Albion

Albion je tradiční evropská role-playing hra nejvyšších kvalit, která si svoji slávu vydobyla především zkombinováním pohledu shora s klasickým pohledem dungeonů z vlastních oči. Mimo toho je Albion RPG značně rozsáhlé, má povedené tahové souboje a hraje se tak říkajíc samo od sebe - když se do hry plně ponoříte, v drtivé většině případů neskončíte do té doby, než uvidíte závěrečné titulky. U nás je nepřímé pokračování dílů vyšlých pouze na Amigu (Amberstar a Ambermoon) velice populární i díky faktu, že se hra objevila přeložená na jednom z disků ve Score v plné verzi nedlouho po vydání.

[1] Těžařské lodi Toronto Tom Driscoll
Právě jsme dorazili do jedné z těch galaxii, kde se má nacházet pustá planeta, která byla vyhledaná jednou ze sond. To ale v tuto chvíli není podstatné, zaslech jsem, že zahynul jeden z kontrolorů, jenž měl dohlížet na důležitá rozhodnutí těžarské společnosti. Sice jsem ho neznal, snad jen od pohledu, ale zasáhlo mě, že na takto moderní lodi může zklamat technika...

Po netradičně pojatém intru jste vrženi vstříc dobrodružství, které si ale budete muset poctivě odpracovat formou častých, někdy možná i zdlouhavých, ale především zábavných soubojů, které jsou zde jediným zdrojem zkušeností. Ty jsou řešeny klasicky tahově a v parté může být až šest členů, které si na menší šachovnici rozestavíte dle libosti. Nepřátele se většinou skádají z druhu podobných naší hmyzí říši, výjimkou však nebude ani přepadení od humanoidů a možná i jejich technologicky pokročilých výrobků. Základním pilířem každého dobrého RPG mimo bojů je i příběh. Ten zaujme předně způsobem, jakým je hráči předkládán. Ať už se jedná o dialogy nebo samotné postavy, které se k vám z různých důvodů přidají na vaší výpravě. Scénaristé a tvůrci dialogů věděli, že kvalitní děj pro počítačovou role-playing hru by měl předně obsahovat velkou dávku dobrodružství a objevování nových končin jako i to, že slov (a popisů) nemusí být nutně tisíce stránek.

[2] Havárie
Se starým Rainerem jsme jen zázrakem přežily. Přístroje nefungují, takže stojíme před rozhodnutím zda otevřít poklop, či setrvat než nás pro nás někoho pošlou. Volba padla na druhou možnost, nejen že by nám brzo došel kyslík, ale myšlenka na delší pobyt s Rainerem v jedné kajutě byla... . Nevím proč jsem tak spontálně jednal, ani jsem si neuvědomil že sonda hlásila jen malé procento šance na dýchatelné ovzduší...

V Albionu je jak izometrická, tak i trojrozměrné zpodobnění pohledu na svět. Z ptačí perspektivy je hraní více zaměřeno na adventurní problémy a cestování na mapě, kdežto trojrozměrný pohled slouží na obdivování krás měst i plížení se zatuchlým podzemím. Herní plocha je rozdělena na pět rozsáhlých kontinentů, ve kterých strávíte mnoho hodin než je celé prozkoumáte. Pokud však, jako správný "dungeon master", prahnete po výpravě do chladných hlubin planety, obzvláště když v univerzu Albionu panuje tropické klima, pak zde nalezenete celou řadu podzmeních komplexů které čekají na objevení, deratizovaní a zcivilizování.

[3] Odplouváme na Gratogel
Po vyřešení lokálního problému u rasy Iskai vyplouváme s Frillem vstříc Gratogelu, kde by měli údajně něco vědět o přistání Toronta. Doufám že to celé brzy skončí a my s Rainerem (se kterým jsem se už skamarádil) budeme moci vyprávět o svých zážitcích na této úžasné planetě...

Albion z mého pohledu tvoří jakýsi mezistupínek ve vývoji RPG žánru mezi klasikou jako je Ultima VII či Dungeon Master, a nástupem "novodobých" konceptů žánrů zavedených prvním Falloutem od Black Isle. Po všech směrech výborná hra, která dokaže zabavit na pár týdnů a po dohrání se k ní budete i často vracet, i jen vzpomínat.