Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Albion

87
161 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
31.08.1996 PC
Vývojáři:
Albion je sci-fi/fantasy RPG s rozsáhlým a promyšleným příběhem z nedaleké budoucnosti. Hlavním hrdinou je pilot Tom Driscoll. Momentálně se plaví vesmírem na obrovské těžařské lodi Toronto, jež hledá neobydlené planety, na které se napojí a celé je vytěží. Tom je s kolegou Rainerem poslán na průzkum nedaleké neobydlené planety, ale jejich loď havaruje a Tom ztratí vědomí. Po probuzení zjistí, že neobydlená planeta vůbec není neobydlená, ale naopak překypuje inteligentním životem. Setká se s místní rasou Iskaii a později dokonce s lidmi, potomky pozemských Druidů.

Albion vás uchvátí neuvěřitelnou rozsáhlostí a propracovaností. Celý svět si žije svým vlastním životem, můžete se zastavit a sledovat životy kterékoliv z mnoha postav, plnit příběhovou linii nebo se jen tak desítky hodin protloukat obrovským světem Albionu. Unikátní vlastností celé hry je střídání pohledu, z jakého na hru nahlížíte. Okolní prostředí sledujete z ptačí perspektivy, města a dungeony zase procházíte z pohledu první osoby apod.

Klíčovou součástí hry jsou tahové souboje, které jsou místy až pekelně obtížné. Vzhledem k tomu, že postupem hrou se bude vaše družina rozšiřovat, je nutné strategicky myslet, kam se kterým členem pohnete a na koho zaútočíte nejdříve.


Poslední diskuzní příspěvek

Charllize: IMHO bychom ty lidi spocitali na prstech jedne, cirkularkou notne poznamenane, ruky.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Albion je tradiční evropská role-playing hra nejvyšších kvalit, která si svoji slávu vydobyla především zkombinováním pohledu shora s klasickým pohledem dungeonů z vlastních oči. Mimo toho je Albion RPG značně rozsáhlé, má povedené tahové souboje a hraje se tak říkajíc samo od sebe - když se do hry plně ponoříte, v drtivé většině případů neskončíte do té doby, než uvidíte závěrečné titulky. U nás je nepřímé pokračování dílů vyšlých pouze na Amigu (Amberstar a Ambermoon) velice populární i díky faktu, že se hra objevila přeložená na jednom z disků ve Score v plné verzi nedlouho po vydání.

[1] Těžařské lodi Toronto Tom Driscoll
Právě jsme dorazili do jedné z těch galaxii, kde se má nacházet pustá planeta, která byla vyhledaná jednou ze sond. To ale v tuto chvíli není podstatné, zaslech jsem, že zahynul jeden z kontrolorů, jenž měl dohlížet na důležitá rozhodnutí těžarské společnosti. Sice jsem ho neznal, snad jen od pohledu, ale zasáhlo mě, že na takto moderní lodi může zklamat technika...

Po netradičně pojatém intru jste vrženi vstříc dobrodružství, které si ale budete muset poctivě odpracovat formou častých, někdy možná i zdlouhavých, ale především zábavných soubojů, které jsou zde jediným zdrojem zkušeností. Ty jsou řešeny klasicky tahově a v parté může být až šest členů, které si na menší šachovnici rozestavíte dle libosti. Nepřátele se většinou skádají z druhu podobných naší hmyzí říši, výjimkou však nebude ani přepadení od humanoidů a možná i jejich technologicky pokročilých výrobků. Základním pilířem každého dobrého RPG mimo bojů je i příběh. Ten zaujme předně způsobem, jakým je hráči předkládán. Ať už se jedná o dialogy nebo samotné postavy, které se k vám z různých důvodů přidají na vaší výpravě. Scénaristé a tvůrci dialogů věděli, že kvalitní děj pro počítačovou role-playing hru by měl předně obsahovat velkou dávku dobrodružství a objevování nových končin jako i to, že slov (a popisů) nemusí být nutně tisíce stránek.

[2] Havárie
Se starým Rainerem jsme jen zázrakem přežily. Přístroje nefungují, takže stojíme před rozhodnutím zda otevřít poklop, či setrvat než nás pro nás někoho pošlou. Volba padla na druhou možnost, nejen že by nám brzo došel kyslík, ale myšlenka na delší pobyt s Rainerem v jedné kajutě byla... . Nevím proč jsem tak spontálně jednal, ani jsem si neuvědomil že sonda hlásila jen malé procento šance na dýchatelné ovzduší...

V Albionu je jak izometrická, tak i trojrozměrné zpodobnění pohledu na svět. Z ptačí perspektivy je hraní více zaměřeno na adventurní problémy a cestování na mapě, kdežto trojrozměrný pohled slouží na obdivování krás měst i plížení se zatuchlým podzemím. Herní plocha je rozdělena na pět rozsáhlých kontinentů, ve kterých strávíte mnoho hodin než je celé prozkoumáte. Pokud však, jako správný "dungeon master", prahnete po výpravě do chladných hlubin planety, obzvláště když v univerzu Albionu panuje tropické klima, pak zde nalezenete celou řadu podzmeních komplexů které čekají na objevení, deratizovaní a zcivilizování.

[3] Odplouváme na Gratogel
Po vyřešení lokálního problému u rasy Iskai vyplouváme s Frillem vstříc Gratogelu, kde by měli údajně něco vědět o přistání Toronta. Doufám že to celé brzy skončí a my s Rainerem (se kterým jsem se už skamarádil) budeme moci vyprávět o svých zážitcích na této úžasné planetě...

Albion z mého pohledu tvoří jakýsi mezistupínek ve vývoji RPG žánru mezi klasikou jako je Ultima VII či Dungeon Master, a nástupem "novodobých" konceptů žánrů zavedených prvním Falloutem od Black Isle. Po všech směrech výborná hra, která dokaže zabavit na pár týdnů a po dohrání se k ní budete i často vracet, i jen vzpomínat.

Pro: izometrická grafika, rozsáhlost, příběh, atmosféra, dialogy

Proti: některé zvuky a hudba

+32+34 / -2
  • PC 100
Už z môjho hodnotenia vyplýva, že tejto hre toho asi veľa nevytknem. Skutočne sa jedná o jednu z mojich srdcových záležitostí. Veľmi príjemne spracovaná kombinácia science-fiction s fantasy (stretneme sa tu rovnako s výdobytkami technologického pokroku, rovnako ako aj s nefalšovanou mágiou a podobne mysticky založenými prvkami).
Na svoju dobu potešia aj postavy v družine, síce si ich z počiatku človek nenavyberá a ani vlastnú postavu si človek nevytvorí, to je však nahradené tým, že postavičky majú svoj charakter, neboja sa občas prihodiť nejakú poznámku či názor na riešenie problému, pred ktorým družina stojí. Človek si potom naozaj pripadá ako v družine rôznych postáv a nielen ako keby strategicky ovládal skvadru bijcov. Ďalším pre mňa výrazným prvkom bolo výtvarné spracovanie herného sveta, ktorý sa takpovediac "odohráva" v dvoch vrstvách - prechádazanie exteriérov a obydlí (a niektorých dungeonov) je v izometrickom 2D ráze, zatiaľ čo cestovanie mestami a väčšiny dungeonov je z pohľadu vlastných očí. Skutočne skvostne vyzerá biologicky založená architektúra rasy Iskai a sám som zažil padnutie sánky pri prvom zotmení v meste Jirinaar - rozsvietili sa krásne vytvarované lampy a mesto hralo inými farbami než cez deň. Pestré a zábavné bolo aj prechádzanie a obydlí a dungeony rozhodne predstavovali veľkú výzvu, či už svojou veľkosťou alebo občasnými zákysmi v logických hádankach o ktoré nebola núdza. Práve s tým sa spája asi (pre mňa) jediné mínus hry. V rámci projektovania z pohľadu prvej osoby a vypustenia predtým známeho krokového systému, pôsobia rôzne páky a podobné mechanizmy na stenách až priveľmi nenápadne a človek tak stráca tým, že občas sonduje steny/stropy/podlahy s pritisnutým nosom. Atmosféru kvalitného príbehu výborne dokresľujú zvuky, schválne píšem zvuky a nie hudba, pretože, bez okolitej vravy, zvukov fauny, vetru, praskajúceho ohňa a podobne je hudba len polovičnou, neúplnou zložkou.

Pro: príbeh, postavy, krásne mestá, šťavnatá porcia dungeonov

Proti: pri hraní v pohľade prvej osoby sú páky a iné mechanizmy občas "neviditeľné"

+20+21 / -1
  • PC 100
Kdosi (jenprodnesniden) v komentáři napsal: "rikejte mi treba herni barbar, ale Albion me vubec nedostal, asi to bude tim ze jsem se k tehle kultovni zalezitosti dostal moc pozde.."

Nezbývá mi než těžce nesouhlasit. K téhle hře jsem se dostal koncem roku 2008, tedy opravdu pozdě. Ale co? DOSbox funguje stále a i přes technické vymoženosti nových her, jejich ultraskvělé grafické efekty, miliony polygonů na postavách, superintenzvní herní zážitky korunované nejmodernějšími bumpmappingy a dynamickými světly, tak i přes to mě stařičký a na dnešní poměry ošklivý Albion bavil. A bavil mě moc!

Jádro pudla je ve skvělém (!!!) příběhu a jeho vyprávění. Atmosféra krásné nepoznané planety, kdy člověk hltá každý její nový kousek či nové stvoření, které potká. A ta úžasná kreslená grafika a podmanivá hudba tomu dodávají krásu, která se samozřejmě nemůže měřit dnešním metrem, ale je jednoduše nezapomenutelná.

A byť bych možná uvítal propracovanější vývoj postav, musím i tak říci, že se jedná o jednu z nejlepších her, které jsem kdy hrál. Palec nahoru!

Pro: příběh, atmosféra, zpracování

Proti: vývoj postav (stejně je to nepodstatné)

+18+20 / -2
  • PC 100
Tohle je skutečná legenda. Symbol dokonalosti. Objekt lásky. Takhle by měla vypadat dokonalá hra.

I když jsem ji nikdy k její přílišné zdlouhavosti nedohrál (vždy sem skonči na Ostrově klidu), nádherně jsem se u ní bavil a nemohu ji nic vytknout. Škoda, že se už takovéhle krásné hry nevyrábějí.

Beží i pod Windows XP.

Pro: Všechno.

Proti: Nic.

+17+18 / -1
  • PC 95
Tak povedené prolnutí fantasy a sci-fi jako má Albion se jen tak nevidí. Navíc má v tom tkví ještě jedna výhoda oproti jiným hrám - ve fantasy světě jste zde cizincem, teprve ho poznáváte a oni vám ho ukazují. Ne jako jidne, kde jste někam vrženi a teprve poznáváte to, co by měl vlastně váš hrdina nebo parta už dávno vědět. A v kolika hrách najdete xenobiologa, který komentuje a vysvětluje fantasy svět? :)
V klasické fantasy hře máme gobliny, troly, draky, kostlivce, upíry. Jakto že v Albionu je to jinak a přesto to není na škodu? Albion má svá specifická monstra, jsou to především divoká zvířata, jsou součástí přírody a nenapadají vás proto, že jsou to zlá stvroření, pro ně představujete kořist a potravu. Nevznikly magickou cestou, ale Darwinovym přírodním výběrem.
Další plusy: boj řešený šachovnicí, množství atributů, které každý charakter má, rozdílná a propracovaná osobnost členů party, rozlehlé a přesto ne nudné dungeony, zajímavá a rozmanitá kouzla, která se zlepšují používáním, v inventáři se hraje jak na místo, tak na váhu, zlato je těžké a nelze ho nosit příliš mnoho, veliké množství skrytých spínačů a pokladů a především ohromné množství textu, což by správná rpg adventura měla mít.

Ne tak dobré mi připadaly zvuky, které na svoji dobu má Albion celkem na primitivní úrovni. Další zápor je závěrečné podzemí Toronta. Sci-fi toronto nevypadá ve 3D modelu již tak dobře jako předešlé fantasy dungeony. Boje jsou zde už jen o tom samém, jsou spíše otravné a ani tak těžké a kromě soubojů je to již jen nudné opakování toho, co bylo v úvodu hry a při první návštěvě Toronta v Umajo desert.
Trochu to vynahrazuje zavěrečné přemlouvání ochranky a samozřejmě záverečné video, které opravdu stojí za to dojet Albion do konce. Ale ještě jedna věc mě tady trochu zklamala - Ned je téměř nesmrtelný a zabíjí na jednu ránu, ve hře ho ani nemáte zabít, ale když se opravdu snažíte, tak po zdlouhavém boji ho porazit jde, jenže na hře se to nijak neprojeví, neškodila by nějaká odměna třeba v podobě skryté videosekvence.


Ikdyž znám Albion nazpamět i po zpátku a nemůže mě již nic překvapit, přesto mám čas od času nutkání si ho zase zahrát. Mé hodnocení je tedy 95%.

Pro: Příběh, šachovnice pro boje, nutnost přemýšlet, outro, kouzla, propracovanost

Proti: Podzemí Toronta, zvuk

+16+17 / -1