Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dragon Age: Inquisition

Dragon Age 3

77
155 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
akce > 3rd person akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
18.11.2014 PCPS3PS4X360XOne
Vývojáři:
BioWare
Oficiální stránky:
http://www.dragonage.com/
Dragon Age: Inquisition, třetí plnohodnotný díl série Dragon Age, se po vzoru svých předchůdců odehrává na kontinentu Thedas, který sestává ze dvou velkých zemí – Fereldenu a Orlaisu –, jež se obě nacházejí v úpadku: na západě, v situovaném Orlaisu zuří občanská válka a východně umístěný Ferelden se vzpamatovává z invaze démonických sil. Hráč, jakožto hlavní hrdina „Inkvizitor“, je vydáván za jediného, kdo přežil katastrofický výbuch, který zabil tisíce lidí, a jeho úkoly, coby vůdce Inkvizice, jsou: rozšířit armádu, získat si respekt a vliv, nastolit pořádek mezi válčícími frakcemi, zastavit démony, uzavřít časoprostorové trhliny a zúčtovat s tím, kdo je za tuto katastrofu zodpovědný.

Inkvizice je jedna z nejstarších organizací; založena byla ještě před vznikem svatého řádu Chantry. Jejím úkolem bylo lovit mágy a odpůrce náboženství a vyznání organizace Andraste. Jako „Inkvizitorovi“, hráči přináleží ovlivňovat rozmístění jejích sil. Tato rozhodnutí mohou výrazně ovlivnit nejen vývoj příběhu a vztahy se společníky, ale také samotný herní svět.

V souladu s předcházejícími díly série si hráč před začátkem putování vybírá postavu, která je ve hře součástí skupiny. Zatímco stran tříd je k mání stále trojice: válečník, zloděj a mág, každá o třech unikátních specializacích, k již známým rasám – lidem, elfům a trpaslíkům – přibyli quanari. Každá kombinace je dostupná v obou pohlavích, a to s americkým, nebo britským přízvukem. Nabýváním zkušeností se otevírají možnosti vylepšení postav, kde rozhodování o tom, jaká vlastnost postavy se rozvine, hráči přísluší pro všechny postavy ve skupině.

Schéma hry je postaveno tak, aby schopnost pro RPG charakteristického plnění úkolů byla závislá na soudržnosti týmu bojovníků, jejž hráč vede. Hra disponuje craftovacím systémem, který umožňuje výrobu a vylepšování zbraní, brnění, lektvarů atd. Vzhled vybavení i jiných položek se přizpůsobuje postavě, která jej vlastní. Velké příšery, jako např. draci, mají více zásahových zón; je tedy možné zvířeti zranit nohu nebo křídla. Herní svět, jenž je mnohem větší než v sériových předchůdcích, se skládá z několika prostředí, s každým z nichž je spojen unikátní ekosystém a počasí, obsahuje spoustu vedlejších úkolů, jež nejsou svázány s hlavním příběhem. Některé úkoly se týkají postav; jejich cílem je potěšit postavu, a získat si tak její přízeň; to nejčastěji za účelem vzniku milostného poměru. Milostný rozměr hry se přitom dočkal přepracování – již není neodmyslitelně spojen s dialogy a obsahuje sex.

Dragon Age: Inquisition v sobě sdružuje obě formy vedení boje, které série Dragon Age pamatuje. Implicitní režim, zvaný akční, nachází původ v Dragon Age II; má kameru z pohledu třetí osoby, boj v něm probíhá v reálném čase a hráč má kontrolu jen nad jednou postavou. Stěžejním prvkem druhé varianty – taktického módu (angl. Tactical View) – je naproti tomu pozastavování hry; toho lze využít k uváženému zadávání příkazů, např. k líčení pastí. Taktický režim má kořeny v Dragon Age: Origins; pohled do hry je v něm zprostředkováván shora a hráč, kromě toho, že má k dispozici více informací, ovládá všechny postavy.

Hra podporuje import uložených pozic z předchozích dvou her, přičemž online interaktivní tvůrce příběhu umožňuje obdobné pozice vytvořit. Multiplayer je možný až ve čtyřech hráčích; jde o novinku v sérii. Postup hrou lze urychlit mikroplatbami, avšak odemknuté ani vyrobené předměty nelze převádět mezi single a multiplayerem.

Dodatečně vyšla ještě tři příběhová DLC - Jaws of Hakkon, Descent a Trespasser, který současně plní roli epilogu hry.


Poslední diskuzní příspěvek

Charllize: Souhlasím. Ten komentář je guláš (otravný grind bych použil spíš u Darksiders) a někdy si i protiřečí ("souboje jsou pouze o…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Nie je potrebné zapierať – zo začiatku som bol z posledného Dragon Age celkom nadšený. Patrím k tým málo ľuďom, ktorý prežil prvý Dragon Age v plnom zdraví a druhý diel som nakoniec tiež (po rokoch) zobral na milosť. Inkvizícii sa nedajú uprieť vysoké produkčné kvality, rozsiahly svet a často celkom vtipne (a dobre) napísané postavy a udalosti. Prvých, povedzme 30, hodín je ešte zábavná jazda, človek objavuje svet a skúša čo je v ňom nové. Problémom je, že nie všetko je také fajn ako sa na prvé hranie zdá. Hlavnou náplňou Inkvizície je totiž boj. Niekomu sa to nemusí páčiť, ale niekde vo svojom jadre je vlastne Invkizícia taká glorifikovaná diablovka. ;-)

Prvá na súbojovom systéme je najviditeľnejšie, že si Bioware nevedia poradiť čo s touto značkou. Ako sa k hre postaviť. Chceme rýchlu, veľkolepú akciu alebo niečo pomalšie, taktickejšie s pauzou? Kto to má, sakra, vedieť! Nie, skúsime to cez vesm..., cez akýsi MMO hybridný systém, pretože to dnes letí. Ale pritom sa budeme tváriť, že chceme nechať hráčovi trochu tej taktickej kontroly. Tá síce nebude poriadne fungovať, ale koho to v konečnom dôsledku zaujíma? Poviem vám, prvých pár hodín to môže byť „zábava“, ale po 80 hodinách je to už otravná nuda. Ubíjajúca a neinšpiratívna. Čomu pomáha pekné grafické spracovanie, pár zaujímavých prostredí, pokus o veľkolepú filmovosť strihových scén, keď hlavná náplň hry je úplne nedomysleným mačkopsom. Keď už chceli mať z toho konzolovitú akciu, tak to pokojne mohli urobiť. Pokúsiť sa o niečo na štýl Kingdoms of Amalur alebo (lepšie) Dragon’s Dogma, možno by urobili lepšie a ich tzv. „epické“ súboje by možno potom pôsobili epickejšie, uveriteľnejšie a predovšetkým zábavnejšie.

Po zhruba 40 odohraných hodinách som začínal mať pocit, že ma nič neťahá ďalej. Nemal som záujem odhaľovať príbeh a strácal som i záujem o svoju vlastnú pevnosť (za čo možno môže aj nutnosť vracať sa k strategickej mape v pevnosti, ak chcete niečo urobiť!). Čo sa mi v iných RPG stáva málokedy. Dokonca je tu výborná možnosť stretnúť postavy z predchádzajúcich dielov, tak ako ste nalinkovali ich príbeh v predchádzajúcich hrách. To je predsa výborný nápad! Ale nepomáha to. Neinšpiratívny RP systém a nezaujímavé vedľajšie questy ťahajú zábavu smerom dole. Kým je hra nová, je zaujímavá. Čím dlhšie s ňou trávite čas, tým horší pohľad na ňu budete mať.

80 hodín neskôr a ja nemám chuť sa k hre vrátiť, ani ju dokončiť. Prečo? Neviem, ale celý čas som mal pocit, že hru naplánovalo marketingové oddelenie. Všetko je tam nalinkované, aby zodpovedalo predstavám prieskumov, ktoré niekto dôkladne pripravil a na základe ich výsledkov začal budovať herný svet a jeho náplň. Možno preto. Hre skrátka chýba duša.

Pro: postavy, dialógy, grafické spracovanie, produkčné kvality

Proti: súbojový systém, prílišné zameranie na súboje, spracovanie inventára

+34
  • PC 70
Co se líbilo:

- zábavná skvadra postav, dobře vyprofilované, víceméně zábavně napsané. Standouts hlavně Dorian, Solas a Varric
- krásná grafika, v některých lokacích se nejde nekochat
- velká variabilita lokací, takže se to neokouká
- celkově slušně napsaný příběh s charismatickým záporákem, přestože je to ohromné klišé (v typické Bioware šabloně)
- když zrovna hrála, tak hudba. Ať už ambient či heroické combat skladby
- main questline + companion questy (některé) byly povedené
- příchod do Skyholdu byl řádně epic

Co se nelíbilo:

- téměř všechny vedlejší questy. Prakticky všechny jsou MMOčkový designový odpad. Inquisitor je poslíček a naháněč zvířátek. Tyto questy slouží jen k uspokojení OCD a zabití času, ale z mechanického ani emocionálního hlediska nemají žádnou hodnotu.

- mechanicky příliš jednoduchý, neměnný soubojový systém. Párkrát jsem se respecnul (na mága, rogue), ale combat nikdy příliš nebavil. Tohle je hlavní bod proč dávám nižší hodnocení než Andromedě - Andromeda je extrémně podobná hra Inquisition prakticky ve všem, ale má mnohem zábavnější soubojový systém

- Inquisition působí krapet sterilně. Důvodem je absence hudby 99% herní doby mimo hlavní mise (při normálním průzkumu zdejších map), velmi málo dialogů mezi členy party a kompletní statičnost herního světa (nikdy se dynamicky nemění den, noc ani počasí, všechny NPC stojí na jednom místě, ten svět, ač krásný, prostě nežije)

Descent (první DLC) mě dost nudil, měl jsem co dělat abych se na to nevykašlal. Jaws of Haakon (DLC#2) mě naopak bavilo, je to dost možná nejhezčí/nejdetailnější mapa ve hře. Na Trespasser se chystám nyní.
+30
  • PC 80
Třetí díl série Dragon Age jsem při prvním hraní po asi pěti hodinách opustila, protože mě to nějak nechytlo. Ovšem vzhledem k připravovanému čtvrtému dílu jsem se k Inquisition vrátila s tím, že tentokrát to dohraji. Opět mě to zpočátku příliš nebavilo, ale po pár hodinách mě to chytlo a začal mě svět třetího dílu Dragon Age bavit.

Začnu tím, co podle mě má Inquisition skvěle zpracované, a to je svět, ve kterém se odehrává. Co musím opravdu nechat, tak je to, že Bioware umí dělat světy, které chci poznávat a které mě zajímají a baví. Tím ani nemyslím to, jak vypadá nebo co se v něm pohybuje za živočichy, ale jeho zvyklosti, rasy, národy, konflikty a mýty. Ráda jsem se o místech, která jsem ve hře navštívila, dočítala více a odkrývala jejich tajemství. Ovšem s tímhle přichází i jedna výtka, a to ta, že takových zajímavých míst bylo na můj vkus ve hře málo. Chybělo mi více chrámů či svatyň se spletitými chodbami s pastmi a hádankami. Tím neříkám, že hra taková místa vůbec nemá, ale třeba takové Origins ve mně zanechalo více vzpomínek na tato místa. Venkovní lokace byly ovšem dobře zpracované a naštěstí se od sebe lišily, takže nehrozil stereotyp.

S výše zmíněným souvisí postavy, které hlavního hrdinu doprovází. Některé mě rozčilovaly, za některými jsem chodila z nutnosti, abych nepřišla o nějaký zajímavý a rozšiřující dialog, a některé jsem si oblíbila tak, že jsem je tahala pořád s sebou. Jejich rozhovory mezi sebou jsem ráda četla, zvlášť když se popichovali, což moje parta dělala často. Co mě mrzelo, tak byla malá četnost těchto rozhovorů mezi společníky. Vím, že to vynahrazují dlouhé monology a dialogy na základně, ale to časté ticho mezi námi bylo někdy až moc hlasité. Ještě více bych ocenila, kdyby mi tvůrci v těchto malých rozhovorech dali více prostor na reakci a ne jen pětkrát za celou hru. Musím ovšem vypíchnout některé momenty, kdy přede mě hra postavila nějaké velké rozhodnutí. Často to samotnou hru třeba příliš neovlivnilo (ale kdo ví, co bude ve čtvrtém díle), ale už je to nějakou dobu, co jsem musela nad nějakým rozhodnutím déle přemýšlet a zvažovat pro a proti.

Další věc, která se mi na Inquisition líbila, tak byl vcelku působivý dojem z toho, že opravdu jsem v čele mocenské organizace, která se rozrůstá, má vliv na dění ve světě, bere válečné zajatce a ty následně může soudit (malá, ale zábavná část hry) a vysílá své zvědy, vojenské síly a diplomaty na mise. Jasně, je to prostě jen taková blbost, kterou člověk na War Table odklikne, ale dobře to zapadá do celé hry. Navíc bylo příjemné hrát za někoho, před kým mají respekt, klaní se mu a má nějaký věhlas. Příběh sice není nic převratného, ale jako celek s tím vším funguje skvěle.

Soubojový systém mě příliš nebavil, ale jsem ráda za možnost, že jsem nemusela hrát hru v taktickém módu, protože to už by mě vůbec nebavilo (jaká to hereze..). Takto jsem si mohla hrát hru, jak jsem chtěla a užívat si zejména to ostatní mimo souboje. Ovšem bitvy s draky jsem si i tak užila a jsem ráda, že jich tu konečně bylo více než v předchozích dílech.

Nakonec hraní hodnotím jako skvělý zážitek a jsem ráda, že jsem úvodní hodiny, než se hra více rozjede, překousla a vydržela. Hra má co zlepšovat, což zmiňují zdejší komentáře, ale i přesto jsem se u hry bavila a na hraní se těšila.

Pro: herní svět a jeho lore, postavy, dialogy, Inkvizice, možnost bojovat akčním stylem

Proti: menší množství dialogů mezi postavami, absence sprintu (zvlášť v bojích), málo nápadité vedlejší úkoly

+30
  • PC 85
Ešte zopár takýchto hier a možno zmením názor na Bioware. Vtípky bokom. Po Andromede myslím, že druhý, veľmi podarený pokus o semi-open world od tejto firmy. Moje očakávania boli mizerné, DA 1&2 u mňa rozhodne nebodovali, predovšetkým kvôli veľkej lineárnosti, dejového stereotypu, údesných súbojov, a príšernej melodrámy (oxfordská comma FTW!).

Inquisition určite prekvapil veľmi príjemne. Svet, podobne ako v Andromede, sa mi podobá na Gothic/Risen; exploration jednoducho má zmysel, všade sa môže skrývať niečo podstatné a stále je čo objavovať. Občas vás hra vráti do miest, kde ste už boli, ale nie je to nikdy nasilu. Questy plynú svižne, a aj keď mi dej stále príde dosť cliché, nenudilo ma čítať všetky dialógy. Celý setting je veľmi politický s referenciami na dnešnú dobu, ale nie je vyhrotený. Snaží sa ísť na to centristicky, a to prakticky v každom smere. Analýza politiky by si zrejme zaslúžila samostatný článok. Ťažko nájsť nejaké veľké negatívum, snáď len, že hra trochu začína nudiť ku koncu, ale neviem, či to nie je problém každého RPG, ktoré sa začne blížiť 100 hodinám.

Neviem, čo k tomu dodať. Mýlil som sa v Bioware? Možno som nad nimi zlomil palicu priskoro. Určite mi ich kúsky ako Jade Empire, NWN, Mass Effect 2 a 3 však neprídu zrazu tip-top. Skôr si myslím, že Inquisition a Andromeda sú len veľmi odlišné od ich predošlých hier, pre niekoho je to možno skôr krok k horšiemu, pre mňa je to vzbudenie záujmu u Bioware, a už teraz netrpezlivo čakám na štvorku.
+25
  • PC 80
Jak to zpívají KC and the Sunshine Band: That´s the Way. I like it! Měl jsem po zkoušce, následně tedy i po kocovině, přičemž jsem si řekl: ,,Tak. A je čas už na tu trojku konečně!" Nainstaloval, zapl, rozehrál na nejnižší požadavky, což vůbec nevadilo, protože i tak hra vypadá senzačně, a jel jsem. Po první hodině hraní jsem se culil od ucha k uchu, Dragon age se vykoupil.

V jedničce jsme zachraňovali celé království, ve dvojce...ehm..město, a ve trojce konečně zachraňujeme celý svět. Jeden cápek z cool temňáckým hlasem (a evidentně i potomek Hellraisera) ho totiž chce zničit. A byť takovej Irenicus z BG2 je stále záporácky na mnohem vyšším levelu, stejně se jedná o nejlepšího hl. záporáka z celé Dragon age trilogie. Jeden z hlavních důvodů mého nadšení ze třetího DA je také ten fakt, jak velice se podobá Mass Effectu. Hráče tu totiž čeká velkolepá a epická podívaná, při které mnohokrát přeběhne husina, se společníky se průběžně poznáváme a plníme jejich loyalty missions, plus občas uděláme i nějaké to zásadní rozhodnutí, které ovlivní dění budoucí. A ta filmovost. Já pro ty filmový ukázky mám prostě strašnou slabost, ve fantasy hrách to platí dvojnásobně, a DA 3 jimi fakt nešetří. Takže když přijde scéna, ve které se zrovna naši hrdinové nacházejí ve stavu nouze a začnou postupně zpívat píseň s melodií hlavní herní znělky, totálně se roztékám blahem.
Svět. Je krásný. Na rozdíl od dvojky tu máme parádní různorodost prostředí, přičemž člověk si může prozkoumat dost velký kus území, ve kterém se zrovna nachází. Někomu může vadit poněkud AssassinsCreedovské: na každé mapě dojdi ke všem points of interest, sesbírej to, to a to, atd. mně osobně to zas až tolik nevadilo, přesto jsem ale spíše fanda lineárnějšího stylu, který mi k Bioware prostě sedí víc. Ale jak říkám, nevadilo mi to. Jen ty zkurvený crystaly nemusely vždycky být na nějakých těžce dosažitelných místech. A to Orlais... Ciwe, teď se vůbec nedivím, že ten Ferelden před těmi lety okupovali. Vždyť ta země je oproti nim tak o tři čtyři století pozadu. Doslova!

Příběh je pěkný. Rozhodně nejlepší z celé trilogie. Přináší pár zvratů, je parádně odvyprávěný a atmosféra z něho srší jedním proudem. Mezi opravdové perly považuju "krátké zavítání do blízké budoucnosti" v Redcliffu, útok na Haven a odhalení Coryphia, ten chlap si ale sakra umí udělat nástup!, a samozřejmě bál ve Val Royeaux, kde ta atmoška už jela na plný kola. A kurňa napínavý to byla jak kšandy! Co se soubojů týče, zprvu jsem s tím systémem musel trochu zápasit, nakonec jsem to ale nějak ovládl a užíval jsem si to. Ty souboje s draky jsou jednoznačně nejlepší soubojové pasáže, ti zmetci se teda uměj hýbat. Jo, a ještě bych chtěl zmínit věc, kterou jsem chtěl zmínit už v komentáři na jedničku, ale samozřejmě jsem na to zapomněl. (Celej já) Velice se mi líbí ten lore. Především pak monoteistická Chantry jako alegorie na křesťanství, s čímž souvisí i pověst o Makerově nevěstě Andraste, která je zas takovým alegorickým mixem Ježíše s Mojžíšem. Stává se mi ve hrách jen málokdy, že bych s takovým zaujetím četl z codexy o minulých dobách.

A co ti společníci? Jsou skvělí. V předchozích dílech jsem s sebou většinou bral pevně stanovenou trojku a nikým je neměnil, zde jsem to však různě střídal, protože jsem s každého chtěl vytřískat co nejvíce. Navíc mezi sebou mají mnohdy vtipné a skvělé interakce, Cassandra x Varric, Sera x Vivianne, Dorian x "kdokoliv" Mezi mé oblíbence patří hrdá a tvrdá Cassandra, která mi v určitých částech připomíná Jaheiru z BG (plus má cool přízvuk!), tu doplňoval již ze dvojky skvělý Varric, kterému se dokonce podařilo zhubnout! Dále sympaticky arogantní a vtipný Dorian, se kterým jsem si kecání vyloženě užíval. Chci s ním nějakej spin-off!(Třeba jak jel do Ruska z knírkem přebarveným na duhové barvy, jen ať si na něj něco zkusí!) Iron Bullovi gratuluju, protože se stal ze všech dílů historicky prvním zástupcem quanarijské rasy, který mi nelezl na nervy a měl jsem ho rád. Stene, uč se! A i ta Sera mi celkem přirostla k srdci, jen mi až moc připomíná naši jednoletou kočku, která nám v domácnosti dělá vyložený peklo. Ale na její motiv vznikla jedna z nejlepších "Tavern song", takže budiž jí má přízeň hebká. A i další společníci jsou fajn - tajemný Solas, aristokratka Vivianne, i mrzutý Blackwall, jsou jak skvěle napsaní, tak i výborně nadabovaní. Jediná výjimka je Cole, který mi vůbec nesedl, jeho kecy mi po brzké době začaly lézt na nervy, až jsem s ním přestal mluvit úplně. Taky potom nějak zmizel, což mě trochu překvapilo, ale vůbec mě to nemrzelo. Vrací se i staří známí z předchozích dílů, přičemž někteří se nám i trochu změnili... Třeba taková Leliana nám zvážněla a zdrsněla, z Cullena, blbečka z jedničky, se však stal charismatický velitel hráčových armád, který už má všech pět pohromadě, přičemž se z něho stal už i docela sympaťák. Taky s ním nakonec měla moje Inkvizitorka romanci (Sera se mi vzhledově nelíbí, tak to zůstalo na něm) a nelitoval jsem. A Morrigan je zpátky <3 Stejně tak i její mámina, se kterou se pojí jedna z nejlepších dějových linek hry, už se na ní těším v dalších dílech!

A ta hudba!!! Tohohle Trevora Morrise jsem znal pouze z OSTu k Vikingům, ale v jednom mám jasno - Inona Zura si zcela strčil do kapsy. Takhle velkolepou a parádní hudbu si tahle série přesně zaslouží. Mezi mé oblíbené tracky patří: samozřejmě Dawn will come, Wrath of heaven, Wicked Eyes and Wicked hearts, Guardians of the Past a Adamant Fortress (jsem línej dávat odkazy, srry.) Jeden z nejlepších fantasy OSTů, co jsem kdy v životě slyšel. A co teprv ty překrásné bardské písně. Rise a Sera was Never jednoznačně nejlepší.

A teď ty věci, co mě serou. Taktický mód. Stojí totálně za hovno. Jestli jste si v jedničce užívali taktizování z pohledu ze shora, tady budete trpět. Je to nepřehledné a příšerně ovladatelné. Ale teď ty podstatnější věci: Finální souboj je opravdu extrémně jednoduchý. Mnohem mnohem jednodušší, než v jedničce, což je už teda fakt bída! Nevím, asi jsem měl prostě moc vysoký level, ale pravda je fakt taková, že po boji jsem si pořádně povzdechl ne úlevou, ale hořkým zklamáním. S tím také souvisí celkem odfláklé anti-climactic finále, kterému nic nepředchází. Prostě se stane.

Hrál jsem to jak divej a velice mě to bavilo. Původně jsem byl připravený dát 85%, nicméně to zklamání ze závěrečné části to bohužel muselo snížit, z toho důvodu také konstatuju, že první díl vo chlup lepší. Ale i tak jsem si třetí díl dosyta užil, už především kvůli té skvělé atmosféře a filmovosti, která jakoby Mass Effectu z oka vypadla. Možná, že i fakt vypadla.
A rada na závěr: Nejlepší forma rychlého cestování je válečnická schopnost Charging Bull. Věřte mi, budete s ní tak třikrát rychlejší, než při jízdě na koni, přísámbůh!

Pro: Příběh, atmosféra, filmovost, bitky s draky, hudba, společníci

Proti: Taktický mód, závěrečný boj, odfláklý konec

+20