Discworld 2 je jediný díl trilogie o Zeměploše, který jsem v minulosti nedohrál. Pokračování vyšlo jen rok po dílu úvodním, přesto je na hře vidět obrovský skok zejména po grafické stránce. Hra vypadá a hraje se jako animovaný film. A tentokrát to myslím vážně. Discworld 2 by po grafické stránce obstál jako televizní zpracování Zeměplochy. Je vidět, jak šel vývoj technologie ve hrách v 90. letech neskutečně kupředu. Nikdo netvrdí, že grafika a animace je v hrách všechno, ale tady prostě nezbývá než smeknout.

Mrakoplaš se vrací a tentokrát je jeho posláním najít samotného Smrtě, který se po teroristickém útoku z úvodní animace hry rozhodl vzít si dovolenou. Bohužel však nedodržel standardní pravidlo všech korporátů - najít za sebe náhradu, a tak se ulice Ankh-Morporku začaly plnit nemrtvými. A když jde o úkol, o který nikdo nestojí a je nebezpečný, není lepšího kandidáta, než je Mrakoplaš, jehož zběsilé úprky od nebezpečí jsou pověstné.

Hra je opět rozdělena do aktů, tentokrát jsou čtyři + epilog. Zdaleka nejdelší částí je akt druhý. Ten byl v prvním díle pověstný svými šílenými úkoly ohledně cestování časem. Tomu se v pokračování naštěstí vyhneme a v celé hře nenarazíme byť na jediného motýla. Přátelé hmyzu však nemusí být zklamáni, protože se dočkáme setkání s mravenci (živými i ne-až-zas-tak-úplně-živými) a včelami. Nevím, co s tím autoři adventur mají, ale vykuřování včel patří vedle cestování stokami tak nějak k adventurním evergreenům. Aneb kolik úlů jsi vykradl, tolikrát jsi hráčem.

Hra je udělaná s maximální pečlivostí směrem k předloze. Tentokrát je hra inspirována Sekáčem, Pohyblivými obrázky a své si řeknou i Pyramidy. Jelikož se na dabingu (mimochodem výborném) podílel Eric Idle ze skupiny Monty Python, podařilo se mu do hry protlačit několik narážek na tvorbu této skupiny. Jsem velkým obdivovatelem tvorby Pythonů, ale přiznám se, že tyto narážky mi do Zeměplochy příliš neseděly. Byly rušivým elementem, protože jsem si říkal "ale toto přece do tohoto světa nepatří!". Pro mne to bylo trochu jako kdyby Harry Potter potkal u Děravého Kotle Stormtroopera.

Obtížnost je stále vysoká, i když oproti prvnímu dílu se mírně snížila. Některé kombinace předmětů jsou opět šílené (tím myslím zejména celý quest týkající se získání třech stejných tyček z prvního aktu, případě úvodní rozhovor s jasnovidkou z téhož aktu). V rozhovorech nelze nic pokazit, proto doporučuji stejně jako v Simonovi 1 proklikat všechny varianty a na obrazovce prozkoumat všechny aktivní předměty. Kdybychom to neudělali, přijdeme o řadu vtipných hlášek. A Discworld 2 opravdu není hra vhodná pro quickrun.

Trilogie Discworld byla následně uzavřena třetím noirovým dílem a tvůrci her se k Zeměploše již nikdy nevrátili. Trojku mám dohranou. Rád bych si ji projel ještě jednou, ale obávám se problémů s kompatibilitou s moderním železem. No uvidíme. Co se týká dílu druhého, jedná se o důstojného pokračovatele dračího dobrodružství. Opět ke hře nemám žádných výraznějších námitek, snad jen, že to byla druhá porce téhož. Ale třetí díl... Ten bude úplně o něčem jiném =)