Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dragon Age: Origins

Dragon Age: Prameny

83
516 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
03.11.2009 PCPS3X360
15.01.2017 XOne
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://dragonage.bioware.com/dao/
Dragon Age: Origins, první hra série Dragon Age, je RPG z pohledu třetí osoby, zasazené do světa Thedas, které za účelem odvrácení invaze démonických sil do království Ferelden hráče staví před úkol sjednocení ras, jež tuto zemi obývají. Jedná se již o pátý pokus tohoto druhu, jednu událost v řadě jevů, které mají za cíl ovládnout svět. Toto opakování, k němuž dochází po klidu dlouhém čtyři sta let, je z pohledu démonických příšer, známých jako Zplozenci temnoty (Darkspawn), zatím nejúspěšnější: král je mrtev a legendární řád válečníků, zvaný Šedí strážci (Grey Wardens), jenž se postaral o zažehnání všech předchozích hrozeb, je rozprášen.

Základním pilířem vlastní hry je skupina, sdružující až čtyři postavy, která spolu putuje herním světem. Vedle toho ve hře existuje větší uskupení postav, až devítičlenné, z jehož osazenstva lze mimo bojové momenty tuto nejvýše čtyřčlennou výpravu skládat; zkušenosti ovšem nabývá celé spektrum přívrženců. Ačkoli boje probíhají v reálném čase, možnost hru, kvůli zadání nových příkazů, pozastavit hráči upřena není; chování postavám přitom lze definovat značně podrobně – lze jim stanovit, jak se mají chovat v konkrétních situacích.

Kostrou hry je propracovaný příběh, jehož vývoj je často určován morálními rozhodnutími hratelných postav. Dějová linka může začít až šesti různými úvody; to v závislosti na zvolené rase a přesvědčení: v roli trpaslíka, jehož alternativami jsou člověk a elf, si lze vybrat povolání válečníka (warrior), nebo zloděje (rogue), v kůži příslušníka každé ze dvou zbývajících hratelných ras se nabízí ještě mág (mage). Dále si hráč na začátku hry vybírá pohlaví a v jejím průběhu postavě může přiřadit jednu ze dvou specializací, jichž je celkem šest – každému povolání patří unikátní dvojice. Aby se postava specializaci mohla naučit, potřebuje získat příslušnou literaturu nebo přízeň jiné postavy, která požadovanou specializaci má.

Měnit výběr aktuálně ovládané postavy lze provádět neomezeně. Mezi postavami různých pohlaví mohou vznikat milostné poměry. Postavy ze skupiny mohou odejít, při odchodu dokonce na své dřívější druhy mohou zaútočit.

Příběh později obohatily 3 stahovatelné příběhové DLC - Warden's Keep, The Stone Prisoner a Return to Ostagar. Jen o pár měsíců později následoval větší datadisk Procitnutí, který navazoval na konec původních Pramenů. Dále vyšly stahovatelné kampaně ve formě DLC - kampaň za zplozence v The Darkspawn Chronicles, příběh Leliany v Leliana's Song, hledání tajemství výroby Golemů v The Golems of Amgarrak nebo poslední vydaný přídavek o tajemství Morrigan ve Witch Hunt. Všechny tyto rozšíření společně se základní hrou vyšly také v kompletní edici "Dragon Age: Origins – Ultimate Edition". Herní časopis PC Gamer mimo jiné také nabízel bonusové rozšíření A Tale of Orzammar, které však bylo dostupné pouze z DVD přílohy tohoto magazínu.


Poslední diskuzní příspěvek

Stáhni a nainstaluj poslední patch... nahraju ti ho na uložto: https://uloz.to/!s1HPkt30mC0e/dragonage1-05-exe Je to samozřejmě *.exe, ale…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Perfektní hudba, skvělý dabing, příjemný děj, nepříjemné souboje, líbivá vizuální stránka a naprosto fenomenální vykreslení postav, které v tomto RPG figurují - takto bych asi shrnul svoje dojmy z Dragon Age: Origins.

Na hru jsem se docela těšil po proklamované duchovní návaznosti na Baldurs Gate, což se nakonec ukázalo jako lehce diskutabilní... nicméně termín "duchovní nástupce" dává poměrně široké možnosti interpretace, takže těžko argumentovat, zda něco takovým je, nebo nikoliv.

To, čím si mě hra získala - a čím u mě osobně překonala Baldurs Gate (a všechny ostatní hry s výjimkou Star Wars: Knights of the Old Republic) - jsou postavy. Ať už je to lehce naivní král Cailan, tajemný a dle mého názoru ne vyloženě záporný Teyrn Loghain, intrikánská královna Anora, charismatický Duncan či jakákoliv jiná pro děj významná osoba, jejich úmysly, motivy, činy...vše mi přijde skvělé, promyšlené, výborně zkoncipované.

Kapitolou samou pro sebe jsou ale vaši nejbližší spojenci. Od dob Star Wars: Knights of the Old Republic mi na mých spolubojovnících tolik nezáleželo resp. nebyli mi tak autenticky nesympatičtí. Byl jsem fascinován Morrigan a její "zdeformovanou" etikou, nadšen a svým způsobem okouzlen Alistairovou osobností celkově, mračil jsem se nad Stenovou odměřeností... prostě a jednoduše: Bravo, Bravo, Bravo.

A teď - po možná přehnaném nadšení předchozích odstavců:-) - trošku kritičtěji. Soubojový systém, který pochopitelně tvoří jeden ze stěžejních prvků hry, mě neoslovil. Nelze říct, že by mě vyloženě nebavil, jenom mě prostě nenadchnul - bral jsem souboje trošku jako nutné zlo. Celý mi přijde dost nedotažený - jakmile máte v družině mága se schopnostmi ledové magie, jste za vodou. Do doby, než jsem se naučil mága vhodně využívat, byl každý souboj velice převelice tuhou záležitostí. Žádná z postav (často včetně té mojí, hlavní) neposlouchala moje rozkazy tak jak bych si přál, nedařilo se mi...prostě hrůza. Pak nastoupil spell Cone of Cold - a bylo po problémech... mrazil jsem a mrazil a mrazil a obtížnost soubojů klesla o šedesát procent... najednou nic nebylo problém. Samozřejmě všude se vždy najde spell, který je ultimátní a vyloženě lepší než všechny ostatní, ale v tomto případě mi vliv na hratelnost přijde velmi za hranicí přijatelnosti... Obávám se, že celkově vysoká obtížnost hry je důsledkem velmi špatného začlenění magie. Bez mágů si člověk prostě neškrtne.

V průběhu hraní mě zamrzelo několik (v podstatě dvě) nesrovnalostí v příběhu, které jsou ale takovými malými muškami, které většině hráčů nejspíše zcela uniknou.

V dnešní době inklinace k akčnosti a spíše dynamickému pojetí (tedy toho, co mi zcela nesedlo v případě Mass Effect, kde to ale vynahrazovala vysoká filmovost) u vysokorozpočtových her jsem ale neskonale rád, že se objeví hra jako tato. Jistě, má svoje chyby a zdaleka není dokonalá, ale důležité je, že se v ní setkáváme s opravdovým a nefalšovaným Role Playing elementem - a o tom přece RPG má být.

Pro: výborné postavy, působivá hudba, skvělý dabing, bezchybná úvodní část příběhu

Proti: (dle mého názoru nedotažený) soubojový systém, několik menších nesrovnalostí v příběhu

+45
  • PC 85
No, když jsem si přečetl recenzi v Levelu, docela jsem se na tenhle kousek začal těšit, ale při samotném hraní se ukázalo, že všechny ty skvělé věci v oné recenzi zmiňované tu prostě nejsou. Což mě pak při samotném hraní docela nakrklo, stejně jako řada jiných věcí, z nichž největším problémem byla asi absurdně vysoká obtížnost, kterou naštěstí srovnal první patch.

Zmíněná recenze slibovala všechno možné o nezměrných volbách a jejich nedozírných důsledcích, což se (opět) ukázalo jako totální snůška keců. V zásadě se jedná o klasickou BioWare šablonu úvod + několik částí hratelných v libovolném pořadí + závěr. K tomu klasicky prokecávání spolubojovníků, atd. atd. Kdo hrál KotOR, ten ví.

Co se týče ovlivňování rozhovorů a důsledků z toho vyplývajících, tak se nepamatuju, že by cokoliv co jsem řekl, mělo na cokoliv dalšího vliv dál, jak do konce rozhovoru. Stejně tak žádnou velkou věc nemůžete opravdu rozhodnout - v takových momentech se buď budou věci odehrávat navzdory vašemu nesouhlasu, nebo tento nesouhlas nelze v takových chvílích ani vyjádřit. Ale aby vám to snad nebylo líto, tak vám hra v jednom kuse předhazuje rozhodování o věcech, po kterých vám v zásadě jako postavě nic není a které má rozhodovat někdo jiný.

Když pominu BioWare šablonu a dialogy, zbyde mi v zásadě Baldurs Gate bez příšerného AD&D systému, který je tu nahrazen něčím, co podstatně lépe funguje, i když by možná potřebovalo ještě trochu vyladit. Lokace mají vždy nějaký svůj význam a řada questů se odehrává při náhodných setkáních během cestování, která se snad s výjimkou trpasličího obchodníka vůbec neopakují.

Mimika postav za moc nestojí a při některých scénách se těm pokřiveným xichtům musí člověk smát. Dabing je až na pár výjimek kvalitní, ale hlavní postava při rozhovorech opět mlčí.

Příběh jako takový za moc nestojí a i různé vedlejší příběhové linky mě bůhvíjak nenadchly, i když v zásadě jsou často originální a to samé se dá říct o questech. Asi jedinou vyloženě nadstandardní část tvoří pobyt ve snovém světě během čistek ve věži mágů. Obzvlášť kosení nepřátel pomocí golema bylo velmi uspokojivé a dost mi připomínalo hraní za Kabuta z Giants, akorát že tady to byla na rozdíl od Kabuta zábava.

Hra má jistý stupeň návykovosti, jinak bych si s ní nedával 15hodinová dostaveníčka. Za největší motivaci považuju odhalování příběhů společníků, jejichž osudy nejsou až tak extrémní, jak tomu bývá u BioWare her zvykem a o to víc jsem si je oblíbil. O to víc mě mrzí, že mi na konci moje milovaná Morrigan utekla :( Při dobrodruhování vedou mezi sebou "na pozadí" různé rozhovory, které je taky radost poslouchat.

Dragon Age sice není nijak revoluční RPG, ale přijde mi přece jen o chlup lepší, než Risen a tudíž pro mě asi RPG roku 2009. A taky je to asi nejlepší RPG od BioWare od vydání KotORu. Jen škoda té přehnané snahy zavděčit se mainstreamu - ať už jde o krvavé cákance všude možně, snahu působit sexy (proč máme všici slipy jak nějaká banda striptérů?), zpěv té zrzavé nány (který pravda by bylo škoda nevidět), nebo o další podobné scény.

Pro: společníci, některé originální questy a nápady, dobře využitá náhodná setkání

Proti: omezené možnosti v rámci rozhovorů, slabá až směšná mimika, absurdní nároky na procesor, bez patche po pár hodinách nechutně obtížné, některé dungeony by mohly být kratší, dlouhé loadingy

+41
  • PC 80
Hned na počátku hraní DA: O jsem kroutila hlavou, jaké megaklišé se na mě řítí. Hlavní postava je vcelku bezejmenný charakter, který se záhy stává sirotkem, ale naštěstí se ho ujímá bájný řád a dává mu za cíl zachránit svět, nic víc, nic míň. Ale abych zpočátku jen nehanila, tento koncept se mi v tu dobu líbil, měla jsem zrovna chuť si zahrát nějakou velkolepou hrdinskou fantasy odyseu a přesně to jsem dostala od Origins.

Brzy jsem nabrala do party potřebné a hlavně sympatické pomocníky a ty méně sympatické uklidila do tábora, kde po celou dobu hraní zůstali, ovšem i tak mi nezapomínali dávat rady do života a říkat, co si o mě myslí. Zde se projevila dobrá práce Bioware, kdy některé dialogy byly opravdu kvalitně napsané a někdy byly i vtipné, zvlášť interakce mezi mým psem a dalšími spolubojovníky. Samozřejmě jsem dotáhla romanci až do konce, ale cesta to byla trnitá, protože to vyžadovalo poslouchat Lelianu - uspávačku hadů. Navíc mi její naivita někdy lezla na nervy a získat její důvěru vyžadovalo opatrný přístup a trpělivost. Také se mi líbila možnost odpovídat cynicky a ironicky, takže mě některé ty možnosti v dialogu dost pobavily, ale škoda, že jsem roleplayovala samu sebe a já ve skutečnosti nejsem taková nestvůra, abych jim tak odpovídala. Takže u Morrigan mi ten můj přístup moc neprošel.

Na hře samotné mě překvapily úkoly. Tu a tam se sice objevily úkoly typu, že mám něco najít a donést, ale spousta úkolů mě utkvěla v paměti i po delším čase. Navíc hlavní úkoly se nemusely dělat popořadě, ale bylo na mě, kde začnu, což mělo také vliv na dění ve hře. Součástí úkolů bylo i rozhodování o tom, jak dopadnou a zde opět narazila moje povaha "volím jen a pouze dobro", protože úkoly černobílé vůbec nebyly. Takže nakonec moje rozhodování skončilo tak, že jsem volila menší zlo.

Soubojový systém mě bavil, většinou jsem sice bojovala bez pauz, ale jakmile přišel těžší souboj, tak jsem přepínala do taktického módu a některé souboje jsem opakovala. Nejtěžší souboj byl pro mě se Ser Cauthrien a jejími lučištníky. Mohla jsem se sice vzdát a po několikátém pokusu už jsem měla chuť to udělat, ale nakonec jsem to s vypětím všech sil a nervů zvládla. Finální bossfight byl po tomhle už procházka růžovým sadem.

Hraní Dragon Age: Origins jsem dlouho odkládala, ale nakonec jsem se k němu v květnu tohoto roku dostala, strávila ve hře 44 hodin a dost se bavila. Je dost možné, že si hru zahraji znovu, s jiným začátkem, jinou romancí a jiným složením party.

Pro: postavy, možnost voleb, úkoly, systém boje, psí společník

Proti: občas nudné a neskutečně dlouhé dungeony, malá rozmanitost nepřátel

+37
  • PC 70
Pro fantasy RPG mám asi slabost. A tak mě začátek Dragon Age poměrně dost chytl. Vybral jsem si City Elfa a hnedle jsem pocítil, jaké to je být týraným obyvatelem ghetta (po zbytek hry už mi to bohužel nikdo nedal sežrat). Některé z tzv. "originů" jsou skutečně nadupané záležitosti a já se těšil, co hra předvede dále...

Dalších cca 50 hodin hrací doby však bylo dost nudných. Dragon Age není až tak moc RPG, a tak kombinujete jen pár dovedností. Ne že by to bylo zcela na škodu (u válečníků není až tak obvyklé, že vůbec "kouzlí"), alespoň souboje poměrně rychle odsýpají. Tedy na obtížnost easy, kdy si nemusíte dělat starosti s friendly fire. Upřímně od poloviny hry jsem tak hrál a mohu jen doporučit. Na vyšší obtížnosti musíte neustále přepínat na mága a pobíhat s ním, abyste mohli používat AoE kouzla, což je otrava. Už tak jsou navíc souboje dost střelené, když vaši rekové divoce vbíhají do pastí (když jim to zakážete, tak třebas válečníci dělají tužku a musíte je řídit ručně) a nepřátelské mágy je tak lepší zlikvidovat na dálku kouzly. S obtížnosti easy jsem tak ušetřil dost času neboť...

Nepřátel je dosti a především jsou v malých koridorech a mapách. Snad jsem ještě neviděl RPG, kde by bylo tolik pidi map (všechny "naštěstí" mají vlastní loading) a mapiček. Dokonce i ve větších dungeonech většinu dobu probíháte úzkými koridory, z nichž nelze odbočit. Tedy v dungeonech je to houby podivné, ale když se to samé stane kdekoliv v divočině a vaši udatní rekové se zastaví o vysokou trávu nebo deset centimetrů vysoký kopeček... Někomu se opravdu nechtělo dělat s pěkným světem. Prostě jen místnost či lokace (často se opakující a tedy identické) a tam se něco stane... A další den znovu... Jednou je z toho hlavní story mapa, jindy side quest a občas ani záznam v kodexu. A pak i ty úkoly, co plníte...

Questy jsou v Dragon Age po většinu doby opravdu příšerné. Což se týká i hlavní dějové linie. Lothering, Redcliff, Circle Tower (Fade!), lesy svobodných elfů. Až sem spadá těch mnou výše zmíněných padesát hodin nudy. Určitě tomu nepomohlo to, že jsem po vesnici Lothering šel do příšerně koridorovité věže mágů a zde narazil na herní lobotomii v podobě Fade. A pak Redcliff... Znělo to zajímavěji. Obrana města před zombie útokem fajn, ale pak zase ten hrad a... Syna místního lorda posedl démon. Může za to Blood Mage, který pracoval pro Loghaina... Zní to jako shrnutí, ale ono se toho bohužel o moc víc neudálo. Jde opravdu o elementárně načrtnuté téma, které poměrně záhy vyřešíte. A můžete se vydat třebas Brecilianských lesů, kde budete zase pobíhat v úzkých koridorech a nakonec se dozvíte, že elfí trouba se prostě jen před staletími chtěl pomstít na lidech za to, co udělali jeho rodině. Zase jen primitivní dějový náčrtek, byť zde to bylo lepší (i těch úzkých koridorů bylo méně, za to však v divočině spousta deseticentimetrových kopečků, které váš drakobijec nevyběhne). Ale nakonec změna přišla...

Nejpozději od Deep Roads pod trpasličím Orzammarem. Je to vykradená tolkienovská Morie, ale konečně narazíte na velké mapy, gluma (fakt tam je - slouží jako obchodník) a hnedle to chytne jinou atmosféru. Od anonymních darkspawnů se také přesuneme třebas k pavoukům, kteří jsou pěkně animováni a spouští se k vám na vláknech ze stropu. Jejich královna teda zase byla trapas (čekal jsem logicky obrovskou pavoučici a la Odula), ale člověk nemůže mít vše. Závěrečné rozuzlení trpasličích jeskyní zase žádný trhák, ale dále bylo vidět postupné zlepšení. Bohužel ve hře je i spousta vedlejších questů...

Které jsou většinou naprosto tragické, dones, dojdi do pidilokace a zabij, předej pět zpráv po celé mapě, vyřiď vzkaz pěti mágům... Snad jen ti Antivan Crows byli o fous lepší. Ale když si vzpomenu třebas na odhalování nákazy v Downtownu ve VtM: Bloodlines a opuštěnou nemocnici tamtéž... Standart je zde holt značně snížený. Asi byli propuštěni všichni pracovníci Bioware, kteří nepracovali a místo toho měli drze "nápady".

Od Landsmeetu je to zase dobré. Rychle to odsýpá, byť tedy ten Landsmeet mohl také být epičtější a promyšlenější. Naopak následné elfí ghetto bylo opět bezvadné. Hlavně linie s "léčiteli" otrokáři. Zde to zase mělo atmosféru. Podobně lord Howe a jeho panství taky ušlo. Nebo vězení... (Loghain se s tím evidentně nepáral). No a pak zbytek hry už rychle uteče. Do závěrečného souboje se mi podařilo povolat jen jednu jednotku (do té doby jsem žádnou nepoužil). Asi musí vojáci pochcípat, aby bylo možné přivést posily. Ale tak to (přes ty prachy, runy atp., co jsem do nich narval) neva, beztak to byl na onu easy obtížnost souboj na pár minut (tenhle si ale vyzkouším i na těžší, tady to má smysl). Čili od Orzammaru (dělal jsem jej z aliančních questů naposled) už můžete být klidní. Hrajete už totiž konečně poměrně slušné RPG. Ale hodili by se tedy lepší parťáci...

Družníci jsou skutečně dosti nepropracovaní. Moc toho nenamluví, reakce na okolní dění mají skutečně jen občasně a občas mají tak plochou osobnost, že se tomu snad ani nedá říkat osobnost. Jsem btw pro kulturní toleranci, ale že něco ztratíte a chytne vás rapl... A k sobě přijdete až po vyvraždění rodiny farmáře holýma rukama... To je trošku overkill... Hlavně pak tedy řešení, kdy tomuhle raplovi seženete jeho obouručák... Jo vraždil nevinné lidi holýma rukama, ale když má teď dvoumetrový meč, tak jsme všichni v bezpečí. Jinde to není o moc lepší - babča Wynne (o moc víc se o ní opravdu říci nedá), strašidelná Leliana, Yoshimo-Zevran... Oghren a jeho hlášky lepší. Obdobně pes a jeho kňučení. Morrigan dobrá ze začátku, ale pak už ji také začalo bavit mlčení. Jo a nejlepší je Alistair. Tu jeho ironii jsem si oblíbil natolik, až jsem jej posadil na trůn i s Anorou. Opravdu fajn charakter a kvůli tomu jeho špičkování s dalšími NPC jsem jej tahal prakticky celou dobu. A v té zlaté zbroji (DLC Return to Ostagar) a Duncanovým štítem na zádech (ten od Lorda Howe byl ale asi lepší) mu to seklo.

Jinak celkově je Dragon Age dobrým zástupcem postupné debilizace žánru. Ještě pár let a budeme mít RPG, ke kterým se můžete vrátit kdykoliv, jelikož je úplně jedno, co v nich uděláte. Ten trend je opravdu u Bioware her znát. A to se mi KotOR a Jade Empire ještě dost líbily...

P. S. Pokud přežijete citelně horší engine NWN 2, tak dostanete o dost lepší hru.

Pro: Solidní grafika, Alistair, Deep Roads, Alienage, občas pěkné plátové zbroje, dovednosti bojovníků

Proti: Hloupá a často nudná hra, nudní družníci, dovednosti mágů, koridory, tuny úkolů "najdi a přines", neoriginální a povrchní děj, nudná architektura měst a vesnic

+33(34-1)
  • PC 90
Dragon Age je výborný temný RPG počin, ktorý sa vracia k "oldschool" prameňom.

Prvýkrát som hru hral tesne po jej vydaní...vtedy ma zaujala, vtiahla do deja a na niekoľko dní ma priviazala na stoličku pred počítač. Prešiel som ju však bez výraznejších emócií. Druhýkrát som si hru nainštaloval tento rok s HD textúrami a všetkými DLCčkami. Táto kompletná verzia hry už hraničila s dokonalosťou. Ohromila ma vizuálnou, hudobnou a dejovou stránkou. Počas hrania mi prinášala pocity radosti, smútku, dojatia prekvapenia, šoku, znechutenia...no jednoducho všetky, ktoré si môže vášnivý RPG hráč priať!

Na začiatku si môžete vybrať hrdinu z dvoch pohlaví - muž, žena, z troch rás - človek, elf, trpaslík a troch povolaní - bojovník, zlodej, mág. Okrem týchto charakteristík si ešte rozdelíte body do rôznych štatistík, ktoré ovplyvňujú vášho hrdinu, vyberiete fyzický vzhľad a hlavne si zvolíte svoj pôvod, ktorý výrazným spôsobom ovplyvní úvodný príbeh hry! Môžete napríklad začínať ako trpaslík najnižšej kasty, ktorý obýva najchudobnejšiu štvrť v Orzammare, ľudský šľachtic na kráľovskom hrade Cousland, ktorý až do súčasnosti žil bezproblémovým a pohodlným spôsobom života alebo elfský mág, ktorého domovom je Vež kruhu mágov, kde sa učí základy mágie pod skúsenými učiteľmi! Všetky tieto rozdielne úvodné dejové línie sa po určitom kritickom vývoji spoja do jednoliateho celku, ktorý už zotrvá až do konca hry. Samozrejme váš pôvod, pohlavie a rozhodnutia budú jemným spôsobom ovplyvňovať konverzácie s NPC postavami, vašimi spoločníkmi ale aj celkový príbeh a vývoj v hre.

Keď už som spomenul príbeh, tak ho trošku rozviniem. Celý príbeh je poprepletaný intrigami, závisťou, neustálym súperením a bojom a nadradenosťou jednej rasy nad druhou, kde na vrchole stoja ľudia, ktorí vládnu väčšine územia a bojujú nielen proti ostatným rasám ale aj sami medzi sebou. Trpaslíci sú považovaní väčšinou iba za dobrých remeselníkov, kováčov a bojovníkov a aj to iba tí, ktorí žijú v podzemí a nepatria do najnižšej kasty a elfovia žijú väčšinou v otroctve pod ľudskou nadvládou alebo v samostatných neveľkých kolóniách po celom Fereldene. Prišiel však čas na to, aby všetky malicherné spory pominuli...rasy sa musia zjednotiť! Svet stojí pred obrovskou hrozbou, ktorá môže znamenať koniec pre všetkých. Je to hrozba Nákazy, ktorá sa ako mor šíri krajinou a pohltí každého, kto nie je dostatočne odolný. V čele každej Nákazy stojí arcidémon - starý zabudnutý boh, ktorý zvolal svojich stúpencov s cieľom ovládnuť svet. Zodpovednosť pri záchrane civilizácie leží hlavne na vašich pleciach!

Počas vašej dobrodružnej a náročnej cesty nebudete cestovať sami. Postupne počas hry sa k vám budú pridávať rôzne postavy. Morrigan, dcéra obávanej Flemeth, krásna čarodejnica z Divočiny, s osobitým čiernym humorom, dokonalými magickými schopnosťami a ešte dokonalejšími krivkami; Alistair, mierne naivný ľudský šľachtic a templár s dobrým srdcom a ironickým zmyslom pre humor; Oghren, sympatický trpasličí berserker, člen kasty bojovníkov so záľubou v pití zlatého moku, perliaci jednu hlášku za druhou; Wynne, staršia liečiteľka z Kruhu mágov so širokým spektrom ochranných a regeneračných kúziel a striktnými morálnymi zásadami; Sten, odmeraný a hrôzu naháňajúci qunarijský velikán, ktorý skvele ovláda obojručné zbrane a ťažkú zbroj; Zevran, assassin patriaci do gildy zabijákov Antivanské vrany, ovládajúci boj s dvomi zbraňami a výrobu rôznych silných jedov a nakoniec pre mňa najmenej výrazná Leliana, žena bard, ktorej doménou je skvelá práca so strelnými zbraňami. Po splnení jedného DLCčka Vám môže do party pribudnúť golem Shale, podľa mňa najlepší tank v hre, ktorý má výrazný počet bodov zdravia, fyzickú a magickú odolnosť a taktiež aj skvelé obranné skilly!

Konverzácie s NPC postavami alebo s vašimi spolubojovníkmi sú kapitola sama o sebe. Sú jednoducho skvelé, nahovorené dokonalým dabingom a mnohým pripomenú časy prvých izometrických RPGčiek. Je na Vás akým smerom sa bude uberať celý rozhovor, niekedy musíte veľmi precízne zvoliť odpovede, aby ste dosiahli požadovanú reakciu okolia. Ak totiž zvolíte neprimerane útočné alebo ironické odpovede, môže sa stať, že sa NPC urazí a odmietne s vami hovoriť alebo na Vás zaútočí. Na druhú stranu hlavne postava zlodeja má výborné presvedčovacie a zastrašovacie schopnosti, ktoré v mnohých chvíľach upokoja vyhrotenú situáciu alebo presvedčia nerozhodnú postavu k cieleným odpovediam. Pri konverzácii so spoločníkmi stačí niekoľko nesprávne zvolených viet a z vášho dobrého priateľa sa stane úhlavný nepriateľ, ktorý už nebude chcieť zostať vo vašej skupine a opustí ju. Naopak ak ich pravidelne vypočujete, podporíte, motivujete alebo utešíte môžu sa z Vás stať priatelia na život a na smrť alebo dokonca milenci. Milenecký pomer som prežil s čarodejnicou Morrigan a bolo to pekné spestrenie celej hry! :-) Ku konverzáciám mám však jednu zásadnú výčitku - hlavný hrdina nerozpráva! Je to mlčanlivý spasiteľ...čo je podľa mňa na škodu, hráč sa s ním nemôže výraznejšie stotožniť a vžiť sa do jeho osobnosti a konania.

Herný interface je prehľadný, nemám k nemu žiadne pripomienky. Obsahuje potrebné info o vašich postavách - meno hrdinu, povolanie, rasu, zdravie, úroveň many alebo výdrže, panel na použitie rýchlych predmetov ala WoWko a po použití rýchlych kláves aj inventár, štatistiky postáv, kniha kúziel a schopností a mapa oblasti a sveta. Po opustení nejakej oblasti a vycestovaní na mapu sveta, je hráčovi k dispozícií tábor skupiny, kde môže konverzovať so spolubojovníkmi, doplniť zásoby alebo si jednoducho iba oddýchnuť od neustáleho putovania a boja.

A bojovania si užijete neúrekom. Veľmi záleží od toho, aké zloženie skupiny si vyberiete. V boji je potom potrebné zvoliť správnu taktiku, inak sa môže ľahko stať, že keď necháte svojich mágov alebo iných fyzicky slabších členov nechránených, tak vám ich nepriatelia zabijú na jednu, dve rany a vy už potom ste pre nich ľahkým orieškom. Našťastie si môžete každý súboj zastaviť, naplánovať taktiku, vydať potrebné príkazy na útok alebo obranu, hru odpauzovať a kochať sa jatkami. Alebo môžete ovládať iba svojho hrdinu a taktické príkazy nastaviť ešte pred bojom v taktickom menu, ktoré využíva rôzne algoritmy na rôzne situácie - napríklad použitie healingu pri menej ako 50% života, útok na najbližšieho nepriateľa, ochrana spojenca v určitej situácii a podobne. Bohužiaľ občas sa mi stávalo, že postavy nereagovali presne tak, ako som im prikázal alebo sa zasekávali o prekážku...nebolo to však časté. Najviac ma na každom boji bavil jeho koniec, pretože ak som z neho vyviazol živý, tak som vždy vyviazol zakrvavený a krv zostávala na tele aj počas rozhovorov...človek si potom pripadal ako totálny psychopat. :-)

Grafika s HD textúrami je úžasne farebná a detailná, každé mesto má trochu odlišný štýl architektúry a atmosféru. Každá hlavná a vedľajšia postava je vlastnou žijúcou osobnosťou a rýchlo si ju dokážete podľa detailov zapamätať. To isté sa dá povedať aj o protivníkoch a monštrách. Grafici na nich odviedli pekný kus práce. Celý tento vizuál je podfarbený skvelou hudbou, ktorej časť vás privíta už v úvodnom menu a pri prvom loadingu. Hudba sa potom mení podľa lokácií a v prítomnosti nepriateľov.


Čo dodať na záver? Hru som dohral za približne 70 hodín čistého času, takže to bola pekná porcia zábavy!

Dragon Age: Origins je druhým najlepším fantasy RPG titulom od Bioware. K absolútnemu hodnoteniu jej však chýbajú malinké detaily! Neohrozeným kráľom od Bioware u mňa zostáva Baldur´s Gate 2!

Pro: audiovizuálna stránka, vykreslenie postáv, slušný príbeh, konverzácie, prehľadný interface

Proti: hlavný hrdina nerozpráva, slabší záverečný boss a niekedy nevyvážená obtiažnosť a zasekávanie sa postáv

+32(34-2)