to alespoň odrazuje a šetří čas lidem, kteří přemýšlí, zda zahrát, takže díky :-).

Psyx – 3. místo (4 komentáře)

Jak jsem čekal, Psyx má rád tahové RPG, kterých hrál majoritu. Také se mi líbí Psyxovy hezky napsané a výstižné komentáře.
Heroes of the Monkey Tavern vypadá jako pěkný dungeon crawel, nějaký bych si po delší době zase rád zahrál, i když už mám spíš vyhlídnutý slovenský Vaporum.

Toxic Mayhem: The Troma Project zato vypadá jak sranec, který bych si teda ani nespustil :-D. Ani Elminage Gothic bych si nechtěl zahrát, nejen proto, že to každému až přehnaně doporučuje Charllize, ale spíš se neustále ujišťuji, že jRPG soubojový systém je zastaralé a nezábavné natahování herní doby, který měl opodstatnění ve své době, ale u nových her už opravdu ne.

Za to Degrees of Separation rovnou přidávám do wishlistu. Vypadá jako zajímavá hra, kterou je fajn zahrát si s někým, ale stejně tak jde hrát i sólo. Tohle asi nebude úplně ten případ, ale osobně považuji jako jednu z největších druhů herní výzvy hrát kooperativní hry sám, a na jedné klávesnicí ovládat obě postavy.

Není to jednoduché, přirovnal bych to k žonglování, člověk se musí naučit dělat dvě různé akce zároveň. Trvá to dost hodin se něco takového naučit, ale když to zvládnete, máte z toho tak dobrý pocit, že na chvíli i zapomenete jak moc forever alone jste, že můžete hrát kooperativní hry leda sám ze sebou.

RemixSvk – 3. místo (4 komentáře)

RemixSvk hraje spíš novější hry, ale zase správný poměr AAA/Indie her. Spoiler Alert i Escape Doodland vypadají obě jako zajímavá Indie hříčky.

Call of Duty: Black Ops IIII asi brzy vyzkouším díky novému monthly, i když tyhle Calloviny už moc nehraji, takže nečekám že bych u toho zkejsnul více než pár hodin.

A nakonec Aaero jsem hrál chvíli po Remixovi, takže možná neví, že jsem se bavil předháněním jeho highscores :-D. Jinak docela fajn hra, u které jsem zkoušel nový gamepad, ale měl jsem tedy obavy, že si u ní vykroutím páčky :-D.

Můžu pochválit Remixovy dlouhé popisné komentáře, ve kterých vypichuje základní body hry mnohem lépe než naprostá většina popisů v profilu hry! Což je určitě dobře, i když sám za sebe musím přiznat, že když na DH vidím moc dlouhé komentáře, sám je téměř nikdy nečtu :-D.

Tulareanus – 2. místo (8 komentářů)

Tulareanus to pěkně rozjel, napsal oproti předchozímu Psyxovi hned dvojnásobek komentářů, ale ani to mu na výhru kupodivu nestačilo.

Injustice: Gods Among Us jsem hrál a musím souhlasit (však hodnotíme stejně). Jenom bych vzkázal, že dvojka, co jsem zkoušel, dopadla mnohem lépe (i když jsem si jí kvůli moc vysoké ceně nekoupil, a teď už jsou prý servery taky mrtvější, škoda). Stejně tak se shodneme na Rapture Rejects, však jsme si společně užili spoustu minut v duo hře čekáním na ty další 1-2 týmy hráčů, co to taky hráli! Ale přesto mě tato hra dobře bavila a můžu doporučit.

The Descendant: Episode 1 už mě na první pohled vůbec nezaujala, takže bych nejspíš nehrál. To Nephise mě zaujala o trochu víc, ale po přečetní Tulareanusova komentáře by se mi do ní teda moc nechtělo.

Naopak mě přesvědčil jeho komentář ke The Darkside Detective a hru přidávám na wishlist. A stejně tak i The Mind of Marlo vypadá jako zábavná hra, kterou si rád zahraji. Na rozdíl od Tulareana jsem zastáncem vizuálních novel, takže i když Lake of Voices neznám, těší mě, že se nějaké dostala i sem. Podobně na tom je i The Detail: Episode 3, i když ta zaujala už méně.

jvempire – 1. místo (10 komentářů)

A konečně výherce s neuvěřitelnými deseti komentáři (tolik jsem opravdu od nikoho nečekal).

jvempire má očividně rád starší hry. Máme tady hned tři staré arkádové hry (Jetpac, The Punisher a Alien vs. Predator), zvlášť poslední jmenovaná vypadá jako zajímavá mlátička.

Dále dvě textové adventury (Zork II: The Wizard of Frobozz a Excalibur: Sword of Kings), což docela koukám, protože ty už skoro nikdo nehraje, i když alespoň nějakou si zahrát je určitě dobrý nápad.

Nejvíc jsem ale koukal u Manic Miner! Snad první komentář, u kterého vidím rozdílné hodnocení pro dokonce 5 různých platformových verzí! Většinou když vidím hodnocení na více verzí, je to jen od nějakého bezmozka, který dohrál jednu platformu, ale ohodnotil všechny, aby ostatním „dokázal“, jak je hra dobrá, nebo jen ovlivnil celkové hodnocení.

Také mě překvapilo, že až jvempire byl první s komentem k velmi populárnímu Beat Saber (VR asi na DH zatím tolik nejede). Každopádně tato hra mě uchvátila už tímhle videem. Až si někdy koupím VR, Beat Saber bude určitě jedna z prvních her, které si na něm zahraju.

Curling je zajímavý sport, něco jako Curling World Cup by byla možná jedna z mála sportovní her, kterou bych si i zahrál (obyčejně je moc rád nemám). I když po ne moc pozitivním komentáři spíše nějakou jinou verzi :-).

A nakonec dvě hry, které jsem sám hrál. Computer, Open That Door!, která mě taktéž zas tak nenadchla (hodnotil jsem jen 20 %), a Ticket to Ride: First Journey u které se s jvempire v hodnocení moc neshodneme. Deskovku si rád zahraju, stejně tak jsem rád hrál i pravý Ticket to ride kterou jsem hodnotil na 80 %, ale tuhle zjednodušenou verzi jsem dropnul po pár minutách. Ošklivá graficky a s absencí online multiplayeru nevidím moc důvodů pro její existenci.

Gratuluji jvempirovi k výhře, získává za ní libovolnou hru v hodnotě 20€ a 50 DH bodů.

A na závěr díky všem, kteří se zúčastnili. Díky vám jsem se já (a snad i další čtenáři), dozvěděl o méně známých hrách, který doposud žádný komentář neměli, a sám jsem si jich hned několik přidal do wishlistu!

I když jsem se na začátku rozhodoval mezi více variantami, které do svého kola Hrajte jako… použít, jsem rád, že jsem nakonec vybral tento. Protože mě Vaše první komentáře ke hrám jen utvrdily v tom, že jsou páteří DH a mnohonásobně důležitější než 20. komentář u mainstreamové hry. No snad to inspirovalo i Vás a budete přidávat komentáře tam, kde zatím žádné nejsou i nadále :-).



Tímto bych chtěl Drektovi za jeho ochotu poděkovat, poblahopřát jvempireovi a nyní pojďme na dalšího zpovídaného, kterým je ...

Drolin nedávno oslavil desáté výročí zde na DH a od 23. dubna 2009 stihnul nasbírat úctyhodných 12+ tisíc bodů a v současnosti mu patří s luxusním náskokem šestá příčka v bodování uživatelů. TOP5 je však na dohled. K vysokému bodovému kontu jistě přispělo úspěšné plnění achievementů, kdy mu chybí pouze 4: Nepřítel spánku, Podporovatel a 2 achievementy za úpravu profilů vývojářů. Nemenší měrou pak přispělo i přidávání her, kterých přidal 371, a napsání 292 komentářů.

Za komentář k The Witcher 2: Assassins of Kings získal dokonce hodnocení +51, naopak za komentáře k Half-Life a Half-Life 2 dostal -9, resp. -11. Svůj první komentář napsal v den své registrace a hře Penumbra: Black Plague napálil kritických 60 %. Kriticky hodnotí většinu času. Z 677 hodnocených her jich takřka polovina (294) má hodnocení 50 % a méně. Celkem 25 her má v černém hodnocení a 3 z nich ohodnotil na 0 %. V červených číslech pak má 139 her a v oranžových 236 her. Zelených her, tzn. 80 % a více, má 161 a 100 % od tohoto kritika dostalo překvapivých 11 her. S většinovým vkusem se nejvíce rozchází u extrémně hodnocených her - u celkem 15 her se jeho hodnocení liší od celkového o více než 50 % - nejhůře to od něj schytalo Fable: The Lost Chapters s hodnocením 0 % – kde je rozdíl oproti celé DH dokonce 76 %. Nejvíce naopak přidal hře Limbo of the Lost a to 30 %. Tato hra však má pouze 4 hodnocení a proto je otázka, zda v budoucnu nedojde ke korekci. Většinovému vkusu se však vymyká i při hodnocení Far Cry 2, které hodnotí na 90 %, oproti reprezentativním 66 %. I díky těmto kontroverzním hodnocením si pak jeho profil přišlo prohlédnout více než 10 a půl tisíce návštěvníků, kolik z nich však patří některému z jeho 107 přátel zůstává otázkou.

Sám toho na svém profilu příliš neprozrazuje. Návštěvník zjistí pouze jeho občanské jméno, afinitu k fotbalu a lásku k žebříčkům a seznamům. Více naznačí odkazy na další služby, kde se samozřejmě nachází Steam, Last.fm ale také Databáze knih a Anime-Planet. Mnohem více je však viditelný v diskuzích. Zdá se, že za svůj současný domov považuje diskuzi o Sportu a Adventurách. Bohužel s koncem O všem a o ničem jsme přišli i o zdroj mnoha jeho svérázných příspěvků. Nedávno to svým příspěvkem shrnul Jumas, kdy na názor, že Charllize je tak trochu troll, odpověděl:

„To si pleteš Charllizeho s Drolinem. Ano, (Charllize, pozn. autora) je zaměřený především na japonské tituly, ale rozhodně bych neřekl, že trolí.“

Pokud tedy nejste účastníkem všeobecných diskuzí, či návštěvníkem pražských mini srazů, snad ho lépe poznáte díky našemu rozhovoru. Ostatně jste si jej sami vyžádali.

Kunick

P.S. Dolů do komentářů pak opět pište, koho bych měl vyzpovídat v příštím díle. Hlasy přičtu k už navrženým z předchozího kola a opět nezapomeňte svou volbu zdůvodnit.

ROZHOVOR

Ahoj, Droline. Nechci tenhle rozhovor vést moc upjatě, a tak Ti budu tykat (ostatně jako starší mám právo Ti to navrhnout), souhlasíš? Nebo si zakládáš na svém DH kmetství a vyžaduješ, vzhledem k nedávnému desetiletému výročí, patřičnou úctu?

Toto vůbec neřeš, však jsme se už (dvakrát) viděli a formální to také moc nebylo! A na svém DH kmetství si reálně mohu zakládat pouze na těchto stránkách (bohužel jinde, ani u dívek, to nebudí patřičný respekt a uznání), takže proč to nevyužít na místě k tomu určenému.

Je pravda, že se známe osobně a stejně tak tě znají i účastnící různých DH srazů. Pro ostatní jsi zase „známý“ svým výrazným působením v diskuzích. Co však nevíme je, odkud pochází tvá přezdívka? Vím co je drolina, ale Drolin? Tedy pokud nebudeme věřit UrbanDictionary, kdy se má jednat o dítě, které nosí sportovní oblečení, ale nikdo ho nikdy sportovat neviděl.

Přezdívka je pohrobek z doby hraní Dračího doupěte a Infinity her (kde jsem hrál za trpaslíka, kněze Helma) a přezdívka byla čistě vymyšlená, aby se hodila do fantasy lore těchto světů.

A teď druhá součást virtuální reality zde na DH. Co Tě vedlo k volbě právě téhle ikony. Pro zájemce dodávám, že se jedná o dřevořez zobrazující bývalého samuraje Fukami Jikyu od japonského umělce Tsukioka Jošitošiho.

Ikonky si volím, pokud narazím na nějaké zajímavé umělecké dílo a shledám ho, i v tomto opravdu malém rozměru, za dostatečně zajímavé. Bohužel, nebo naštěstí, se mi tento dřevoryt natolik zalíbil (a nenašel ještě konkurenci), že už je u mého profilu nějaký ten rok.

Za sebe změny, resp. její nezměny chválím. Přece jen je to něco, co umožňuje uživatele identifikovat na první pohled. Takže přeju ještě hodně let s pohledem upnutým k měsíci. Prozradíš čtenářům i něco o svém reálném životě? Kromě hrdosti na rodný kraj a skutečného jména, toho na sebe moc na profilu neprozrazuješ. Seznam nás se svým životním příběhem.

Reálný život je zcela obyčejný, jako u většiny populace. Zaměstnání a škola plní podstatnou část mého dne, ovšem na koníčky (literatura, kinematografie, hudba, výtvarné umění, florbal a fotbal) stále zbývá dostatek času. Snažím se mít přehled, takže si rád zajdu na aktuální výstavy nebo koncerty, zvláště když jsem se před více lety ocitl v Praze, která toto kulturní vyžití plně umožňuje. Jinak také rád cestuji a fotím, jako dnes každý.

Hrdost na kraj jsi trefil, vyrostl jsem v Českém ráji, takže jsem si ani lepší místo k začátku života nemohl přát! Mnoho hradů, přírodních památek, silné fotbalové kluby na dohled (Jablonec, Liberec, Mladá Boleslav) ale také skvělé jídlo a pivo (Svijany a Rohozec).

Ohledně své hráčské kariéry mohu prozradit, že byla zapříčiněna čtením starších čísel Score a Levelu, a celkové subkultury, která se u tohoto média objevila. Ale to předbíhám. První PC se u nás objevilo celkem brzy, a vzhledem k nadšení strýce do her nebyla nouze i o zajímavé tituly. Postupně šlo o různé závodní hry (Hard Core 4x4) nebo plošinovky, ale až s nástupem kvalitních přiložených her u Levelu (Croc: Legend of the Gobbos, Crusaders of Might and Magic) záliba přerostla v životní styl. Možnosti videoher byly obrovské, a každý chtěl být součástí tohoto dění. Vzhledem k zálibě v Dračím doupěti, gamebook knihách a kartách Magic se pro mě ihned stalo primárním žánrem RPG. Icewind Dale, Gothic nebo Throne of Darkness, a už to začalo. Logicky mám tak nejraději titulu z tohoto období, a druhý Fallout a Planescape: Torment považuji za nejlepší kdy vydané hry. Postupně jsem se také dostal k adventurám, které mám rád pro jejich nápadité příběhy a atmosféru, kterou jiné žánry neumí napodobit.

Vidím, že jsi rychle utekl ke hrám. Mnoha uživateli jsi ale vnímán i jako znalec v jiných oblastech, takže se ještě na chvíli vraťme k neherním koníčkům. Jeden vedle druhého se jedná o činnosti, které uzmou spoustu času, takže s tím jeho deklarovaným dostatkem nemůžu zcela souhlasit. A proto chápu, že je hodně důležité si vybírat. Jako mě nejbližší bych začal s literaturou. Zkus nastínit trochu víc svůj vkus a případně vyjmenovat některé formativní tituly.

Někdo by to také mohl nazvat klouzání po povrchu spíše než znalosti, ale osobně preferuji eklektický způsob výběru jak konkrétních děl daného média, tak i samotných koníčků. S literaturou to mám jasné, jednak je to momentálně mým zaměstnáním, a jednak většina osob z mého okolí celkem intenzivně čte (a knihy sbírají). Nicméně jsem aktivnímu "knihomolství" propadl relativně pozdě. Ke čtení mě přivedlo především neskutečně vtipné a zároveň inspirující Spolčení hlupců. Dále mohu doporučit Hermanna Hesse (Stepní vlk), J. K. Huysmanse (Tam dole) nebo mého nejoblíbenějšího Soseki Nacumeho (Polštář z trávy). A právě japonskou literaturu vyhledávám nejčastěji, a je mým cílem přečíst většinu stěžejních děl tohoto národu. Většinou čtu v MHD, vlaku nebo v autobuse, takže mám obvykle nějakou knihu u sebe.

Řekněme, že vliv Ignáce bych v Tvém vystupování v diskuzích asi dokázal vystupovat. Takže té inspirativnosti věřím. Nicméně většinu uvedených knih považuju spíš za čtení na klidný večer než výplň do MHD. Opravdu nečteš i odpočinkovější kousky? A buďme i trochu aktuální, která kniha/knihy Ti leží na nočním stolku právě teď?

Ano, Ignácius Reilly je vedle Švejka mým hrdinou! A zmíněné patří, jak píšeš, na klidný večer. V MHD to je spíše o Haruki Murakamim nebo Chucku Palahniukovi. Ale ty myslím nemusím kvůli popularitě zde v České republice doporučovat. No a nyní vedle mě leží tři kratší novely Georgese Pereca a rozečtená Step od Čechova, protože se těším na remake Pathologic, který se také odehrává ve stepi. A pak že jsou videohry jen o zábavě a akci!

Takže se Ti letošní Herní výzva trefila svou 5. kategorií, která spojuje hry a jejich předlohami pěkně do noty. Vnímáš to obdobně i u filmů? Jak hodnotíš filmové adaptace herních sérií? A co naopak hry čerpající z jiných námětu? Dokáží Tě přinutit si danou knihu přečíst, případně se podívat na příslušný film?

Filmovým adaptacím her, zvláště těch oblíbených, se snažím vyhýbat. Myslím, že jsem viděl pouze filmy na motivy Mortal Kombat a Max Payne, a to mi asi stačilo. Ani příliš videoher, které by čerpaly z jiných kulturních vlivů, tolik neznám. Ano, je zde Xenosaga, která si propůjčuje od Nietzscheho některá témata, nebo je zde Wonder Project J2, které se inspiruje vizuálním stylem studia Ghibli. Ale obecně tolik titulů není inspirovaných něčím konkrétním, ale spíše se snaží být syntézou nápadů a myšlenek (a zde především myslím vizuální novely jako Zero Escape a Umineko). A určitě dokáže, například po zahrání Discworld II: Missing Presumed...!? jsem se pustil do čtení několika knih, ovšem na fantasy už tolik nejsem a zůstalo to nedočteno. Podobně to mám i u Zaklínače. Tyto knihy mám tak už jenom na okrasu.

Knihy na okrasu zní trochu kacířsky, v tomto sdílím přesvědčení jednoho známého, který tvrdí, že knihu, kterou nepřečetl, by si do své knihovny nevystavil. Ale opusťme knihy a podívejme se na zoubek dalším oblastem kultury. Film jsme už nakousli, a předpokládám, že i zde budeš dávat přednost východoasijské produkci. A otázka je jednoduchá: Proč? Co Tě na ní láká a čím se pro Tebe tolik odlišuje od ostatních?

Nejsi redaktorem kulturní rubriky Lidových novin? :-) S filmy jsem vyrostl, skříně plné VHSek nejrůznějších filmů byla základní průprava k tomu, mít nějaký přehled o světové tvorbě v rámci kinematografie minulého století. Asijské filmy ale v TV (a v kině) běžely jen občas, ale pokud ano (Kitano, Kurosawa, Park), tak o to více na mě zapůsobily svoji exotikou a rozdílnou narací. Konkrétně Japonsko produkovalo v 50. a 60. letech jedny z největších počtů snímků z filmařských velmocí, a logicky tak vznikalo i mnoho originálních děl. Dal jsem si tak za cíl někdy v 15 (kdy jsem se dostal ke stahování filmů a tedy i neomezeným možnostem) vidět většinu zásadních japonských filmů, a ačkoliv koukám na filmy stále méně, tak mě právě japonská kinematografie stále drží a stále je co objevovat. Je to sám o sobě malý mikrosvět (historie japonského filmu), který řadím ke svým nejoblíbenějším koníčkům.

Tak pokud odpovídáš se zápalem, nevidím důvod proč se nezeptat. Narazil jsi ale na zajímavý fenomén - stahování. V dnešní době digitálních distribucí a VoD služeb není až tak složité se k velké většině obsahu dostal legální a legitimní cestou. Jaký je Tvůj pohled? Jsi zastáncem nebo stahování odsuzuješ? A neomezuj se jen na filmy, ale klidně se vyjádři i k hudbě a hrám.

Kupuji i stahuji. Zde nevidím jediný problém. Pokud mám možnost, koupím si lístek na koncert nebo do kina, digitální verzi hry nebo knihu. Nebo si někdy předplatím Spotify, MUBI nebo Humble Bundle. Investovat (s mírou) do kultury, zážitků a dobrého jídla s pitím je namístě. Šetřím ale na nákladný výlet do Japonska, takže musím vybírat co a kdy koupit. Stejně tak si tedy stáhnu (uzmu) to, u čeho si nejsem tak jistý nebo je cena příliš vysoká. Jsem členem, nebo jsem byl, několika privátních trackerových stránek jako underground-gamer nebo karagarga, tedy stránek plných nesehnatelných materiálů a obří studnice znalostí v tom svém daném médiu. Pokud se člověk chce plně zajímat o tvorbu, musí opustit komfort placených služeb. A také je to daleko větší zábava, pokud to člověk nemá připravené na stříbrném podnose a musí vynaložit určitou aktivitu k zisku té dané věci.

To je sice relevantní argument, nicméně by šlo komfortní zónu opustit i jinak a zkoušet třeba sehnat starou originální VHS. Argument nejistoty a vysoké ceny mi přijde zcela scestný - pokud daná věc tu hodnotu nemá, proč ji tedy chceš vidět/hrát? Není přesně tohle skvělý způsob jak projevit sílu osobnosti a zvolit si složitější cestu a danou věc si odepřít? Protože jinak působí Tvá argumentace trochu pokrytecky.

Tady musím jen nesouhlasit. Proč by člověk sháněl starou VHS (za předpokladu, že by vůbec existovala), s filmem jehož překlad vznikl navíc ani ne před pár lety? Jak by člověk sehnal experimentální Alice: Interactive Museum s cenou přesahující stovky dolarů nebo podobně raritní Moon: Remix RPG Adventure, pokud se na aukcích objevují jednou za řadu let? Při logice odepření (dražších komodit) bych neměl empirickou zkušenost s poměrně důležitými díly, a nemohl bych si tak v takové míře utřídit historickou relevanci těchto děl i z vlastního pohledu. V době, kdy jsou informace (a kulturní díla typu filmů, her a hudby) na dosah ruky je pochybení v jejich nepoznání na straně jednotlivce - samozřejmě pokud o ně má zájem. Dle mé zkušenosti jde sehnat skoro vše.

Tady si myslím, že mi utíkáš z otázky. V případech, kdy se jedná o běžně nedostupnou a neprodávanou hru, můžu být Tvůj přístup validní a i lidsky pochopitelný. Nicméně pokud ji označuješ slovy "nejsem tak jistý" nepředpokládám, že se jedná o stěžejní či zásadní titul, a proto jde jen o Tvůj osobní rozmar mít daný titul dohraný/zhlédnutý/přečtený. Posuňme se ale dál, zmiňuješ i výtvarno - zaznamenal jsem Tvůj příspěvek k debatě o známých českých malířích a zdál se mi, pokud si dobře pamatuju, celkem obsáhlý. Jak jsi na tom ale např. se sochařstvím, či architekturou?

Už podstatně hůře. Sochařství, sklo a jiné výtvory znám od Libenského nebo Zoubka, a to bude nejspíše vše. Rád se kouknu na historické sochy ve městech nebo na výstavách, asi jako každý, ale nemám ambice se v tomto orientovat více. A podobně to je s architekturou. V Praze vyhledávám některé vily a zajímavé čtvrti (Ořechovka, Baba) a znám některé jména (Plečnik, Gočár, Loos a tak dále), ale také nevím moc více. Vlastně více znám jen z knihy Ayn Randové Zdroj, která se točí okolo architektů. O to více mě ale zajímají záhadné stavby! Například pevnost Sacsahuamán nebo největší podzemní město Derinkuyu, místa, u kterých se stále neví, jak je příslušné civilizace mohli vybudovat. V tomto směru lze najít obrovské množství opravdu zajímavých kapitol z našich dějin.

Takže záhady a tajemství, to by byl námět na další rozhovor. Nakousl jsi cestovaní - plánuješ je tedy v budoucnu navštívit? Nebo se plně soustředíš na nejbližší cíl, tzn. Japonsko a ostatní destinace jsou pouze ve stádiu úvah?

Určitě! Hry nebo filmy jsou dobré, člověk skrze ně (a danou kulturu) může objevovat kus světa, ale až reálná zkušenost a zážitky jsou důležité. Pokud je čas a jsou peníze, proč někam nevyrazit. To ale platí i pro Čechy, které jsou pro mě stejně nejhezčí krajinou. Hrady, zámky, města, hory... je tu vše. A pokud jde o zahraničí, tak mám seznam zemí, které bych rád navštívil a Google Maps se mi plní jednou žlutou ikonkou (chci navštívit) za druhou. Reálně se člověk nekoukne do většiny z nich, ale i jen virtuální procházení některých míst je zábava. Nicméně negativní prvky masového cestování skrze levné letenky celkový dojem kazí, a mnoho míst je doslova přeplněných lidmi. Nejsem tak fanouškem cestování na krátkou dobu a na hodně míst. A ano, Japonsko je primární cíl (aneb jedna z nejvíce fotogenických zemí) a zmíněná záhadná místa (a mnoho dalších) také. Nejvíce se ale těším na občasné víkendové výlety na sever, aneb Český ráj a hrady a zámky jako jsou Trosky, Lemberk, Frýdlant nebo Kost.

Masové cestování škodí, to je nesporné, avšak právě to, že letenky zlevnily, umožňuje daná místa navštívit i těm, kteří to nejčastěji kritizují. O to víc kvituju, že nezatracuješ ani zdejší perly. Podle reakcí v diskuzi právě hraješ/dohráváš KC: D, plánuješ navštívit i místa se hrou spojená?

Určitě, viděl jsem nějaké fotky a videa, a nyní po dohrání mám o to větší chuť se kouknout do Mrchojed a Talmberku. Je to docela pěkné vidět lokality zvláště z her, kde člověk strávil nějaký ten čas. Například u druhého dílu Gabriela Knighta (Mnichov) nebo The Lost Crown (Polperro) jde také o zajímavé lokality.

Abychom se nebavili pouze o duševním rozvoji. Jak přistupuješ ke sportu? Jsi pouze konzumentem, jakkoliv náruživým, nebo se občas donutíš i propotit triko?

Jsem především pasivní fanoušek. Pravidelně chodím na českou fotbalovou ligu (Jablonec). A ještě pravidelněji sleduji zápasy nejlepších lig, primárně té anglické. Osobně hraji florbal (který tedy v TV nestojí za moc :-)) a občas vyzkouším i další aktivity. Určitě bych toto ale rád zlepšil a pravidelné běhání společně s plaváním je pro mě cílem na léto. Ale tyto aktivity to mají v boji s videohrami nebo posezením na zahrádce opravdu těžké. Nicméně jsou důležité a bez nich by to nešlo.

Tak to Tě určitě potěšily poslední výkony anglických týmu v pohárech. Nebo Liverpool s Tottenhamem nepatří mezi tvé oblíbence? Co se týče aktivního pohybu, tak je škoda, že ses nezúčastnil nedávné DH Laser game - myslím, že tam jsme uplatnili jak bojový zápal, tak touhu po fyzickém výkonu.

Zvláštní, že to nevíš, ale jsem také fanouškem Spurs :-). Takže mám radost velikou, zvláště když jde o vůbec první finále Ligy mistrů, u kterého budu moci plně fandit jednomu z týmů. No a DH laser game jsem se několikrát účastnil, i "exit game", ale nejsem nějak velký oblíbenec těchto aktivit. Radši mám kolektivní sporty, než určité napodobeniny virtuálních zážitků. Nebo to možná bude tím, že mi laser game vůbec nejde (podobně jako online střílečky)? Pokud by se ale někdy domluvil DH fotbálek, florbal nebo vlastně i nějaký jiný sport, byl bych asi radši.

To jsem opravdu netušil, diskuze věnovaná Sportu je na DH jediná, do které nechodím. A jaký typ fanouška vlastně jsi? Fandíš nahlas a dáváš tomu všechnu energii, nebo jen tiše ženeš svůj tým kupředu? Zmínil jsi návštěvy zápasů Jablonce, máš v plánu navštívit i některý ze zápasů Spurs? Když už, jak jsme zmínili výše, jsou letenky tak levné. A co fanouškovská výbava? Vlastníš dresy, šály a další propriety svých oblíbených teamů?

A podle nálady, když o něco jde, tak nahlas, pokud o mnoho nejde, tak nijak zvláště. Sedí mi komornější atmosféra na Jablonci, ačkoliv ani na Spartě, Slavii nebo v Liberci to není moc jiné. Českou ligu tak mám rád, i proto, že se zde fandí nepoměrně klidněji oproti balkánským zemím nebo Itálii. A tento plán mám už dlouho, jen je ta logistika trochu složitější (s kým jet, nákup vstupenky, vybrat zajímavý duel, doufat, že nebude datum změněn…). Existují skupinové výlety fanoušků a další podobné akce, ale preferuji výlet na vlastní pěst (i s návštěvou Londýna a přilehlého okolí). A výbavu mám, ale zase, nějak zvláště toto neprožívám (že bych nosil po městě dres nebo šálu pokud k tomu není opravdu důvod).

A malým oslím můstkem zpátky ke hrám. Jak prožíváš hry? Kupuješ si sošky, přívěšky či klíčenky související s hrami? Příp. co si myslíš o jejich denním nošení?

Hry prožívám asi jen v omezené míře. Pokud někdo nehraje aktivněji videohry a znám ho, asi ani neví, že jsem velkým fanouškem tohoto média. A právě ani žádné sošky, přívěšky a další věci spojené s hraním nemám a neplánuji vlastnit. V poslední době jsem si jen koupil tričko The Witcher 3 a přívěšek z Kingdom Come vzhledem k opravdu malé ceně z Aliexpresu, ale že bych je nosil, to ne. Pokud hry, tak jedině pěkné krabičky se vším, co by tam mělo být (tlustý manuál, mapka). Chvilku jsem tyto "big boxy" kupoval a sháněl (mám například Wing Commander IV, Ultimu IX, Omikron nebo System Shock), ale už tomu také nevěnuji větší pozornost a aktivitu na to, abych sháněl zajímavé propriety za rozumné ceny.

Proti dennímu nošení nemám nic a naopak se mi to líbí, zvláště pokud nejde jen o ty opravdu nejznámější hry. Na druhou stranu, mnoho lidí s tričkem s motivem nějakého herního titulu opravu často nevídám.

Možná se to změní, až si přivezeš spoustu suvenýrů z Japonska. Škoda, že už jsi tam nebyl, mohli jsme k rozhovoru přiložit i nějaké ty fotografie. Což mě přivádí k myšlence. Nedávno jsem zaznamenal, že jsi upgradoval svůj herní stroj. Byl bys ochoten sdílet fotografii Tvého herního koutku? A klidně se poděl o detaily toho, co se skrývá v útrobách tvého herního stroje.

Ano, upgrade proběhl. A jsem velmi spokojen, vše je rychlé a jde, jak má. Takže na pár let snad tato investice bude dostačující i na nějaké chystané tituly. Konkrétně jde o AMD Ryzen 5 2600, B450 AORUS, 16GB DDR4, Radeon RX 580 8 GB, Seasonic FOCUS Plus 550, jak jsem zde s pomocí HW sekce vybíral.

A můj současný "koutek" vypadá takto. A ano, aranžoval jsem a fotil kvůli tobě! Normálně tam je určitě větší nepořádek. A nějaké suvenýry z Japonska už od známých mám, například zde v záhlaví krásné kaligrafické pero/štětec. Herní předměty bych určitě nekupoval, ale tradiční předměty z Japonska ano.

Tak samozřejmě, že to bylo hlavně kvůli čtenářům. Nicméně vypadá opravdu útulně a překvapivě uklizeně. Zaujal mě také gamepad. O jakou značku se jedná?

Gamepad je Speed Link Torid, výborná věc za přijatelnou cenu - neměnil bych a mohu doporučit.

PC je jediná herní platforma, kterou vlastníš? Žádné handheldy, konzole? Nebo vše řešíš emulátory?

Právě jedním z hlavních důvodů vylepšení sestavy byla i emulace, jelikož další kusy železa bych tolik nevyužil (ačkoliv až se budu stěhovat, počítám s koupí PS4 nebo PS5). Emulace mi plně vyhovuje, a mám možnost, pokud je čas a nálada vyzkoušet prakticky většinu (video)herní historie. A to mě baví nejvíce.

Touhle odpovědí jsi určitě potěšil Charllizeho! Zase jeden nový konzolista. A nebude Ti vadit přecházet z Xbox rozložení na Dualshock?

Pokud by vadil přechod, vyberu si nějakou vhodnou alternativu.

Odpověď hodná PCčkáře :-D. Pojďme se ale podrobněji podívat na tvou hráčskou historii. Hrál jsi vždy hlavně na PC? Vím, že už jsi to už naznačil, ale čtenáře určitě Tvé nostalgické vzpomínání navnadí.

Ano. Vždy jen PC, konzoli jsem snad ani neviděl! Možnosti PC jsou zcela jinde, a nabídka titulů je prostě mnohonásobně pestřejší. A navíc jsou zde zmíněné emulátory.

Na začátky hraní jsem vzpomenul v úvodu, takže jen mohu navázat tím, že po "RPG období" u mě zavládlo "adventurní období", kdy jsem si dal za cíl dohrát většinu klasických adventur. Tedy těch, o kterých jsem četl ve Score a Levelu. Co jsme na DH (od roku 2009), tak to byl a je pro mě primární žánr a užil jsem si mnoho opravdu zajímavých titulů. Adventury jsou o atmosféře, příběhu a charakterech, takže jsou pro mě ideální zábavou podobně jako filmy a knihy. Nicméně nebylo to jen o nich. Zde musím hlavně zmínit četné inspirace, které jsem od ostatních uživatelů (přímo i nepřímo) na DH získal. K The Lost Crown mě přivedla zmínka Ebba, k Umineko a žánru vizuálních novel (pro většinu velká neznámá) zase Solidor, mé dnes již nejoblíbenější hry jako Jagged Alliance 2, QFG IV nebo Albion zde byly často terčem vášnivých diskuzí… konkrétní tipy z DH určitě mají velký podíl na tom, že mě videohry stále zajímají a mám v nich poměrně široký záběr, co se týče žánrů, data vydání a platforem.

Tak o přínosu DH asi netřeba mluvit nahlas. Nicméně mě vždycky zajímá, jak se o DH jednotliví uživatelé dozvěděli. Je i za Tvou registrací nějaký příběh?

V době popularity stránek zaměřených na určité herní série (Baldur, Gothic, Oblivion) jsem hledal i nějaké další informace o mé oblíbené Vampire: The Masquerade - Bloodlines, a narazil jsem na odkaz na DH. Docela rychle jsem se zde zaregistroval, ohodnotil nějakou stovku her, a pak už to šlo ráz na ráz. Předtím jsem více méně hrál, co bylo k mání (z časopisů nebo od CD projektu v levných edicích her), ale na velmi dlouho mě pohltila TrackMania Nations Forever (u které jsem měl nahráno asi 330 hodin). Až pak s novým impulzem v podobě hodnocení her (dříve jsme si to, ovšem, vedl do sešitu) a nových tipů jsem zase začal hrát rozmanitější díla.

O takovém příchodu jsem ještě na DH neslyšel. Každopádně je vidět, že objevování a archivaci máš v krvi. Zaujaly mě sešity. Máš je ještě někde schované? A našly by se tam i jednotlivé cheaty, návody apod? Pamatuju se, že spousta papírů kolem počítače měl snad každý, kdo začínal s hraním v předinternetové době.

To tě nepotěším, papírky s cheaty jsem už nezažil, ale šlo pouze recenze RPG her z Levelu a Score. Ano, vystřihoval jsem je (jako i nějaké screenshoty), a byla to taková sbírka titulů jako je například Arcanum, Diablo II, Gothic, Greyhawk a tak dále, a lepil jsem si je do speciálního sešitu, kde jsem si i vedl co zahrát, co mám dohráno a tak. Ty hry jsem neměl, ale čtení těch recenzí mi stačilo. Cheaty jsem znal jen pro Age of Empires II a návody tyto hry nepotřebovaly. Aneb klasická doba před internetem, kdy informací moc nebylo, a her ještě méně (například na Baldur's Gate jsem se načekal mnoho let, než se objevil na Gameexpresu ke koupi).

A právě do těchhle dob nás nedávna vrátilo žebříčkové šílenství, které jsme tady na DH absolvovali (report 1, 2), jak jsi spokojený s jejich výsledky?

Žebříčkového šílenství jsem se také účastnil, protože mám rád žebříčky a statistiku, ale výsledky už jsem - jako u většiny podobně koncipovaných forem průzkumu na DH - neřešil. Je zde příliš úzká skupinka hráčů (majoritu tvoří hráči adventur a RPG, kteří i více méně formují obsah DH), u které je vkus formován tuzemskou herní scénou, a tak výsledky skoro nikdy nemají čím překvapit.

Je pravda, že nejsou nijak překvapivé, nicméně, s majoritou hráčů adventur a RPG bych asi až tak nesouhlasil. Přijde mi, že jde pouze o skupinku nejhlasitější. Vždyť 10 nejhodnocenějších her jsou hry akční a až na 11. místě se nachází první díl Mass Effectu. Což mě přivádí k otázce. Jak se díváš na určité zdejší "elitářství", kdy za ty jediné a správné hry jsou střídavě označovány Adventury, RPG, dungeony, atd.

O to právě jde. Diskuze RPG a adventur žijí nejdéle, jde se tam dohadovat o všem, aneb různě porovnávat postupy, sdílet zážitky anebo jen srovnávat v konkurenci. Také má drtivá většina z nich komentáře. Nicméně elitářsky bych to nebral, ono i sportovní hra (například Football Manager 2019) nebo střílečka (Far Cry 2) mohou být skvělé a propracované hry. Jen u strategií a RPG her k tomu žánr více nabádá, ale podle mě jde udělat kvalitní titul jakéhokoliv zaměření, ale to je jen na talentu a schopnostech tvůrců.

Po tolika odpovědích je jasné, že tě táhnu spíš hry založené na příběhu. Co nějaké akční kousky, příp. postřehové, rytmické, nebo čistokrevné arkády?

Určitě. Příběh a omáčka kolem má pro mě hodnotu, aneb důvod proč u her trávit čas. Pokud bych například hodiny střílel, stavěl domečky nebo dokola závodil, tak už by mi to (dnes) přišlo jako ztráta času. Takže ano, v drtivé většině případů hledám hry, u kterých se dostanu z bodu A do bodu B, a mohu si je odškrtnout a už se k nim nevracet. Online hraní tak jde prakticky mimo mě (ačkoliv TF2 nebo nyní PUBG si také zahraji) a spíše chci dohrát to, co mě v minulosti zaujalo, a více se do budoucnosti soustředit na žánr vizuálních novel a jRPG, tedy forem média, u kterých vidím největší potenciál (a protože u nich děj hraje prim).

Tady si myslím narážíme na zajímavý problém, a to je definice, co je vlastně hraní. V Tvém podání jde tedy spíš o pasivnější přístup bližší např. knihám. Spousta lidí na hrách oceňuje prvky, které je nutí trénovat reflexy, koordinaci motoriky, příp. schopnost se rozhodovat pod tlakem. A pokud jsi nahrál v minulosti stovky hodin v TrackManii, tak předpokládám, že chápeš, proč právě tyhle aspekty jsou často udávány jako přínosy z hraní her. Nepřemýšlel jsi nikdo o hrách jako prostředku k rozvíjení těchto dovedností? Nebo se k příběhovým hrám uchyluješ jako k určitému úniku z dnešního uspěchaného světa?

A souhlasím, je to zábava, zvláště pokud se najde dobrá komunita (což jsem u Trackmanie měl). A myslím si, že jsem byl v této hře i dobrý. Nicméně je to činnost, která mi mimo zábavy v tu chvíli a několika kontaktů moc nedávala, a raději mám, pokud si mohu vzpomenout na dobrý příběh nebo atmosféru. A to je také důvod, proč osobně preferuji RPG hry a adventury. Reflexy, koordinaci a tak je určitě dobré trénovat, ale k tomu myslím slouží v podobné míře sporty nebo střelba ze vzduchovky. Takže ve virtuálním světě to nevyhledávám. Nicméně uznávám svět kompetitivního hraní, ale osobně bych se na toto již necítil (aneb v PUBG dostávám slušně naloženo - a v hektičtějších FPSkách typu Quake by to bylo ještě horší :-). Největší přínos z videoher ale vidím v kulturních odlišnostech a poměrně neomezenému prostoru v tvorbě. A také to, že je to asi nejlepší způsob, jak se učit jazyky (slovní zásobu).

To se určitě projevuje v tom, jak hodnotíš jednotlivé hry. Zaujal mě fakt, že zatímcoLegend of Zelda: Majora´s Mask jsi dal 100%, v tvém TOP 40 žebříčku se nachází až na 12. místě, zatímco takový Gothic 2 je u tebe na 80% a přesto se spolu s ostatními díly série dostal do TOP8. Jak tedy hodnotíš? Co si máme představit pod jednotlivými hodnotami v Tvém podání?

Je to za sérii jako celek. Plus samozřejmě jsou zvýhodněné hry, které jsem hrál dříve (což platí pro Gothic, Fallout, Planescape nebo System Shock). Konkrétně Gothic II považuji napříč obecnému názoru za "nejhorší" díl série (ač je samozřejmě stále skvělý), no Majora´s Mask zase naopak je za mě zdaleka nejsilnější díl. Žebříček nejlepších her v profilu jsou tedy osobní sympatie plus názor na sérii jako celek a naopak konkrétní hodnocení zde na DH jsou čistě subjektivní názory na jednotlivé tituly v rámci mé - herní - kariéry. Číselné hodnocení ale beru jako druhořadé (nehodnotil bych vůbec, ale pak bych neměl hry seřazené), a z tohoto důvodu se snažím častěji psát komentáře, které vyjádří více jak často bezpředmětné číslo.

Další věc co mě na Tvém profilu překvapila, byl celkem vysoký počet rozehraných her. Jde spíš o nepořádnost nebo jsi opravdu schopný přeskakovat z jedné hry do druhé? Zvláště u tvých oblíbených žánrů, které vyžadují pro postup ve hře kontext, mi to přijde poměrně náročné.

Rozehrané hry na profilu u mě spíše znamená to, co mám nainstalováno, a možná si v nejbližší době zahraji. Reálně určitě nestíhám hrát vícero her najednou, na to není čas ani nálada. Ale momentálně mám asi 50 nainstalovaných her, takže na výběr mám opravdu z mnoha možností. Bohužel, nebo znovu naštěstí, se doba změnila a oproti době minulé, kdy se čekalo na plnou hru u dalšího Score nebo Levelu, jich nyní jsou opravdu tuny (jen na Steam přibývají stovky her za týdny až měsíce) a člověk neví, kam dříve skočit. Jen placených adventur vychází rekordní počty (nad 150 ročně), a taková čísla tu nikdy v historii nebyla. Takže pokud si někdo chce udržovat přehled a mít i nějakou tu reálnou zkušenost se současnou tvorbou, musí hrát (zkoušet) daleko více, než v minulosti. Takže současným recenzentům videoher, kteří se snaží brát své řemeslo zodpovědně, opravdu nezávidím.

A do toho ještě hrát Herní výzvu! Co si o ní vlastně myslíš?

Herní výzva je kvalitní, ale vcelku málo komunitní v průběhu roku. Takže ji řeším, jen pokud se vejdu do některé kategorie, jinak ale hraji dle svého plánu.

A co další akce pořádané v rámci DH? Pokud se osobně necítíš na reálné kompetitivní hraní, někdy můžeš zkusit účast v Kwokyho DH Masters?

Pokud bych se účastnil, chtěl bych dosáhnout lepšího výsledku. Tedy, musel bych navštívit většinu turnajů a ještě více intenzivně trénovat. Takže toto pro mě asi moc není. Ale rád jsem hrál s uživateli DH nějaké hry online (svého času Alien Swarm, Age of Empires II nebo FlatOut 2).

Lepšího výsledku by ses mohl pokusit dosáhnout i při lovu achievementů. Při tvé aktivitě Ti jich stále několik chybí. Neplánuješ si udělat herní maraton a pokořit nepřítele spánku? A kdy se vrhneš na editace vývojářských profilů? Nebo čekáš na nějaký budoucí festival aktivitity?

Neplánuji. Už jsem dosáhl těch pro mě důležitých milníků (v rámci DH :-)), takže na ty ostatní si už čas neplánuji vyhradit. Ačkoliv pokud by byla nálada a vhodná doba, klidně bych zbývající "výzvy" splnil.

To je trochu škoda. Protože jako člověk, který se kdysi tak rád oháněl počtem bodů, bys měl být v žebříčku vysoko. To sice jsi, ale většina lidí před tebou je na DH kratší dobu a jsou tedy aktivnější. Nevyprovokuje Tě ani prvoplánová soutěživost?

Pro DH jsem udělal za ty roky maximum, a po deseti letech větší a menší aktivity přenechám správu obsahu více zapáleným uživatelům. No a právě počet bodů je to, co k té soutěživosti má vést (třeba ty by jsi určitě mohl rozšířit své portfolio přidaných her :-)). Jak je i vedeno na DH, body mají sloužit k porovnání uživatel a jejich míry rozšiřování obsahu, takže snad i toto motivuje místní hráče k častějšímu psaní komentářů, udělovaní hodnocení a přidávání profilů, protože o to jde primárně - minimálně z mého pohledu. Na druhou stranu, skoro každý den se zde objevují nové komentáře a vedou zajímavé diskuze, takže v tomto směru podle mě DH funguje a plní svoji roli.

Tak to bylo teda osobní popíchnutí, já se holt rozhodl obohatit DH o sérii rozhovorů. Pomalu se dostáváme k závěru našeho rozhovoru. Takže obligátní otázka. Pokud bys měl tu moc a mohl změnit DH k obrazu svému, co by byla ta první a/nebo nejdůležitější změna?

Změna by se týkala asi vizuální stránky, kde by to chtělo trochu nového designu. První verze DH se mi líbila, druhá také, ale jako vše, už se to trochu okoukalo. Nicméně moc nového určitě vymyslet nejde. Rád bych také více statistik a nějakých vylepšení, které například poskytuje databazeknih.cz nebo CSFD (od TOP 10 po tvorbu vlastních seznamů). A také bych rád funkčnější štítky nebo rychlé a snadné filtrování žánrů u profilu uživatele.

A pokud bys měl vypíchnout opravdu jednu konkrétní věc? Přece jen update 2019.2 se blíží.

Jednu konkrétní věc? Asi by to bylo přidání "TOP 10" her do profilu, podobně jako u CSFD. Při návštěvě profilu by hned bylo jasné po rozkliknuti této desítky, jaké preference má daný uživatel.

Pojďme se vrhnout na stěžejní část Hrajte jako... Představu máš, ale raději připomenu, že téma by mělo odpovídat Tobě jako hráči, ale zároveň by mělo umožňovat Tě volbou hry překvapit a možná Ti i nějakou tu hru připomenout. Jak tedy bude znít Téma Tvé výzvy?

Téma se pokusím zvolit co nejširší, protože vizuální novely nebo hraní starších konzolových her v emulátoru není nejvyhledávanější. Takže půjde o zahrání si libovolné adventury z 90. let (ovšem ne "akční adventury"). Nabídka je myslím opravdu široká, nicméně pro opravdovou výzvu by to měla být nějaká méně známá adventura (tedy pod tři hodnocení na DH). Třeba takové Obsidian, Conquests of the Longbow: The Legend of Robin Hood nebo The Residents - Bad Day on the Midway si podle mě zaslouží pozornost i v dnešní době.

Téma jsi zvolil opravdu ohleduplně. To chválím a myslím, že splnit tohle zadání nebude pro nikoho problém. Tímto Ti poděkuji za rozhovor a doufám, že uživatelé DH si jej užijí stejně jako já. A abychom to zbytečně nenatahovali. Teď a tady máš možnost vzkázat uživatelům Databáze her, cokoliv jen chceš. Takže, máš slovo:

Také děkuji za otázky, a snad čtenáře neunavila délka. Ale vzhledem k výbornému obsahu proběhlého rozhovoru budu doufat, že ne! A vzkázat mohu jen doporučení navštívit nějaký ten sraz, nebo setkání. Jde často o povedené akce.


Jak se zapojit?

2. kolo "Hrajte jako..." v režii Drolina probíhá od dneška do 18. září 2019.

Cílem kola je zahrání si a ohodnocení libovolné adventury z 90. let (ovšem ne "akční adventury").

Svůj průběh evidujte v "Doplňujících informacích" u Herní výzvy. Po skončení kola Drolin z těchto údajů vybere nejaktivnějšího uživatele (komentář ke hře představuje plusové body), který se stane vítězem kola a vyhraje libovolnou hru v hodnotě 20€ a 50 DH bodů.

Diskuze ke článku

Lol, tak jsem se pomalu těšil na výhru a pak jsem viděl profil od jvempire a spadla mi čelist :)
@Fingon (15.09.2019 14:01): Ono jak se to reportuje u herní výzvy, tak stačí v k tomu určeném nástroji projit lidi, kteří mají herní výzvu. 18. večer/19. ráno dostane Drolin seznam na stůl, sepíše reakce a bude článek ;)
Jsem zvědavý na výsledky výzvy Hrajte jako Drolin. Proklikal jsem několik význačných profilů a na žádné doplňující informace jsem nenarazil. Btw to budete procházet každý profil zvlášť, jestli tam někdo něco nemá?
@musa (25.06.2019 20:38): Pro mě zase ten článek vyšel tak o půl roku dřív, než bych potřeboval. Do devadesátkových adventur bych se s chutí pustil, zavzpomínal na ty, co jsem tehdy dohrál a případně i zkusil některé, co mě minuly. Ale teď přes léto je to pro mě absolutně nemyslitelné a nesplnitelné. Na pořádné zahrání adventur mám bohužel čas jen přes zimu...
Ten článek vůbec mohl vyjít o tyden dřív. Dva dny před jeho vydáním jsem dohrál Sanitarium, což podmínku nesplňuje, páč výzva platí až od zveřejnění což?
Tak nakonec se podařilo úspěšně odměnit vítěze předchozího kola, kterým byl jvempire. Spokojený hráč, který napsal v předchozím kole úctihodných 10 komentářů, si jako výhru vybral vybral hry Bayonetta a Jurassic World Evolution. Bohužel se jimi nemůže zapojit do kola právě probíhajícího, ale stejně se na jeho komentáře všichni těšíme. Užij si to.
@Ringo (23.06.2019 01:04): Jo ty myslíš Patrona? Já bych to raději už dále nerozebíral, víno vyprchalo a je po legraci :D

Jinak k těm starším sériím, podle mě by se ty hry dojíždět měli, jinak si ucelený obrázek udělat nelze, ale docela rozumím tomu, že pokud to člověk prošvihl už tenkrát a přitom stále hraje i nové věci, tak je s časem dost na štíru.
@Drolin (23.06.2019 02:36): Chápu, že není na vše čas, samozřejmě i já mám nějaké limity, ty jsou většinou toho charakteru, že hra nemá pomalu ani obraz nebo je to z nouze ctnost. Takže díky grafice a ovládání už asi nikdy nedám Wizardry 1 - 5 nebo Ultimu 1,2,3,4. Ale pokud má série díly už vizuálně zajímavé a ovladatelné, tak si myslím, že takový výlet do staršího dílu je jako návštěva starého hradu. Třeba u série Amberstar, Ambermoon, Albion dělá mnoho lidí chybu, že vynechává Amberstar jako něco starého a primitivního a ono to tak vůbec není. Je to stejně zajímavá hra jako Albion. To jen tak pro příklad, mohl bych ještě uvést příklady s Final Fantasy sérii, kdy i díl třetí má své obrovské kouzlo, že mi stálo za to jej dohrát v NES verzi, ale to bys asi neudělal, že by sis to zahrál, přitom ten rozhled a vnímání série by ti to třeba posunulo jinam. A je zajímavé koukat i na grafiku, kdy už to nebyla nouzovka poskládat pixely, aby to vypadalo jako panáček, ale už se autoři umělecky do té grafiky snažili vložit nějaký charakter.
@Ringo (22.06.2019 16:26): Díky! :) A to je myšleno na již starší série, kterým se prostě plně člověk věnovat nemůže (při jejich rozsahu, aneb Wiz, MaM, Ultima, DQ, FF a tak dále) pokud je nestihl ve své době (připadně se nevěnuje jen jednomu žánru atd.), ačkoliv to jsou často velmi zajímavé hry. V tomto kontextu mi pak přijde jako nejlepší volba alespoň si zahrát (dle kritik a hráčů) ten nejlepší díl.

A hry mám stále jako největší koníček, ale prioritu má určitě cestování (jak píšeš, v ČR je opravdu krásně - od galerií přes hrady po kopce) a jiné aktivity. No a Japonsko, tedy to staré Japonsko, mi sedí estetikou a životním stylem, takže u knih a filmů se často cítím jako doma, a to už platí jen pro českou kulturu.

@Charllize (23.06.2019 00:37): :))

Ano, to je zklamání. Ale zjistil jsme to již nyní, po Metronomu!
jen abych uvedl an pravou míru:

smazaný příspěvek obsahoval prohlášení, že pokud by se dali Charllize a Elemir dohromady, že by to bylo super PR pro Hrajte jako. A vyslovil jsem přání, aby svou první osvojenou ratolest pojmenovali DH.
[neexistující příspěvek]: To mi připomělo vtip: Dad, why my sister name is Rose?
Because Mom love roses.
Thanksa dad.
No problem DH.
[neexistující příspěvek]: No Charllize, to je nyní na tobě ;) Já bych ho někam kopl, ale on to chytře směřoval na tebe :D
vidím, že už jste našli společnou řeč ... tohle vypadá jako začátek krásného dvojrozhovoru :D
@Charllize (19.06.2019 12:36): Tak většina bude, předpokládám, vybírat na Steamu.

@Walome (20.06.2019 14:17): No ono to má být poklidný rozhovor. Pokud nechce psát víc, tak ho nutit nebudu. A taky z toho nechci dělat výslech, takže raději dotaz lépe rozvedu a díky tomu mi tolik neutíká ze směru kterým ho chci vést.

@musa (22.06.2019 14:41): Tak vzhledem k tomu, že to jsou jen návrhy, tak k nim můžu ale nemusím prihlížet. A chci to zaměřit spíš tak jak naznačuješ.
@Drolin (19.06.2019 09:00): Tak všechna čest teda, a oceňuji nejvíce, více než hry, tvé ostatní zájmy, knihy, umění, cestování, lásku k české krajině, taky ji považuji za jednu z nejhezčích na světě (malebné hrady, zámky, skály, hory, lesy...doslova pohádková. Taky vyznáváš japonskou kulturu (takže japonským RPG otevřen :-). Super. Ale abych tě jen nepřechválil, tak mě zaujalo něco, co je v přímém rozporu s tím, co tvrdíš v diskusích u her.

" Při logice odepření (dražších komodit) bych neměl empirickou zkušenost s poměrně důležitými díly, a nemohl bych si tak v takové míře utřídit historickou relevanci těchto děl i z vlastního pohledu."

Takže když to takhle řekneš, tak jak se to slučuje s tvým odmítáním méně mainstreamových her, méně profláklých her a vypícháváním jen těch nejlépe hodnocených her v herních sériích, což vyargumentováváš sice časem, ale logicky pak přesně u těch her přicházíš o to, co jsi popsal, absence vlastního pohledu a zkušeností z vlastního pohledu bez utřízení historické relevance.
@Kwoky (22.06.2019 12:27): tomu já rozumím a je to klasický úkaz. Hele o tomhle si myslím, že je exot, tak mu dáme víc prostoru, ať se pobavíme. Tak nějak doufám, že to k tomuhle nesklouzne, páč zajímavých lidí v ohledu odvedená práce, rozhled atd. je tu dost.
Mě trochu překvapuje, jaký počet návrhů obsahuje přání na uživatele s kontextem 'protože je divnej'.
hezkej rozhovor kluci, díky! Ráda bych si přečetla jak hraje Memphis a MCZ ;o)