Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Discworld II: Missing Presumed...!?

Discworld II: Mortality Bytes!

85
14 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
30.11.1996 PC
1997 Saturn
24.09.1997 PS1
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.psygnosis.org/games/discworld2
Pokračování úspěšné adventury Discworld. Hra disponuje kvalitní SVGA grafikou, ozvučení je nahráno v lepší kvalitě než v prvním díle a o namluvení Mrakoplaše se postaral, stejně jako v díle minulém, Eric Idle, člen britského uskupení Monty Python. Příběh se nejvíce inspiruje zeměplošskými knihami: Pohyblivé obrázky, Sekáč a Dámy a pánové od Terryho Pratchetta.

Další dobrodružství neschopného kouzelníka Mrakoplaše nám představí zápletku točící se kolem Smrti, která si vzala dovolenou. Pro smrtelníky to zní lákavě, ale pokud se vám po světě pletou pod nohy hordy mrtvých, mohlo by to začít vadit. A tak se Mrakoplaš pokusí obnovit pořádek.

Třetí díl série Discworld Noir přinesl nového hlavního hrdinu a odlišné pojetí.


Poslední diskuzní příspěvek

Drolin: CMI je pravda namalovanej pekne, ale hlavni hrdina tam vypada priserne a D2 mi o moc hezci nez uz tak pekna jednicka neprisel, hodne…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Pokud se vám líbilo grafické zpracování her jako Broken Sword, Toonstruck nebo Kletby Opičího ostrova, pak druhý díl ze série Discworld jde ještě o kousek dále. Grafika je jednodušše skvělá, a i pokud by hra měla stát a padat na pouhé vizualizaci podobná té Kirbyho, pak by obstála. Další aspekty jsou ale také na té nejvyšší úrovni, takže jak asi tušíte, máme ze adventuru nejvyšších kvalit, která patří do výstavní skříňky tohoto žánru a bez velkého romýšlení ji mohu zařdadit do pomyslné TOP5 adventur.

Naneštěstí má Missing Presumed dvě vcelku zásadní chyby (nebo lépe řečeno problémy vzniklé u toho, kdo sedí před obrazovkou), které odradí nejednoho zájemce. Konkrétně se jedná o:

1) Použitý jazyk – především jde o specifický humor plný narážek, slovních spojení a přirovnání, kdy jsem měl stále pocit, že mi něco málo z dialogů uniká. Po prvním aktu (ze čtyř) si ale hráč přivykne mluvě Rincewinda a ostatních obyvatel Discworldu.

2) Obtížnost – podle všeho již né tak nadsazená jako v případě dílu prvního, ale i tak se ve hře najde řada zákysových míst. Použití kamene na polapení přízraků, který se do něj "nastěhuje", patří mezi to lehčí. Dále je matoucí vzhled některých předmětů (kadidlo) a s tím i jejich užití.

Jak už jsem ale napsal, pokud zvládáte pasivní angličtinu a máte dokončeno pár adventur obtížnějšího rázu, tak tyto krajně subjektivní chybky mizí a můžete si vychutnat jednu z nejlepších her podle knihy/filmu. Příběh se inspiruje u knihy Sekáč, kterou jsem jako jednu z mála z cyklu Discworldu před pár lety četl, takže o hrubém nástinu děje jsem měl již představu. V zásadě jde o to, že Smrť si bere dovolenou a tak se po městech potulují technicky mrtví, prakticky však živí lidé, krysi a další z rozmanitého města Ankh-Morpork a dalších míst. Samozřejmostí je celá řada vtipů které doplňují rámcový příběh a dělají z každého rozhovoru zábavnou činnost. A pokud to spojíte s hlasem Erica Idleho, asi máte představu jak to celé působí. Nesmím zapomenout i na ostatní dabéry, vše je v nejvyšší kvalitě, a mimo hlasu Rincewinda vyniká i zdejší vypravěč. Při hraní jsem se jednodušše bavil, některé vtipné momenty připomněly čtení Spolčení hlupců od J.K. Toola nebo sledování Monty Pythonů, což je známkou nejvyšší kvality.

Děj je tedy výborný. Zásluhou vyšší než běžné délky se snadno sžijete se zdejšším prostředím, zvláště když v každé kapitole jsou nová místa k prozkoumání. Navštívíte tak samotné největší město Zeměplochy, daléké pouštní kraje s pyramidy nebo samotné sídlo Smrťe. Stěžejní část hry se ale bude točit okolo centra tvorby pohyblivých obrázků – Holy Woodu.

Technické zpracování již bylo nastíněno, ale takto po všech stránkách vyvedený kousek se jen tak nevidí. Dabing, grafická stránka tak i zvuky okolí spolu s hudbou, vše si zaslouží zmínit minimálně dvakrát. Interface je jednoduchý a účelný, hra pěkně vypadá ve widesreenu na velkém monitoru a je také na adventuru dlouhá (dva týdny nepravidelného, ale intenzivního hraní).

Ve výsledku adventura nejvyšších kvalit, která však cílí na relativně omezenou skupinku hráčů, kterým sedne britský humor v čele s Monty Python, baví je hraní počítačových her a v neposlední řadě mají v oblibě hrdiny, jejichž šance na úspěch je jedna ku milíónu. Pokud máte rádi Zeměplochu (zapálení fanoušci Pratchetta si mohou k hodnocení přičíst dalších 5%), pak není co rešit, zvláště když dnes je plná podpora Discworldu II ve ScummuVM (a pamětnící si jistě vzpomenou, jak těžké bylo hru zprovoznit pod DOSboxem :).

Pro: grafika, dabing, příběh, do jisté míry logické úkoly, délka, Rincewind, easter eggy, vtipné dialogy

Proti: (obtížnost)

+17
  • PC 85
Discworld II byl mým velkým dluhem vůči adventurnímu žánru. Obtížnost se oproti prvnímu dílu lehce snížila, naopak se lehce zvýšila obehranost zápletky, ale to asi byl záměr a satira na adventurní principy - akt první: přines to, to, to a to. Akt druhý - dtto. Akt třetí - dtto (Ale to je jak nadávat na Bioware, že ve svých ve vesmíru se odehrávajících hrách vždy mají čtyři planety). Rozčiluje se nad tím i samotný Mrakoplaš, který se v jednom momentě vztekne a zadaný úkol odmítne - už žádný další trénink laterálního myšlení, nastupuje čirá logika a svého partnera v dialogu prostě ukecá. A odpověď na otázku Proč je zcela logicky - proto.

Stejně jako první hra, ani druhý díl nezpracovává konkrétní Pratchettovu knihu, pouze si vypůjčuje některé typické prvky a postavy - Smrť na prázdninách je například středobodem několika příběhů, ať už Sekáče, Těžkého melodična nebo Morta, naopak "clickies" zůstaly omezeny na jedinou knihu (Pohyblivé obrázky), ale první i druhý herní Discworld je obsahuje. Svou roli zde hrají i tradiční postavy jako Kolík Aťsepicnu (který byl už v prvním díle), Bábi Zlopočasná (která střídá Stařenku Oggovou), Smrťův sluha Albert, Krysí smrť spolu se svým havraním průvodcem a dokonce se tu mihne i nedospělá verze mé oblíbené Zuzany. Cameo a zároveň deus ex machina si tu střihne i sám lord Vetinari.

Kromě toho se tu nepokrytě cituje a paroduje (ať už je to scéna kamenování až na drobnosti opsaná ze Života Briana, což je snímek z dílny Monty Pythonů, mezi které patřil i Eric Idle - nebo závěrečný pastiš Queen Kong). Obzvláště jsem si užil scénu v maskérně, kdy Smrť vystřihne nejprve Humphrey Bogarta, pak Groucho Marxe a nakonec i Terminátora.

Rád bych pochválil technickou stránku věci, zde se dvojce podařilo překonat jedničku, se kterou jsem měl v závěrečných fázích určité problémy, pravděpodobně skriptového rázu. Dvojka mi šlapala na SCUMM naprosto perfektně.

O grafice a ozvučení se tu rozepsal už Drolin, k tomu není co dodat (a zde musím podotknout, že úkol s duchem a kamenem vychází z jedné ze zápletek knihy Čarodějky na cestách).

Závěrečný verdikt - pokud máte rádi Zeměplochu, adventury, humorné adventury, barevné orgie a navíc umíte anglicky, tohle je jasná volba.

Edit: mezi druhým a třetím aktem je poměrně dlouhá neinteraktivní sekvence (premiéra filmu), přišlo mi to jako určitý pozdrav interaktivním filmům. Ale možná je to jen můj dojem.

Určité věci prováděné v adventurách... občas... Použít spodničku jako roušku proti včelám je jedna věc. Použít ke stejnému účelu pyžamo malé holčičky... Zuzana si tě najde, Mrakoplaši!
+11