Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Croc: Legend of the Gobbos

73
100 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > plošinovka *
dětská > akce pro děti
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
29.09.1997 PS1
24.11.1997 Saturn
26.11.1997 PC
Vývojáři:
Argonaut Games
Croc je 3D plošinovka, ve které s malým krokodýlem zachraňujete malé chlupaté Gobbosy ze spárů zlého Barona Danteho. Hra se odehrává na několika ostrovech, které jsou rozděleny na menší levely. Na vrcholu každého z těchto ostrovů se utkáte s unikátním bossem. Každý ostrov obsahuje jiné prostředí (láva, led, poušť a další). Cestou zachraňujete Gobbosy, sbíráte diamanty a otevíráte bonusové levely.

Croc je hra roztomile graficky zpracovaná. Celkem vysoká obtížnost je kompenzována možností opakovat každý level do nekonečna avšak se ztrátou sesbíraných diamantů. Samozřejmostí je ukládání pozice po dokončení každého levelu.


Poslední diskuzní příspěvek

[přesunuto z komentářů] Nechápu, jak muže někdo napsat o Crockovi něco špatného. Jste zlí a zapšklí lidé, co nemají rádi zvířata!

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Na Croca mám jen dobré vzpomínky. Číslo Levelu, ve kterém se objevil (Diablo II na obálce) v plné verzi, bylo také vůbec mé první, co se herních magazínů týče. Samotná hra měla konkurenci především ve hrách jako Gex 3D a Rayman 2, kdy žánr trojrozměrný plošinovek byl celkem populární a vhodný pro mladší publikum.

Co mě překvapilo, bylo, že Croc příliš nezestárl a stále je více než hratelný. Pokud pominete, jak už je zvykem u tohoto typu her, neposednou kameru a možná i ovládání. V tom případě se dostaví relativně dlouho trvající hopsačka, ve stylovém grafickém kabátku, sympatickým krokodýlem v hlavní roli a příjemným hudebním doprovedem. Nenechte se ale zmást, ač vše napovídá jednoduché obtížnosti zaměřené na začínající hráče, opak je pravdou. Někteří bossové na konci úrovní dají zabrat nejednomu zkušenému hráči, a sám se divím, že jsem Croca dříve tolikrát dokončil. Technické provedení je stále na ranou 3D grafiku výborné, i díky pastelovým barvám a zaoblenému prostředí.

Každá z úrovní je rozdílná a oplývá svoji specifickou atmosférou. Navštívíte jak tropický ostrov, na kterém příbeh o nalezeném krokodýlovy a jeho zachrancích, Gobbech, začal, nebo i zasněžené vrcholky a pouště. Vše po dlouhém dobrodružství končí v hradu Barona Danteho, který zajal všechny Gobby.

Výborná, kouzelná hudba, stále přetrvávájící hratelnost a spoustu úrovní, jenž vydrží opravdu dlouho. Klasika, kterou mohu jen a jen doporučit. I když nostalgická část speciálně u Croca hraje výraznou roli.

Pro: hudba, délka, atmosféra, obtížnost

Proti: kamera, ovládání

+20
  • PC 80
Když nad tím tak přemýšlím, Croc byla první 3D "skákačka", kterou jsem pořádně hrál (a po dlouhém utrpení i dohrál). Bylo to na Ps1 (tehdy ještě ne X). To však nevadí, protože jsem zkoušel i PC verzi a je vlastně stejná. Jen ovládání těžší. Hra je totiž klasická skákačkovitost, na kterou se nejvíce hodí gamepad. Dneska by už nebyl problém nějaký na PC sehnat, ale tenkrát byla jiná doba, jinak jsem přemýšlel ... nevermind, hrál jsem tedy na PS.

A pořád se u hry vztekal, protože mi to zas tak moc nešlo. Hra má totiž celkem vysokou obtížnost, obtížné ovládání hrdiny - to je typ postupu, který moc neuznávám - šipka doleva nestrafuje doleva, ale natáčí doleva hrdinu - tím směrem pak může jít až po stisknutí šipky dopředu. Spyro je příklad skákačky, kde je ovládání daleko lepší. Je i mnoho jiných. Ale Croc to tak neměl, tak se mi ovládal těžko. V té době jsem samozřejmě jiné hopsavé hry neznal, tak jsem nemohl srovnávat (to až později).

Bylo mi tehdy asi 12, ale s 3D prostorem jsem neměl vůbec žádné zkušenosti (Wolf 3D bych nepočítal, heh), ale jaksi jsem se dokázal dopokat dál a dál, chtěl jsem tu šílenou hru porazit. Graficky byl Croc báječný, mám rád takové trochu hranaté tvary. Roztomilá grafika i prostředí, to do jisté míry ano. Ale zajímavě designované levely. A hlavně člověk na tu roztomilost často zapomínal, při setkání s nebezpečími, nebo třeba jen pádem do hlubin.

Ona ta věta v popisu, že každý ostrov má jiné prostředí zní sice velice omšele a tuctově, ale je to tak. Zní to nic moc, ale ono to funguje. Nejhorší byl asi led, kde se k všeobecné snow-blind tématice přidala i blbá ovladatelnost Croca. Nesmím zapomenout taky na zvuky, protože jsou zkrátka kouzelné. Copak to Croc řval, když mlátil, tuším že (ehm) "Hazů, jezů a d-spleš". Podobně jako se zvuky ve Wolfovi, ani zde bych za ně nedal ruku do ohně, skutečnost bude určitě jiná. Ale občas je představa daleko lepší, než realita. Oh, tenkrát jsem to velice pravděpodobně nedohrál na 100%, tenkrát jsem tenhle styl nevyznával. Byl jsem rád, že jsem hru dokončil. Perfekcionistou jsem se stal až později.

P.S - U mě naštěstí první herní magazín byl Excalibur, číslo 1.

Pro: Zvuky

Proti: Ovládání

+10