Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

SWAT 4

81
209 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > taktická akce *
akce > 1st person akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
19.04.2005 PC
Vývojáři:
Irrational Games
Swat 4 je taktický simulátor policejní jednotky, ve kterém se hráč ujímá role velitele dvou týmů, červeného a modrého, přičemž každý z nich čítá dva členy. Do kteréhokoliv člena týmu se hráč může vtělit pomocí osobní kamery nebo si vyžádat pomoc odstřelovače.

V drtivé většině misí, kterých je celkem 14, je hlavním úkolem zajistit budovu nebo prostor zabraný teroristy a zpravidla v něm i drženými rukojmími. Každá mise, před níž je zde možnost nastavení obtížnosti, začíná brífinkem, kde je popsána situace popř. i časová osa a různě detailně zpracovaná mapa včetně výběru přístupových bodů. Není zde jako u jiných her žánru možnost plánovat dopředu postup, ale vše se děje až na místě v reálném čase. Úspěšné splnění je hodnoceno pomocí bodů, kdy nejvyšší dosažitelná hodnota je sto. Body se však strhávají za nesplnění úkolů, nepřiměřené použití síly nebo zabití, nezajištění rukojmích atd.

SWAT 4 klade velký důraz na realističnost, takže smrt rukojmího automaticky znamená konec mise a postupovat hrou je třeba s velkou obezřetností a minimem hrubé síly a střelby. Ke zdárnému splnění těchto podmínek je k dispozici řada donucovacích nebo zastrašovacích prostředků, za všechny třeba dýmovnice, pepřový sprej aj., ale na výběr jsou samozřejmě i střelné zbraně od osobních po útočné pušky. Nechybí ani ostatní vybavení pro průzkum terénu nebo neprůstřelné vesty. Každý člen týmu ovšem unese pouze omezený počet tohoto vybavení.

Opakovatelnou hratelnost zajišťuje několik rozdílných scénářů pro všechny mise, které se generují náhodně a multiplayer, kde se dá celá hlavní kampaň projít v několika hráčích nebo módy Deathmatch a VIP Escort. Součástí hry je též editor.

Čtvrtý SWAT běží na Unreal enginu 2.0 a vývojáři si při výrobě dali záležet na detailech prostředí. Naopak do hry nevložili žádný příběh a mise tak na sebe nenavazují. Lehký náznak příběhu se pak objevil v datadisku s názvem SWAT 4: The Stetchkov Syndicate z roku 2006.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Single kampaň jsem nehrál. Pouze multiplayer po LANu. A JAKEJ MULTIPLAYER TO JE! Tahle hra je prostě v co-opu neskutečná (samozřejmě datadisk je nutnost).Když se hraje s fakt dobrým týmem tak je to nezapomenutelná zkušenost.
"Checkni kdo je za dvěrma"
"Ok,...na pravý straně hostile s AK47...vzadu další s pistolí, vedle rukojmího"
"Ok, ty si vem toho napravo, já mám toho vzadu...nejdřív tam hoď flash, hned jak otevřu"
"Hozeno, jsou slepý"
"Kurva ten šmejd se votočil a nakouřil mě, ale sundal jsem ho!"
"Ok, místnost čistá...svaž rukojmí a nahlaš je, já sesbíram zbraně...červený, kde jste do hajzlu?"

Design misí je úžasnej. Náhodný generování pozice nepřátel a rukojmích dodává replaybilitu.Občas to dokáže bejt lehce frustrující (když to poseru a sejmou mě na začátku mise...).Ale to k tomu patří...ono to chování nepřátel umí bejt občas parádně nevypočitatelný..."už si kleká!" "BOOM HEADSHOT" "Ten sráč to jen hrál...a já jsem mrtvej".

Celkově prostě nářez.
+32
  • PC 80
SWAT 4 je podle očekávání úplně jiný druh akce, než by možná někdo čekal. Jak už podle názvu vyplývá, hráč se zhostí role člena policejní zásahové jednotky a ujme se jejího velení. S jejími čtyřmi členy je pak vržen do akcí proti těm nejnebezpečnějším a vždy ozbrojeným pachatelům. Tolik tedy asi k úvodu a nyní se vrhněme do akce samotné.

Ta probíhá na různorodých místech, jaké jsou např. motorest, banka, ubytovna, polorozbořený hotel apod. Hráč má před každou misí k dispozici poměrně široký výběr střelných zbraní, počínaje různými druhy samopalů, brokovnic, pistolí, ale vzhledem k tomu, že usmrcení protivníků není prvořadým cílem a v rámci možností je zapotřebí se mu co nejvíce vyhnout, přicházejí na řadu další zbraně, pomocí nichž je šance protivníky zpacifikovat a následně je připravit k předání do rukou spravedlnosti. Mezi tyto zbraně patří např. omračující granáty, pepřový sprej, nervový paralyzér a nejvíce pak brokovnice, která místo ostrých nábojů používá gumové projektily. Mezi dalšími pomocníky jsou pak třeba klíny pod dveře zaručující oboustranné blokování dveří a nemožnosti neočekávaného vpádu nepřátel do zad, či optická kamera mapující situaci za dveřmi důležitou pro další taktiku zásahu.

Úspěšné projití hrou, které je navíc s výjimkou nejnižší obtížnosti bodově ohodnocené, však není nikterak jednoduché. Hráčův postup tu závisí na způsobu, jakým protivníky eliminuje a případně trestá nepřiměřené použití síly. Proto vtrhnutí jednotky do místnosti a následný zákrok uvnitř se nesmí obejít bez předchozí patřičné výzvy s výstrahou (nejčastěji např. "Police, hands up and get down!“), která však bohužel nemá pokaždé na všechny podezřelé dostatečný účinek. Přesto však je zapotřebí rozmyslet, jakou zbraní takového protivníka zpacifikovat. Na řadu proto nejčastěji přichází zmíněná nesmrtící brokovnice, popř. střelné a další zbraně, které mají za úkol protivníka nejlépe jen zranit a usmrtit jen v tom nejkrajnějším případě, kdy se výzva s výstrahou naprosto mine účinkem. A tady nastává tak trochu peklo. Zpočátku jsou podezřelí snadno zpracovatelní a hlasitá výzva členů jednotky s případným následným použitím nesmrtících zbraní je nakonec přece jen přiměje ke kapitulaci, avšak s přibývajícím počtem misí jsou stále zákeřnějšími a donutit je vzdát je poměrně tvrdým oříškem.

Pokud jde o spojence, ty hráč v roli velitele jednotky ovládá několika různými příkazy a bezprostředně tak řídí jejich taktiku zákroku. I přes občasné zadrhnutí je jejich umělá inteligence slušná a dá se říct, že jim nelze upřít snahu o co nejkvalitnější zákrok. Pokud ovšem protivník začne z místa prchat, zmohou se bohužel jen na konstatování "zdrhá!" a eliminace takového podezřelého tak zůstává výhradně na mně. Navíc mi spojenci i přes svoji výstroj postupně přišli čím dál méně odolnější a často je tak podezřelí dokázali vcelku jednoduše vyřadit z akce, čímž došlo k logickému ztížení dalšího boje, ale také ke znatelnému úbytku bodů v hodnocení mise. Vezmeme-li pak v úvahu fakt, že na výši bodů má vliv nejen rozsah zranění členů jednotky, nýbrž i samotného hráče, ze hry se pak občas stává slušná pakárna.

Co dodat? I přes obtížnost, kterou jsem během hraní citelně vnímal, je v mých očích SWAT 4 velmi zdařilý kousek, který má velmi slušnou atmosféru a při zatýkání podezřelých srší tím správným adrenalinem. Toho je občas ve hře sice trochu více a nervová soustava s ním má co dělat, ale za ten pocit zadostiučinění to v závěru každé mise rozhodně stojí.

Pro: povedená simulace policejních zákroků, výběr zbraní, atmosféra

Proti: postupně vysoká obtížnost

+26 +27 −1
  • PC 95
Jelikož mě vojenská a policejní tématika velice zajímá SWAT 4 byla pro mě jasnou volbou.
SWAT 4 je vskutku unikát a nutno podotknout, že taky nářez jak gumovým projektilem z půl metru.

Hrál jsem pouze singl, ale i ten mě naprosto nadchnul a to především svojí syrovostí, smyslem pro detail, jedinečnou hratelností a atmosférou.

Hrál jsem na druhou obtížnost, kdy ke splnění potřebujete hodnocení alespoň 50 bodů ze sta a leckdy to bylo velice obtížné, jelikož souboje, tedy samotné přestřelky, jsou asi nejvěrnějším a nejrealističtejším zpracováním přestřelek na krátkou vzdálenost co jsem kdy mohl ve hrách vidět, nemyslím tím ani tak samotné chování zbraní, ale především to jakým stylem přestřelky probíhají.

Seřadit, nějakým způsobem se dostat skrz dveře, flas/stingr/frag vlétnout do místnosti a eliminovat, či jiným pokud možno nenásilný způsobem vyřadit hrozbu, pokud dojde na střílení, tak bude vypálena smršť několika kulek a je po všem. A toto vše proběhne během 10 - 20 vteřin! Ještě jsem nehrál žádnou jinou hru, která by kladla takový důraz na správný úsudek a bleskové reakce a postřeh.

Jediné, co musím hře vytknout je v souvislosti s tímto právě UI kolegů. Někdy se zachovají jako naprostí profesionálové a fungují jak mají, jindy si nechají vykropit záda z kalacha, protože nepřítel se zasekl v pozici, ve které nemá co dělat, například přiklopený dveřmi.

Další věc která mě naprosto fascinovala, je atmosféra, hnedka druhá mise, máte nahlášené rukojmí v domě. Hnedka jak vtrhnete do domu, pohůdka normální dům, našijete to do ksichtu pepřákem staré senilní babce, ale rukojmí nikde, čistíte místnos po místnosti až narazíte na jedny dveře do sklepa, kde začne peklo, jak z hororu Roba Zombieho, prostě ukázkový kutloch, sadistického psychopata.

Takže za mě rozhondě palec nahoru, už se chystám na datadisk.

Metascore: 85%

Pro: Neuvěřitelně intenzivní přestřelky, atmosféra, důraz na rychlost a přesnost

Proti: Občas AI parťáků.

+23
  • PC 95
Už trojky jsem strávil mnoho hodin. Další díl byla tedy zcela samozřejmá volba. Nyní jsem se k této hře vrátil kvůli nezapomenutelné kooperaci v mutliplayeru.

Jakožto důstojnej pokračovatel série si nese v sobě to, co povedlo v předchozím díle: Neskutečně detailní prostředí (pohled na každej stůl, pohled do každý skříně, každá nástěnka stojí za to), individuální chování a inteligence nepřátel i civilistů, snaha o absolutně realistické zpracování. Zvuky jsou radost poslouchat – skučení, hysterický ječení, brek i zpěv včetně smrtelnýho chroptění, hlučný práskání zbraní, super zvukový pokreslení, vyváženost. (muziku jsem vypínal)

Kampaň je pouze série na sebe nenavazujících misí, což je dobře. Příběh tady rozhodně neschází – tady by to prostě nesedlo. Tyto mise jsou ale geniálně i překvapivě atmosféricky zpracovaný, u každé z nich je třeba trochu poupravit vybavení nebo taktiku. Specialitou jsou pro mě mise zatčení masovýho vraha Fairfaxe nebo Taroneho sekta (sklep si asi každej zapamatuje).

Obtížnost je na slušné úrovni. Save v průběhu mise zde neexistuje. Nepřátelé mají ale vždy jiné chování, vždy jsou na jiných místech, i jejich počet se liší v závislosti na náhodném znovurozmístění.

Jasně, že není problém je vystřílet. Jde ale o postihy. Naprosto originální a výbornou složku, která zhutní atmosféru do plnejch:
Nepřítele nejdřív vyzvem, aby se vzdal. Jestliže to okamžitě neudělá, nemůžem mu naprat brokádou vesele do břicha, ale počkat až vás nebo rukojmího zbraní ohrozí. Neuvěřitelná atmosféra, kdy se s napětím čeká na sebemenší pohyb omámených teroristů a že si to odložením zbraně kolikrát rozmyslí na poslední chvíli! Každej výstřel se tady počítá a větší přestřelky mají potom sakra říz!

Velení je nutnost, naši kolegové zpravidla udělají většinu práce sami, pokud je člověk vede s rozumem a rozvahou. Naštěstí se pokaždé situace vyvine jinak a průběh stejnýho levelu se tak nemálo liší. Všechny serepetičky tady člověk opravdu využije a vůbec právě tyhle nesmrtící kravinky (např. granát s gumovejma kuličkama, BANG, dveřní klín) dělají hru rozvážnější než kteroukoli jinou taktickou akci, co znám.

Jediná věc, co se nepovedla je jednání našich svěřenců v některých situacích. Jasně - autoři z nich nechtěli mít tupě stojící panáky (někdy ve SWAT3) a tak jim dali schopnost myslet a samostaně reagovat. Zní to hezky. Bohužel když jeden tým nechám, aby kryl schody a s druhym teamem deme vyčistit místnost opodál tak při kontaktu s nepřítelem přiběhne vesele do akce i team první - aby jako nestáli jako blbci na schodech, když je ta akce. Super. Ale zamrzí, že právě po schodech vylezou dva teroristi a naperou nám to do zad. Tady by měli bejt trochu poslušnější! Nebo se alespoň vždy neprodleně vracet na původní pozice.

Kapitolou sám o sobě je multiplayer. Nejlepší koperace proti complu, co jsem kdy na poli taktických akcí viděl. Díky neagresivnosti policejního zásahu sem to moch hrát s přítelkyní a dotáhli sme to do konce jen ve dvou a bez postihů.

Všem, co maj rádi rozvážný a netradiční taktický akce, hurá do toho. Až překvapivě atmosférická a přitom realistická simulace policejního taktickýho zásahu, kdy je důležitější přemejšlet a zachovávat chladnou hlavu, než dobíjet zásobníky.

Pro: Atmosféra, simulace, grafika & zvuky, level design, zbraně a taktický vychytávky, UI, znovuhratelnost, neagresivnost, multiplayer (kooperace!!!)

Proti: Občas neposlušnost kolegů, levelů mohlo bejt víc

+18
  • PC 90
SWAT 4 je precizně provedená hra. Víc než běžná hra působí jako simulátor, přitom je děsně návyková. Z jednoho důvodu. Nikdy nehrajete tu stejnou misi, i když jste na stejné mapě. Už v předchozím díle byl zavedený tento systém, nic se na něm nezměnilo, je neskutečně jednoduchý, ale účinný. Nepřátelé a civilisté jsou prostě na jiných místech, při znovuspuštění dané mapy a opravdu to funguje dobře. Mimo to si na této hře cením její způsob hraní. Není cílem vzít si největší dělo a fullautem pokosit všechno, co dýchá. Musíte na zločince řvát, upozornit je střílet do vzduchu nebo pod nohy a až v krajním a nouzovém případě můžete střílet do nich. Dále je dobře vyřešené ovládání týmu, ostatní za vás mohou udělat vše. Vyrazit dveře, házet granáty apodobně. Na konci mise vždy vidíte tabulku s body. Maximum je 100, přičemž dosáhnout tohoto hodnocení je velice obtížné. Body se strhávají za každou blbost.. za to, že neupozorníte nepřítele, za to, že nenahlásíte zadrženého civila apodobně. Poslední plus dám zpracování zbraní, střelby a veškerého vybavení.

Pro: Koncept, zbraně a vybavení, grafika, hodnocení po misích, trvanlivost

Proti: drobné bugy (nic, co by kazilo zážitek)

+16