Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Temple of Elemental Evil: A Classic Greyhawk Adventure

16.09.2003
71
31 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Už je to dávno, čo na pláňach zúrila bitka medzi dobrom a zlom, obrovská bitka, ktorá nechala jazvy v reliéfe krajiny. Avšak nakoniec bola vyhraná, dobro porazilo večné zlo a zrovnalo Chrám temnoty so zemou. Takmer. Zlo nikdy nespí, a tak sa v okolí pokojného mestečka Hommlet začínajú diať podivné veci. Zdá sa akoby starobylý chrám zla opäť ožíval.

Temple of the Elemental Evil je klasické RPG založené na pravidlách Dungeons&Dragons revidovanej tretej edície (3.5). Hra má niekoľko rôznych začiatkov, rovnako ako množstvo rôznych koncov, podľa toho ako sa hráč rozhodne hrať. Do svojej družiny budete môcť zobrať až 5 postáv, prejdete sa po množstve nádherne vykreslených lokácií a hlavne... Hlavne si zabojujete v dnes už takmer zabudnutom turn-based režime.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
The Temple of Elemental Evil (TToEE) je původně kampaň z roku 1985 pro první edici Advanced Dungeons & Dragons. Nejspíše nejznámější DnD svět Forgotten Realms, ve kterém se odehrává většina videoher na motivy DnD, vyšel až o dva roky později, a tak je TToEE umístěn ve světě Greyhawk. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Byl spjat s počátky DnD, než ho Forgotten Realms vyšoupl z výsluní, ale jeho pozůstatky se v pravidlech nachází dodnes. Divili jste se někdy proč jste během hraní ve Forgotten Realms nikdy nepotkali slavné mágy a autory kouzel jako jsou Tenserova transformace, Mordenkainenův meč, Bigbyho drtící pěst či Melfův kyselinový šíp? Ani nemůžete. Tyto postavy jsou právě postavami z Greyhawku. Stejně tak z něj pochází jeden z nejikoničtějších záporáků, Vecna, který se přes světy Ravenloft a Planescape dostal až do Forgotten Realms.

Papírová podoba TToEE je kampaň ve stylu, kterému dneska říkáme old school dungeon crawl, pro který je typický minimalistický příběh, megadungeon plný smrtících pastí a skrytých průchodů, malá vazba hráče na postavu a jejich vysoká úmrtnost. Dneska už takto mnoho hráčů Dungeons & Dragons nehraje. Typicky se tolik postavy nezabíjí a klade se mnohem vyšší důraz na příběh a NPC postavy. Přesto i dnes se najdou skalní vyznavači old school hraní, pro které je The Temple of Elemental Evil posvátným vzorem stejně jako třeba Tomb of Horrors od stejného autora.

Při mém DnD hraní se old school dungeon crawlu vyhýbáme jako čert kříži, a tak ani toto věrné videoherní zpracování TToEE není zrovna můj šálek čaje. Chybí mi propracovanější příběh, zajímavé rozhovory a větší důraz na výpravnost než brutální bojová střetnutí. Přesto vlastně moc nechápu, proč se tato hra netěší velké oblibě právě u vyznavačů dungeon crawlu a třeba i krokovacích dungeonů, kde se typicky také moc nehraje na příběh, ale spíše na hardcore zážitek, promyšlené prostředí, rozmanité nepřátele a nezapomenutelnou atmosféru. The Temple of Elemental Evil od Troiky totiž tohle všechno má, navíc graficky vypadá velice pěkně a mechanicky se jedná o nejpropracovanější videoherní ztvárnění DnD pravidel, konkrétně 3.5 edice. Stejně tak se nemusíte bát ubíjejícího procházení mnohapatrového dungeonu, kde každé patro vypadá stejně. Ačkoliv se v principu jedná o jeden velký megadungeon, obsahuje jak vnitřní tak venkovní oblasti.

Za mě obrovská škoda, že TToEE neobsahuje multiplayer. Tato hra si o něj vyloženě říká, a věřím, že by pak v žebříčku DnD videoher vystoupala dokonce nad Icewind Dale, protože ten je v principu také (téměř) jen o dungeonech, soubojích a okouzlující atmosféře, kterou dokresluje skvělá hudba od Jeremyho Soula. Ale schválně si pusťte soundtrack z TToEE. Dle mého názoru se jedná o nedoceněnou ambientní hudbu, ale přiznávám, že já hudbě moc nerozumím.

Finální hodnocení je pro mne trochu oříšek. Nejvíc se této hře kritizují bugy a prvních pár hodin "poslíčkovacích questů", díky kterým dle mého názoru většina hráčů hned odinstalovala a ke hře se již nikdy nevrátila. Oboje dnes řeší neoficiální patch Circle of Eight, který kromě bugfixů přidává také nové questy, přičemž quest Welkwood Bog je designován právě k přeskočení počáteční simulace FedExu ve vesnici Hommlet. Dávám tedy nakonec o 10% víc, než bych dala ve snaze být co nejvíce objektivní. Zaprvé proto, že old schoolové dungeony nemám moc ráda, a tak nejsem zrovna cílovka této hry. Zadruhé proto, že jsem přesvědčena, že se jedná o nedoceněnou hru, která hodně vyrostla až díky fanouškům dlouho po vydání, a dnes si zaslouží, aby se k ní hráči vrátili a docenili její kvality, které zůstaly přehlédnuty kvůli počátečním nedostatkům a špatným designovým rozhodnutím v první části hry. Milovníci cRPG dungeonů, dejte jí šanci.

Dohráno za 31 hodin.

Pro: Perfektní zpracování pravidel a známé kampaně pro Dungeons & Dragons

Proti: Absence multiplayeru, špatně napsané dialogy, nudné questy v první části hry

+27
  • PC 55
Troika proslula skvělými RPG systémy skrz naskrz protkanými bugy a s absurdně dlouhými a pro laiky nesrozumitelnými názvy. Ani The Temple of Elemental Evil: A Classic Greyhawk Adventure není výjimkou.

Izometrické skupinové RPG s implementovanými pravidly DnD nabízí srovnání s konkurencí her založených na Infinity enginu - BG, IW, PT atd. Graficky se rozhodně nemá za co stydět, oproti starším bratříčkovi na stejném enginu, Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura, jde vyloženě o grafické hody. I oproti zmíněné konkurenci je grafika detailní a prostředí rozpohybované. Nad bažinou a mrtvolami poletují mušky, v podzemí plápolají ohně, skvělé jsou efekty kouzel. Další rozdíl je v bojích, po spuštění boje přichází tahy. Podle iniciativy se určí pořadí jednotlivých postav, které potom spotřebovávají akce. Občas je to zdlouhavé, ale je to propracované a samotné boje tak musím pochválit.

Teď už budou ale negativa. Prvním je naprosto nenápaditá hratelnost a příběh. Máte mnoho dialogů podmíněných skilly, rozhovory jsou však nezajímavé, napsané zcela rutinně. V prvních 7h jsem se ve vesnici naprosto utavil 7h bezduchými poslíčkovými úkoly. Jiné nebojové dovednosti ve hře moc nevyužijete, se zlodějem můžete velmi výjimečně vykrást zapastěnou truhlu. Takže spousta času strávíte přemýšlením a micromanažmentem nad něčím, co vůbec nevyužijete. Úkolově zbývá kromě poslíčkování jenom boj. Pathfinding je tragický, backtracking všudypřítomný - vyspat se v hlavním chrámu prakticky nejde.

Bugy a nedodělanost. Z postav jsem udělal i přes všechnu DnD zkušenost úplné mrzáky. Trpasličího bojovníka jsem celou dobu specializoval na boj s trpasličí sekerou, no ve hře není ani jedna. Ze zlodějky jsem chtěl lučištnici, no v polovině hry jím kvůli nějakému bugu už nemohla být vyzbrojena. A mé kouzelnici zůstal status ticho, takže nemohla kouzlit. Paráda... Není tu prakticky, co koupit, všechen sběr předmětu bych nyní označil za zbytečný. Výběry akcí jsou zdlouhavé, vlastní body do mapy omezené. Již odemčené truhly a dveře se samy znovu zamykaly, takže backtracking byl opravdu opruz. Velké množství místností a lokací je úplně prázdné, jakoby se na ně zapomnělo nebo se nestihly. Hra mi neustále padala.

Celkově mám rozporuplné pocity. Grafika a převedení DnD pravidel je hrozně fajn, nicméně je ho asi škoda pro tak zabugovanou a rutinní nedodělanost. Určitě doporučuji hrát s neoficiálním patchem, který z toho dělá aspoň fajn jednohubku typu Icewind Dale. I přes zmrzačení vlastních postav a rutinních úkolů jsem na konci cítil uspokojení z postupu. Můžou za to dva OP předměty, meč bastard, co automaticky zasahuje a orb vyvolávající Glabrezu, Balory apod. Jinak bych neměl ve většině soubojích šanci, obtížnost je vyšší. Dohráno za 56h.

Pro: boje, grafika

Proti: bugy, nedodělanost, nevyužitý potenciál

+22
  • PC 50
Tohle není plnohodnotná hra, tohle je tech demo. Simulátor DnD pravidel. Rozhodně jde o doposud nejvěrnější a nejpovedenější převedení věhlasného Pen and Paper systému do počítačové hry, tvůrci ale bohužel zapomněli přibalit i obsah... Ehm, on tu vlastně nějaký je, bohužel ale působí jako špatný vtip. Stupidní báchorka, která nestojí za zmínku se odehrává ve třech lokacích, zabere deset hodin a vyšumí totálně do ztracena. Postavy jsou polygony bez osobnosti, odkecají si svých několik generických vět vedoucích ke generickým questům. Ještě dodám, že přestože měla Troika v příběhových hrách tradici, působí dialogy těžce amatérsky, spíš jak od začínajícího modera. Když už jsme u amaterismu, voice-acting je jeho vrcholem, je opravdu hodně špatný. Když se spojí výše zmíněné s katastrofálním pathfindingem, vzniká příšerný produkt, který je věrný tezi, že celek je více než suma částí...

Právě jsem si odkroutil nudný rozhovor vedoucí k nudnému questu. Označím si skupinku a v krátkých intervalech klikám k dalšímu domečku. Hraje unylá hudba, já unyle klikám netroufajíc si označit příliš dalekou oblast, aby se mi postavičky nezasekly a neznásobily tak ohromnou nudu, se kterou se potýkám. Všechno je zpomalené, bez energie, bez života. Přepadá mě totální otupělost - takhle chutná ta nejčistší rutina... S přibývajícím postupem se tato agónie prohlubuje; lokace jsou čím dál prázdnější, obsahu stále více a více ubývá, příběh stále méně a méně zajímá, hra se stává zoufale lineární... Proč to vůbec hraju? Proč?! Aha, souboje...

Souboje jsou kromě grafického zpracování to jediné, co za něco stojí. Vymazlený tahový soubojový systém musí potěšit každého, kdo holduje taktizování. Jenže i souboje se časem přejí... Hlavně proto, že přes počáteční šok z nemilosrdného designu se hráč celkem rychle oklepe a s přibývajícími úrovněmi postav přestávají být souboje výzvou. A dostavuje se rutina... a nuda.

DISCLAIMER: Obsah hry nepranýřuji proto, že by mi přišel koncept ne-epické, "střízlivější" báchorky principiálně špatný. Nevěřím na špatné koncepty a nezatracuji hry proto, že esenciálně nejsou tím, čím bych chtěl (nebudu nadávat na Mass Effect, že není jako Baldur's Gate, což se zdá zjevné, bohužel v praxi se setkávám s hráči, kteří principiálně nedovedou hru hodnotit jako to, čím je, a jsou jsou proto nefér). Nikdy jsem to nedělal a děla nebudu, o čemž svědčí mé hodnocení prvního Baldur's Gate, které se do velké míry nese v podobném duchu jakoTOEE. Píšu tedy pouze a jenom o provedení, tedy o realizaci daného konceptu. Mám-li se na TOEE dívat jako na komplexní RPG hru, kterou chtěla být, a nikoliv jen jako na simulátor DnD mechanik, k němuž byl jen tak mimochodem přibalen nějaký obsah, nemůžu jít s hodnocením výš. Tohle není obdivuhodný pokus od slibného modera, ale plnohodnotný projekt tvůrců Arcana a Bloodlines!
+15 +17 −2
  • PC 80
TOEE nie je ani tak hra ako skor simulator pre hracov pen and paper, ktory obsahuje dve dediny, par ruin v okoli a niekolko poschodovy chram zla. Pravdepodobne jedina hra svojho druhu. Nikde inde neuvidite 9 roznych zaciatkov podla vyberu presvedcenia. Kazde presvedcenie ma ine scripy NPC a ine questy a ine alternativne konce.

+9 +10 −1
  • PC 40
Ach ano opět jeden z mnoha přeceňovaných simulátorů nudy, vlastně v tomto případě "SKORO" pravidel DnD. Začínám trochu pány Troika Games podezírat, že mají čínské předky, protože když si skutečně zamyslíme nad tím, co je předností jejich titulu, zjistíme, že nic nepochází z jejich hlaviček, ale abych myšlenku rozvinul

Tak v prvé řadě vsází na DnD, soubor pravidel, který je celkově profláknut, tudíž celý bojový systém podléhá těmto pravidlům a jak podotýkám já, bohužel pouze bojový systém, nedokázali provést celou konverzi, proč? Protože, hra je tak příšerně stupidní a krátká, že vůbec nenabízí jediné možnosti nebojovým povoláním, respektive dovednostem, který jinak nesouvisí s bojem(jako bard si v knajpě nezahrajete, ošulíte někoho v kartách, neusmlouváte nižší cenu, nepřečtete si nějaké knihy, a umícháte si jen tak nějaký dryák atd.).

Takže ani tato berlička v podobě DnD pravidel není rozvinutá maximálně o to smutnější to je, že jim odpadlo mnoho práce a času, který by musel být věnován do nějaké kreativní činnosti, aby vůbec nějaka pravidla sesmolili, a který právě mohli investovat tímto směrem.


Když už jsme u té kreativity, vypadá to, že troika games ji na rozdávání neměla a prostě nemá. Když se totiž podíváte na koncepci artu, a teď vás vyzývám jděte a podívejte se na screeny ze hry!, co uvidíte? Ano starý dobrý Baldur´s Gate, který tak tříská do očí, že je to až trapné a člověk si zákonitě musí pokládat otázku, kam se poděly soudní dohry, nebo to jsou vážně v Troika games takový zoufalci, že nejsou schopni vytvořit vlastní hru?

Tak si pojďme se sumarizovat toho jejich hybridního smrada, který čím dál tím víc připomíná pohádku o princezně koloběžce Je to hra není to hra, má to DnD nemá to DnD je to Baldur a zároveň není to baldur, jsou troika games nekreativní nuly a zároveň...jo vlastně jsou...

Takže prostě jednoho dne vzalo troika games tolik drzosti, zkopírovali hru, dali tomu jiný název a řeklo: to je naše dílo. Ano ALE: dílo naprosto nedotažené do konce a na první pohled dílo, které je pouhou kopíí BG, na jehož osvědčeném úspěchu se snaží parazitovat, kromě špatné kopie BG nemá tahle hra rozhodně co nabídnout
Ještě jedno přirovnání: máte možnost si koupit Adidas a nebo jít na tržnici a koupit si padělek Adihash, kde vám ho budou prodávat právě kucí z Troika games!
, protože vlastní obsah ji totiž chybí!!!

To že vlastní obsah, který do toho vložili se rovná naprosté upřímné nule, poznáte hned po pár minutách hraních, hloupých dialozích, a když se rozhodnete to přelouskat do konce, tak si toho budete všímat takřka na každém kroku.

Hodnocení 40 % Jděte si radši zahrát Baldur s Gate, nebo Ice wind dale, tohle je jen ztráta času.
Ps: pro pravdu se člověk zlobí
+2 +9 −7