Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Wing Commander IV: The Price of Freedom

92
9 hodnocení Platformy
Žánr:
simulátor > vesmírný simulátor *
adventura > interaktivní film
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
12.02.1996 PC
14.05.1997 PS1
22.12.2009 PS3PSP
Vývojáři:
Origin Systems
Tento díl vylepšil hratelnost a grafickou kvalitu videosekvencí. Jinak ve zpracování čerpá z předchozího dílu (Wing Commander III: Heart of the Tiger). Nějaký zásadní rozdíl mezi III. a IV. dílem není vidět.

Kilrathi byli poraženi, ale objevil se nepřítel ve vlastních řadách. Sdružení planet nesoucí název Hraniční světy napadá konvoje Federace. Jako poslední naděje je vyslán křižník TCS Victory, na jehož palubě je Blair. Mají 14 dní než bude vyhlášena válka.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
A opět vracím úder u dalšího dílu WC. :) Již čtvrtý díl této série a člověk se tak musí zeptat zda-li už nedochází k jakési únavě materiálu? Ha, houby s octem dochází, ač je to neuvěřitelné tak tento díl pozvedá laťku kvality ještě výše a je absolutně nářezový. :) Koukněme se tedy detailněji na toto dílko.

Jako první na paškál si vezmu grafiku a hranou část hry. Grafika se opět o něco posunula k lepšímu. Jinak k ní už není moc co říci, snad jen že ubylo hranatých a špičatých tvarů a naopak je zde více kulatosti a detailnosti. Hra vás zároveň zavede na několik planet a ty jsou taktéž detailnější a obsahují více objektů na povrchu nežli minule Oblast kde nastal větší posun jsou hrané předěly které jsou ve značně lepší kvalitě než u třetího dílu. Taktéž technické nedostatky jako bylo špatné nasvícení scén a pod. již tento díl netrápí. Hru netrápí ani bugy a nedej bože pády. Technika je tedy v pořádku, nezaznamenal jsem žádné potíže ( hrál jsem dvě verze z GOG a originál ).

Obtížnost je zde stejně volitelná jako u trojky, což znamená 6 stupňů obtížnosti od nováčka po noční můru. Nicméně obtížnost je určována i jiným faktorem. Jedná se o docela podivnou věc. Jde v zásadě o to že stíhačky mají velmi slabé palubní zbraně. Zde uvedu příklad, hrál jsem na prostřední obtížnost a v souboji jsem se pověsil nepřítely za zadek přičemž jsem do něho začal plnou palbou střílet. Trvalo nejméně 10 vteřin než mu spadly štíty a dalších deset než odešlo jeho plátování. Navíc i když byl takto nahlodán tak i přesto trvalo neúměrně dlouho než padl. Nutno připomenout že nepřítel pochopitelně kličkuje a všelijak se snaží dostat pryč. Pokud se mu to povede tak máte další problém. Nepřátelům se děsně rychle regenerují štíty a to tak rychle že stačí 2 vteřiny a mají zpátky jednu čárku... Ovšem máte i rakety které jsou zase neúměrně silné a nepřátelé se poroučely po jediné ráně. A jelikož takových raket nesete poměrně dost tak jsou souboje značně jednoduché. Jistě vás napadlo že nepřátel bude více, a samozřejmě jich na na vás jde povícero ale zde je další změna která tak obtížnost mění. Pryč jsou doby kdy jste musely prolétat několika NAV. pointy. V drtivé většině misí letíte pouze k jednomu a tam se vše vyřeší. Přímé a rychlé, ovšem zároveň zmizely i obrovské vlny nepřátel. Nyní jich je o poznání méně a jen velmi velmi zřídka přicházejí nějaké další vlny. Takže vám většinou vystačí právě rakety... Na druhou stranu nepřátelé využívají taktéž hojně raket a věřte že na střední obtížnost znamená jedna rána raketou směr krchov. Naštěstí máte obranu v podobě klamných cílů které můžete vystřeli a raketa se tak zaměří na tyto návnady. Nepřátelé sice touto věcí disponují také ale v jejich případě se stačí přiblížit na 2000m a máte jistotu že klamné cíle nevystřelí.

Opět bohužel musím hře vytknout ovládání na K+M. Je zde sice malinkatý posun oproti WC3 ale není nijak značný. Takže se opět připravte na rozharašenou citlivost a kurzor který si dělá co chce... Jinak ovládací prvky zůstaly stejné jako minule takže veteráni se budou cítit jako doma a nenaleznete tu mnoho změn.

Kde ovšem změny naleznete je podání příběhu a možnost volby. Příběh je zde podán naprosto výborně a ač jsem ho chválil u předchozích dílů tak zde se posunuje na novou úroveň. Naprosto excelentně napsané dialogy a děj vás budou držet u obrazovky a nutit hrát stále dál. Všemu ještě pomáhají výborní herci kteří rozhodně hře nedělají ostudu a zde hrané pasáže jsou lepší než mnohý skutečný film. Jsou zde přítomné zvraty a nečekaná odhalení a to vše podpořené možností volby. Všechny WC ( až na pátý díl ) mají nelineární kampaň a od WC3 se taktéž můžete rozhodovat v samotných rozhovorech ale čtyřka tuto možnost posouvá dál. Nejen že máte možnost volby v dialozích ( přičemž se nejedná jen o kosmetické věci ale tyto možnosti vás můžou poslat na zcela jinou kolej než opačná volba ) ale dokonce si můžete vybírat i mezi misemi. Svoboda rozhodování se tedy rozšířila a díky tomu vás ještě více vtáhne do děje. Osobně považuji příběh a výkony herců zde za nejlepší v celé sérii.

AI je zde už standartně na velmi dobré úrovni a nepřátelé i kamarádi se chovají inteligentně. Kamarádi pomáhají seč jim síly stačí ( a poměrně dost toho sejmou sami ) a nepřátelé naopak zkoušejí vše možné aby se vám dostali na kobylku ( úhybné manévry, promyšlené formace aby jste se dostali do křížové palby atd. )

Takže tady je WC4, pro mě se jedná o naprostý vrchol série a ač je to k nevíře tak laťka kvality byla od minula opět posunuta nahoru. Malinko jsem se bál změny nepřátel a celkově změněné atmosféře ale není čoh ose obávat. Tvůrci sice otočily kormidlem ale zachovali si ten správný ráz a kvalitu. Škoda jen toho ovládání na K+M které je pro celou ságu tak tipicky nedotažené ( a v případě 3 i 4 bych se nebál říct přímo strašné ). Jak už jsem psal jedná se o nejlepší díl a zároveň je zde vidět jak moc by si přáli aby vznikl skutečný film ( bohužel skutečně vznikl ) a celé universum tak obohacují o další podrobnosti. Jo a abych nezapoměl Maniac je pořád stejné pako a naprsoto špičkový ťulpas. :)




Pro: příběh, příběh a ještě jednou příběh, herci a jejich výkon, zlepšená grafika a lepší kvalita hraných částí, AI, charaktery a opět Maniac, pár misí na planetách

Proti: bohužel opět ovládání

+12
  • PC 90
Štvrtý diel je na tom asi najlepšie, čo sa produkčných kvalít týka. Pretože keď hovoríme o posledných dieloch tejto ságy, zároveň sa musíme baviť aj o jej „filmovej“ časti, ktorú Chris Roberts priviedol v tomto diely k dokonalosti. Až tak, že sa poniektorý pýtali, či pozerajú film alebo hrajú hru. Keď už sme pri hraných sekvenciách, hra sa na niektorých miestach vetvila, podľa toho ako sa hráč rozhodol, k čomu patrilo aj niekoľko odlišných koncov a slovná výmena na záver. Svoj nezanedbateľný kus práce si tu odviedli Mark Hamill, Malcolm McDowell, Tom Wilson i John Rhys-Davies(aj keď toho tu tentoraz veľa nebolo), dokonca by som povedal, že hrali ešte lepšie ako v prípade WC3. Aj keď...

Wing Commander 4 mal svoje muchy, niektoré scény neboli zrežírované až tak dobre – keď už sa zameriavam na jeho filmové kvality. Občas to vyzeralo akoby Roberts nechával na scéne postavy príliš dlho, aby zvýšil dramatický efekt, avšak skôr - či neskôr, to začalo byť otravné.

Druhým problémom, trochu závažnejším, sú misie samotné. Áno, obsahujú pestrú škálu úloh, medzi týmito misiami sú však také, ktorých jedinou náplňou je preskúmať sektor a zabiť všetko na čo narazíte. Nebol by to problém, keby tieto misie netvorili väčšinu vašej náplne.

Pritom aj napriek chybám, ktoré si človek uvedomuje, ta hra nechala v človeku len príjemné spomienky (viete čo je diskotéka? keď máte hru, ktorá je na množstvo CD a každú chvíľu ich prehadzujete. :-)) a relatívne kvalitný filmový zážitok.

Pro: je to zaujímavý interaktívny film, herecké výkony hlavných zúčastnených, niektoré misie

Proti: občas drhne réžia, veľká väčšina misií typu seek and destroy

+10