Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Dragon Age II
Dragon Age II
72

Komentáře

Všechny PC PS3 X360 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
raisenraisen
Dohráno
  • PC 65
Jsou hry, u kterých si v průběhu hraní často kladu otázku, zdali ti vývojáři zkoušeli tu svoji hru vůbec hrát od začátku až do konce a zdali je to bavilo. A DA II byla jednou z nich. Ale nejprve začnu tím příjemným.

Konečně nezachraňuji svět, ale starám se o sebe, svoji rodinu a svoji rodnou hroudu. Člověk sice tuší, že se "něco velkého" na konci asi stane, dle vyprávění trpaslíka, kterého drží, aby jim povyprávěl svůj příběh, ale není třeba se nikam hnát, nemusím v roli nýmanda shromažďovat armádu, abych porazila velké zlo a naplnila svůj osud. A to mi sedělo, jelikož se mi snáze dalo roleplayovat za toho zlého a sobeckého, a to byla příjemná změna.

Parta kamarádů do deště, kterou jsem záhy sehnala, se mi líbila. Aveline občas byla společensky nemožná, a tak se z ní dobře dělala sranda (a kupodivu se neurážela) a její láskyplné úkoly mě i bavily (jo, taková blbost přitom :). Isabela byla ve stylu Morrigan, takže typický světem protřelý cynik zdánlivě bez citů a na postu čaroděje se střídala Merril (zaškatulkována jako naivní děcko) a ke konci i Bethany. A zbytek? Fenrise stačilo jednou vidět a hned mi bylo jasné, že toho už nikdy nenavštívím a Anders mi přišel dost nezajímavý.

A teď to horší. Že hra je povětšinou koridor, bez nějaké větší volnosti, to mi nevadilo a stejně tak, že se to odehrávalo hlavně ve městě. Ale co mi po nějaké době začalo pít krev, tak byla totální recyklace lokací. Měla jsem za úkol vlézt do jeskyně - přesně jsem věděla, jak bude vypadat a na kterých místech se vykouzlí ze vzduchu nepřátelé. Měla jsem vlézt do panství v noci - už mi bylo jasné, jak to vevnitř bude vypadat a za kterými dveřmi se spawnou nepřátelé. A docích ani nemluvě. Pořád dokola. A to mi naprosto kazilo dojem.

Druhá věc, která mě ke konci už velmi štvala, tak bylo to zjevování nepřátel. Sice se hra snažila, aby to vypadalo tak, že seskakuji z čehosi nahoře (střechy, zdi) nebo z křoví či dveří, ale bylo to tak hloupě udělané, že stačilo často i stát uprostřed boje na místě a přímo před mými zraky se objevili noví protivníci. Jestli to bylo schválně, aby člověk musel více takticky přemýšlet, jak teda rozestaví svoji bojovníky, tak to u mě vážně nefungovalo, protože jsem věděla naprosto přesně, kde se objeví nepřátelé, protože to tak bylo při každém střetnutí úplně stejné.

Ke konci mě hra už strašně unavovala a nebavila, byť příběhově to špatné nebylo, ale ty dvě výše uvedené věci mi hraní dost otravovaly a já tak jela od druhé poloviny speedrunem. Ke konci jsem zabila, koho šlo a bylo mi to jedno, hlavně aby to už bylo za mnou. Je to škoda, protože potenciál to hra pro mě měla, ale fakt mě to ke konci nebavilo.

Pro: příběh, NPC, příjemná komornost hry

Proti: spawn nepřátel, recyklace lokací

+34
jones1240jones1240
Dohráno
  • PC 85
Brutálně podhodnocený díl mé oblíbené Dragon Age série. Jako to bylo u jedničky tak i tady se vracím ke hře po zhruba jedenácti letech a musím říct že mě to bavilo stejně jako předtím a možná i více.

Teď totiž už mnohem více docením celý příběh a zasazení tohoto dílu, jelikož jeho kompaktní rozloha se přímo hodí k vyprávění více osobního a přízemního příběhu. Ve fantasy je tento krok obzvláště osvěžující a to hlavně když se s ním dobře pracuje, což tady se lidem z Bioware fakt povedlo. Je sice pravdou že je tu opravdu malá variabilita lokací a všechny venkovní prostory vypadají jak přes kopírák, ale je opravdu malá daň za to v jakém časovém presu museli tvůrci pracovat. Naštěstí ale to ve výsledku ničemu nevadí, jelikož zasazení celého příběhu do města Kirkwall funguje skvěle. Právě díky tomu že jste centrovaní v jedné velké lokaci tak můžete postupem celého příběhu sledovat jak se město mění spolu s obyvateli a opravdu se pak cítíte v tom městě jako doma.

Tomu také přispívají i skvělý parťáci mezi kterými je dost charakterová pestrost a určitě si každý vybere. Já si nejvíce zamiloval Anderse, Merill a Varrick, jelikož jejich combo se mi hodně osvědčilo a v jejich spojení jsem měl skvělý mix humoru a i dramat v mé skupině. Samozřejmě je sice pravdou že to nebyla nejvyváženější parta co se týče soubojů, ale za těch pár trápení to stálo. I tak ale to nebylo nijak hrozný, díky akčnějšímu soubojáku který mě oproti ztuhlého jedničkového opravdu bavil a tolik jsem u něj netrpěl.

Takže ve výsledku to má pro mě samé plusy, i přes to ale musím dvojku hodnotit slabším číslem než jedničku. Ne že bych je porovnával ale tento díl ve mě rezonoval méně, což vlastně není výtka protože tohle ve skrze bylo drama o lidech ve městě takže se to ani nedalo čekat. I tak mi to ale srdíčko nesebralo na stoprocent a to i přes to že jsem se celou cestu bavil.

No, není tu co vypisovat co by už nebylo vyřčeno. Je to skvělý pokračování které na tu sérii jde trochu jinak a když na to přistoupíte budete se bavit a díky šetrné herní době to nezačne ani unavovat.

Pro: Příběh, postavy, soundtrack, souboják, herní délka, dialogy

Proti: V některých částech hrála hudba která se vůbec do situace nehodila, recyklace lokací

+32
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 80
Víte proč BW dalo ruce pryč od pokračovaní KOTORU? Protože distributor vyžadoval pokračování příliš brzy a rychle? Ano. Proč? Protože BW za relativně krátký čas vytvořilo hit, jenž nejen ukojil tužby kritiky ale též naplnil kapsy vydavatelů z Lucas. A jak to tak u velkých firem bývá, s úspěchem a závanem peněz přichází hamižnost. Vše rychleji a úsporněji ale hlavně s pořádně tučným ziskem.

Bioware je známé že umí dělat rychle a pod tlakem. Vždyť za 17 své existence se BW podařilo vyprodukovat 13 samostatných a kvalitních titulů. Kolik video herních studií se tímto může chlubit? Málo. A kdo ví zda li vůbec nějaké. Jenže na rozdíl od Kotoru u EA a DA2 nebylo cesty zpět " Bud uděláte to co po vás vyžadujeme nebo si najdeme někoho jiného".
EA dalo BW na tvorbu sequelu k úspěšné hře 18 měsíců, tedy rok a půl. Rok a půl na sequel ke hře, jenž měl obsahovat: 40+h obsah, napínavý příběh a poutavé dialogy, zábavné questy a zajímavé postavy, dopad vašich rozhodnutí na okolní svět, pozměněný, dynamický, intuitivní soubojový systém přizpůsobený na konzole, vylepšenou AI, nadabovaného hlavního protagonistu a pochopitelně vylepšenou grafiku a animace. Povedlo se to? Dle mého názoru ano, i když ne zcela na 100%.
Tento komentář bude porovnání her DAO a DA2. Z prostého důvodu, chci poukázat na věci, které jsou oproti DAO vylepšeny a aspekty jenž naopak zůstávají pozadu za originálem.

Soubojový systém: Někomu v DA2 vyhovuje někomu ne. Já osobně preferuji postavu pohyblivější tím pádem daleko efektivnější v boji. Když jsem DAO hrál poprvé neměl jsem zcela žádných výhrad, ale po zahrání DA2 jsem nemohl soubojovému systému v DAO přijít na chuť. Věc soubojů v DA2 se má tak. v DAO je u soubojů kladen důraz na taktiku a správné využíváni schopností, což je naprosto v pořádku ale, problém je v tom, že souboje at se snaží vypadat sebe realističtěji, zanedbávají hlavní věc. A to že jsem neměl vůbec pocit že hraji za mocného hrdinu a zachránce světa. Pohyby postav jsou provedeny technicky pěkně, ale na oko působí děsně nudně a opravdu pomalu. V DA2 je to máchání obou ručním mečem docela síla na druhou stranu se mi na to daleko lépe dívalo. A ruku na srdce hry tohoto typu nejsou simulátory šermířství od učně Jana Žišky. Jde o o to abych se na bojišti cítil pohyblivý a měl pocit moci a uspokojení. A tento pocit mi DAO na rozdíl od DA2 nedával.

Tim to pro mě ale ani zdaleka nekončí. Je pár dalších důvodů proč upřednostňuji combat v DA2. Např. umělá demence, v DAO něco co mě iritovalo tak, že jsem měl nutkání si uříznout hlavu a narvat si ji do mrazáku. Postavy na příkazy v DAO sice reagovali včas, ale co je to platné, když po většinu času čumí jak vrána na švýcarský boty pokud vás nepřátele napadnou? A to i ve chvíli, kdy máte nastavenou taktiku u jednotlivých členů týmu. Někdy se zasekávají mezi bednami či stromy (zvlášť Morrigan se svým velkým pavoučím zadkem) a co je nejhorší někdy se z oné bedýnkové pasti ani neodseknou.
DA2 - AI také dělalo chyby a reakční doba na vaše příkazy by se někdy dala přirovnat k reakci vysloužilého kokainového magnáta po lobotomii mozku. Avšak, postavy se k kritických situacích dokázali postarat sami o sebe. Střelci se snažili najít si volný prostor a před útočníky utíkali. Stejně tak dobře používali své schopnosti.

S tím jde v ruku v ruce i obtížnost. Již několikrát jsem slyšel a četl stížnosti, jak je obtížnost proti DAO jednoduchá a jak je to všechno hrozně konzolové. No, mám pro vás zprávu lidé....Jak jsem již psal, souboje v DAO byli vždy o taktice. V DA2 není na první dvě obtížnosti nutné (až na pár vyjímek) používat pozastavení hry. Ovšem jsou tu i mody hard a Nightmare (Jediný mod kde je zaplý friendly fire). Zde jsi bez plánování taktiky a pozastavování hry ani neškrtnete. A věřte že některé fighty jsou tuhé jako skopové plátky na víně. High Dragon? Ano, víme své. Opravdu velký a zlý dráček.
Obtížnost není podle mě daná počtem či tuhostí nepřátel. Ale v uživatelské přístupnosti a AI. v DA2 jsem vždy věděl jakou schopnost chci použít a hlavně jsem přesně věděl kde danou schopnost mám nadefinovanou. U DAO jsem si zvykal hezkých pár hodin než mi zmatený interface přešel zpět do mé hráčské krve.
Přesto bych ale pár výtek k DA2 combat system měl. Tak především kamera, KONKRÉTNĚ ISOMETRICKÝ POHLED, který z nějakého prapodivného důvodu chybí. Pokud si k tomu připočtete hordy nepřátel...hmm no, řekněme, že nastanou situace kdy budete chuť mít někoho pomalu zabít. Opravdu mě to někdy pekelně iritovalo a v tomto ohledu bych byl opravdu rád za návrat taktického modu do DAI.

Suma sumárum DA2 vychází jako jasný vítěz v aspektu soubojů. Je plynulý a daleko přehlednější než originál. Navíc animace postav působí efektně a efektivně (zejména pak kouzla). Škoda jen že autoři odebrali prvek- "těžké brnění=menší výdrž" ale to je jen drobný detail který nekazí dojem z celkového zážitku.

Příběh, dialogy a postavy: Všichni už víme jakým směrem se BW vydalo po příběhové stránce. Komorní příběh o Hawkovi a jeho rodině odehrávajíc se na pozadí nenápadné bitvy mezi templáři a kruhu mágů. Příběh je zajímavý a dobře napsaný stejně jako postavy ale, největší problém je jeho rozložení do celých deseti let. Svým způsobem se příběh DA2 dělí na 3 kapitoly. Každá z jiného období života. Problém se nachází v tom, že za celých deset let jsem nezaznamenal krom změněného titulu Hawka nic. Nudný a šedivý Kirkwall je stále stejný, lidé jsou stejní a nestárnou, což vám dává pocit, že příběh plyne daleko rychleji než by bylo záhodno. Zcela určitě vám to nebude připadat jako 10 let. DAO v tomto ohledu odvádí neměřitelně větší kus práce. Jak jsem řekl, postavy jsou fajn a mají osobnost. To se dá říci i o Hawkovi, našemu hrdinovi v DA2. Postava je plně nadábována a je nadabována skvěle. Dabing postav v DAO někdy trochu drhnul. Např. postavám někdy bylo
špatně rozumět. V DAO jsem měl problém se do hlavního protagonisty vžít, protože mlčel jako otec Gordyho Freemana. Hawke na mě zapůsobil hned při první cutscéně, protože se mi zkrátka líbil jeho hlas a osobnost. Co na tom že v dialogové možnosti máte o možnost méně, hlavní je dát postavě osobnost a to se BW v DA2 povedlo dobře.

Animace, prezentace a optimalizace: Zde se objevuje hned několik zajímavých paradoxů, protože jak jsou animace v in game modu u DA2 plynulé a pohledné tak cutscény působí nedodělaně a trhaně. Krásně plynulé a filmové cutscény z DAO převyšují DA2 o několik tříd (opět patrně cena za urychlený vývoj). Optimalizace...to je též zajímavé téma. DA2 jsem hrál opatchovanou s oficiálními HD texturami. Hra pořád nevypadala nějak zázračně, ale u modelů postav se ukázalo výrazné vylepšení. V zabydlených oblastech mi hra běžela kolem 35-50 PFS kdežto v bojových zónách mi hra nespadla pod 50 FPS. DAO už v době vzniku vypadalo zastarale ale dnes na mé AMD kartě má hra poměrně problémy. Hra běhá plynule a bez problémů, avšak najednou z ničeho nic mi FPS začnou střemhlav klesat dolů až na nějakých 5 PFS, čímž se hra stane nehratelnou. Občas TO I zamrzne, což se u DA2 nikdy nestalo.

Questy nebo alespoň většina z nich byla v DA2 koncepčně a scenáristicky zvládnuta velmi dobře. Dost často se kvalitativně vyrovná s questy příběhovými.
Ovšem neustálé opakování jeskyní a recyklace levelů tyto skvělé questy srážely na kolena. Pak je tu samozřejmě linearita a respawn nepřátel, který se autoři snaží autoři maskovat jak to jen jde, ale nikdy se nevyhnete tomu, že se vám nad hlavou objeví osminohý pán (pavouk) se zadkem téměř dosahující velikosti pozadí Jennifer Lopez.

Co tedy dodat? Uspěchaný vývoj si vybral své daně ale to neznamená že si tato hra zaslouží takový.. řekl bych až směšný hate a nízká hodnocení, které je zde blízko DN: Forever....jako vážně? DA2 jsem si každopádně užil, místy i více než originál. Hra roku to není, avšak ten kdo tuto hru a celé BW odsuzuje do pekla horoucího je s prominutím ignorant, jenž si neuvědomuje pro koho to tito lidé musí pracovat. Věřte že i ME2 byl posunutý o 3 měsíce dopředu (původně mel vyjít v březnu) a přesto se z něj stala jedna z nejlepších her všech dob. Doufejme tedy že se EA konečně poučilo a nechá své lidi dělat svou práci. Odložení DAI o rok je dobrý krok kupředu a já se nemohu dočkat na pokračování této povedené série. Je načase si vzít svou slávu zpět BIOWARE!
Hodnocení: DA2 80% DAO 85%

Pro: Návyková hratelnost, plynulý a přehledný soubojový systém, dialogy a questy, dabing, stromy schpností.

Proti: Zastaralé grafické zpracování, monotonost a repetetivnost nepřátel/prostředí, nemožnost vybavovat brněním své druhy.

+28 +33 −5
ChipsonatorChipsonator
Dohráno
  • PC 95
Tak za prvé, aby bylo mezi námi jasno, jsem BioDron, tedy fanda těch kanadských pánů a slečen z BioWare. Všechny hry co jsem od nich hrál jsem si bezvýhradně zamiloval. A právě první hrou co jsem od nich hrál bylo Dragon Age: Origins které mě uchvátilo (pak mě ještě víc uchvátila série Mass Effect, ale o tom zase jindy). Proč tedy nepíšu svůj první koment k prvnímu dílu? Protože mi přijde druhý díl strašně podhodnocený, jak tady na téhle stránce, tak ve světě. No a já cítím že se musím vyjádřit, proč je to dle mě tak skvělá hra. Tak pojďme na to (hateři téhle hry (nebo BioWare) si pak na mě smlsnou jako malé dítě na zmrzlině).

Přenesme se tedy do chvíle kdy Dragon Age II vychází, v té době jsem na to byl strašně natěšený, avšak po negativních ohlasech jsem nabil pochybností a natěšenost opadla a já se rozhodl že to hraní druhého dílu odložím na neurčito. Naštěstí pro mě, bylo v jednom díle SCORE jako příloha demo DA II a já se to rozhodnul vyzkoušet, zda je to tak strašné, jak se všude píše a říká. A kupodivu nebylo. Líbila se mi svěží a akčnější hratelnost, Hawke se jevil jako sympaťák, a já se pak tedy rozhodnul že to tedy prubnu a zkusím to s tímhle dílem a dnes jsem rád že jsem se tak rozhodnul.

Teď se tedy přenesme do chvíle kdy začínám hrát plnou hru. Vytvářím si tedy Hawke podle svých představ (sexy zrzek jako já v reálu), a vybírám si povolání rogue. A může se jít hrát. Projíždím tedy úsek co byl v demu. Hratelnost opět baví a sarkastické odpovědi mého Hawke jsou vážně hodně fajn, začátek na mě tedy působí dobře. Poté se Hawke se svou družinou co přežila začátek dostává do města Kirkwall. To se často objevuje v záporech hry, jelikož se tam odehrává 85% hry. Mě to však nevadilo, jelikož na mě zapůsobila atmosféra města, jeho stylizace a historie. Jsem tedy ve městě, na řadu přichází pár menších úkolů a pak následně další volba co má ovlivnit příběh. Jde o volbu jestli se přidáte k pašerákům a nebo žoldákům. Opravdu to něco ovlivňuje? Ano ovlivňuje. Podle toho ke komu se přidáte, tak dle toho pak budete v další fázi hry dostávat jiné úkoly. Což je rozhodně fajn. Tak jsem si tedy vybral ke komu se přidám. Hra pak poskočí o rok dál, mezitím se Hawke nějak v novém městě zabydlel, a na scénu přichází trpaslík Varric, který patří k nejdůležitějším postavám ke hře, a vlastně to je on kdo celý Hawkův příběh vypráví (a to víte jak to chodí s historkami, každý si je občas přibarví po svém a to i tenhle trpaslík). Varric si hned získal mé sympatie, jelikož se jedná o týpka se smyslem pro humor a v pozdější fázi vytvoří s Hawkem opravdu skvělou dvojku a je radost poslouchat jejich rozhovory. Dále se v příběhu začnou objevovat další NCP postavy, všechny dle mě skvěle napsány (až na Sebastiana z DLC, to je strašný vocas, toho bych hned nakopal do koulí), jak už je to u BW zvykem. Každá postava má svůj životní příběh proč dělá co dělá, a opravdu si připadáte jako kdyby se jednalo o postavy hmotné. Navíc poslouchat jejich slovní přestřelky je opět výživné, stejně jako v prvním díle a nebo v Mass Effectu. Jinak mými nejoblíbenějšími postavami (kdyby to někoho nedej bože zajímalo) se bezpochyby stali trpaslík Varric a pirátka Isabela (tu řadím mezi své TOP ženské charaktery (je mi líto Tali) a klidně si o mě myslete že přemýšlím koulemi a né mozkem).

Tak tedy pokračuji v hraní, hratelnost i díky lepšímu stromu schopností než byl v jedničce stále baví, příběh je opět skvělý jak už to u BW bývá (varoval jsem vás že jsem BioDron), NPC postavy tvoří neuvěřitelně sympatickou fantasy družinu, a zrzavý sarkastický Hawke s tetováním na ksichtě je prostě frajer. Tomu že je frajer, určitě pomáhá i to, že je tu hlavní hrdina konečně nadabovaný, a má tedy nějakou tu osobnost díky tomu. Co se týče voleb rozhovorů, tak ten je tu převzat ze série Mass Effect, což je dle mě rozhodně dobře. Opět tu tedy máme tři možnosti, a to buď býti hodní, sarkastičtí a nebo tvrdí a zlí (bububu). Podle toho jakou z těch tří možností používáte nejčastěji, se pak buduje Hawkuv charakter, takže například když se ví, že chodíte přes mrtvoly, tak když začnete vyhrožovat někomu tak to bude brát hned vážně. Naopak když je Hawke vtipálek, tak pak už začíná rozhovory hned sarkastickým tónem. Co se pak týče příběhu, ten tu je rozhodně komornější než v DA:O a nebo ME sérii. Což já však beru jako plus, je totiž fajn jednou nezachraňovat svět/galaxii, ale starat se naopak sám o sebe a svůj prospěch (v pozdější fázi však už Hawke bude zatažen do nějakého většího konfliktu, ale furt je to v komornosti jednoho města). Tak tedy hraji dál, příběh plyne, postavy mě baví, stejně jako příběh a hratelnost a celé je to prošpikované nejrůznějšími rozhodnutími jako jestli například tam tu postavu zabijme a nebo ne. No a takhle mě to baví až dokonce.

No zní to jako dokonalá hra bez záporů. Tím však bohužel DAII není. I zde se najdou zápory, jako například horší grafika, respawn nepřátel, některým třeba vadí to že společníkům nelze měnit výzbroj a jako největší problém jsou okolní lokace. Určitě si vzpomínáte na to jak jsem psal že 85% se odehrává ve městě. Tak těch zbylých 15% se odehrává v okolí Kirkwallu. Což je asi tak dalších pět lokací a v těch lokacích bývají většinou jeskyně, kam se svou družinou chodíte, a tady je ten problém největší. 7 z 10 jeskyň co navštívíte vypadají stejně! Samozřejmě musí se brát v úvahu že BW na hru měli sakra málo času, ale i tak to občas působí jako pěst na oko. V mých očích však tyhle negativa přebíjí (ne nepřebíjí, rovnou masakrujou) klady téhle hry, a proto jsem si ji opravdu užil a i když jsem ji po recenzích a všech špatných ohlasech už odepisoval, tak mi BW opět vytřelo zrak. Po prvním dohrání by to bylo tak za 85%, avšak před nedávnem jsem to dojel po druhé, ze všemi DLCíčkama, a hodnocení letí až k 95% a v mých očích druhý díl překonává jak první díl, tak zbytek her co jsem hrál (až na Mass Effect, to je avšak pro mě úplně jiná liga, než zbytek her). Tak to by byl ve zkratce můj názor na hru, a pokud to chce někdo prodiskutovat, nechť se ozve třeba v diskuzi a můžeme si o našich názorech hezky popovídat.

A teď ještě něco málo mému hraní a mému příběhu mého zrzavého Hawka (bráno z druhého projetí hrou)
Herní doba: 45 hodin.
Obtížnost: Těžká.
Vztah s Isabelou.
Celá Hawkova rodina mrtvá, až na strýce a psa.
Po celou dobu hraní jsem podporoval mágy a byl proti templářům.
Na konci když jsem si měl vybral mezi Sebastianem a Andersem, tak jsem poslal Sebastiana doprdele.
Věřím že Hawke odplul s Isabelou na její lodi do západu slunce a žijí šťastně a až na věky a nebo až do dalšího dílu, kde bych opět bral Hawke jako hlavního hrdinu.


PS: Není nic lepšího, než si to rozdat s jedním ze záporáku o vaši holku!

Pro: Hawke, Komornější příběh, Sobojový systém, Strom schopností, Společníci-hlavně Varric a Isabela, Rozhodnutí, Hudba, Nadabovaný hrdina, Kirkwalle

Proti: Opakování lokací, Horší grafika, Sebastian.

+27 +30 −3
FritolFritol
Dohráno
  • PC 85
Obvykle nemám nutkání psát jen tak komentáře k takhle provařeným hrám, ovšem Dragon Age II je po delší době docela podhodnocená hra, která mě nadchla. Netvrdím nutně, že se jedná o nějaký klenot nebo že by se řadila ke špičce žánru. To vůbec ne. Má ale své kouzlo a v určitých ohledech dodnes exceluje. Ale popořadě...

Zpočátku se nelze nepozastavit nad velmi zastaralou grafickou stránkou. Vedle druhého Zaklínače je to skoro až vtip a téměř nulový posun oproti předchůdci. I s grafickým modem hra stále vypadá na podstatně starší kousek a celkový design světa tomu rozhodně nepomáhá. Šedá a hnědá přebírá nadvládu kam se podíváte a vyblité odstíny občasné zeleně zrovna nezazáří. Ruku v ruce s tím jdou animace a otřesná mimika, která v cutscénách často působí vyloženě směšně, což občas navíc podpoří dabing s nevhodně zbarveným tónem hlasu. Nelze ale říct, že by tenhle fakt výrazně škodil a rozhodně se už našly i novější hry, kde mi tyhle nedostatky vadily podstatně více.

I think this might not be the nicest part of Kirkwall...

Jistě, Merrill, tohle platí o každé části Kirkwallu. Grafika a zvolené barvy ale nejsou jediným problémem. Ať jdete kamkoliv, nikde se nenaskytne jediná příležitost, kde byste si chtěli stoupnout, rozhlédnout se kolem sebe a případně natípat nějaké ty screenshoty. Se vzhledem města si nikdo nepohrál, stavby působí nudně a života v ulicích také moc nenajdete. Ač chápu, že ponurá atmosféra byla bezesporu zvolena kvůli tématice hry a škaredé město má tuhle atmosféru ještě podpořit, tak to nedokážu omluvit, protože se to dá udělat i lépe. Podobně otravné je i neustálé opakování stejně navržených dungeonů. Bez dlouhého přemýšlení jde určitě najít viníky toho všeho v nedostatečném výkonu konzolí a také v uspěchaném vývoji, který se podepisuje i na samotných soubojích, kdy se nepřátelé spawnují přímo před očima, zatím co padlá těla mizí.

Dost ale kritiky. Nelze říct, že by příběh byl originální nebo nějaké mistrovské dílo. Sám o sobě není příliš zajímavý, místy je děravý a nelogický a spousta věcí mi přišla přehnaných či nedostatečně vysvětlených. Na poměry RPG jednoduše průměrné fantasy. Celé je to ale zatraceně dobře napsané. Jednotlivé questy jsou po většinou zajímavé, včetně těch vedlejších, rozhovory nenudí a výběr dialogů dává pocit, že opravdu o něčem rozhodujete a děj se podřizuje vašim volbám. Ano, v určitých momentech se můžete rozhodnout jakkoliv a nic se nemění, ale často to je právě naopak a následky jsou zcela zřetelné. Kapitola sama o sobě jsou pak vaši společníci.

You're leaving? Just like that? What about sex?

Klasicky v party-based RPG člověk chce mít co nejschopnější partu bojovníků, kteří se vzájemně doplňují. No to není můj případ. Chtěl jsem mít v partě Merrill, Isabelu a Varrica a jestli to je dobré složení mě vůbec nezajímalo. Čekání na vtipné rozhovory a reakce mých společníků se stalo mou prioritou stejně jako jejich soukromé příběhy, které naprosto předčily všechno ostatní. Sarkastické poznámky a pošťuchování se v rámci party pak jen umocňuje pocit, že to nejsou jen tak nějací panáci co by vám dělali ocásek, ale postavy s osobností. Celé to nabírá na kráse i tím, že nic nepůsobí vynuceně a třeba u roztomilé naivity Merrill nebo u historek z Isabelina života jsem se několikrát skutečně zasmál.

Jistě jste si všimli, že jsem se ani nijak nerozepisoval o soubojovém systému. Ten je jednoduše ok a rozhodně ničím nenadchne, ale také neurazí. Hlavní síla Dragon Age II tkví v dialozích, komorně pojatém příběhu a hlavně ve společnících, díky kterým mám teď opravdu vysoká očekávání od dalšího dílu. A právě tyhle stránky hry převyšují jinak průměrný zbytek natolik, že musím hodnotit tak vysoko.
+27
HEXHEX
Dohráno
  • PC 40
This is the shit!!! Nad hlavami lidiček z Bioware zapráskal bič pánu v kravatách z EA a začalo se tvořit! A máme tady pokračování nejprodávanějšího RPG pánů doktorů za posledních pár let (jj, vážně víc než Mass Effecty). Podle jednoho rumoru se to prý všechno stihlo za krásných 8 měsíců. A určitě to je na hře vidět.

Nemám nic proti tomu, když se slibuje modernizace žánru a osekání všech těch RPG zbytečností co vlastně z RPG ani nedělají RPG, protože někdy se to může povést. Ale tady to nevyšlo. Vrazili sem dialogové kolo a mluvící hlavní postavu, to je celý (měl jsem radši toho nemluvnýho psychopata co v jedničce se všemi komunikoval hlavně svojí věrnou kudlou). Jako hlavní neúspěch vidím krásné zvýraznění problém všech RPG. Naprostou nesmyslnost questů. Tady vám skoro sami naskakují do deníku a zase z něj velice rychle mizí. Vůbec si nestíháte uvědomovat proč se po desáté vracíte na jedno a to samé místo, když tam už jste přece všechny ty zlouny vyvraždili, tak co zas teď?!? Další tahák měl být příběh, který trvá několik let. Prostor pro spoustu voleb a zažití jejich následků. Nic takového. Celé to působí jako 3 se sebou moc nesouvisející DLC. Co NPC? Ty přece Bioware umí udělat tak hezky klišovitě, že každýho baví. Nic moc. Za zmínku stojí jen ta děvka a trpajzlík. A poslední velké zklamání je přenos sajvu z prvního dílu. To se taky moc nepovedlo. Nevim, proč se třeba ve dvojce zas producíroval ten elfíček, na jehož vraždě jsem si v jedničce dal tak záležet.

Nejsem naivní, abych všechnu vinu házel na EA, ale ten sestup do sraček, který mohl trvat ještě dvě, tři hry byl jejich pazourami určitě uspíšen. Komentář jsem se snažil odfláknout stejně jako Bioware odflákli tuhle hru, ale koukám, že jejich mistrovství jsem ještě nedosáhl…
+26 +39 −13
DorianDorian
Dohráno
  • PC 90
Dragon Age 2 jsem se strašně dlouho vyhýbal kvůli kritickým reakcím, ale po dohrání vlastně nechápu jak si tahle hra takovou vlnu nenávisti zasloužila. Po několika letech jsem opět objevil nefalšovanou radost z hraní, kterou jsem si užíval když mi bylo tak patnáct. DA 2 vtáhne hlavně díky příběhu, který konečně není o obligátním zachraňováním světa. Jeho prožití napomáhá výrazně svižnější gameplay a míň hluchých míst (žádné nekonečné Deep Roads z jedničky se naštěstí nekonají). Souvisí s tím i zjednodušení systému, například vyřazení skillů a ponechání pouze kouzel a talentů, což je spíš než plus, sociální a výrobní skilly v CRPG jsou podle mě blbost. A taktičnot soubojů zůstala, i díky delším cooldownům na léčení a "zhmotňování" nepřátel během boje (bez ohledu na to jaká je to z hlediska logiky často blbost). Taky není pravda že "dialogové kolečko" zjednodušuje rozhovory, zpravidla je nabídka odpovědí poměrně široká a není vždy jasné jaká slova povedou k žádanému výsledku.

A pak samozřejmě už ten zmiňovaný příběh. Už příjezd do Kirkwallu má dokonalou atmosféru a rozdělení děje na několik let zachraňuje logiku světa (už žádný hrdina co se zrodil za měsíc). Stále se vracející postavy a vztahy mezi nimi, ale i příběh Hawkovi rodiny, dodávají hře výbornou iluzi živosti a reálnosti. Samotná hlavní linka, vrcholící počátkem války mezi mágy a templáři, zaměřená na dilema mezi bezpečím a svobodou a otírající se o xenofobii a paranoiu funguje výborně a obratně se vyhýbá přehnané epičnosti. Jen je teda s podivem že templářům je asi jedno že vaši mágové ve městě zcela svobodně provozují magii (až na jednu výjimku). Společníci jsou zpravidla dobře napsání, ale dialogů by mohlo být přece jenom více, zvláště romance jsou dost kusé. Na druhou stranu mě hra vtáhla natolik že jsem si vymýšlel dialogy vlastní a přehrával si je v hlavě :-)

Pro: příběh, atmosféra, svižný gameplay, Blonďák

Proti: málo rozhovorů se společníky

+26
VurhorVurhor
Dohráno
  • PC 65
Uuups! Jejej... to se nám úplně nepovedlo, co? Na přelomu desetiletí si Bioware usmyslili, že sequelům svých aktuálně nejžhavějších sérií dají trochu odlišný nádech, přičemž uvidí, jak to dopadne. Mass Effectu to vyšlo senzačně, dvojce Dragon age už tolik ne.

Žádné mega epic dobrodružství se zde totiž nekoná, hráč bude po 90% času zavřený v jednom hnusným městě, o kterém by člověk doufal, že když je v něm pořád, bude mít aspoň proporce jako Athkatla z BG2. Ale ne. Je zde jedna fajn hospoda, bordel a spousta lidiček, kterým donesete nějákou ztracenou věc, o které jste neměli ani šajna. Případně můžete vlézt do určitých interiérů, které se z velké části opakují. Dost často! Je to někdy akorát trochu jinak natočený, krapet jiní nepřátele, ale v podstatě jde furt o ty samé interiéry, což platí i pro ty mimo město. Díky tomu je napětí a atmosféra totálně umrtvená. A co to kurva udělali z elfama!? Modely jejich postav vypadaly jak glumovití vychrtlí šotci bez špetky charismatu a štylu. Fuf! Obzvlášť Dálové vypadali strašně. Příběh - v podstatě není. Sledujeme život budoucího šampiona Kirkwallu, který se dělí na tři části. Z toho nejlepší a nejzajímavější je ta poslední, která však trvá chvilinku. Hluboké cesty však nebyly úplně špatné, nicméně Quanari mě dost nudili. Chápu účel vytvořit poněkud komornější odvyprávění, nicméně to nějak nefungovalo.

Musím však přiznat, že souboje se mi zde líbily. Byly svěží, energické a hrozně hezky se na ně dívalo, obzvlášť za čaroděje to byla neskutečná prča. Souboje jsou zde také jedním z největších zachraňujících faktorů, protože naprosto posílily celkovou hratelnost. I boss fighty jsou parádní. Rozhodně musím vyzdvihnout naprosto úžasný boj s High Dragonem ve třetí kapitole, ani jednička mi nedokázala takhle rozpumpovat srdce. Fííha... Co se finálního souboje týče, opět není nijak zvlášť těžký, nicméně je rozhodně zábavnější než v jedničce.
Co se rozhovorů týče, tak patřím mezi lidi, kteří Mass Effectovské kolečko velice uvítali. Nemám rád, když je v moderních hrách vaše postava dutá a němá. Hawk má tak díky tomu pěkně vypěstovanou osobnost podlé mého, čímž mi i lépe utkví v paměti jako charakter, za kterého se celkem hezky hrálo. Akorát ty volby jsou na hovno. Celou dobu jsem vybíral pouze humornou/sarkastickou odpověď(protože ve většině případů byly fakt docela zábavné), aniž bych se podíval na ty ostatní. Hezky to znázorňuje obrázek "RPGs then, RPGs now", kde se porovnávají rozhovory z PS:T a DA 2, vyguglujte si to.

A společníci. Jsou také horší. Naštěstí se ale sem tam najde výjimka.
Jednoznačně nejlepším a nejsympatičtějším parťákem byl sám vyprávěč Varric. Bez konkurenčně. Jeho charakter na mě prostě zapůsobil natolik, že to i přebilo mé rasistické sklony vůči trpaslíkům. Snad je to i tím, že Varric se jako jediný příslušník své rasy z celé série jako typický trpaslík nechová, zaplať pánbů. Fenris mi přišel celkem cool, ale celej je zároveň jakoby zkopírovanej z nějakého anime. (Trochu jak Sasuke z Naruta.) Ty jeho věčně temný řeči o magii a životě mi později začaly lézt na nervy, posílilo to i ten fakt, že s mým čarodějem Hawkem si úplně moc nesedl. Taky jsem byl nucen ho na konci zabít. Anders je totálně na sračky. Takhle neskutečně znásilněnou postavu trumfne už jen Bezejmenný hrdina z datadisku Gothica 3. Hrůza! Avelinne mi přišla docela fajn, z ženských parťáků snad možná i nejsympatičtější, ale přesto jsem dával přednost spíše Isabele. Tu jsem bral často, neboť byla vynikajícím roguem, plus hrozně hezky se na ní kouká. Děvka neděvka, výstřih holt udělal své a měl jsem s ní romanci. Merril...no thanks. A na svého bráchu jsem byl hnusnej pokaždé, kdykoliv mi to hra umožnila. Jo, a nemůžu je pořádně oslovit a pokecat si s nima... ... ... ... ... ... no comment >:-(

A hudba...DA FAWK?? Co Zur blbnul? Po obstojném OSTu z jedničky jsem doufal, že úspěch se bude opakovat i tady. Nicméně ne, hudba je zde nevýrazná, nudná a občas i otravná. Snad jen opravdu pěkný a povedený kus hudby je Fenrisův theme, nicméně ten je asi fakt jedinej.

Hra celkově není špatná. Není ale nijak zvlášť dobrá. Vím, vím, EA na tom asi nese nějaký ten podíl viny, hru to ale zas až tolik neomlouvá. DA 2 vlastně selhal ve třech základních bodech, které na hrách miluju nejvíce - příběh: Hawk a jeho život, námět zajímavý, provedení nepovedený. Atmosféra: minimální. Když už, tak naskočí především během konverzací s parťáky. A hudba: Egh! Ale hrálo se to docela dobře. Tragédie to není. Ale bohužel jsem i tak nucen říct, že se jedná o nejslabší RPG, jaké jsem od Bioware hrál. A to je smutný.

P.S. Flemeth byla boží. Kdyby ji více zapojili do celistvého příběhu, možná bych přidal pár procent navíc.

Pro: Souboje, rozhovory, někteří společníci, závěr, hratelnost

Proti: opakující se interiéry, příběh blbě podaný, téměř bez atmosféry, hudba

+26
JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 80
Dragon Age II by se dal velmi lehko sestřelit. Z té hry vyloženě křičí nevyužitý potenciál a nedodělanost. Rád bych ji vyčetl těch milión stále stejných interiérů (jeskyň, sídel či Deep Roads kobek), šedivé, statické a napříč herními roky stále stejné město, osekané questy a často i dialogy, dementně řešený respawn u soubojů či třeba technickou nedodělanost lokací, kdy stačí jen oddálit pohled od postavičky a hráč si může prohlížet hranice mapy.

Jenže tohle všechno se dá přežít, protože ta hra je zábavná. Pokud pominu onen arkádový respawn nepřátel, tak jsou souboje daleko chytlavější a svižnější jak v jedničce. Příběh jako celek je sice slabý, ale není to úplně ta tradiční Bioware šablona. Je komorní, často i docela osobní a ze začátku i docela nápaditý. Obsahuje pár zajímavých momentů, ale díky nedotaženosti celé hry často nenaplňuje zcela svůj potenciál. Ona osekanost se projevuje především v třetím, posledním aktu hry, kdy se začnou některé postavy chovat naprosto praštěné a je tam vidět, podobně jako např. v druhém KotORu, že se kvůli uspěchanému vydání někde mohutně škrtalo.

I přes to, že šedivý a co do pouličního života mrtvý Kirkwall omrzí zhruba v polovině druhého aktu, tvůrci provedli docela husarský kousek a i s tím minimem lokací zvládli stvořit 50hodinovou hru, která baví. A baví až do konce. Hawke je sympaťák a parta spolubojovníků jakbysmet. Nejsou to tak výrazné šablonovité charaktery, jako v jedničce (a dalších Bioware hrách), ale mají svoje kouzlo. Jen ho člověk neobjeví hned, ale až zhruba po 20 hodinách hraní. Ve výsledku mě ale dost mrzelo, že jejich dialogy jsou velice osekané - zvlášť oproti jedničce, která občas působila skoro až jako sociální simulátor.

Super je, že hra nedělí hráčovy reakce na dobré/zlé, ale na jakési umírněné odpovědi, sarkastické hlášky, rázné reakce apod. Stále ovšem zachovává možnosti volby. Člověk tedy jen bezmyšlenkovitě nekliká na barvičky jen proto, aby si zachoval tvář své postavy. Není problém odpovědi měnit z dialogu na dialog aniž by postava působila výrazněji rozpolceně. V praxi sice nemá hráč možnost svou postavu profilovat do naivního dobráka/drsného renegáta, ale neměl jsem pocit, že bych měl svázané ruce. Hawke se jen chová jako celkem obyčejný člověk s normálními reakcemi.

I RPG prvky jsou oproti jedničce osekané, ale řekl bych, že spíše ku prospěchu věci. Skilly jsou užitečnější a není jich tolik. Inventář mi též vyhovoval víc, stejně tak přehledný deník a již klasický kodex. Tvůrci se i zbavili dementního systémů dárku a několika dalších zbytečnosti, za což jsem rád.

Nicméně v závěru už opravdu hře docházel dech a v tu chvíli přišla vhod trojice DLC (za které jsem vyhodil pomalu půl výplaty), z nichž dvě mě dokonce zavedly mimo Kirkwall. A upřímně, nebejt jich, tak bych se začal nudit asi o něco dřív. Takový Mark of the Assassin svým veselejším prostředím ala Toussaint a situačním humorem působil jako vysvobození z té šedi a vážnosti.

Abych to shrnul. Dragon Age II je osekaná a nedodělaná hra, plná různých chybek, ale i s tím málem tvůrci předvedli docela dost. Zároveň však dokážu pochopit, že pokud hráči nesedne DAII jako celek, tak z ní musí mít velice průměrný, možná až podprůměrný dojem. Ale něco tam ta hra dělá dobře. A asi natolik dobře, že jsem byl ochoten tu hromadu chyb odpustit a pořád se skvěle bavit.

Pro: chytlavý gameplay, řada dobrých questů, dialogy a systém rozhovorů jako celek, postavy, komorní vyprávění ve fantasy kulisách, absence klasické Bioware šablony, default Hawke je sympaťák

Proti: úspěchané vydání - nedodělanost, osekanost; úmorně se opakující lokace a modely postav, mrtvost/statičnost lokací a nízká míra detailů prostředí, trapný respawn během soubojů,; málo opravdových detailů, které dělají z dobré hry hru výjimečnou

+24
GonzalezGonzalez
Dohráno
  • PC 60
Ze hry mám rozporuplné pocity. První díl se mi moc líbil, ale tohle mi přijde hodně odfláknuté. Pokusím se jednoduše vypsat pozitiva a negativa.

+ Rozhodně příběh, tohle hoši z bioware umí a zatím je to jedna z mála z věcí, která
mě u hry drží.
+ Zajímavé questy. Mnoho questů spojených s vašimi společníky. Zvraty a
promítnutí rozhodnutí do několika let.
+ Dobré dialogy do kterých často vstupují vaši společníci
+ Vůbec společníci mi přišly sympatičtější než v jedničce (kde jsem neměl rád Stena,
Oghrena a Zevrana)a oblíbil jsem si všechny.

- Souboje. Nabíhajíci vlny nepřátel, kteří se objevují odnikud. Téměř v každém
questu pobijete desítky nepřátel. Boje probíhají tak, že se před vámi objeví
skupinka kterou pobijete, následně se objeví další za vašimi zády a to se
několikrát opakuje. Pak jen popoběhnout pár metrů a to všechno znovu.
- Lokace. Jedno město a pár přilehlých oblastí, které jsou všechny stejné. Úplně
všechny jeskyně jsou tu nakopírované a je jedno zda jste v těžebním dole, nebo v
pašerácké jeskyni.
- Nemožnost dát společníkům brnění jaké chcete. Celou hru budou chodit pouze v těch
samých šatech.
- Nemožnost konverzovat se svými společníky kdy já chci, ale pouze když se mi v
deníku objeví úkol, že by mi rádi něco řekli.

Oproti jedničce je to pro mě rozhodně zklamání, ale hra jako takové dokáže na pár hodin zabavit.

Pro: příběh, dialogy, questy

Proti: souboje, jednotvárnost lokací

+21 +26 −5
SinisterSinister
Dohráno
  • PC 75
Světe, slyš příběh persóny, jež Šampionem Kirkwallu zove se! Příběh naplněn morálními poklesky, avšak i hrdinství, příběh jedné lásky, jejíž projevy byly spíše tragické, příběh přátelství naplněného hláškami a příběh tragického zakončení... ehm, příběhu.

Myslím, že není vůbec tajemstvím, že mi starší sestřička jménem Origins nepadla do noty. Abych mohl přemýšlet o dvojce, musel jsem si nejprve utřídit dojmy z jedničky. A to bylo dost pain in the butt - na hru raději nemyslím, jak hořké zklamání mi přinesla - dospěl jsem k závěru, že mi zkrátka nutně vadí, když mi hra lže. Ne, když si vymýšlí, ale když zcela nepokrytě lže - lže, že je vysokou fantasy v originálním světě, ačkoli je plná hnusného klišé a vlastně úplně prázdná, lže o taktičnosti, když se jedná v zásadě o neustálé opakování nacvičených kroků, lže o důležitosti vašich rozhodnutí v podstatě až do poslední chvíle (aby však náhle během jednoho či dvou encounterů záviselo všechno na všem) a vůbec je takovým Baronem Prášilem bez pořádného vtipu či pointy. A také jsem zjistil, že mě nějakým způsobem přitahují rozbité věci.

Jsem typem hráče, který RPG prožívá - hraju emocemi, snažím se být součástí světa, snažím se ho chápat a hledat v něm svou roli. Tupá klišovitá fantasy s variací na 'zachraň všechno a všechny' téma, jíž byl první díl, u mě byla předem odsouzena k neúspěchu (a vlastně jako opravdu pozitivní věci vnímám její poslední pětinu, Orzammar a Loghaina). Naopak po přečtení recenzí na dvojku jsem si uvědomil, že to by mohlo být ono! Něco nového!

Tak předně se hra odehrává kolem vaší rodiny, v jednom městě a i NPC zdárně imitují jistou formu nezávistlosti, jsou napsána velmi slušně, do určité míry je můžeme považovat vyvrhely s osobním kouzlem a to, jak víme už z filmu Rebel bez příčiny, rozhodně táhne. Kladné bodíky tímhle směrem rozhodně putují.
Obecně si hra zaslouží velkou pochvalu za změnu přístupu ke světu, kdy se příběh stává civilnějším. Už zkrátka nechcete zachránit svět, chcete peníze, chcete dobře žít, chcete zabezpečit rodinu, chcete moc. Všechno tak má mnohem jasnější návaznost ve vztahu k městu, kde se převážně pohybujete, ale i k celému světu jako takovému.

Perfektně zpracovaná je mechanika rozhovorů, kterou bych nejspíše zařadil mezi Bard's Tale a Alpha Protocol - vaše účast v rozhovorech se rozděluje podle celkového tónu odpovědi a vytváří tak velmi filmový dojem dialogů. Hra si navíc uvědomuje vámi preferované odpovědi a postava tak nevypadává z role playe ani v situacích, kdy ji přímo nenavádíte v reakcích (pokřiky, části filmových sekvencí atd.). Voice acting je na vysoké úrovni, snad jen se nemuselo opakovat tolik hlasů z jedničky.

Série také vyspěla v ohledu vedlejších questů - přijdou mi mnohem různorodějši a odpornost typu 'přines deset něčeho' se takřka nevyskytuje. Hledacích questů se sice stále dočkáme, ale míra je rozumná.
Přestože samotné questy jsou různorodé, někdy napínavé, často hodně se rozvíjející, je jedna věc, která je sráží a já ji dávám za vinu uspěchanému vývoji. Jsou to quest markery. Mnohdy questy splývají do jakéhosi anonymního orientačního běhu právě za markery, často se questy přidají do deníku a bez dalších informací z nich zmizí, případně k vám přiběhne postava, že protože jste splnili A nějakým způsobem, tak vám (ne)zadá quest B. Je to bordel. A je to škoda.

Rozhodně se pro mě k lepšímu posunul i vývoj postavy - především pak tím, že autoři vypustili lži o tom, co která vlastnost ovlivňuje a správně tak odhadli své dovednosti. Jednak odpadlo celé jedno debilní okno plné skillů, a jednak si vybíráme čistě jen bojové dovednosti. A k tomu se váže i to, že všechno, silou počínaje, magií konče, ovlivní pouze a jen boje. Žádný socializační skill - rozhovory jsou plně ve vaší komeptenci a ne nějaké číselné vyjádření něčeho, což mi tvrdí, že to či tamto můžu nebo nemůžu udělat. Výborně. Svěží.

Správa postav neurazí. Nemohu o ní říct nic pozitivního (snad kromě toho, že KONEČNĚ dobrodruhovi na zádech nehoří meč), ale ani vysloveně negativního. Možná jen, že všemožného harampádí bych nemusel nacházet tak příšerné množství. Také craftingu by slušelo zeštíhlení a celkově i zjednodušení.

Co mi ve hře citelně chybělo, tak to byla rozhodně možnost se nějak více podílet na zázemí mého hrdiny - dovybavit si sídlo, mít v něm více lidí atd. To je škoda, k civilnímu rázu hry by to bezvadně páslo a hráč by tak mohl mít ještě hlubší pocit ukotvení.

A teď se dostáváme k průseru - boje. Považuji je za špatné už v jedničce. Zde jsou úplně stejně příšerné. ALE! můžete si zvolit dovednost easy a nijak zvlášť je neřešit a věnovat se tomu, kvůli čemu stojí za to DA2 hrát - a sice komunikace, příběh a celkově vcelku zdařilá simulace hrdiny, který není hrdinou.
Každopádně je spawn bojů doslova urážející. Je odporný a je neomluvitelný, Samotné boje jsou nepřehledné, útočící kreatury naprosto nelogicky postavené jedna vedle druhé. Jsou to zdržovačky a nechutné fillery. Kromě toho jsou jasným důkazem toho, jak příšerně to dopadne, když levá ruka (příběh, postavy, narace ad.) neví, co dělá ruka pravá (boje) - jinak si totiž nedovedu vysvětlit to zcela diablistické pojetí souboje. Vrcholem vší nelogiky potom je, že když probíhá povstání jisté skupiny, o níž je známo, že čítá vskutku gargantuovských počtů, ale vy pobijete sotva třicet kusů a nic nenapovídá tomu, že jich je někde víc. Fuj, fuj!

Hře také na kvalitě ubírá, že s postupujícím časem se prakticky nic nemění - nemění se hrdina, nemění se město a vlastně nic, kromě upozornění autorů, nenapoví, že se odehrává v desetiletém časovém úseku. Škoda, škoda. A koneckonců i ty drobné odkazy na uplynuvší čas skřípou jako písek mezi zuby.

Grafika a hudební podkres nemá smysl zmiňovat. Obé je průměrné a naprosto nezajímavé. Snad jen je pozitivní, že konečně lokace nepůsobí tak odporně pustě. Ještě aby, když jsou vlastně všechny interiéry podle typu, kam jsou zařazeny, naprosto stejné, jen přehrazené dveřmi, které někdy jdou, jindy nejdou otevřít.

Jednoduše to shrnu - pokud hrajete RPG kvůli adventurní části, vítejte! Pokud jste statistikofil, jděte jinam. Taktiky a podoných lahůdek si tady užijete pomálu a za ten kolík v řiti vám to nestojí.
Mně se stalo nemožné, jsem okouzlen hrou z universa Dragon Age. Baví mě její prostoduchá upřímnost, která vytváří zcela jinou atmosféru, než vylhaná jednička. Pokud jedničku EAoware charakterizovali jako new shit, pak já osobně dvojku viděl v naprosto jiném songu.

Pro: Rozhovory, příběh, voice acting, NPC, civilní příběh, harmonie vtipu a vážných situací, důsledky rozhodnutí dávkovány průběžně

Proti: Vše, co se týká bojů, strašně moc lootu, žádná reakce na uskutečnění časových úseků, opakující se interiéry a jeskyně, nelogičnosti, které jsem vyjmenoval v komentáři

+21 +23 −2
RemixSvKRemixSvK
Dohráno
  • PC 75
Úvod do deja
V koži Hawka, jeho rodiny a spoločníkov zažijeme dobrodružstvo v meste Kirkwall, do ktorého utečieme po útoku nákazy na Lothering.

Plusy
➤pribeh: po skvelom prvom Dragon Age som bol veľmi zvedavý čo si na nás prichystal druhý diel po príbehovej stránke. A musím uznať že som neostal sklamaný. Je až prekvapujúce, čo všetko sa môže odohrať v jednom meste a aký dopad to bude mať na udalosti celej série. Zažijeme plno zvratov, dobrých ale aj zlých momentov. K tomu všetkému sme mali k dispozícii plno rozhodnutí, ktoré boli počas hry dosť cítiť. Stále som dúfal že si nebudem musieť zvoliť stranu konfliktu, no ked nastal ten fatálny stret tak som uprednostnil templárov. A vzhľadom na úplný koniec, si myslím, že som sa rozhodol dobre.
➤vlastná postava: na začiatku je možnosť si vytvoriť vlastnú postavu, čo vždy ocením. Ďalej bolo potrebné si zvoliť povolanie. Nie som zástanca zneviditeľnovania sa, útočenia z tieňov a podobne. Som skôr typ, ktorý volí čisto bojovnícke typy. No vytvoril som si týpka z dvoma dýkami. A vydržal som s ním až do konca. Samotná postava bola veľmi sympatická a hlavne rozprávala, čo tá v prvej časti nie. Celý vývoj od utečenca až po šampióna bol spravený veľmi slušne.
➤prostredie: okrem začiatku, kde utekáme z napadnutého Lotheringu sa celá hra odohráva v Kirkwalle a oblastiach jemu blízkych. Na prvý pohľad je mesto spravené veľmi pekne. Či už kontrast medzi bohatými a chudobnými štvrťami alebo malý elfský tábor mimo mesta a okolitá príroda. To všetko je možno super, ale keďže sa celú hru pohybujete len v rovnakých lokáciach tak sa vám to rýchlo ohrá. No po grafickej stránke nemám problém.
➤spoločníci a ostatné postavy: nenapadá ma nejaká konkrétna postava, ktorá by mi vyslovene vadila. Z tých, čo vás nasledovali som používal Merrill, Fenrisa a Isabelu. Viac k srdcu mi prirástli spoločníci z prvého dielu, no aj tu som našiel obľúbencov. Napríklad Varica. Som rád že autori nechali v hre to, že sa vaši nasledovníci občas spolu rozprávajú, čo dokáže spríjemniť zdĺhavú cestu. No čo naopak z hry odstránili, je možnosť vašich spoločníkov obliekať do vami zozbieraných brnení. Ostatné postavy som si moc nevšímal ale môžem vyzdvihnúť veliteľku rytierov Meredith, Arishoka či starú známu Flemeth. No všeobecne sa tu nejako významných postáv nevyskytne veľa.
➤schopnosti a súboje: v druhom Dragon Age sú všetky súboje zrýchlené na rozdiel od prvého. No bolo ich aj o dosť viac a to nie vždy bola výhoda, hlavne ku koncu hry. Taktika sa už nedala nastaviť až do takých detailov ale aj tak som ju nikdy moc neriešil. Pre mňa je dôležité že môžem hru počas boja stopnúť. Čo sa schopností týka, sústredil som sa hlavne na tie útočné. Nejaká neviditeľnosť ma nezaujímala ale oceňujem možnosť instantne sa teleportovať za nepriateľa a zasadiť mu následne brutálne kritické zásahy.
➤finále: prekvapilo ma určite a zároveň som spokojný ako hra skončila a aký základ a konflikt darovala pokračovaniu. Finálne bossfighty boli pekná výzva aj ked som nemusel opakovať žiadny z nich.

Mínusy
➤inventár: občas nepriehľadný a okrem prehodenia výzbroje ste do neho zavítali málokedy.
➤nepriatelia: opakujú sa až príliš a je ich mnoho. Nekonečné spawnovanie skoro na každom kroku prestávalo po čase baviť aj mňa. Sem tam sa vyskytol nejaký mini boss, čo bolo pekné spestrenie, no celkovému dojmu to nepomohlo.
➤opakujúce sa lokácie: trochu ma ku koncu zamrzelo že sme sa v základnej hre nedostali do viacerých lokácii. A že do Deep roads sme sa pozreli len raz. Nejako by som to dokázal prekusnúť, no bilo mi do očí to, že sme sa vrátili do nejakej staršej lokácie, ale jediné čo sa zmenilo bol jej názov. Otvorenosť sveta tiež nebola skoro žiadna ale aspoň nenastal až taký veľký pocit repetetívnosti.
➤neskoršia repetetívnosť: nepriatelia sa spawnujú veľmi často a tým pádom aj často bojujete. Zároveň v jednej lokácii máte aj tri questy a neustále vracanie sa tam nemusí byť po chuti každému. No u mňa našťastie pocit repetetívnosti dostavil až ku koncu.


!! Záverečné zhrnutie !!
Viackrát som rozohral druhý Dragon Age ale až teraz sa mi ho podarilo dokončiť. Vždy som predtým rozohral prvý diel. No kým som sa dostal v dvojke na koniec, tak ma prestala baviť alebo prišla nejaká lepšia hra. Tak som sa rozhodol prvý diel preskočiť a prejsť rovno na druhý a bol to správny krok. Hru sa mi konečne podarilo dohrať. A podľa môjho názoru nebola vôbec taká zlá, ako ju niektorí ľudia prezentujú. Dej sa odohráva v meste Kirkwal, do ktorého utečia hrdina menom Hawke a jeho rodina počas nákazy. Postavu si už ako tradične môžeme vytvoriť vlastnú a následne si budeme musieť vybrať z troch povolaní. Hawke bol celkom dosť sympatický, mal na niektoré situácie skvelé odpovede ale hlavne rozprával, čo hrdina v prvej časti nie. Čo sa ostatných postáv týka, tak vyzdvihnúť musím samozrejme spoločníkov a niektoré vedľajšie postavy ako Meredith, Flemeth či Arishoka. Partia, čo ma nasledovala bola zložená po väčšinu hry z Merrill, Fenrisa a Isabel. Keby sa dalo tak si zoberiem ešte Varica, keďže to bola jedna z najlepších postáv. Questy sme plnili počas celej hry v meste Kirkwall. Behali sme v ňom stále dokola, a to sa niekomu môže zdať nuda, hlavne ked jednu lokáciu navštívite aj trikrát. No samotné mesto a jeho blízke okolie bolo celkom fajn. Súboje sú všeobecne zrýchlené a k tomu sú prispôsobené aj schopnosti. Ja som používal možno 5 a to mi stačilo na prejdenie hry. Zo záporov môžem spomenúť hlavne opakujúcich sa nepriateľov, ktorých pokiaľ stretávate nonstop tak vás to už prestáva baviť. Stretávať ich aj budete, pretože súboje sa spúšťajú na každom kroku. A možnú repetetívnosť. Tá u mňa nastala až k samému koncu no našťastie to práve ten koniec zachránil. Bol prekvapivý, bossfighty boli super (ale jednoduché) a posunul skvelú zapletku tretiemu dielu. Som rád že som sa nakoniec dokopal k dohraniu dvojky. Neľutujem toho a veľmi sa teším na pokračovanie.

➤Čas strávený v hre: 18,4 hodín (v hre som strávil určite viac času pri predchádzajúcich pokusoch prejsť hru, no uvádzam čas finálneho prechodu)

HODNOTENIE: 75/100%
+20
SolidorSolidor
Dohráno
  • PS3 60
Je mi za těžko uvěřit, že BioWare od Baldurs Gate II nedokázalo vydat hru, která by se jí, byť alespoň minimálně, přiblížila v celkových kvalitách. Duchovní nástupce v podobě Dragon Age byla klišé nuda bez jediného pokusu o jakýkoli „rizikovější“ prvek. Do druhého dílu dračí ságy jsem tedy šel s velikou skepsí. Po dohrání ale uznávám, že mě po většinu času docela bavil.

Začnu věcmi znepříjemňujícími již první díl. Předně prachobyčejný, až hnusný, design úplně všeho. Lokace, brnění i obyčejné oblečení vypadají genericky a přírodní scenérie (celkem jsou asi dvě) patří k těm nejodpornějším v žánru. Dále je tu všemocný ledový mág, který strčí do kapsy vše, co se mu postaví do cesty. Spojit se ve světě DA čtyři takoví, tak hravě převálcují tisícové armády. Opětovně se vrací i vlny nepřátel. Díky menším dungeonům alespoň neotravují příliš dlouho. Za zmínku stojí kodex plný suchého textu, u jehož psaní, a hlavně čtení, musel usínat i samotný autor.

Nepřekvapí ani vedlejší questy. Způsob, jakým jsou nalepeny a uměle vloženy do hry je patrný takřka u každého. Úkoly plněné pro společníky již působí o něco lépe, protože obsahují alespoň minimální hloubku, vyplynu-vší z interakce s nimi. Samotní „kumpáni“ představují klasickou BioWare sebranku, takže není potřeba je nijak rozebírat. Lépe už je zpracován Hawke, obzvláště v porovnání s univerzálním géniem Shepardem. Není tak vtíravý a většinu dialogů je schopen rychle ukončit bez nějakého zbytečného protahování. Rýpnout bych si mohl do jejich obsahu, kde lze, vinou dialogového kola, vytvářet zcela nesourodé a nesmyslné rozhovory.

Jednoznačného zlepšení se dočkaly boje. Rychlostí i frekvencí střetů se dostaly na únosnou mez, doladit by potřebovala ještě poměrně nevyvážená obtížnost. Nějak nevím, co napsat k příběhu. Podobně jako u Mass Effectu 2 se v něm, krom tří míst, vlastně nic neděje a otevřený závěr také nepomáhá. Vyzdvihnout si zaslouží zvuková složka, konkrétně padnoucí dabing.

Dragon Age II dělá dost věcí špatně nebo polovičatě. Zaujmout jistě může fanoušky žánru. Ostatním doporučuji poohlédnout se jinde.
+18
MalignusMalignus
Dohráno
  • PC 75
Tak jsem si 6 let po vydání v rámci Herní výzvy 2017 zahrál Dragon Age II. Hru, o které toho již bylo napsáno dost a dost a to jak dobrého, tak špatného, díky čemuž si člověk dokáže udělat celkem dobrou představu o tom, jak hra vypadá a jak se hraje.

Dragon Age II začíná krátce po bitvě u Ostagaru, kdy se hlavní hrdina - Hawke - vrací pro svou rodinu do Lotheringu a společně prchají před blížící se Nákazou. Nakonec se dostávají až do města Kirkwall ve Svobodných markách, kde se během deseti let z pozice fereldenského uprchlíka vypracuje až na šampiona Kirkwallu. Útěk z Lotheringu je tradičně použit jako akční tutoriál, kdy si hráč může osahat zvolenou třídu postavy (bojovník, mág, zloděj) a seznámí se s ovládánámí a systémem hry. Další desetiletí v Kirkwallu je rozděleno do třech kapitol, které se odehrávají s odstupem několika let, ale je to poznat, jen podle zmínky vypravěče a občasných komentářů.

A právě s hlavní postavou souvisí jedna z nejviditelnějších změn - už nění němá. Hlavní hrdina dostal dabing. S tím se ale změnil systém dialogů a hráč už tak nemá možnost výběru z asi osmi různých odpovědí, ale je zde "dialogové kolečko" známé z Mass Effect. Je tak možno zvolit jednu ze tří odpědí: diplomatickou, vtipnou a agresivní. Podle toho, které převažují, má Hawke barvu hlasu a postavy pronášejí hlášky během potulování po městě. V některých rozhovorech se pak mohou objevit volby přístupné pouze v případě, že převažuje určitý typ odpovědí (Hawke reagující často agresivně nemá možnost speciálního diplomatického dialogu, ale úspěšněji někoho zastraší.).

Směrem k Mass Effect 2 se neposunul jen systém dialogů ale i celkové pojetí hry. Kamera vysí stále nad rameny ovládané postavy nelze ji oddálit do isometrického pohledu jako u předchozího dílu. Také souboje jsou více dynamičtější a akčnější, ale výsledený dojem kazí fakt, že se v jejich průběhu zhmotňují nepřátelé jen tak z ničeho a to ještě po obvodu bojiště, takže nějaké využívání úzkých průchodů ztrácí na efektivitě.

Kromě Hawke můžete v sobojích ovládat také některého z družiníků a přátel hlavního hrdiny. Těch je osm - "Lidské beranidlo" Aveline Valen, "Ukecaná huba" Varric (který celý příběh vypráví), "Pomsta a spravedlnost" Anders, "Svobodný otrok" Fenris, "Lost in the City" Merrill, "Pirate Bitch Queen" Isabela, "Mnich ve zbroji" princ Sebastian Vael a v neposlední řade i jeden ze sourozenců Hawke, jehož vzhled a povolání se liší v závislosti na hráčově zvoleném vzhledu a povolání. Kromě výše zmíněných parťáků hráč potkává mnoho nových postav, ale i některé známé z Dragon Age: Origins a Dragon Age: Origins – Awakening. DLC Black Emporium ještě do hry přidává psa. Ne však jako společníka, ale jako "schopnost".

Systém Schopností byl změněn a Dovednosti (pasti, řečnictví...) byly zrušeny úplně. Některé Schopnosti byly vyhozeny (DW expertise / mastery), sloučeny (ice / flame weapons) nebo se staly upgradem jiných (shield bash). Hráč tak má k dispozici 9 stromů po desíti schopnostech - 2 zbraňové, 4 doplňkové a 3 specializace. Během hry lze získat až 35 bodů (společníci získávají o 10 schopnostních bodů méně), které do nich můžete investovat. A samozřejmě, můžete téměř libovolně kombinovat.

Se společníky souvisí další změna. Už zde není ukazatel náklonosti k hrdinovi, která by se dala vylepšovat dárky, ale systém "Přátelství a rivality", který závisí pouze na hráčových činech a volbách během rozhovorů. Podle toho, zda je společník přítel či rival, získává bonusové vlastnosti - například odolnost proti magii v případě přátelství a regeneraci zdraví v případě rivality. Se společníky už hráč nehovoří v táboře, ale v jejich domovech v různých částech města.

Celá hra se odehrává pouze v Kirkwallu a jeho okolí s vyjímkou Dragon Age II: Mark of the Assassin a Dragon Age II: Legacy, takže se úkoly často odehrávají ve stejných lokacích, avšak jsou velmi různorodé a rozhodně se nejedná o "fetch questy". Ty jsou zde také, ale ve velmi malé a "osekané" míře. V první kapitole se Hawke potýká s přípravou na výpravu do Hlubokých cest a dozvuky událostí z Dragon Age: Origins a Dragon Age: Origins – Awakening, přičemž výskyt některých questů záleží na rozhodnutích importované postavy. Druhá kapitola se točí kolem vyšetřování sériových vražd a řešení problémů s Qunarijci a ve třetí kapitole vyvrcholí dlouholeté spory Kruhu mágů s Templáři (v těchto kapitolách se některé úkoly mohou objevit či neobjevit na základě předchozích rozhodnutí).

Lokace jsou oproti předchozímu dílu vizuálně hezčí, ale také znatelně menší. Navíc tu jsou jen tři různé "dungeonky", které se vždycky objeví někde jinde a je zpřístupněna jiná část (do každého se vypravíte maximálně čtyřikrát za celou hru). Tím sice odpadají dlouhé nudné pasáže (Únik a Hluboké cesty z Origins), ale zase se dotavuje repetetivnost. Změn se dočkal také crafting. Na výrobu lektvarů a run už nepotřebujete mít u sebe určitý počet surovin, které se vyčerpávají, ale stačí mít nalezený určitý počet zdrojů surovin a výsledné produkty si objednáváte za peníze.

U hry jsem se skvěle pobavil a rozhodně ji lze hrát i opakovaně, nejen kvůli skvělým hláškám a achievementům. Dragon Age II není špatná hra, jak to někteří líč, ale je výrazně jiná, než první díl. Co však hru sráží je, že byla dělána narychlo v krátkém čase, díky čemuž je v některých částech znát jistá nedodělanost a místy i "nedovysvětlenost". Nejvíce je to patrné ve třetí kapitole, která je ze hry nejkratší, ale nejzásadnější. Nejen, že je zde konflikt Templářů s Mágy pouze lehce načrtnut, ale protože je už od začátku znám výsledek, tak i nedostatečně odvyprávěn (postrádá atmosféru). Část vyprávění popisující jak je možné, že se mág Hawke a jeho magičtí společníci mohou volně pohybovat po městě se dvěma templáři na metr čtvereční pak byla vystřižena úplně. Navíc se ve hře vyskytují bugy, které vám zabrání ve splnění některých (naštěstí vedlejších) úkolů. Je to škoda, protože hra má své silné okamžiky a určitě si zasloužila lepší péči.

TOP 3 (4) společníci:
1. Varric
2. Merrill
3. Isabela / Aveline

Pro: Příběh, grafika, dialogy a jejich systém, společníci, dynamičnost.

Proti: Nedodělanost, bugy, opakující se lokace, respawn.

+17
Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 80
Dragon Age 2 jde jinou cestou než kterou vyšlápl první díl. Pokud jste ortodoxními fandy prvního dílu zde se velké návaznosti po všech stránkách moc nedočkáte. On tento díl v mnoho ohledech působí jako velmi odlišná hra která svůj příbuzenský vztah k Origins vede pouze skrze reálie světa a několik postav a jmen z Fereldenu který nahrazuje městem Kirkwall.

Začátek hry která působí všeljak jen né jako solidní RPG, dokáže netrpělivé odradit. Po pár hodinách strávených ve městě jsem si říkal za co jsem to sakra utratil nemalé peníze. Naštěstí se ale hra rozjede správným směrem a má co nabídnout.

Příběh konečně není pod klasickou šablonou Bioware spasitele světa skrz společenství vyvolených do kterého se na začátku dostanete v DA Šedí strážci, v ME spektry. Přes to že se hráč stane šampiónem města, je zápletka více komornější a soustředěna na uvěřitelnější děj kdy se zde neobjeví žádné prastaré zlo které vyvolal mocný temný bůh aby zničil svět. I zplozenci zde mají jen opravdu malou úlohu oproti tomu jak v jedničce hráli alfu a omegu hry. Zde je zápletka otrochu více lidštější.

Hlavní postava Hawk konečně mluví, a hráč pomocí svých rozhodnutí jí utváři charakter. Naštěstí zde není nutnost to hrát jen na jednu stranu rozhodnutí jak to třeba vyžadoval Mass Effect 2 kdy prostě neutrál být nemohl a pernametně se hráč snažil nahnat body do klaďase nebo záporáka, tady je možnost hrát podle vlastního rozhodnutí a jestli někoho zabiji nebo zachráním tak to mi neuzavře ostatní možnosti. Navíc podle toho jak jednáte se odvíjí Hawkovo reagování na podněty okolo i na to jak bude vystupovat. Malý příklad za vše když jednáte s jednou postavou a většinou se o Vás ví že nedáváte přednost násilí tak když jí zde začnete vyhrožovat tak Vám to prostě neuvěří a nenechá se zvyklat, pokud ale jdete přes mrtvoly tak už vyhrožování zafunguje. Parádní věc.

Společníci, doména her od Bioware zde samozřejmě nechybí, mají zde velký prostor v rámci úkolů, jejich rozhovory dokáží pobavit a mají zásadní vliv na každou událost podle složení party, dokonce v některých situacích lze předat iniciativu jim aby vyřešili vzniklou situaci. Naštěstí to že s Vašimi rozhodnutími nesouhlasí neznamená že Vás zradí, ale budou se prostě chovat jinak a získají jiné výhody, nemusíte si jejich oblíbenost kupovat dárky jak tomu bylo minule.

Co se týče questů tak ty se zde střídají s opravdu zajímavými kousky a klasikou vymlať dungeon. Množství protivníků a tendence s jakou zabíjíte je až moc obrovská a kdyby se ubralo nepřátel a situací které skončí jatkami tak bych se vůbec nezlobil. RPG stromy jsou pěkně košaté a každý si ve svém povolání najde to pravé. Bohužel s předměty mi to přišlo horší. Prodejci nabízí málo zajímavého vybavení a parťáci jsou omezeni na výběr zbraní a podpůrných předmětů, zbroj jim prostě upravit nelze. Dalším kamenem úrazu je chudost prostředí, kobky jsou stále stejné, prostředí se po letech moc nemění, a hra mohla být různorodější a pestřejší co se týče lokací a prostředí. I samotné město mohlo být živější a měnit se, jenže tomu tak ke škodě hry není.

Grafický engine hry už dávno nepatří mezi výkřiky nové technologie, přesto pro potřeby hry stačí a dovoluje si hru vychutnat i na slabších konfiguracích, a výsledný dojem ze hry nekazí. Přesto že samotný grafický styl od prvního dílu šel úplně jiným směrem a moc jsi nejsou podobní. Anglický dabing je slušný, hudební doprovod opět podtrhuje atmosféru jak to má být.

Závěrem mě hra i přes počáteční znechucení dokázala zaujmout a pobavit,a kdyby se na hře pracovalo déle a lépe mohlo to být velkolepá hra, takhle zde dostáváme solidní hru které mnozí zavrhnou a nenávidí už z principu že šla jiným směrem oproti původní hře. Ale to už je potom věc názoru každého z nás.

Pro: Příběh, postavy, odklon od epičnosti, hlavní hrdiny už nemusí být jen na jedné straně, questy, jiné pojetí

Proti: Opakování lokací, příliš mnoho protivníků najednou v jedné oblasti, omezení předmětů a jejich využití na členy družiny

+16 +20 −4
FingonFingon
Dohráno
  • PC 75
S novejsimi hrami od Bioware se to ma, alespon u mne, nasledovne: na prvni pohled me odpudi, pak se k danemu titulu po nejake dobe vratim a vezmu jej na milost, aby si mne pak hra postupne ziskala a dokonce i potesila.

U DAII tento postup trval zdaleka nejdele (pokud nepocitam Neverwinter Nights, kde jsem se ani nedostal z druheho aktu). Vicemene namlsan Origins jsem se rozhodl zkusit si i demo dvojky (kdyz uz nic, abych odemkl cosi pro Mass Effect 2). Demo vybira samotny zacatek dvojky, coz je na jedne strane zcela pochopitelne, pokud nechcete ukazat to nejlepsi a predevsim se vmestnat do nejakeho kratkeho casoveho useku; duvod, proc se na RPG (a adventury) dema moc nedelaji. Na strane druhe je to taky ta nejhorsi pasaz z cele hry vizualne i co se herni naplne tyce.

Plna hra nastesti nabizi hned od zacatku moznost snizeni obtiznosti, ktera zredukuje boje na unosnou miru. Nepratele se sice stale objevuji ve vlnach a ano, vynoruji se odnikud, ale prinejmensim netrvaji tak dlouho a je mozno se dostat k zajimavejsim pasazim, jako treba pribehu a dialogum. Prave pribeh a dialogy jsou tim, co mne udrzelo az do konce.

Svet Thedasu nebyl nikdy prilis vesele misto, je ale fascinujici, jak moc prave ted jde s Kirkwallem vsechno do kopru a neda se s tim absolutne nic udelat. Jestli v necem serie Dragon Age prekracuje Baldur’s Gate, je to predevsim v pribehu, jeho vypraveni a ve world buildingu obecne. Naopak selhava ve skoro ve vsem, co cini hru hrou.

Se vsemi DLC jsem v DAII nahral kolem 46 hodin a docela me mrzi, ze posledni planovane DLC, Exalted March, bylo nakonec stopnute. Ale pry pribeh presunuli do Inquisition, tak uvidime (i kdyz asi si dam nejaky ten rok pauzu, aby mezitim cena klesla na ctvrtinu a ja mohl hrat vse pokupe, vsechna DLC).

Postava: Male Hawke, Mage
Oblibeni sidekickove: Varic, Aveline, Anders, Dog (presun z postavy do ability rozhodne kvituji s povdekem)
Romance: Merril
Sided with: Mages

+15
pipboypipboy
Dohráno
  • PC 75
Úvod je naprosto otřesný po všech stránkách - lineární chodba plná rubání a pár retardovaných rozhovorů. Následující akt působí jako tuctové RPG a až s následujícím děním začne to opravdu dobré vyplouvat na povrch.

Grafika, ač skoupá na detaily, docela dobře využívá barevného ladění lokací a vytváří dobrou atmosféru města Kirkwall a jeho okolí. Hra se krom úvodu nikde jinde neodehrává a o to víc mi pak vadily opakující se dungeony.

Co se ale opakuje nejvíc, je design questů. Questy se v 95% případů zvrhnou na rubání nekonečných zástupů potvor: Jestliže v jedničce jsme nadávali na nekonečně dlouhé dungeony, tak tady jsou sice rozumně krátké, ale nepřátel v nich složíte na hromadu snad ještě víc, a na tomhle principu vážně stojí téměř všechny questy. To je bez debat největší problém Dragon Age 2.

Dialogy jsou všeobecně na poměrně vysoké úrovni, i když by to nebylo Bioware, aby občas nevyzněly trapně. Někdo se očividně vyblbnul na průpovídkách společníků - ať už při vašich rozhovorech, nebo za vašimi zády při běhání po lokacích. Ty jsem si vychutnal asi ze všeho nejvíc. (Also, hlavní hrdina je namluvený.)

Příběh je krutě lineární. Občas se vám možnosti rozhodnou dostane a občas to i má na něco vliv, ale nepříjemně často vám hra očividné alternativní řešení sprostě nedovolí. Síla příběhu tkví hlavně v tom, jak se události rozvíjí skrz několik let.

V momentě, kdy jsem celou partu posbíral, jsem si vybral nejoblíbenější trojku a nikdy už neměnil. Parťáci nemají žádné ultratemné minulosti, ve kterých byste se mohli hrabat, ale vlastních problémů mají dost a zajímavé a sympatické určitě jsou. Well, alespoň některé. Dvou postav jsem si pro změnu nevšímal vůbec a nejradši bych s nima neměl nic společného, což se překvapivě v obou případech ukázalo jako nanejvýš vhodné.

Celkově vzato musím uznat, že po otřesném úvodu nedopadlo DA2 zase tak špatně, ale vzhledem k celkovému zjednodušení, linearitě a úmornému rubání nepřátel ve stále stejných lokacích, mám problém ho vnímat jako jednoznačně kvalitní RPG. Určitě ale není blbé.
+14 +18 −4
BarneyBarney
Dohráno
  • PC 55
Jarní nadílka od Bioware dostála mým očekáváním a značka Dragon Age se s druhým dílem stává symbolem laciné komerce, které stačí monumentální reklamní kampaň nejen pro finanční úspěch, ale i pro spokojenost kritiků. Řekněme, že 8/10 je pro sadomasochistu adekvátní hodnocení ©pipboy, ale nasázet tomu čistou stovku a děkovat za (další) mistrovské RPG, to už zavání vůní Biowarských podplatitelů.

No je to blbost, milé děti, co naplat. Kde Dragon Age alespoň seznamovalo s tou umělou mytologií a poskytnulo pár sladkých bonbónků, tam Dragon Age II selhává. Ani po té chvályhodné délce nedokáže zprostředkovat obraz uvěřitelného světa. Bral jsem ty archetypy z jedničky, ale tady by měla polovina obyvatel navštívit přinejmenším psychiatra. A aby toho nebylo málo, ta druhá se většinou zpravidla paktuje s démony. Dejte na mě, jak potkáte někoho normálně působícího, hned hledejte za jeho tváří nějakou hodně hnusnou příšeru, kterou si za další minutu dáte k večeři. Ale tady nejde jen o výplň, samotné úkoly buď spočívají v kuchání nepřátel po stovkách, nebo pokud sledujeme vyšší cíl, objevíme šíleně vykonstruované intriky jak z nějaké politické satiry.

Bioware pro mě vzkřísila ságu Mass Effect sebereflexí po prvním dílu. Přidala se akce, odebrala nuda. Podobný rozdíl je zde také znatelný. Milerád jsem se vyhnul několikahodinovým výletům po dungeonech. Pro příště ale nezapomeňte redukovat počet nepřátel, protože souboje, kdy jich klidně během minuty sejmete několik desítek, pak hraničí s komedií, ne z fantasy RPG. A nejlepšího efektu dosáhnete s dvojicí mágů za zády, to pak stačí vyslat z kouzelné hole světýlko ohně a bandita nejenže zemře, on se doslova rozloží na tucet krvavých kusů těla. Ale jen lidi, psi a pavouci zůstávají vcelku.
Bioware má podle prohlášení v médiích za zadkem dost kvalitních scénáristů, kteří zaručují smysluplné vztahy mezi postavami. Gratuluji jim k překonání dalšího dogmatu moderních RPG, hlavní hrdina mluví a ne ledajak! Jako hodný chlapec ke konci sršel pacifismem a jeho slova se mu z úst drala jak ze Shakespearova pera! Jen co se člověk ale nad logikou veškerého jednání a činů okolí zamyslí, pochopí, že Dragon Age II, odehrávající se po dvacet pět hodin v jednom městě, kde za zlámanou grešli stojí tak pět „lidí“, je nejhorším počinem Bioware v jejich historii.

Abych to shrnul – příliš malá šachovnice, příliš moc figurek. Druhou polovinu hry si ty dialogy klidně odklikejte, nepřijdete o nic, co by nespravila závěrečná půlhodinka. Pořád je to tam sice na pytel, ale slova alespoň nahradí nějaká ta totálně přepálená ninja-fantasy-anime akce.
A 55% je pořád nadprůměrná hra, berte na vědomí!
+14 +22 −8
Ria KonRia Kon
Dohráno
  • PC 85
Poté, co jsem dohrála Origins a doslechla se, že existuje i dvojka, natěšeně sem rozklikla trailer na ono pokračování a... co to sakra je? Tak tohle mi do počítače nevleze!

Ano, to byl můj první dojem. Grafika a její design se úplně změnil - především pak elfí čelonosí (ono vážně existuje, musíte vidět, unikát). O máchání zbraněmi alá Final Fantasy ani nemluvě. Co jen to z mého milovaného Dragon Age udělali? Avšak prázdniny byly dlouhé a her málo, a tak sem se přeci jen rozhodla tomu "odpadu" dát šanci (popravdě, nebýt toho zatraceně sexy elfa Fenrise, asi bych odolávala déle).

Graficky a animačně zm*vené nebo ne, stále to bylo pravé Dragon Age. BioWare v tom málu času, co na hru dostali (2 roky vývoje je skara málo) udrželo to hlavní - poutavý příběh a propracované zajímavé postavy. Vášeň a nadšení ve mě opět zahořely už po prologu. Stejně jako kdysi u Origins. I společníky sem si oblíbila stejnou mírou. Jakmile sem se dostala přes prvotní zahořklou pachuť, DA2 byla docela slušná hra, která opravdu bavila. Ale těch neduhů...

Někdo by mohl namítat, že příběh nebyl tak rozsáhle epický, ale spíš komornějšího rázu. Tohle upřímně jako mínus počítat nebudu, protože je spousta lidí, kterým to naopak sedlo (jako mě). S čím ovšem musím s ostatními souhlasit, jsou neustále dokola opakované lokace. Kolem Kirkwallu očividně existují asi 2 jeskyně, které záhadně přemisťují své vchody, jak se jim to zlíbí a všichni v nich chtějí mít své doupě - žoldáci i obří pavouci. Navíc se hra nehne z onoho jediného města (vyjma krátké pasáže z hlubokých cest). Dále zrušení možnosti taktického nadhledu, které by se leckdy hodilo, kvůli malému zoomu od postavy. No a spawnování vln nepřátel přímo před vaším zrakem mluví samu za sebe, fuj. Ani dávat relativně s příběhem spjatou postavu do DLC není moc hezký tah BioWare (možná spíš EA).

Přes to všechno jsem se u Dragon Age II velmi bavila, hrála ho opakovaně a přirostlo mi k srdci stejně jako Origins (jako takový ošklivý bratříček, co je pořádný nešika, ale stejně ho máte rádi).

Pro: příběh, postavy, rozhodování, znovuhratelnost, dabovaná hlavní postava, hudba

Proti: grafika, anime-style souboje, opakování lokací, spawn nepřátel, DLC postava

+14 +15 −1
berry1009berry1009
Dohráno
  • PS3 65
Konečně jsem dohrál druhý díl Dragon Age. Komentář píši ihned po dohrání, dokud mám zážitek ze hry stále v sobě.

Začnu tedy příběh od začátku. Jakožto fanoušek prvního, velmi povedeného dílu Dragon Age jsem si zakoupil na mou konzoli i druhý a třetí díl. Velmi jsem se těšil na to, až budu pokračovat v tak úspěšné hře/sérii. Byl jsem připraven na to, že se děj bude odehrávat v jednom městě s jinýma postavama. To mi nevadilo před hraním ani v průběhu. Problémy byly úplně jinde.

Jako první dojem jsem si odnesl vylepšenou grafiku. Byla by ostuda, kdyby tomu bylo jinak, vzhledem k tomu, jak se grafika obecně za ty tři roky posunula. Dobrý začátek, říkal jsem si. Ani pozměněný styl hraní mi tolik nevadil a první hodiny mě víceméně bavily. Jenže... Pak už se objevovaly jenom samý další jenže.

Hru jsem začal hrát na těžkou úroveň. Přecijen nejsem úplný začátečník a chtěl jsem, aby pro mě hra byla výzvou. Poté, co jsem zvládnul dark souls, zvládnu již vše, říkal jsem si. Tady to tak úplně neplatí. V průběhu celého hraní jsem si říkal čím dál tím více a více jednu věc: Takhle se to sakra nedělá! Pro mě právě nulová vybalancovanost byla hlavním problémem po celou dobu. Pokud hrajete hru na těžkou úroveň, čekáte těžší soupeře. Zde se dočkáte jen... více soupeřů. A nemá to vůbec žádný význam. Nepřátele se prostě jen tak z ničeho nic objeví. Vy si tedy říkáte, jak jste dokonale využili schopností postav, a pak dojde k takové absurditě, že v naprosto hermeticky uzavřené místnosti se najednou "objeví" další vlna. Vždyť to nedává vůbec smysl! Ale fajn, hra prostě není originální ve variabilitě soupeřů, tak tam nahází množství. Blbé řešení, ale člověk s tím počítá. Když už mi tedy některé souboje lezly na nervy, snížil jsem si obtížnost o jeden stupeň. A dostal jsem.... strašlivě jednoduchou klikačku. Hra nemá žádnou střední obtížnost. Pokud hrajete na střední obtížnost, můžete si v klidu zavázat oči a klikat na akční tlačítko a občas náhodně něco zmáčknout a máte vyřešeno. Hráč tedy nemá příliš na výběr. Na střední obtížnosti je hra klikačka, na těžší je hra otravná svými nekonečnými vlnami nepřátel. Hra pak v podstatě není výzva, je jen otravná.

Dost už ale o obtížnosti. Jdeme k dalšímu jenže. Poté, co se ve hře rozkoukáte, poznáváte město, vaším největším poznatkem v podstatě je to, že je vše naprosto stejné. Dostanete se zhruba do tří hlavních lokalit mimo hlavní město, a všechny jsou naprosto stejné. Na chlup. A to platí i o místech v rámci města. Jakmile se dostanete do nějaké budovy, zjistíte, že se opakují. Neustále. Tohle mi přijde naprosto skandální. V prvním díle byla právě ta rozličnost lokalit tak uchvacující a dechberoucí. Jak se může stát, že druhý díl tak odfláknou? Že jen zkopírují jednu místnost a dají jí všude? Na více místech jsem četl, že EA tlačilo na vydání hry. No, v tom případě děkuji pěkně za velké zklamání.

Dostávám se k trochu pozitivnějším aspektům hry, a to jsou postavy a příběh. Přestože není příběh bůhvíjak originální, život v jednom městě a stoupání společenským žebříčkem jsem si vlastně užil. Jelikož jsem perfekcionalista, dohrál jsem všechny vedlejší questy, a to i přesto, že mě naprosto rozčilovaly výše zmíněné aspekty. Velmi mě potěšily návraty některých postav z prvního dílu, i když byly jen krátké. Celkově možnost přizpůsobit svět vašim rozhodnutím z prvního dílu hodnotím velmi kladně. Když se zaměřím na soudružníky hlavní postavy Hawka, tak mi trvalo velmi dlouho, než jsem si k nim vytvořil nějaký vztah. Nejlepší je zřejmě Varric a Isabela, ovšem vzhledem k tomu, že jsem hrál za zloděje, další dva jsem ve čtyřčlenné družině neuživil. Škoda. Vlastně jsem si nakonec oblíbil všechny postavy až na jednu. Už dlouho jsem ve hře nezažil tak otravnou a zkaženou postavu jako je Anders. Do skupiny jsem ho nikdy nebral, pokud jsem nemusel. Na konci jsem si užil, když jsem ho mohl zapíchnout. Tuhle scénu bych nejradši opakoval do nekonečna.

Celkově hra docela dobře reaguje na rozhodnutí, která učiníte. Celkově mi ale nepřijdou tak zásadní jako v jedničce, a většinou ani nejsou tak složitá. Ke konci hra dostává skvělý pád, který ovšem opět kazí nesmyslné boje a dokonce i naprosté nelogičnosti. Nakonec jsem ale do šťastného konce došel a mohu si tuto hru odškrtnout. Nic mne však nebude nutit se k ní vrátit. A to ani abych viděl rozdílný vývoj příběhu v závislosti na různých rozhodnutí. Kdyby se přepracoval celý gameplay, udělala by se hra pořádně co se týče lokalit a odstranily některé nepříjemné bugy, rád bych tak učinil Za současných podmínek tak bohužel neučiním.

Celou dobu jsem se rozhodoval mezi cca 50% a 75%. Nakonec jsem zvolil 65%, a to přesto, že jsem na začátku poslední mise chtěl dát více. Když mne totiž hra bavila nejvíce, objevil se nepříjemný bug, a pak zase nesmyslné vlny nepřátel a nelogické chování postav. Přesto si myslím, že 65% je ještě krásné hodnocení. Teď už jen doufám, že trojka splní má očekávání mnohem lepšího počinu.

Pro: Kirkwall, sarkastický hrdina, vztah s NPC

Proti: vlny nepřátel, nulová diverzita lokalit, otravný Anders, bugy

+13
Zobrazit další komentáře
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 282 72
  • PS3 3 63
  • X360 2 77
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 2 72

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
4480
Odkaz:
http://dbher.cz/h4480
Přidána:
25.02.2011
13 let a 57 dní
Hodnocení:
289 (0-100 %)
Komentářů:
21
Oblíbenost:
Sledovat 33 Chci si zahrát 34
Rozehráno 11 Dohráno 248
Návštěvnost:
62536× (celkem)
424× (poslední měsíc)
95× (poslední týden)
9× (dnes)
Více