@
Chuck (12.05.2017 09:35): @
Chuck (12.05.2017 10:01): Vyšší obtížnost, to je moje :) Beru to jako výzvu, správné nastavení mým schopnostem. Hard obtížnost se dá definovat nejen souboji, ale i designem map. Často jsou hry nevyvážené, jedna dvě obtížné mise, přestože zbytek hry tím netrpí.
Rozdělím to do několika kategorií.
Orientace v prostředí, herní doba, nemožnost libovolného ukládání.
Eternal Doom - Bez nápovědy jsou některé hádanky fakt peklo, ale na většinu věcí jsem přišel sám. Opravdu mistrovský design levelů, tomu odpovídala i herní doba, jak ji počítala hra sama. Dosaženo času 40: 19: 53 hod.
Turok 2: Seeds of Evil - Hra podobně náročná na orientaci, protože zavádí spíše adventurní postupy, k čemuž přispívá i její atmosféra.
Project IGI - Ale hráno už fakt dávno, problém byla poslední mise. Ve hře se průběh misí nijak neukládal, pouze start každé z nich. Zbytek si hráč musel odehrát.
_________________________________________________________________________
Závěreční bossové
U starých stříleček nejde o to, že by byly v jejich průběhu nesmyslně obtížné, ale spíše o to, to hráči vynahradit na jejich konci. Což pak končí několikerým opakováním těchto pasáží.
Daikatana, co si vzpomínám, měl jsem se závěrečným bossem velké problémy. Obtížnost ale asi jen první nebo druhá v pořadí.
Shadow Man, z jeho dohrání jsem měl fakt velkou radost, protože ten závěrečný boss mi dal zabrat.
Turok 2: Seeds of Evil, hráno na Hard. Ve hře byly jen dvě volby Normal a Hard. Ale až teprve čtvrtý boss, k němuž najdeš klíče v celé hře, je fakt náročný. Nemůžeš při něm vůbec ukládat, to ani u těch tří předchozích, ale hlavně oplývá více fázovým stylem boje. Jediné štěstí, že hra povolovala pár smrtí. Podle toho, jak měl hráč nastřádáno předmětů. To jsem vždy měl zase 100 životů. Opakoval jsem ten závěrečný souboj asi 20x, než se mi to povedlo.