SWAT 4 je podle očekávání úplně jiný druh akce, než by možná někdo čekal. Jak už podle názvu vyplývá, hráč se zhostí role člena policejní zásahové jednotky a ujme se jejího velení. S jejími čtyřmi členy je pak vržen do akcí proti těm nejnebezpečnějším a vždy ozbrojeným pachatelům. Tolik tedy asi k úvodu a nyní se vrhněme do akce samotné.

Ta probíhá na různorodých místech, jaké jsou např. motorest, banka, ubytovna, polorozbořený hotel apod. Hráč má před každou misí k dispozici poměrně široký výběr střelných zbraní, počínaje různými druhy samopalů, brokovnic, pistolí, ale vzhledem k tomu, že usmrcení protivníků není prvořadým cílem a v rámci možností je zapotřebí se mu co nejvíce vyhnout, přicházejí na řadu další zbraně, pomocí nichž je šance protivníky zpacifikovat a následně je připravit k předání do rukou spravedlnosti. Mezi tyto zbraně patří např. omračující granáty, pepřový sprej, nervový paralyzér a nejvíce pak brokovnice, která místo ostrých nábojů používá gumové projektily. Mezi dalšími pomocníky jsou pak třeba klíny pod dveře zaručující oboustranné blokování dveří a nemožnosti neočekávaného vpádu nepřátel do zad, či optická kamera mapující situaci za dveřmi důležitou pro další taktiku zásahu.

Úspěšné projití hrou, které je navíc s výjimkou nejnižší obtížnosti bodově ohodnocené, však není nikterak jednoduché. Hráčův postup tu závisí na způsobu, jakým protivníky eliminuje a případně trestá nepřiměřené použití síly. Proto vtrhnutí jednotky do místnosti a následný zákrok uvnitř se nesmí obejít bez předchozí patřičné výzvy s výstrahou (nejčastěji např. "Police, hands up and get down!“), která však bohužel nemá pokaždé na všechny podezřelé dostatečný účinek. Přesto však je zapotřebí rozmyslet, jakou zbraní takového protivníka zpacifikovat. Na řadu proto nejčastěji přichází zmíněná nesmrtící brokovnice, popř. střelné a další zbraně, které mají za úkol protivníka nejlépe jen zranit a usmrtit jen v tom nejkrajnějším případě, kdy se výzva s výstrahou naprosto mine účinkem. A tady nastává tak trochu peklo. Zpočátku jsou podezřelí snadno zpracovatelní a hlasitá výzva členů jednotky s případným následným použitím nesmrtících zbraní je nakonec přece jen přiměje ke kapitulaci, avšak s přibývajícím počtem misí jsou stále zákeřnějšími a donutit je vzdát je poměrně tvrdým oříškem.

Pokud jde o spojence, ty hráč v roli velitele jednotky ovládá několika různými příkazy a bezprostředně tak řídí jejich taktiku zákroku. I přes občasné zadrhnutí je jejich umělá inteligence slušná a dá se říct, že jim nelze upřít snahu o co nejkvalitnější zákrok. Pokud ovšem protivník začne z místa prchat, zmohou se bohužel jen na konstatování "zdrhá!" a eliminace takového podezřelého tak zůstává výhradně na mně. Navíc mi spojenci i přes svoji výstroj postupně přišli čím dál méně odolnější a často je tak podezřelí dokázali vcelku jednoduše vyřadit z akce, čímž došlo k logickému ztížení dalšího boje, ale také ke znatelnému úbytku bodů v hodnocení mise. Vezmeme-li pak v úvahu fakt, že na výši bodů má vliv nejen rozsah zranění členů jednotky, nýbrž i samotného hráče, ze hry se pak občas stává slušná pakárna.

Co dodat? I přes obtížnost, kterou jsem během hraní citelně vnímal, je v mých očích SWAT 4 velmi zdařilý kousek, který má velmi slušnou atmosféru a při zatýkání podezřelých srší tím správným adrenalinem. Toho je občas ve hře sice trochu více a nervová soustava s ním má co dělat, ale za ten pocit zadostiučinění to v závěru každé mise rozhodně stojí.