Gothic II

Nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem už začal psát komentář ke Gothic II, ale nakonec ho smazal. Ono to je zkrátka obtížné. Jak ohodnotit hru, na kterou bych dnes už neměl dostatek trpělivosti, ale jednou jsem jí dohrál - a to zcela doslova - dvacetkrát za sebou během několika týdnů? Jak o ní psát? Co přesně říct? Zkoušel jsem psát komentář ke Gothic, ale došlo mi, že bych se pak několikrát opakoval, proto zvolím dvojku jako svůj jediný komentář k této sérii. Součástí bude i hodnocení Gothic II: Night of the Raven, protože jsem nikdy nehrál nic jiného než Gold Edition.

Tak. Gothic. Série která měla velký potenciál se stát mou stěžejní sérii. Nevyšlo to. Částečně proto, že ve třetím díle ztratila dech, částečně proto, že jsem objevil kouzlo BioWare a pak už nebyla cesta zpátky. Nicméně, stále se jedná o jedinečné RPG s jedinečným světem s kterým mám spojenou především jednu myšlenku. Gothic II odměňuje za znalost toho světa a kolikrát tu hru hrajete. Žádná hra není tak moc závislá na různých tipech a maličkostech díky kterému je jednoduší. Každá první kapitola u mě probíhala stejně. Lester - Tuřín - Pirát - Přelézt přes zeď - navštívit starého známého - vykrást tajné skrýše - a pak nakoupit drahé svitky které vás promění na ty největší a nejsilnější bestie. Pak jít z města, proměnit se, a v této podobě projít pokud možný celý ostrov a zabít co se dá v té zvířecí podobě. Získáte zkušenosti body. Sice se vám nebude zvyšovat zdraví, ale to na těch pár úrovní ani moc nevadí. A pokud tohle uděláte, zbytek hry je díky tomu náskoku lebeda. Samozřejmě tento trik není nutný, pokud nemáte datadisk, ten totiž vystřelil obtížnost do nebes a je třeba být kreativní. Další trik je vždycky jít do učení ke kováři, který platí fakt slušné prachy, jen musíte vědět kde najít materiál.

A ten svět. Ten krásný svět. Ačkoliv jsem herně už dávno posunul, stejně si několikrát do roka vzpomenu na to neuvěřitelné lore. Myšlenka boha ohně (světla), boha temnoty a boha neutrality je do dnes neskutečně geniální. Runy a svitky byly inovativní herní nápad který do dnes nemá obdoby (varianta v Risenu ale také dobrá, mimochodem.) Je zde takové vidět ten vývoj od Gothicu. Grafika je detailnější, ovládání o pořádný kus lepší, a herní mapa větší a zajímavější. O to víc je zajímavé, že tak do poloviny/čtvrtiny se vrátíme i do Kolonie, což taky byl zajímavý návrat.

Za mága jsem hrál většinu času, ono to je s tím ale trochu obtížnější, protože Gothic patří bohužel mezi jedno RPG ze starých časů, kde magiem především ze začátku, nebyla nic moc, a tohle upřímně trochu bolí. Je třeba najít rovnováhu. Investovat do meče či luku - osobně jdu většinou do obratnosti na konec, ale pokud si správně vzpomínám, datadisk přinesl magické hole které využívali sílu, což situaci opět zkomplikovalo. Opakuji se, ale datadisk učinil hru obtížnější ale také mám pocit, že méně rozmanitější, protože člověk nemohl investovat často do čeho chtěl, ale do čeho musel.

Za největší negativum celé hry považuji zmíněnou obtížnost, kterou přinesl datadisk. A poté fakt, že se nemůžeme stát mágem vody. To je do dnes neomluvitelný nonsens, a vzhledem k tomu, že do hry přidali celý datadisk který se točí kolem Adanosdammit mágů vody, tak by jeden čekal, že to zváží.

Jako nic není víc cute než kdy jste mág ohně v kruhu vody a učíte se od Saturase. Já prostě nevěřím, že kdyby k takovéto botě došlo dnes, že by se půlka lidí nezcvokla.

Nicméně, Gothic je něco. Jediná hra svého věku. Možná nezestárla úplně dobře, ale stále je to klasika.

Mimochodem, Gothic II dovede být děsivý na nesmírně creepypasta a meta úrovni, což je další nezvyklá věc. Ať už jde o zprávy od Mocného Trpaslíka Odjinud který do té hry ani nepatří nebo jeskyni, kde se objevují těla NPCs které zmizeli nebo byli změněny. A OST datadisku je už úplný jiný level, když hrajete ve tři ráno.