Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Discworld Noir

01.07.1999
prosinec 1999
84
36 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V pořadí již třetí z adventur z univerza Zeměplochy Terryho Pratchetta se od svých předchůdců liší hlavním hrdinou i pojetím. Zatímco v předchozích dílech jsme hráli přímo za symbolického hlavního hrdinu Zeměplochy - kouzelníka Mrakoplaše a prožívali zeměplošsky ujetá dobrodružství inspirovaná knihami, v Discworld Noir se zhostíme původní postavy - prvního detektiva Zeměplochy, Lewtona. Celá hra je značně vážnější a temnější než předchozí díly, což ovšem vůbec neznamená, že by se nenašlo místo pro osobitý Zeměplošský humor. Navíc i příběh samotný je zcela původní, přestože v ulicích Ankh-Morporku fanoušek narazí na mnoho známých postav.

Lewton se stal soukromým detektivem poté, co byl vyhozen od Hlídky a nyní dostane nabídku od bohaté Carlotty Von Überwald, která pátrá po svém manželovi. Za chvíli se ovšem na scéně objeví první mrtvola a nezůstane dlouho jedinou.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
K Discworld Noir jsem přistupoval velice opatrně. Jednak jsem ho kdysi nerozchodil a jednak všechny ty pokračování slavných sérií, které vyšly na přelomu tisíciletí jsou dost problémové. King Quest 8 a Prince of Persia 3D jsem vůbec nerozjel, Simon the Sorcerer 3D se mi zbláznila kamera, Lands of Lore 3 je nehratelná hovadina, Gabriel Knight 3 a Monkey Island 4 trpí mizerným ovládáním při přechodu do 3D prostředí, Quest for Glory 5 má zase otřesné souboje.

Takže jsem přistupoval k 3D adventuře, ve které se úplně změnil styl s despektem. Podle hodnocení vidíte, že jsem se mýlil a dočkal se fantastické hry. Veškeré technické problémy řeší patch od LOMA, se kterým hra akorát párkrát spadla do Windows. Jediná další muška je mizející kurzor mimo obraz, což není nic tak strašného.

Napřed si tedy odbudu kritiku a pak už budu jen chválit. Takže technická stránka hry je průměrná. Protože jde o noirovou hru, všechno je šíleně ale šíleně tmavé, vůbec nepřemýšlejte nad tím hrát tuhle hru ve dne, neuvidíte ani ťuk. Grafika na rok 1999 není nic extra, animace postav také ne a filmečků je hodně, ale jsou prostě rozpité. Zbytek je OK - dabing je patřičně tvrďácký, hudba jazzová/bluesová. Naprosto parádně je vyřešeno povinné 3D - hrdina přijde do lokace, kde je vše snímáno z jedné kamery a v lokaci se pohybuje jako v tradiční adventuře. Žádné šílenosti s kamerou nebo klávesnicí jako Gabriel Knight 3.

Příběh, styl a atmosféra jsou naprosto skvělé. Zatímco první dva díly jsou barevné, pohádkové, plné srandy, humory a vtipných postaviček, třetí díl sází na tradiční film noir 40. let. Vychází z toho, že Ankh Morpork je odpudivé město plné šmejdů, zlodějů, podrazáků, vrahů, "lidí" co Vám vrazí kudlu do zad ani nemrknou. Slunce neuvidíte ani jednou, neustále prší, veškeré lokace vypadají depresivně. Tvůrcům se podařil zázrak a tak i známé lokace z prvních dvou dílů vypadají stejně jako předtím a přitom temně, zlověstně (Neviditelná univerzita, Palác).

Totéž platí o postavách - většina z nich jsou zmetci, magoři či zmrdi, mezi ně pak báječně zapadá třeba Smrť. Dialogy jsou tvrďácké, plné cynismu a pokud narazíte na humor, je to humor uštěpačný, jízlivý, hořký. Jak jsem psal u dvojky, tvůrci mají nakoukán klasický Hollywood a tak se dočkáme love story jako vystřižené z Casablancy a kdo tuhle klasiku viděl, bude mu jasné, jak to dopadne. Do takového světa by samozřejmě Mrakoplaš nezapadl a tak tu místo něj je cynické soukromé očko Lewton, který je tradiční loser, alkoholik, cynik, nenávidí ženy, ale přes všechny rány jde dál za rozlousknutím případu.

A že je to případ jak lusk! Samozřejmě to začíná krásnou dámou, která vejde do Lewtonovy kanceláře, aby našel jejího milého. Při šťourání se otevírají další případy - starý hrabě chce, abych našel trpasličího kamaráda, troll hledá svou Thermu, bývalá láska potřebuje ochránit před Cechem zabijáků a ještě je tu trolí mafián, který chce najít zlatý meč. Do toho ve městě řádí sériový vrah, podezřelí i svědci umírají jak na běžícím páse, Lewtona pronásleduje policie, chci říct Městská stráž a někde v pozadí se rýsuje obrovská hrozba. Příběh je hutný, neskutečně komplikovaný že by mohl leckterý film závidět, zvraty a odhalení Vás zarazí do židle (třeba tu smršť na konci aktu 3 jsem si musel pustit ještě jednou). A přitom do toho naprosto skvěle zapadají všechny magické bytosti, kouzla, rituály, kulty i kouzelné předměty. A nebojte, všechny nitky do sebe nakonec perfektně zapadnou, žádná otázka nezůstane bez odpovědi.

A ještě jsem se vlastně nedostal k hratelnosti. Inu Discworld Noir je naprostá pohodovka. K noirové příběhové adventuře by se ani nehodily nějaké šílené kombinace a tak 90% hry strávíte dialogy, sbíráním stop a otevíráním nových lokací. Na ty tu máte bezvadnou mapu, kde se lokace otevírají (ale i zavírají) podle toho jak jsou v příběhu potřeba. Neméně skvělý je i deníček, kam se Vám zapisují stopy, podezřelí a důležité informace (které rovněž mizí když už je nepotřebujete). V rozhovorech je potřeba se ptát nejen na informace z deníčku, ale i na předměty. Stopy z rozhovorů je občas potřeba použít i venku. Naopak předměty tu skoro vůbec nejsou a když ano, použití je jasné, puzzle jsem nenašel žádný. Hra je tak docela jednoduchá, většinou tušíte kam jít a když ne, tak oběhnete všechny a na vše se důkladně přeptáte. Menší SPOILER - V průběhu hry se hrdina stane vlkodlakem a přichází výborná novinka - sbírání pachů, stopování a porovnávání pachových stop.

Zkrátka a dobře - Discworld Noir se pohodově hraje, vypráví fantastický příběh a má úžasnou atmosféru, kterou hyzdí jen průměrná grafika. Jestli chcete něco jako Tex Murphyho ve fantasy světě, jděte do toho.

Pro: Fantastický příběh, noirová atmosféra, dialogy, pohodová hratelnost založená na rozhovorech, sbírání a používání stop.

Proti: Šíleně tmavé v kombinace s průměrnou grafikou, padání do Windows.

+22
  • PC 70
Zeměplocha je jedno z těch děl, které mám dlouhodobě v plánu, ale víte jak je to s těmi dlouhodobými plány...než se člověk naděje, je na smrtelné posteli, kde si tak akorát může prohlédnout seznam všech těch dlouhodobých plánů, které za ten život nastřádal.

Než se tak stane, řekl jsem si, že se se Zeměplochou seznámím alespoň takhle zprodstředkovaně formou hry. Discworld Noir se zdál jako dobrý kandidát, protože u něj není až tolik potřeba knižní základ mít.

Vplutí do hry se povedlo (pokud se vám ji podaří spustit, což není věc zcela samozřejmá). Okamžitě je nasazen cynický a suchý britský humor, kvalitní dabing přesně s tím správným montypythnovským akcentem a hlavní postava ve formě soukromého detektiva Lewtona, se kterou není těžké sympatizovat od první chvíle.

Ačkoliv se hra stylizuje do žánru noir (je pořád noc, pořád prší, kriminální případ, žena jako zdroj neštěstí), velmi záhy se roztáčí pravá a nefalšovaná fantasmagorie, a každým dalším aktem se to stupňuje. Na můj vkus posléze příběh nabral příliš neuvěřitelný a absurdní rozměr, a tak mě od půlky víceméně přestal zajímat.

Co je na hře zdaleka nejlepší, jsou dialogy a postavy. Jakoby to psal sám Terry Pratchett, jehož tvorbu sice neznám, ale přesně takhle jsem si ji představoval. Představoval jsem si něco jako Douglase Adamse ve fantasy prostředí, a to se mi dostalo. Postavy jsou skvělé, mají svůj charakter (nejlepší je rozhodně Smrťák), ale možná jich bylo až moc.

Už od hlavního menu určitě každého zaujme jazzová hudba, která je výborná. Jenomže ne všechna hudba ve hře je taková. To jen asi 5 tracků, zbytek by se skoro dal zařadit do midi soudobé vážné hudby. Kvalita zvuku v nich je o řád horší, ale oceňuji odvahu skladatele Paula Weira, jelikož hudba samotná není úplně user friendly a navíc nevím, jestli to citování Šostakovičovy nejzásadnější melodie v knihovně byl záměr!

Poměrně rozporuplná je grafika. Design jednotlivých lokací je fajn, ale jejich zpracování je pro rok 1999 poněkud zastaralé. Časté jsou animované pasáže, kde se to trochu zlepší a kde o sobě dá vědět i docela akční kamera.

Nemůžu říct, že by pro mě byla hra nějak extrémně snadná. Je pravda, že kombinatorika předmětů je zde hodně skromná, ale Discworld Noir to nahrazuje komplikovanou prací s poznámkovým blokem a nutností tyto poznámky používat ve všech rozhovorech a dokonce i na herní objekty. Jelikož je těchto poznámek velké množství, je to trochu úmorné. Jednak není otáčení stran v deníku uživatelsky moc příjemné a pak také je většina hry přesně o tom, o čem je i první Gabriel Knight. Neustále se všech ptáte na to samé a většinou dostáváte ty samé odpovědi ve snaze trefit se do toho, na co jste se zeptat měli. A ve chvíli, kdy se vám to povede a dostanete nový záznam v deníku, oběháte si znova to stejné kolečko a ptáte se znovu všech na tu novou věc doufaje, že narazíte na tu správnou osobu, která vám k tomu něco řekne.

Zhruba uprostřed hry se stane zásadní dějový zlom, který mění i gameplay a k těm všem poznámkám ještě přibývá celá další plejáda věcí, které musíte zkoumat. Měl jsem z toho zpočátku strach, ale nakonec se to povedlo dobře a tento nový prvek je funkční.

Jako celek vnímám Discworld Noir opatrně pozitivně. V rámci žánru je to poměrně dlouhá hra. Výjimečnou je tím, že je tak temnou a přitom tak veselou hrou. A nalákala mě opět o něco víc k tomu si tu Zeměplochu opravdu přečíst, však je to taky jeden z mých dlouhodobých plánů.
+20
  • PC 85
Satiricky ladený fantasy svet Discworld a temný detektívny žáner Noir dokopy? Na prvý pohľad možno nemožné, ale opak je pravdou. Čiernočierny suchý a ironický britský humor však sadol do tejto temne ladenej detektívky na výbornú. Človeku dokonca po čase nepríde divné ani to, že sú tam mágovia, alebo, že medzi svedkov patrí trebárs aj chrlič.

Ústrednou postavou je súkromný detektív Lewton, ktorý tak ako väčšina postáv, lokácií a častí tohto príbehu symbolizujú do poslednej bodky klasické Noirové klišé, to však neznamená, že príbeh by bol nejak obzvlášť predvídateľný, alebo otrepaný, čo je možno hlavne vďaka tomu, že sa odohráva v univerze Discworld. Hráč v priebehu hrania stretne viacero postáv známych z kníh napr.Nobby Nóblhoch, Veliteľ Elánius, SMRŤ, pes Gaspoda, taktiež ako aj zavíta na známe miesta v meste Ankh-Morpork.

Samotná hra je zameraná prevažne na dialógy a nejakých puzzlov sa tak hráč nedočká a aj používania predmetov je pomenej. S Pratchettovsky šťavnatými dialógmi súvisi aj fakt, že asi nebude stačiť základná znalosť angličtiny na užitie si hry naplno, pretože hra je ukecanejšia než špeciálna jednorázová reklamná ponuka Kolíka Ať-Se-Picnu. S tým súvisí aj nutnosť zvyknúť si na fakt, že miesto spomínaného používania predmetov, sa hráč častokrát ocitne v situácii, kde bude práve používať na svoje okolie práve zápisky z denníku, čo je vlastne jediným zdrojom pár menších zákysov. Príbeh inak odsýpa príjemne ako hodinky a svojim humorom a zároveň temným ladením a nutkaním odhaliť vraha a vďaka pár príjemným zvratom premena na vlkodlaka a s tým súvisiace zbieranie pachov, je zaujímavé spestrenie, ťahá hráča neustále ďalej bez zbytočného stereotypu.

Ako napovedá rok výroby, grafické spracovanie adventúr vtedy začalo spájať 2D prostredia s 3D postavami a tak je to aj v prípade Discworld Noir, čiže na mierne komixové proporcie a zobrazenie postáv si treba zvyknúť (čo vďaka atmosfére a príbehu vôbec netrvá dlho). Dabing zvyčajne nespomínam, ale až na výnimku smiešne, až héliovo-znejúceho veliteľa Elánia, bol odvedený na výbornú a "zahusťoval" už tak kvalitnú atmosféru hry. A keďže sa jedná o noir príbeh, nesmie chýbať prevažne komorne jazzovo ladená hudba.

Jedinými výraznejšími neduhmi je dosť problematická (ne)kompatibilita so súčastnými počítačmi a systémom a bugy kaziace pôžiťok z hry, našťastie väčšinou šlo len o pády do windowsu a nestalo sa tak, že by sa hráč nemohol z jedného bodu v hre kvôli bugu posunúť.
Hru na Win XP doporučujem hrať v kompatibilite s WIN2000 a podporou rozlíšenia 640x480, v mojom prípade to bol jediný režim, pod ktorým sa mi hra dala spustiť.

Pro: príbeh, humor, postavy, dabing, väčšinou logický postup hrou

Proti: problémy s kompatibilitou, bugy, niekomu nemusí sadnúť grafické spracovanie

+16