Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dragon Age II

71
251 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
08.03.2011 PCPS3X360
Vývojáři:
BioWare
Oficiální stránky:
http://dragonage.bioware.com/da2
Pokračování úspěšného Dragon Age: Origins se vrací zpět do Fereldenu. Hlavním hrdinou se tentokrát stává Hawke (pohlaví si vyberete na začátku hry), v ději započatém útokem na Lothering, z něhož hlavní protagonista uteče s přeživšími členy své rodiny. Příběh je vyprávěn nelineárně – formou dialogu dvou postav u táborového ohně. Díky nechronologické naraci se tak děj paralelně dotýká událostí, jež jsou známy již z původní hry a jejích datadisků. Určité dění ve světě lze ovlivnit importem savu z předchozího dílu, v případě že ho nemáte, nebo jste původní Dragon Age nehráli, si stačí vybrat ze tří přednastavených možností.

Hlavní změnou má být příklon k filmovějšímu zpracování rozhovorů, podobně jako tomu bylo u Mass Effectu. Hráč si vybírá z několika kruhových možností, podle nichž postava – nyní již kompletně nadabovaná – odpoví tak, aby to v kontextu dané situace vyznělo co nejpůsobivěji. Hlavní hrdina má, stejně jako v prvním díle, na výběr ze tří povolání – válečník, mág a lotr. Poněkud přístupnější se staly i boje, v nichž se přikročilo k několika kompromisům, aby byly zvládnutelné i pro jedince naladěné na akčnější strunu. Vyprávěný příběh o Hawke se pak pohybuje v rozmezí deseti let, v nichž se toto jméno vrylo do podvědomí takřka všech obyvatel v Thedasu. Grafické zpracování je lehce zaobalené do komiksové stylizace a je o něco temnější než u prvního dílu.

Postupně ke hře přibyla tři rozšíření. The Exiled Prince přidávající nového společníka a tři s ním spojené úkoly. Legacy s dějovou linkou ve staré a zdánlivě opuštěné pevnosti Šedých strážců. A Mark of the Assassin o infiltraci a loupeži relikvie z přísně střeženého Orlesianského panství.

V roce 2014 vyšel třetí díl této série.


Poslední diskuzní příspěvek

M.a.t.t.: Ok, ja si už fakt nepamätám, ako to bolo u mňa, ale RPG hrávam vždy zodpovedne, asi sa tesne nevošiel do tých tabuliek, čím len…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Jsou hry, u kterých si v průběhu hraní často kladu otázku, zdali ti vývojáři zkoušeli tu svoji hru vůbec hrát od začátku až do konce a zdali je to bavilo. A DA II byla jednou z nich. Ale nejprve začnu tím příjemným.

Konečně nezachraňuji svět, ale starám se o sebe, svoji rodinu a svoji rodnou hroudu. Člověk sice tuší, že se "něco velkého" na konci asi stane, dle vyprávění trpaslíka, kterého drží, aby jim povyprávěl svůj příběh, ale není třeba se nikam hnát, nemusím v roli nýmanda shromažďovat armádu, abych porazila velké zlo a naplnila svůj osud. A to mi sedělo, jelikož se mi snáze dalo roleplayovat za toho zlého a sobeckého, a to byla příjemná změna.

Parta kamarádů do deště, kterou jsem záhy sehnala, se mi líbila. Aveline občas byla společensky nemožná, a tak se z ní dobře dělala sranda (a kupodivu se neurážela) a její láskyplné úkoly mě i bavily (jo, taková blbost přitom :). Isabela byla ve stylu Morrigan, takže typický světem protřelý cynik zdánlivě bez citů a na postu čaroděje se střídala Merril (zaškatulkována jako naivní děcko) a ke konci i Bethany. A zbytek? Fenrise stačilo jednou vidět a hned mi bylo jasné, že toho už nikdy nenavštívím a Anders mi přišel dost nezajímavý.

A teď to horší. Že hra je povětšinou koridor, bez nějaké větší volnosti, to mi nevadilo a stejně tak, že se to odehrávalo hlavně ve městě. Ale co mi po nějaké době začalo pít krev, tak byla totální recyklace lokací. Měla jsem za úkol vlézt do jeskyně - přesně jsem věděla, jak bude vypadat a na kterých místech se vykouzlí ze vzduchu nepřátelé. Měla jsem vlézt do panství v noci - už mi bylo jasné, jak to vevnitř bude vypadat a za kterými dveřmi se spawnou nepřátelé. A docích ani nemluvě. Pořád dokola. A to mi naprosto kazilo dojem.

Druhá věc, která mě ke konci už velmi štvala, tak bylo to zjevování nepřátel. Sice se hra snažila, aby to vypadalo tak, že seskakuji z čehosi nahoře (střechy, zdi) nebo z křoví či dveří, ale bylo to tak hloupě udělané, že stačilo často i stát uprostřed boje na místě a přímo před mými zraky se objevili noví protivníci. Jestli to bylo schválně, aby člověk musel více takticky přemýšlet, jak teda rozestaví svoji bojovníky, tak to u mě vážně nefungovalo, protože jsem věděla naprosto přesně, kde se objeví nepřátelé, protože to tak bylo při každém střetnutí úplně stejné.

Ke konci mě hra už strašně unavovala a nebavila, byť příběhově to špatné nebylo, ale ty dvě výše uvedené věci mi hraní dost otravovaly a já tak jela od druhé poloviny speedrunem. Ke konci jsem zabila, koho šlo a bylo mi to jedno, hlavně aby to už bylo za mnou. Je to škoda, protože potenciál to hra pro mě měla, ale fakt mě to ke konci nebavilo.

Pro: příběh, NPC, příjemná komornost hry

Proti: spawn nepřátel, recyklace lokací

+26
  • PC 95
Tak za prvé, aby bylo mezi námi jasno, jsem BioDron, tedy fanda těch kanadských pánů a slečen z BioWare. Všechny hry co jsem od nich hrál jsem si bezvýhradně zamiloval. A právě první hrou co jsem od nich hrál bylo Dragon Age: Origins které mě uchvátilo (pak mě ještě víc uchvátila série Mass Effect, ale o tom zase jindy). Proč tedy nepíšu svůj první koment k prvnímu dílu? Protože mi přijde druhý díl strašně podhodnocený, jak tady na téhle stránce, tak ve světě. No a já cítím že se musím vyjádřit, proč je to dle mě tak skvělá hra. Tak pojďme na to (hateři téhle hry (nebo BioWare) si pak na mě smlsnou jako malé dítě na zmrzlině).

Přenesme se tedy do chvíle kdy Dragon Age II vychází, v té době jsem na to byl strašně natěšený, avšak po negativních ohlasech jsem nabil pochybností a natěšenost opadla a já se rozhodl že to hraní druhého dílu odložím na neurčito. Naštěstí pro mě, bylo v jednom díle SCORE jako příloha demo DA II a já se to rozhodnul vyzkoušet, zda je to tak strašné, jak se všude píše a říká. A kupodivu nebylo. Líbila se mi svěží a akčnější hratelnost, Hawke se jevil jako sympaťák, a já se pak tedy rozhodnul že to tedy prubnu a zkusím to s tímhle dílem a dnes jsem rád že jsem se tak rozhodnul.

Teď se tedy přenesme do chvíle kdy začínám hrát plnou hru. Vytvářím si tedy Hawke podle svých představ (sexy zrzek jako já v reálu), a vybírám si povolání rogue. A může se jít hrát. Projíždím tedy úsek co byl v demu. Hratelnost opět baví a sarkastické odpovědi mého Hawke jsou vážně hodně fajn, začátek na mě tedy působí dobře. Poté se Hawke se svou družinou co přežila začátek dostává do města Kirkwall. To se často objevuje v záporech hry, jelikož se tam odehrává 85% hry. Mě to však nevadilo, jelikož na mě zapůsobila atmosféra města, jeho stylizace a historie. Jsem tedy ve městě, na řadu přichází pár menších úkolů a pak následně další volba co má ovlivnit příběh. Jde o volbu jestli se přidáte k pašerákům a nebo žoldákům. Opravdu to něco ovlivňuje? Ano ovlivňuje. Podle toho ke komu se přidáte, tak dle toho pak budete v další fázi hry dostávat jiné úkoly. Což je rozhodně fajn. Tak jsem si tedy vybral ke komu se přidám. Hra pak poskočí o rok dál, mezitím se Hawke nějak v novém městě zabydlel, a na scénu přichází trpaslík Varric, který patří k nejdůležitějším postavám ke hře, a vlastně to je on kdo celý Hawkův příběh vypráví (a to víte jak to chodí s historkami, každý si je občas přibarví po svém a to i tenhle trpaslík). Varric si hned získal mé sympatie, jelikož se jedná o týpka se smyslem pro humor a v pozdější fázi vytvoří s Hawkem opravdu skvělou dvojku a je radost poslouchat jejich rozhovory. Dále se v příběhu začnou objevovat další NCP postavy, všechny dle mě skvěle napsány (až na Sebastiana z DLC, to je strašný vocas, toho bych hned nakopal do koulí), jak už je to u BW zvykem. Každá postava má svůj životní příběh proč dělá co dělá, a opravdu si připadáte jako kdyby se jednalo o postavy hmotné. Navíc poslouchat jejich slovní přestřelky je opět výživné, stejně jako v prvním díle a nebo v Mass Effectu. Jinak mými nejoblíbenějšími postavami (kdyby to někoho nedej bože zajímalo) se bezpochyby stali trpaslík Varric a pirátka Isabela (tu řadím mezi své TOP ženské charaktery (je mi líto Tali) a klidně si o mě myslete že přemýšlím koulemi a né mozkem).

Tak tedy pokračuji v hraní, hratelnost i díky lepšímu stromu schopností než byl v jedničce stále baví, příběh je opět skvělý jak už to u BW bývá (varoval jsem vás že jsem BioDron), NPC postavy tvoří neuvěřitelně sympatickou fantasy družinu, a zrzavý sarkastický Hawke s tetováním na ksichtě je prostě frajer. Tomu že je frajer, určitě pomáhá i to, že je tu hlavní hrdina konečně nadabovaný, a má tedy nějakou tu osobnost díky tomu. Co se týče voleb rozhovorů, tak ten je tu převzat ze série Mass Effect, což je dle mě rozhodně dobře. Opět tu tedy máme tři možnosti, a to buď býti hodní, sarkastičtí a nebo tvrdí a zlí (bububu). Podle toho jakou z těch tří možností používáte nejčastěji, se pak buduje Hawkuv charakter, takže například když se ví, že chodíte přes mrtvoly, tak když začnete vyhrožovat někomu tak to bude brát hned vážně. Naopak když je Hawke vtipálek, tak pak už začíná rozhovory hned sarkastickým tónem. Co se pak týče příběhu, ten tu je rozhodně komornější než v DA:O a nebo ME sérii. Což já však beru jako plus, je totiž fajn jednou nezachraňovat svět/galaxii, ale starat se naopak sám o sebe a svůj prospěch (v pozdější fázi však už Hawke bude zatažen do nějakého většího konfliktu, ale furt je to v komornosti jednoho města). Tak tedy hraji dál, příběh plyne, postavy mě baví, stejně jako příběh a hratelnost a celé je to prošpikované nejrůznějšími rozhodnutími jako jestli například tam tu postavu zabijme a nebo ne. No a takhle mě to baví až dokonce.

No zní to jako dokonalá hra bez záporů. Tím však bohužel DAII není. I zde se najdou zápory, jako například horší grafika, respawn nepřátel, některým třeba vadí to že společníkům nelze měnit výzbroj a jako největší problém jsou okolní lokace. Určitě si vzpomínáte na to jak jsem psal že 85% se odehrává ve městě. Tak těch zbylých 15% se odehrává v okolí Kirkwallu. Což je asi tak dalších pět lokací a v těch lokacích bývají většinou jeskyně, kam se svou družinou chodíte, a tady je ten problém největší. 7 z 10 jeskyň co navštívíte vypadají stejně! Samozřejmě musí se brát v úvahu že BW na hru měli sakra málo času, ale i tak to občas působí jako pěst na oko. V mých očích však tyhle negativa přebíjí (ne nepřebíjí, rovnou masakrujou) klady téhle hry, a proto jsem si ji opravdu užil a i když jsem ji po recenzích a všech špatných ohlasech už odepisoval, tak mi BW opět vytřelo zrak. Po prvním dohrání by to bylo tak za 85%, avšak před nedávnem jsem to dojel po druhé, ze všemi DLCíčkama, a hodnocení letí až k 95% a v mých očích druhý díl překonává jak první díl, tak zbytek her co jsem hrál (až na Mass Effect, to je avšak pro mě úplně jiná liga, než zbytek her). Tak to by byl ve zkratce můj názor na hru, a pokud to chce někdo prodiskutovat, nechť se ozve třeba v diskuzi a můžeme si o našich názorech hezky popovídat.

A teď ještě něco málo mému hraní a mému příběhu mého zrzavého Hawka (bráno z druhého projetí hrou)
Herní doba: 45 hodin.
Obtížnost: Těžká.
Vztah s Isabelou.
Celá Hawkova rodina mrtvá, až na strýce a psa.
Po celou dobu hraní jsem podporoval mágy a byl proti templářům.
Na konci když jsem si měl vybral mezi Sebastianem a Andersem, tak jsem poslal Sebastiana doprdele.
Věřím že Hawke odplul s Isabelou na její lodi do západu slunce a žijí šťastně a až na věky a nebo až do dalšího dílu, kde bych opět bral Hawke jako hlavního hrdinu.


PS: Není nic lepšího, než si to rozdat s jedním ze záporáku o vaši holku!

Pro: Hawke, Komornější příběh, Sobojový systém, Strom schopností, Společníci-hlavně Varric a Isabela, Rozhodnutí, Hudba, Nadabovaný hrdina, Kirkwalle

Proti: Opakování lokací, Horší grafika, Sebastian.

+25 +28 −3
  • PC 40
This is the shit!!! Nad hlavami lidiček z Bioware zapráskal bič pánu v kravatách z EA a začalo se tvořit! A máme tady pokračování nejprodávanějšího RPG pánů doktorů za posledních pár let (jj, vážně víc než Mass Effecty). Podle jednoho rumoru se to prý všechno stihlo za krásných 8 měsíců. A určitě to je na hře vidět.

Nemám nic proti tomu, když se slibuje modernizace žánru a osekání všech těch RPG zbytečností co vlastně z RPG ani nedělají RPG, protože někdy se to může povést. Ale tady to nevyšlo. Vrazili sem dialogové kolo a mluvící hlavní postavu, to je celý (měl jsem radši toho nemluvnýho psychopata co v jedničce se všemi komunikoval hlavně svojí věrnou kudlou). Jako hlavní neúspěch vidím krásné zvýraznění problém všech RPG. Naprostou nesmyslnost questů. Tady vám skoro sami naskakují do deníku a zase z něj velice rychle mizí. Vůbec si nestíháte uvědomovat proč se po desáté vracíte na jedno a to samé místo, když tam už jste přece všechny ty zlouny vyvraždili, tak co zas teď?!? Další tahák měl být příběh, který trvá několik let. Prostor pro spoustu voleb a zažití jejich následků. Nic takového. Celé to působí jako 3 se sebou moc nesouvisející DLC. Co NPC? Ty přece Bioware umí udělat tak hezky klišovitě, že každýho baví. Nic moc. Za zmínku stojí jen ta děvka a trpajzlík. A poslední velké zklamání je přenos sajvu z prvního dílu. To se taky moc nepovedlo. Nevim, proč se třeba ve dvojce zas producíroval ten elfíček, na jehož vraždě jsem si v jedničce dal tak záležet.

Nejsem naivní, abych všechnu vinu házel na EA, ale ten sestup do sraček, který mohl trvat ještě dvě, tři hry byl jejich pazourami určitě uspíšen. Komentář jsem se snažil odfláknout stejně jako Bioware odflákli tuhle hru, ale koukám, že jejich mistrovství jsem ještě nedosáhl…
+24 +38 −14
  • PC 80
Víte proč BW dalo ruce pryč od pokračovaní KOTORU? Protože distributor vyžadoval pokračování příliš brzy a rychle? Ano. Proč? Protože BW za relativně krátký čas vytvořilo hit, jenž nejen ukojil tužby kritiky ale též naplnil kapsy vydavatelů z Lucas. A jak to tak u velkých firem bývá, s úspěchem a závanem peněz přichází hamižnost. Vše rychleji a úsporněji ale hlavně s pořádně tučným ziskem.

Bioware je známé že umí dělat rychle a pod tlakem. Vždyť za 17 své existence se BW podařilo vyprodukovat 13 samostatných a kvalitních titulů. Kolik video herních studií se tímto může chlubit? Málo. A kdo ví zda li vůbec nějaké. Jenže na rozdíl od Kotoru u EA a DA2 nebylo cesty zpět " Bud uděláte to co po vás vyžadujeme nebo si najdeme někoho jiného".
EA dalo BW na tvorbu sequelu k úspěšné hře 18 měsíců, tedy rok a půl. Rok a půl na sequel ke hře, jenž měl obsahovat: 40+h obsah, napínavý příběh a poutavé dialogy, zábavné questy a zajímavé postavy, dopad vašich rozhodnutí na okolní svět, pozměněný, dynamický, intuitivní soubojový systém přizpůsobený na konzole, vylepšenou AI, nadabovaného hlavního protagonistu a pochopitelně vylepšenou grafiku a animace. Povedlo se to? Dle mého názoru ano, i když ne zcela na 100%.
Tento komentář bude porovnání her DAO a DA2. Z prostého důvodu, chci poukázat na věci, které jsou oproti DAO vylepšeny a aspekty jenž naopak zůstávají pozadu za originálem.

Soubojový systém: Někomu v DA2 vyhovuje někomu ne. Já osobně preferuji postavu pohyblivější tím pádem daleko efektivnější v boji. Když jsem DAO hrál poprvé neměl jsem zcela žádných výhrad, ale po zahrání DA2 jsem nemohl soubojovému systému v DAO přijít na chuť. Věc soubojů v DA2 se má tak. v DAO je u soubojů kladen důraz na taktiku a správné využíváni schopností, což je naprosto v pořádku ale, problém je v tom, že souboje at se snaží vypadat sebe realističtěji, zanedbávají hlavní věc. A to že jsem neměl vůbec pocit že hraji za mocného hrdinu a zachránce světa. Pohyby postav jsou provedeny technicky pěkně, ale na oko působí děsně nudně a opravdu pomalu. V DA2 je to máchání obou ručním mečem docela síla na druhou stranu se mi na to daleko lépe dívalo. A ruku na srdce hry tohoto typu nejsou simulátory šermířství od učně Jana Žišky. Jde o o to abych se na bojišti cítil pohyblivý a měl pocit moci a uspokojení. A tento pocit mi DAO na rozdíl od DA2 nedával.

Tim to pro mě ale ani zdaleka nekončí. Je pár dalších důvodů proč upřednostňuji combat v DA2. Např. umělá demence, v DAO něco co mě iritovalo tak, že jsem měl nutkání si uříznout hlavu a narvat si ji do mrazáku. Postavy na příkazy v DAO sice reagovali včas, ale co je to platné, když po většinu času čumí jak vrána na švýcarský boty pokud vás nepřátele napadnou? A to i ve chvíli, kdy máte nastavenou taktiku u jednotlivých členů týmu. Někdy se zasekávají mezi bednami či stromy (zvlášť Morrigan se svým velkým pavoučím zadkem) a co je nejhorší někdy se z oné bedýnkové pasti ani neodseknou.
DA2 - AI také dělalo chyby a reakční doba na vaše příkazy by se někdy dala přirovnat k reakci vysloužilého kokainového magnáta po lobotomii mozku. Avšak, postavy se k kritických situacích dokázali postarat sami o sebe. Střelci se snažili najít si volný prostor a před útočníky utíkali. Stejně tak dobře používali své schopnosti.

S tím jde v ruku v ruce i obtížnost. Již několikrát jsem slyšel a četl stížnosti, jak je obtížnost proti DAO jednoduchá a jak je to všechno hrozně konzolové. No, mám pro vás zprávu lidé....Jak jsem již psal, souboje v DAO byli vždy o taktice. V DA2 není na první dvě obtížnosti nutné (až na pár vyjímek) používat pozastavení hry. Ovšem jsou tu i mody hard a Nightmare (Jediný mod kde je zaplý friendly fire). Zde jsi bez plánování taktiky a pozastavování hry ani neškrtnete. A věřte že některé fighty jsou tuhé jako skopové plátky na víně. High Dragon? Ano, víme své. Opravdu velký a zlý dráček.
Obtížnost není podle mě daná počtem či tuhostí nepřátel. Ale v uživatelské přístupnosti a AI. v DA2 jsem vždy věděl jakou schopnost chci použít a hlavně jsem přesně věděl kde danou schopnost mám nadefinovanou. U DAO jsem si zvykal hezkých pár hodin než mi zmatený interface přešel zpět do mé hráčské krve.
Přesto bych ale pár výtek k DA2 combat system měl. Tak především kamera, KONKRÉTNĚ ISOMETRICKÝ POHLED, který z nějakého prapodivného důvodu chybí. Pokud si k tomu připočtete hordy nepřátel...hmm no, řekněme, že nastanou situace kdy budete chuť mít někoho pomalu zabít. Opravdu mě to někdy pekelně iritovalo a v tomto ohledu bych byl opravdu rád za návrat taktického modu do DAI.

Suma sumárum DA2 vychází jako jasný vítěz v aspektu soubojů. Je plynulý a daleko přehlednější než originál. Navíc animace postav působí efektně a efektivně (zejména pak kouzla). Škoda jen že autoři odebrali prvek- "těžké brnění=menší výdrž" ale to je jen drobný detail který nekazí dojem z celkového zážitku.

Příběh, dialogy a postavy: Všichni už víme jakým směrem se BW vydalo po příběhové stránce. Komorní příběh o Hawkovi a jeho rodině odehrávajíc se na pozadí nenápadné bitvy mezi templáři a kruhu mágů. Příběh je zajímavý a dobře napsaný stejně jako postavy ale, největší problém je jeho rozložení do celých deseti let. Svým způsobem se příběh DA2 dělí na 3 kapitoly. Každá z jiného období života. Problém se nachází v tom, že za celých deset let jsem nezaznamenal krom změněného titulu Hawka nic. Nudný a šedivý Kirkwall je stále stejný, lidé jsou stejní a nestárnou, což vám dává pocit, že příběh plyne daleko rychleji než by bylo záhodno. Zcela určitě vám to nebude připadat jako 10 let. DAO v tomto ohledu odvádí neměřitelně větší kus práce. Jak jsem řekl, postavy jsou fajn a mají osobnost. To se dá říci i o Hawkovi, našemu hrdinovi v DA2. Postava je plně nadábována a je nadabována skvěle. Dabing postav v DAO někdy trochu drhnul. Např. postavám někdy bylo
špatně rozumět. V DAO jsem měl problém se do hlavního protagonisty vžít, protože mlčel jako otec Gordyho Freemana. Hawke na mě zapůsobil hned při první cutscéně, protože se mi zkrátka líbil jeho hlas a osobnost. Co na tom že v dialogové možnosti máte o možnost méně, hlavní je dát postavě osobnost a to se BW v DA2 povedlo dobře.

Animace, prezentace a optimalizace: Zde se objevuje hned několik zajímavých paradoxů, protože jak jsou animace v in game modu u DA2 plynulé a pohledné tak cutscény působí nedodělaně a trhaně. Krásně plynulé a filmové cutscény z DAO převyšují DA2 o několik tříd (opět patrně cena za urychlený vývoj). Optimalizace...to je též zajímavé téma. DA2 jsem hrál opatchovanou s oficiálními HD texturami. Hra pořád nevypadala nějak zázračně, ale u modelů postav se ukázalo výrazné vylepšení. V zabydlených oblastech mi hra běžela kolem 35-50 PFS kdežto v bojových zónách mi hra nespadla pod 50 FPS. DAO už v době vzniku vypadalo zastarale ale dnes na mé AMD kartě má hra poměrně problémy. Hra běhá plynule a bez problémů, avšak najednou z ničeho nic mi FPS začnou střemhlav klesat dolů až na nějakých 5 PFS, čímž se hra stane nehratelnou. Občas TO I zamrzne, což se u DA2 nikdy nestalo.

Questy nebo alespoň většina z nich byla v DA2 koncepčně a scenáristicky zvládnuta velmi dobře. Dost často se kvalitativně vyrovná s questy příběhovými.
Ovšem neustálé opakování jeskyní a recyklace levelů tyto skvělé questy srážely na kolena. Pak je tu samozřejmě linearita a respawn nepřátel, který se autoři snaží autoři maskovat jak to jen jde, ale nikdy se nevyhnete tomu, že se vám nad hlavou objeví osminohý pán (pavouk) se zadkem téměř dosahující velikosti pozadí Jennifer Lopez.

Co tedy dodat? Uspěchaný vývoj si vybral své daně ale to neznamená že si tato hra zaslouží takový.. řekl bych až směšný hate a nízká hodnocení, které je zde blízko DN: Forever....jako vážně? DA2 jsem si každopádně užil, místy i více než originál. Hra roku to není, avšak ten kdo tuto hru a celé BW odsuzuje do pekla horoucího je s prominutím ignorant, jenž si neuvědomuje pro koho to tito lidé musí pracovat. Věřte že i ME2 byl posunutý o 3 měsíce dopředu (původně mel vyjít v březnu) a přesto se z něj stala jedna z nejlepších her všech dob. Doufejme tedy že se EA konečně poučilo a nechá své lidi dělat svou práci. Odložení DAI o rok je dobrý krok kupředu a já se nemohu dočkat na pokračování této povedené série. Je načase si vzít svou slávu zpět BIOWARE!
Hodnocení: DA2 80% DAO 85%

Pro: Návyková hratelnost, plynulý a přehledný soubojový systém, dialogy a questy, dabing, stromy schpností.

Proti: Zastaralé grafické zpracování, monotonost a repetetivnost nepřátel/prostředí, nemožnost vybavovat brněním své druhy.

+24 +29 −5
  • PC 90
Dragon Age 2 jsem se strašně dlouho vyhýbal kvůli kritickým reakcím, ale po dohrání vlastně nechápu jak si tahle hra takovou vlnu nenávisti zasloužila. Po několika letech jsem opět objevil nefalšovanou radost z hraní, kterou jsem si užíval když mi bylo tak patnáct. DA 2 vtáhne hlavně díky příběhu, který konečně není o obligátním zachraňováním světa. Jeho prožití napomáhá výrazně svižnější gameplay a míň hluchých míst (žádné nekonečné Deep Roads z jedničky se naštěstí nekonají). Souvisí s tím i zjednodušení systému, například vyřazení skillů a ponechání pouze kouzel a talentů, což je spíš než plus, sociální a výrobní skilly v CRPG jsou podle mě blbost. A taktičnot soubojů zůstala, i díky delším cooldownům na léčení a "zhmotňování" nepřátel během boje (bez ohledu na to jaká je to z hlediska logiky často blbost). Taky není pravda že "dialogové kolečko" zjednodušuje rozhovory, zpravidla je nabídka odpovědí poměrně široká a není vždy jasné jaká slova povedou k žádanému výsledku.

A pak samozřejmě už ten zmiňovaný příběh. Už příjezd do Kirkwallu má dokonalou atmosféru a rozdělení děje na několik let zachraňuje logiku světa (už žádný hrdina co se zrodil za měsíc). Stále se vracející postavy a vztahy mezi nimi, ale i příběh Hawkovi rodiny, dodávají hře výbornou iluzi živosti a reálnosti. Samotná hlavní linka, vrcholící počátkem války mezi mágy a templáři, zaměřená na dilema mezi bezpečím a svobodou a otírající se o xenofobii a paranoiu funguje výborně a obratně se vyhýbá přehnané epičnosti. Jen je teda s podivem že templářům je asi jedno že vaši mágové ve městě zcela svobodně provozují magii (až na jednu výjimku). Společníci jsou zpravidla dobře napsání, ale dialogů by mohlo být přece jenom více, zvláště romance jsou dost kusé. Na druhou stranu mě hra vtáhla natolik že jsem si vymýšlel dialogy vlastní a přehrával si je v hlavě :-)

Pro: příběh, atmosféra, svižný gameplay, Blonďák

Proti: málo rozhovorů se společníky

+22