Všeobecně o hrách

@H34D (10.04.2021 20:20): výhoda té studie popularity je, že je to objektivní kritérium neobjektivního vzorku :-) Kdežto, co je to ta umělecká kvalita? Je to něco jako rozdíl oproti výročním cenám OSA, což je prostě objektivní cena, oproti Andělu.
A to co tvrdím, se v podstatě stalo na základě toho, co jsem včera slyšel. Myslel jsem si, že to bude horší, takže já změnil názor, myslel jsem, že jde do háje úplně všechno.

@H34D (10.04.2021 18:29): co není subjektivní? Ale je subjektivita a subjektivita :-). Finančně rozhodně mrtvá není, soundtracky se prodávají nejvíc v historii jsem snad někde četl. Ale já to beru z uměleckého hlediska a z hlediska vlivu na kulturní dění a povědomí.
Zeptej se na ulici kohokoliv, aby zanotoval jakoukoliv filmovou melodii (mimo písničky z muzikálů a Bonda) za posledních 17 let (prakticky od Pána prstenů), nebo to zkus sám. Dočkáš se možná té jedné melodie z Hobita, možná ta jedna hlavní melodie z Avengers, znělky Game of Thrones, možná něco z nových Star Wars. Na Fontánu už asi každý zapomněl. Ale spíš se nedočkáš vůbec ničeho.
Zatímco v 60-90. letech vzniklo minimálně tak 30 skladeb, které zná každý průměrné vzdělaný člověk a asi tak 100 dalších, které zná průměrný fanda filmů a tak 10, které znají i úplně největší ignoranti. Vznikaly soundtracky kvalitativně i stylově odpovídající tehdejší vážné hudbě (Psycho, Koyannisquatsi), někdy velmi provokativní (Planeta opic, Omen), někdy za použití revolučních technologií (Star Trek), skladatelé na to někdy měli moře času (Barbar Conan) nebo se dokonce točilo už na vzniknutou hudbu (Tenkrát na západě). To dneska úplně absentuje.
A viníci jsou jasní - šetření financí, šibeniční termíny, producenti, režiséři, zvukaři a Hans Zimmer a jeho továrna.
Zkrátka a dobře filosofie filmové hudby se vrátila tam, kde byla v 50. letech. "Hudba má sloužit filmu a nejlepší hudba je taková, které si divák ani nevšimne", což je už pomalu převládající názor, bohužel je to strašný názor pro filmovou hudbu. V 60. letech se to zásadně změnilo, Jarré, Morricone, Williams, Goldsmith, Hermann, to byli ti titáni, kteří to všechno změnili. A Zimmer, Jablonsky, Badelt, Powell, Gregson Williams, Glennie Smith a desítky dalších zcela stejných skladatelů to zase otočili. Je to samozřejmě můj subjektivní názor, ale kurva můj subjektivní odborný názor :D

Co se týče her, tam nikdy nebyly všeobecně známé hity (možná tak Mário), ale tím, že ta hudba vzkétá rozhodně nechci říct, že předtím byla špatná. Herní hudba nabízí úplně všechno + věci, co jinde nenajdeš, takže jestli tě nic nezaujalo, tak tomu spíš nedáváš šanci, nebo fakt vyžaduješ growling a přes to nejede vlak :-)



@Tulareanus (10.04.2021 19:26):  ano, to je ta potíž právě s tou adaptivní hudbou. A v podstatě to po skladateli chce, aby byl i trochu programátor, pokud to za něj nedělá někdo jinej. V tom je skladání pro hru zase mnohem těžší. V minulosti si s tím moc hlavu nelámali, Morrowind, kde strávíš stovky hodin má hudba dohromady 40 minut a nikdy nepřestane hrát. A já to mám vlastně rád, aspoň to člověk fakt naposlouchá. A vypnout to můžeš vždycky. Dneska už se to většinou nedělá tak, že by hudba hrála furt, ale je buď adaptivní nebo naskriptovaná na konkrétní situace. A myslím, že není problém, když je chvíli ticho :-)