Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mass Effect 2

26.01.2010
18.01.2011
07.11.2016
89
701 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Mass Effect 2 je pokračování úspěšné hry z trilogie Mass Effect, které přímo navazuje na první díl. Příběh začíná v roce 2183, kdy velitel Shepard stále pátrá po nepřátelských Gethech. Jeho loď Normandy je však napadena neznámým útočníkem a i když se hlavnímu hrdinovi povede většinu své posádky evakuovat, sám na lodi zahyne. Je však opět přiveden k životu tajemnou organizací Cerberus, o nichž byla zmínka už v původním Mass Effectu. V roce 2185 se Shephard probírá z kómatu na Cerberově vesmírné stanici, která se právě nachází pod náporem ozbrojených útočníků. Zde se poprvé setkává se záhadným mužem, jemuž všichni říkají Illusive Man. Ten se Sheparda snaží přesvědčit o novém nebezpečí, které výrazně ohrožuje přežití lidské rasy. Shepard nabízenou misi přijímá a dobrodružství může začít.

Autoři dali tentokrát RPG prvky z větší části stranou a místo toho se rozhodli zaměřit spíše na akční část hry. Vylepšení systému krytí, střelby a i samotného AI umocňuje pocit z akce mnohem více, než tomu bylo u prvního dílu. Rovněž filmový střih a animace jsou propracovanější. Potěší i možnost importovat si do druhého dílu charakter z toho prvního a přenést tím i určitá zvolená rozhodnutí, jež se vám do následující hry nemálo promítnou. RPG vlastnosti jsou však kvůli počáteční smrti hlavního hrdiny vynulovány, takže si všechny skilly a vlastnosti budete muset nastřádat zase od začátku.

Díky úspěchu prvního dílu se autorům povedlo ke hře přilákat mnoho pozornosti a na dabingu postav se podílejí dokonce i takové hvězdy, jakými jsou Carrie-Anne Moss, Martin Sheen, Tricia Helfer, Yvonne Strahovski, Adam Baldwin či v rámci videoherní scény poměrně slavná dabérka Jennifer Hale.

Mass Effect 2 je také hodně podporováno stažitelným obsahem (DLC) a kromě nespočtu drobných přídavků (brnění, zbraně) jsou k dispozici DLC Genesis, Normandy Crash Site, Zaeed - The Price of Revenge, Firewalker Pack, Kasumi's Stolen Memory, Overlord, Lair of the Shadow Broker a Arrival. Arrival je posledním příběhovým DLC pro druhý díl, který příběhově přemosťuje události druhého a třetího dílu.


Poslední diskuzní příspěvek

@davidjaho (18.01.2020 11:56): Jojo, před cestou za IFF je nejlepší čas, kdy ty vedlejšáky dělat. Hra se tam nejen zastaví, ale hráč má i větší pole působnosti, než měl v Actu 1 před Horizonem, po kterém se spustí časový limit, který zas vyústí v Kolektorskou loď.

Btw, zjistil jsem, že čas, který ED potřebuje pro nainstalovaní IFF do Normandie, závisí na tom, kolik toho hráčovi ve hře zbývá ke splnění (vedlejšáky, DLC). Takhle se mi jednou stala nepříjemná věc, že jsem splnil opravdu asi úplně všechno (kromě Arrivalu), přičemž se IFF nainstalovalo dřív, než jsem stihl spustit Legionovu loyalty mission. Díky tomu pak interakce s Galaxy mapu automaticky vyústí v útok Kolektorů a zároveň další časový limit pro záchranu posádky.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Keď som dohral Mass Effect bol som nadšený. Myslel som si, že dvojka ho prekoná len veľmi ťažko. Ale po 34 hodinách strávených s Mass Effect 2 môžem povedať, že som sa mýlil. Prečo?

Čím by som mal začať ako prvým? Samozrejme príbehom. Hra sa začína tesne po skončení prvého dielu, keď sa Shepardovi spoločne s jeho týmom podarilo zastaviť Sarena a reaperov. Všetci si mysleli, že hrozba je zažehnaná. Ale mýlili sa. Vo vesmíre sa objavila nová hrozba, kolektori, ktorí sa hneď na začiatu hry prejavia, zničia Normandy a podarí sa im zabiť Sheparda. Vyzeralo to, že je koniec, ale to by nemohol existovať Cerberus s ich programom na oživenie Sheparda. Po dvoch rokoch práce je Shepard prebudený, a aj keď ešte nie je úplne dokončený, musí sa zachrániť. Stanica, kde prebiehalo jeho oživovanie je napadnutá a Shepard sa odtiaľ musí urýchlene dostať. Potom ako odtiaľ Shepard spolu s niekoľkými ľudmi od Cerbera utečie sa jeho misia na záchranu (už zase) galaxie začína.

Shepard bude mať 2 úlohy. 1. vytvoriť si ultimátny tým, zložený z najlepších ľudí z celej Galaxie. 2. zastaviť hrozbu kolektorov. Misie sú celkom zaujímavé. Raz dostanete za úlohu vystrieľať základňu plnú robotov, inokedy ste iba vyslaný na prieskum planéty, bez strieľania. Novinkou sú takzvané misie lojality. Tie spočívajú v tom, že budete pomáhať členom z vášho týmu s nejakým ich problémom. Výsledkom bude to, že členovia vášho týmu budú k vám lojálni a odomkne sa im ich špeciálna schopnosť. Náplň týchto misií je rôzna. Niekto od vás bude chcieť zničiť vesmírnu stanicu, iný zas zachrániť svojho syna.

Keďže Shepard bol mimo 2 roky, veľa vecí sa toho zmenilo. Budete môcť pozorovať napríklad to, čo sa stalo s niektorými bývalými členmi vášho týmu alebo napríklad ako sa ten čas zmenila Citadela.

Už vyššie som spomenul, že jednou z vašich úloh bude získať tým, ktorý sa bude skladať z najlepších ľudí (ale nebudú ho tvoriť len ľudia) z celej Galaxie. A kto ho bude tvoriť? V základnej hre bez DLC má váš tým 10 členov. Vo vašom týme bude napríklad geniálny salarianský vedec, ktorý je aj celkom dobrý spevák, asaríjska justikarka, geth alebo trestankyňa s biotickými schopnosťami, ktoré boli navyše zosilnené. Do vášho týmu sa dostanú aj niektorí starí známy z prvého dielu.

V ME 2 sa dostanete k mnohým rozhodnutiam (niektoré môžu mať väčší vplyv, než sa zdá) a veľmi sa mi páčilo sledovať, aký majú vplyv na to čo sa stane. Napríklad, vylepšíte si zbrane na Normandy a ďalej v hre nebudete mať problém zničiť lode niektorých nepriateľov. Novinkou oproti jednotke sú akési priame činy, ktoré môžete spraviť počas rozhovorov. Napríklad niekoho takto zastrelíte a tak sa ďalej stane, že niekto zostane nezranený atp. Čo sa týka charakteru vašej postavy, už si nemusíte vyberať či budete odpadlík (renegade) alebo ochranca (paragon), ale môžete si rozvíjať obidva tieto smery a tak môžte využívať v rozhovoroch všetky možnosti. Charakter vašej postavy sa bude dať pozorovať nielen podľa štatistík, ale aj podľa Shepardovej tváre. Keďže jeho oživenie nebolo úplne dokončené na jeho tvári zostali jazvy. Tie sa však podľa vašich rozhodnutí buď vyliečia alebo sa vytvoria ešte ďalšie.

Už v prvom Mass Effecte ste sa mohli voľne pohybovať po vesmíre a skúmať galaxie, poprípade planéty, ktoré sa v nich nachádzajú. Pokiaľ ste našli neobývanú planétu, mohli ste sa na ňu väčšinou priletieť a preskúmať ju. Tento systém sa nachádza aj v dvojke, ale v trocha inej podobe. Nemôžete sa priamo dostať na každú planétu. Planéty budete väčšinou skenovať a vysielať na ne sondy, vďaka čomu budete získavať nerastné suroviny, ktoré sú potrebné na výskumy. Z času na čas na planéte objavíte anomáliu (napríklad rádiové vysielanie) a v tom prípade sa môžete vydať planétu preskúmať.

Čo sa týka výskumov, tie budú slúžiť najmä na vylepšovanie zbraní alebo brnenia. Z času na čas sa objavia aj vylepšenia lode. Ďalšou položkou sú prototypy, tam patria výskumy nových zbraní alebo vylepšenia schopností a zbraní niektorého člena z týmu.

A čo robiť na obývaných planétach? Okrem ich prieskumu sa môžete dostať napríklad do barov (a pokecať si s barmanom) alebo preskúmať obchody. V tých sa dá kúpiť rôzny tovar. Môžete si buď kúpiť ďalšie vylepšenia pre vaše zbrane, ale v niektorých obchodoch sa dajú zohnať aj rôzne drobnosti do Shepardovej kajuty.

Aj keď je Mass Effect 2 oproti prvému dielu o čosi akčnejší, BioWare sa podarilo vyvážiť pomer rozhovorov a akcie.

Po grafickej stránke sa mi hra páčila, aj keď je pravda, že na grafiku moc náročný nie som. Jedinou chybou boli slabšie textúry, ale to našťastie dorovanali efekty.

Ešte by som mal spomenúť skvelý soundtrack, ktorý sa síce moc nehodí na samostatné počuvanie, ale ako kulisa k hre je viac než dobrý.

A teraz k záporom. Snáď najviac mi vadili veci, čo sa v prvom dieli vyskytli a v druhom nie. K takýmto veciam patrí napríklad absencia inventára alebo brnení. Brnenia tu síce sú, ale môžete si na nich meniť jednotlivé časti tak, aby pre váš štýl hrania vyhovovali. Ďalšou chybou je to, že v hre sa nemôžete dostať na povrch väčšiny planét. Dostanete sa tam jedine, pokiaľ objavíte anomáliu, inak je to nahradené skenovaním a pátraním po surovinách.

Mass Effect 2 sa veľmi rýchlo zaradil k mojim najobľubenejším hrám a aj keď nie je úplne bez chýb, páčil sa mi od začiatku do konca. Skrátka, pokiaľ máte radi sci-fi (a hrali ste prvý diel) mal by byť pre vás Mass Effect 2 nevyhnutnosťou.

Pro: Príbeh, svet a kultúra Mass Effectu, tým, rozhovory, Miranda, soundtrack, grafika, vyváženie akcie a rozhovorov, možnosť pohybovať sa po vesmíre, Normandy, vplyv rozhodnutí.

Proti: Absencia niektorých prvkov z prvého dielu.

+57
  • PC 90
První Mass Effect mě hodně bavil. Z nějakého neznámého důvodu jsem mu dal přednost před Dragon Age, a to i přes to, že jsem spíše na fantasy a scifi mě vyloženě nebaví. Hru jsem si užil, a ačkoli mi na ní pár věcí vadilo, po celou dobu hraní jsem se bavil (i přes všudypřítomný patos).

Dvojka mi dlouho stála v poličce. Čekal jsem, až budu mít více volného času. Který přišel krátce po vydání ME3. A jak u mě dvojka obstála?

Mass Effect 2 je výborná hra. Možná někteří z Vás zaregistrovali, že si neustále stěžuji na různá zjednodušení a prvky v nových hrách, které usnadňují hráči cestu. Mass Effect 2 je těchto prvků plný. A i přesto mě velice bavil a nepřišlo mi, že mě tvůrci vedou za ručičku. Oni vedou, ale velice nenápadně. Nemáte to ani čas sledovat, protože se na monitorech odehrává dokonalá kombinace interaktivního filmu a hry.

Jednoznačným a nejvýraznějším plusem jsou dynamické dialogy. V jedničce se o to už pokoušeli, ale nebylo to ono. Tady už jsme postoupili na vyšší level a doufám, že ve trojce bude vše dotaženo k dokonalosti. Postavy přecházejí z místa na místo, do jiné místnosti, drbou se, zlostně si buší do prsou, sedají ke stolu, pláčou, popadají se za břicho, kryjí si obličej v očekávání rány a tak dále a tak dále.
S tím souvisí i mimika obličeje. Je zajímavé, že hlavní postava má jen tři hlavní výrazy (neutrál, zamračení, křečovitý úsměv), kdežto některé NPC (zejména modrohlavky) přímo hrají city. Člověk se nediví, že Asarianky všichni milují.

Hlavní postava je vůbec úděsná, tak jako byla v jedničce (hrál jsem za chlapa). Ve dvojce prakticky zmizela možnost sarkastické odpovědi a vystřídala ji drsná odpověď, která ve skutečnosti až tak drsná není (jak kdy). Někdy mě překvapily Shepardovy reakce, ale to mohlo být překladem. Rozhodně ale vítám možnost mnoha odpovědí, které možná nemají na průběh hry vliv, ale celý dialog vypadá reálněji.

Hra je velice lineární. A to nejen, co se týká děje , ale i co se týká map – prakticky nemůžete narazit na žádnou odbočku, dokonce i města a lidské (popř. alianské) aglomerace jsou vytvořeny tak, že se v nich vyznáte po první návštěvě. Což považuji za plus. Nebloudil jsem a byl jsem rád.

U akčních pasáží to bylo horší. Linearita by nevadila, ale uměle nastrčené překážky, za které se dá schovat, přímo mlátily do očí. Jakmile člověk spatřil shluk beden a sloupů, bylo jasné, že brzo bude střelba.
Za nešťastné rozhodnutí také považuji nakonfigurované běhání, krytí a interakci na jedné klávese.
Parťáci byli přínosní hlavně kvůli svým schopnostem. Sice stříleli, ale nijak extra. Ani toho moc při boji nenamluvili, což je škoda.

Docela dost toho ale namluvili mimo boj – a to je věc, která mě naprosto fascinuje. Ta představa, že každá postava má nějakou repliku pro každý moment v každé misi, kdyby si náhodou hráč na misi vybral právě ji. Sice bych přivítal více pošťuchování a nesnášenlivostí mezi různými charaktery, ale i tak jsem byl velice spokojen.

Parťáků jako takových bylo hodně, možná až příliš. Ale vedlejší mise s nimi spojené byly všechny parádní.

Po akci přichází konec mise a možnost těžby minerálů na různých planetách. Není to špatný prvek, ale trochu bych ho urychlil (méně míst pro těžbu, bez nutnosti počkat, až se sonda vypustí, než mohu scanerem rejdit dál apod.). Ale celkově je možnost nových technologií dobrý nápad, zejména vyladění lodi.

Mass Effect 2 mě natolik ohromil, že jsem si po týdnu hraní koupil trojku. A už se těším, až si pěkně nakopčím sejvy a poté zachráním celý vesmír… zase :)

Pro: dynamické dialogy; plynulost děje; některé lokace jsou vážně nádherné; náplň misí; ubylo patosu

Proti: ,ale pořád je ho tam dost; těžba se po čase stane stereotypní; Shepard je mi hrozně, ale opravdu hrozně moc protivnej

+34 +35 −1
  • PC 100
Dobrá, asi se ptáte, proč jsem této hře udělil naprosto dokonalou stovku. Nuže, zde máte rozdělený krátký výpis který vám snad pomůže.

Předně, Mass Effect 2 je obrovský skok dopředu oproti ME1, takřka ve všech směrech.
Přirovnal bych to k Uncharted 2, která taktéž převálcovala originál. Nebál bych se říct, že právě tato dvě veledíla jsou nejlepšími sequely, jaké kdy ve video herním průmyslu vznikly.

-Soubojový systém a krytí: To upřimně bylo v ME1 naprosto nedostačující, zde je to vše jinak. Souboje jsou vylepšeny bez nadsázky o 250%. Systém krytí je plynulý, pocit ze střelby potěšující, nepřátele mají více zásahových zón, robotům se dají ustřelovat končetiny, a biotické útoky mají konečně nějaký dopad. K tomu si připočtěte používání různorodých schopností, a je to doma. K absolutní dokonalosti chybí jen krycí systém a heavy melee z ME3, to by pak ale BW hrozilo že opravdu vyrobí dokonalou hru a nic jim nezůstane na zakončení trilogie.

-Umělá inteligence (spolubojovníci): V ME1 zcela nepoužitelná, zde je to jiná káva. Nejenom že se parťáci kryjí a poslouchají rozkazy, ale umí rozumně používat schopnosti, a obecně se teď o sebe umí postarat. Už si zkrátka nebudete připadat jak jejich chůva. Ano, občas udělají také pěknou hloupost, ale oproti originálu je to procházka růžovou zahradou.

-Umělá inteligence (protivníci): Zde už jsem takové zlepšení nezaznamenal, ale stále to stojí za zmínku. Tak především, nepřátelé už na vás nenabíhají jako šílené kamikadze, (tedy až na Krogany) zároveň používají více schopností a snaží se vás co nejvíce rozhodit.
Jednoduše řečeno, A.I je tu funkční.

-Vedlejší mise a rozmanitost lokací: V ME1 nuda, stereotyp a zase nuda.... a Mako.
Zde je každá lokace na níž přistanete jedinečná, a hlavně naprosto nádherně vytvořená. Také se vám líbila Columbia v Bioshock Infinite? Věřte že pokud jste ME2 nehrály tak nevíte, co je to krása, a pokud jste hrály, tak víte, jaké to bylo, když se vám poprvé nad hlavou objevila planeta z rozpadající Normandy. Jednoduše řečeno, výtvarné umění. Krom prostředí se v rámci možností autoři snaží o rozmanitost vedlejších misí. Někdy prozkoumáváte jeskyní laboratoř zamořené zombí, jednou se zase potácíte na lodi, která je jen pár minut před zřícením, nebo na opuštěné stanici se snažíte vypnout šílenou umělou inteligenci, skrze logické hádanky atd.atd. rozdíl mezi hlavními a vedlejšími questy je opravdu malý, protože jsou všechny navíc velice filmově prezentovány.
OBROVSKÝ posun kupředu oproti ME1 ale obrovský.

-Grafické zpracování a optimalizace: Opět znatelný posun vpřed. Unreal engine 3 je tu tak překopaný, že se ani na první pohled nedá poznat, že se jedná o UE3. Dokonce bylo eliminováno doskakování (donačítání) textur a to zcela kompletně...... wow.
Grafika je uhlazená, nasvícení ručně nastavováno a modely postav, obzvláště obličeje jsou super. Jasně, nějaká ta neostrá textura se vždy v rohu najde, ale celkový dojem to nikdy rozhodně nekazí. Rozmanitost NPC je také úctyhodná, opravdu jsem málo kdy našel totožné postavy a když už byli stejné byli chytře rozmístěny daleko od sebe. Příběhové či aktivní NPC jsou vždy zcela unikátní, od barvy a textury pokožky, tetování, velikosti vlasů a "chapadel", u Asariek, líčení, vrásky a jizvy (hlavně u kroganů) atd.atd.

-Optimalizace je perfektní, hra nepadá ani nemrzne, zasekávání v krabici bylo po patchi odstraněno a navíc i v době vydání hra bez problémů běžela na průměrném dvoujádrovém notebooku jako nic. Počet snímků snad nikdy nespadne pod 60 FPS.
Autoři se s enginem prostě vymazlili.

-Filmovost: Kamera, střih, nasvícení scény tu bylo také vylepšeno a i při obyčejném rozhovoru máte pocit jako by jste sledovali film, jehož jste součástí. Konkurovat v tomto směru snad může jen MGS 4 a Již zmíněné Uncharted 2. Ale žádné jiné RPG.

-Dabing a zvuk: Dabing je úžasný a v tomto odvětví snad ME2 do té doby nemělo konkurenci. Martin Sheen je dokonalý záporák a dodává "TIMOVI" nezaměnitelně charisma. Ozvučení také prošlo změnou a vše teď zní daleko lépe a přirozeněji.
Hudba v režii Jack Walla JE epická a dává vám pocit, že osud galaxie leží na vašich bedrech.

-Příběh a scénář: ME2 je více zaměřen na postavy, a nutno podotknout, že výborně. Každá nová postava je něčím zajímavá a unikátní. Opravdu mě nenapadá jediná hra, která by měla tolik skvělých postav. Příběh je temný a více komorní než u ME1, ale je skvělý. Ne nadarmo je přirovnáván k "Impérium vrací úder" Dělat prostředek trilogie je nesmírně složité (tolik slavných nejen herních trilogií by mohlo vyprávět) BW to zvládli skvěle.

Teď přijdou na řadu věci které jsou brány spíše jako zápor nebo zjednodušení.

-Vylepšování postavy a zbraní: To tu bylo značně osekáno a navíc zmizel inventář. Je to ale na škodu? Mě osobně už ke konci ME1 unavovalo stále měnit vybavení posádce - a nakonec jsem stejně měl neskutečný nepořádek v tuně věcí. Tady stači sebrat nebo koupit vylepšení, pár kliknutí myši a je hotovo. Neodrazuje to od dynamiky hry, ani příběhu. Ale pravda, že možností u vylepšení postavy mohlo být více, jako třeba v ME3.
Příklon k akci se tu prostě povedl a tyto drobné RPG prvky akční složku skvěle doplňují.

-"Smrsknutí" Citadely a Omegy: Ano už si vlastně nemůžeme chodit kam se nám zlíbí. Ale co na tom? Citadela je teď menší, za to ale dalek pohlednější, barevnější a přehlednější. Ale třeba Afterlife byl daleko hezčí a větší než bar než chora den (bar z ME1).

Tato zjednodušení jsou udělána prostě tak, aby zapadaly do sebe a fungovaly. Kdyby vše z ME1 bylo zanecháno ME2 by bylo překombinované a hra by na to mohla doplatit.
A nakonec bych se rád vyjádřil k zakončení hry.

-Sebevražedná mise:
Poslední hodina hry je óda na radost, potěšující uší a oči a zároveň trápící vaší nervovou soustavu. Musíte být dobrým velitelem, pokud ne lidé zemřou, zanedbá te li přípravu, lidé zemřou. Do toho se do dokonalé synbiozy spojí gameplay, hudba, akce, napětí, filmový střih a kamera. Poprvé jsem snad ani nedýchal,hryzal jsem si nehty a slintal. V celé hře a vlastně i celé trilogii hra dokazuje jak je kompaktní jak umí všechny prvky spojit dohromady, ale až zde to ukazuje na plný výkon. Kdyby tu byla absence hudby nebo jeden prvek nefungoval vše by se rozpadlo a zážitek by byl fuč.
Proto je ME2 tak unikátní a ME trilogie taková jedinečná. To je dámy a pánové to UMĚNÍ.
Napoprvé mi lidé umřeli ale na podruhé již ne a já měl v sobě takový pocit vnitřního uspokojení jaký mi ještě žádná jiná hra nedala. Byl jsem zase jednou hrdina.
A závěrečná scéna se záběrem na tísíce reaperů a galaxii spojené s mohutnými chorály mě dorazili. Hra mě přežvýkala a vyplivla. A i když hru hraji po desáté, mám pocit jako bych ji hrál poprvé a to už něco znamená.

Mass Effect 2 je nejlepší hrou jakou kdy mělo tu čest EA vydat. A pro mě osobně jedna z nejlepších her všech časů.

Pro: Přiběh a dialogy,hromada nových postav,grafika a umělecké ztvárnění,pestré lokace a questy,soubojový systém,hudba,dabing,filmovost,skvělá optimalizace,délka,skvělé DLC,epické intro a zokončení

Proti: Někomu může vadit osekání RPG prvků

+29 +30 −1
  • PC 85
Druhý díl Mass Effectu přináší řadu změn. Je mnohem akčnější i poměrně lineárnější, vyvaroval se (poměrně extrémním způsobem) chyb, které pro mě z jedničky udělaly celkem zmršenou hru, ale pár (naštěstí ne tak podstatných) detailů se imho změnilo i k horšímu. Žádné převratné novinky se nekonají a BioWare postavili hru v zásadě na osvědčených principech.

Graficky si hra celkově polepšila. Obličeje pořád vypadají skvěle, především se ale zapracovalo na prostředí, které už není tak otřesně strohé (třebaže cenu za architekturu určitě taky nevyhraje) a vůbec celkový grafický dojem je teď mnohem konzistentnější.

Co se týče logiky designu jednotlivých lokací: Neutrální základny/města/atp. jsou vyvedeny velmi kompaktně - nikam není moc daleko a prostor je tak relativně nabitý zajímavostmi, což oceňuju. Na druhou stranu skoro všechny questy spočívají v projití velmi lineárního koridoru, vyplněného přestřelkami a krytím, občas použitím terminálu. A co si budem povídat, krom použité palety textur a objektů jsou vyloženě na jedno brdo. No alespoň nikdy nejsou moc dlouhé, takže se mi snad nikde nestalo, aby mě nějaká pasáž už vyloženě lezla krkem - dávkování akce je tedy zvládnuto celkem dobře.

Jak už jsem zmínil, přestřelky v ME2 jsou podstatně akčnější. V zásadě mi to vyhovovalo, ale měl bych nějaká ale. První ale mám k systému krytí - často jsem z poza krytu nemohl střílet, nebo se od něj panák samovolně "odlepoval", případě se "přilepoval" jinam, nebo se naopak odlepit nechtěl. Nic kritického, ani se to neděje vyloženě pořád, ale děje se to dost často na to, aby to naštvalo. Druhá věc je munice. BioWare upustili od chladnutí zbraní a vrátili se ke konceptu munice. U některých zbraní je množství nošené munice celkem drasticky omezeno (asi 24 nábojů do pistole vs cca 750 nábojů do SMG považuju opravdu za nepoměr), takže často musí člověk používat něco jiného, než by zrovna chtěl/potřeboval, navíc to s sebou nese nutnost pokukovat na bojištích po zásobnících. Jedinou výjimkou, kde mi koncept munice přijde vhodný, jsou těžké zbraně. (Btw jich existuje asi půl tuctu efektem a použitím jedinečných kousků.)

Zbraní a celkově vybavení v zásadě není moc, čímž se celkem drasticky vyřešil problém s inventářem. Pro každou kategorii zbraní existují v průměru asi tři různé typy, přičemž obvykle platí, že nový je lepší než starší. Zbroj se pro změnu skládá z asi pěti nezávislých částí, které můžete obměňovat a získávat tak různé bonusy. (Pro každou část opět našel cca 4 možnosti.) Celá zbroj pak barevně ladí, respektive si můžete na Normandy 2 upravit její vzhled. Neustálé žonglování s výbavou tak prakticky odpadá a další vylepšení se dějí pomocí zakoupených/vyzkoumaných upgradů.

Upgrady si zkoumáte přímo na vlastní lodi výměnou za různé kovy. Jejich těžba je tu v zásadě náhražkou za průzkum planet v obrněném vozítku a spočívá ve scanování planety a vysílání sond na zjištěná naleziště. To dovede být poměrně zdlouhavé, obzvlášť, když potřebujete natěžit větší množství nějakého kovu, ale i tak je to celkem sympatická minihra a mám ji radši, než projížďky ve vozítku, místo kterého má nová Normandy výsadkový člun.

No asi by bylo lepší se taky trochu věnovat příběhu - na začátku hry jsme svědky likvidace Normandy a Shepardovy smrti. Nepopulární a pro někoho až teroristická organizace Cerberus, známá prosazováním lidských zájmů za každou cenu, ale získá Shepardovo tělo a naleje obrovská kvanta peněz do jeho znovuoživení a taky do stavby nové a mnohem větší a lepší Normandy. (Což je moc pěkně filmově zpracováno, mimochodem. To platí o i řadě dalších scén. Na druhou stranu se autoři snaží o filmovost i v místech, kde to nemá žádný smysl a místama mi snaha o filmový střih vyloženě vadila.) Každopádně Sheppard se probouzí ve výzkumném středisku t.č. pod útokem a po rychlém úniku se seznamuje s postavou známou jako Illusive Man - šéf Cerberusu. Ten ho seznámí se situací: napadené odlehlé lidské kolonie - žádné stopy, žádná těla, nic. Cíl je tedy jasný - zjistit kdo za tím stojí a zlikvidovat hrozbu. Klasika. Sem tam nějaké pro někoho možná šokující odhalení, osobně bych to nazýval spíš jen zajímavými scénami. V zásadě je ale od začátku do konce jasně dané, co budete dělat. Upřímně řečeno jsem čekal, že aktivace Omega-4 bude tak kolem 2/3 hry a ne už rovnou nástup do finále.

Většina hry je v zásadě o skládání týmu. Postupně naberete asi deset členů - s každým z nich je spjatý quest "prostřílej se z bodu A do bodu B a sem tam s někým promluv", který je třeba splnit, aby se k vám postava přidala, a později pro zvýšení loajality ještě jeden v bledě modrém. Krom toho je tu několik málo primitivních questíků, a taky několik velkých questů posouvajících příběh, které se ale skoro vždy drží téhle stejné akční šablony. Jo. Je to všechno na jedno brdo, liší s to jen okecáváním okolností, které si naštěstí drží slušný stupeň zajímavosti. A vzhledem k tomu, že ty akční pasáže opravdu nejsou bůhvíjak dlouhé, se to ve výsledku i celkem dá.

Mezi parťáky se objeví i známé tváře z jedničky a pár jich potkáte i mimo tým. Tady bych si chtěl postěžovat na defaultní nastavení průběhu událostí z jedničky (přenesená pozice tyhle věci snad může změnit): ad1 mrtvý Wrex, ad2 živá Ashley. Osobně pořád nechápu, kdo by ji nenechal s potěšením chcípnout u té bomby, i když - jakkoliv je to smutné i takoví lidé existují. Naštěstí se tu jen mihne, ale i tak je absurdní, aby mi zrovna tahle fašistická xenofobní militantní píča vyčítala, že pracuju pro Cerberus, když by jim při jejich reputaci mohla dělat maskota. Hodně mě potěšila možnost konečně si moct něco začít s Tali, jedinou "normální" holkou z jedničky. Nebýt Tali, asi bych pořádně rozjel románek s Jackem, což je taky dost sympatická postava... e... no nic. Prokecávání parťáků bylo docela zajímavé a vůbec bych si nestěžoval dozvědět se ještě víc. Celkem vtipnou dvojku pak tvoří pilot Joker a lodní AI EDI. (Mám rád její smysl pro humor.)

Což mi připomíná - při pohybu po základnách si parťáci s pathfindingem moc hlavu nedělají a když se nedíváte, klidně se vám teleportují za kameru, což... mě trochu zaskočilo, i když je to prkotina.

Rozhovory jsou na docela slušné úrovni, i když subjektivně z nich mám pocit, že jsou zpracováním trochu slabší, méně bezprostřední, než v ME, docela určitě slabší než dialogy v Dragon Age. Jehož systém dialogů, kde se hráč často nemůže doptat na úplně všechny podrobnosti, by navíc imho do ME2 dialogů sednul líp. Očividně už dialogy s mimikou nejsou reklamní tahák a nevěnovalo se jim tolik pozornosti, jako v prvním díle. Co se týče možností volby, pokud je téma aspoň trochu důležité, nemáte možnost něco odmítnout (a to vzhledem k mizivému množství vedlejšáků opravdu moc voleb nenechává), nanejvýš můžete vyjádřit motivaci/přístup k problému. Kladné a záporné bodíky za chování jsou v ME2 zpět a s nimi a speciální možnosti v dialozích, včetně quicktime eventů. Obzvlášť záporňácké QT eventy jsou často celkem hezky cool drsňácké, takže jsem tentokrát i jako klaďas nasbíral nezanedbatelné množství záporných bodů :)

Trochu mě štve, že lidstvo je tu opět jakousi analogií k současným Spojeným Státům. Třeba že je toho často využíváno ke kritice tamní současné společnosti, našlo by se i pár věcí vykreslených jako správných, které bych osobně kritizoval taky. Sice je to čistě problém mého osobního názoru, ale prostě bych uvítal, kdyby v tomhle byla hra celkově víc neutrální.

Hudbu bych shrnul jako kombinaci Star Treku, Blade Runnera, Deus Exu. Popravdě řečeno až na orchestrální epické kousky je to takový otřesný sci-fi hnus, který bych si v životě dobrovolně nepustil a o to absurdněji působí hudební přehrávač v kapitánově kajutě. Jako pozadí při hraní ale i tyhle slabší kousky bohatě postačují. (Btw můžete si do ní mimo jiné koupit i rybičky, ale když je nebudete pravidelně krmit, chcípnou. Divné mít v kajutě dámskou návštěvu a přitom nechat palubní počítač odklízet z akvária mrtvé rybičky...)

Při hraní jsem narazil na pár menších bugů, většinou nic kritického, ale jeden patrně kolizní bug způsobuje zaseknutí postavy a obvykle tudíž končí loadingem.

Eee, no to je asi všechno. Jako RPG - lineární a tupé, jako 3rd person akce - trochu těžkopádné a neodladěné. Jako hra je ale Mass Effect 2 docela zajímavý hybrid. V zásadě v ničem výrazně neexceluje, ale ani nic nedělá vyloženě blbě. Dovede hráče udržet a zbytečně ho ničím nestresuje, takže celkově vzato celkem fajn.

Pro: inventář, zajímaví společníci, poutavé dějové pozadí, dobře dávkovaná akce

Proti: obsahově nic extra - v podstatě hodně repetetivní, podobně jako v DA:O se tu BioWare zase snaží o filmovost víc, než by bylo vkusné, tak nějak ani ryba ani rak

+28 +31 −3
  • PC 90
Jak už jsem dost pateticky zmiňoval, trilogie Mass Effect je mým splněným herním snem. A primární úspěch splnění toho snu tkví především v jeho druhém pokračování, alias nejlepšímu dílu série, alias Impérium vrací úder. Z ohledem na styl vyprávění, hratelnosti a všeobecné atmosféry se mi zdá, jako kdyby Mass Effect jednička byla takovým milým dítětem, a ve dvojce konečně dozrála do většího rozumu a dospělosti. Nebo jako kdyby byla jednička pouze takovým beta testem, a dvojka je už konečně plnou hrou. (skoro) Všechno tu funguje skvěle. Dvojku už nepovažuju za RPG, ten odklon je podle mého opravdu úplný, ale upřímně mi to vůbec nevadilo, naopak, ocenil jsem ten fakt, že nemusím pořád chodit do mého a parťákovo inventáře a zjišťovat, jestli je to a to lepší...
Souboje jsou příjemně plynulé, i když na můj vkus celkem jednoduché, doporučuji obtížnost šoupnout o dva levely dál na Hardcore, nebo rovnou i Insanity, hned to pak má větší náboj. Hlavně Shepard je zde mnohem obratnější, tudíž souboje krásně odsýpaj.

V mnohem temnější pokračování je Shepard donucen spolupracovat s organizací Cerberus, pro-lidským, téměř anti-mimozemským uskupením, které bylo takovým vedlejším záporákem v jedničce. Nyní je z nich váš největší spojenec, je vedené jistým Illusive Manem, kterého osobně považuji za jednu z nejlepších postav celé série. A to především, protože si hráč nemůže být úplně jistý, zda mu může věřit. Opravdu jsem miloval naprosto každou scénu, kdy jsme ho mohli vidět, jak vykuřuje svou 357346tou cigaretu a pije sklenku jagermeistera. (Labužník!) Jeho hudbení motiv mu navíc dodává na ještě větší tajemnosti a majestátnosti. Atmosféra se zde dá vyloženě krájet, ať už na špinavé a drsné Omeze, či pěkně uhlazeném Illiu, všude z toho jde poznat, jakou práci si s tím Bioware dali. A zapamatovatelných momentů je tu tuna. Nu jen si vzpomeňte na odhalení nové Normandie, pojetí scény by mohl i takovej Star Trek závidět. Collectoři, kteří mají dokonce i svůj vlastní hudební theme, jsou důstojnými protivníky, navíc strašlivý hlas ukecaného Harbringera, který očividně opravdu velice rád vyslovuje Shepardovo jméno, dává pocit uvědomění, jak strašlivou hroznou ti Reapeři vlastně jsou. Napínavé momenty jsou okořeněné skvěle napsanými dialogy nejen mezi hráčem a parťáky, ale také s ostatními obyvateli galaxie. Atmošku opět doplňuje skvělá hudba, přičemž ty nejlepší momenty si užijeme především v ukázkách.

A ta závěrečná sekvence. Ta Suicide Mission. No to je prostě naprosté blaho! Nejsem si tím ještě jistý, jsem líný se nad tím pořádně zamyslet, ale napadlo mě, že je to možná i nejlepší finální sekvence ze všech her, co jsem kdy v životě hrál. Splňuje snad totiž všechno zásadní. Nadupaná akční filmovost, ze které přebíhá husina, strach a napětí z toho, zda určití parťáci přežijí, naprosto senzační hudba (přičemž opakuji, že track Suicide mission je opravdu to nejlepší, co jsem kdy ve hrách slyšel), a úžasná akce, která zakončená velkolepým soubojem s protivníkem, z kterého opravdu tuhne krev v žilách.

Ze záporů bych chtěl vyzdvihnout celkem pitomou AI nepřátel. Nijak zvlášť netaktizovali, povětšinou do mě jen tupě stříleli. Chvála bohu za trojku. Dále je z hlavního příběhu maličko škoda, že se primárně soustředí na sestavovaná posádky a nedal zde trochu více příběhových misí, jako byl třeba Horizon, dead Reaper atd. A to dementní skenování!! Nejhorší na tom však je, že člověk to vlastně MUSÍ dělat, jinak by to pro něj na konci nemuselo dopadnout úplně nejlíp.

Parťáky jsem si zde zamiloval. Důkladnější zaměření na jejich kecání způsobilo, že jsem si je více oblíbil, více mi na nich začalo záležet, více jsem je chápal. A jelikož nemůžu odolat, každého proberu zvlášť:
Miranda: Abych pravdu řekl, jedna z mých nejoblíbenějších ženských postav z celé série. A ne, neříkám to kvůli její pěkný figuře (teda jenom), Miranda je vcelku drsná a pyšná žena, která je za Shepardem druhá ve vedení, to jí taky dává možnost více se angažovat do celkového příběhu či do rozhovorů s ním spojených. A byť jí Jack nazývá zkurvenou roztleskávačkou, rozhodně se tak nechová. Umí být seriózní, vnímavá, chytrá, však taky tak byla stvořena. Její příběhová linka se ségrou a fotrem parádní.

Jacob: Mezi fanoušky evidentně nejméně oblíbená postava, pravděpodobně kvůli její nezajímavosti, nicméně mně přišel celkem v pohodě. Jeho vcelku děsivá loyalty mission měla grády, plus byť kecání s ním nepatří mezi nejlepší, stejně jsem ho bral za relevantního a dobře napsanýho člena posádky.

Mordin: Skvělej. Většinou ve filmech, hrách či knížkách to kecání o nějakým vědeckým bullshitu fakt nemusím, tady jsem však hltal každý slovo, co tomu se tomu ještěrovi vydralo z pusy. Asi nejlépe napsaný parťák z dvojky, navíc s excelentním dabingem. A hlavně - konečně zase nějaký Salarian od dob Kirraheho, co má koule!

Grunt: Asi můj nejméně oblíbený společník (obecně nejsem moc velký fanda kroganské rasy, moc velcí barbaři), navíc kdykoliv na bojišti zakřičel to svoje: ,,I. Am. Krogan!" zahanbeně jsem obrátil oči v sloup. Nicméně i tak se jedná o skvěle napsanou postavu, přičemž první střetnutí s Shepardem po jeho následném vypuštění z nádrže je parádní.

Garrus: Jak se říká - There is no Mass Effect without Shepard. And there is no Shepard without Garrus. So logicaly - there is no Mass Effect without Garrus. Společně s Tali můj nejoblíbenější parťák. S Shepardem už mají utvořený velice hezký přátelský vztah, má dobrý smysl pro humor, plus je to Turian. A Turiani jsou cool. Sympaťák!

Jack: Potetovaná chaoticky neutrální biotička, která má ze všech ženskejch nejhezčí obličej, byla rozhodně vynikajícím přídavkem do Shepardovo týmu. Už kvůli její nevymáchané hubě, se kterou si scénaristé a i sama dabérka museli dosyta pohrát. A ani na bojišti to není žádný amatér, švihat svou biotikou rozhodně umí, nicméně bohužel už jsem jí nikdy znovu neviděl samotnou rozmlátit tři heavy mecy naráz. Jo a rozhodně bych jí chtěl vidět jen tak kecat s Ariou, chtěl bych lístky do první řady!


Tali: Myslím, že i ten největší zarputilec musí mít alespoň trochu rád tuhle mladou quarijanskou sympaťačku. To prostě není jiná. Plus pokud s ní má Shepard romanci, její charakter se ještě více okoření. Společně s Garrem má nejoblíbenější parťačka. Navíc má podle mého názoru i nejlepší loyalty mission.


Thane: No ten byl skvělej! Jakožto prvnímu zástupci své rasy, který se v sérii objeví, se mu dostává určité bizarní tajemnosti, to navíc posiluje jeho profese. Thana považuji za jednoho z nejzajímavějších parťáků, má pěknou loyalty mission, hlas má jak Javier Bardem, plus celkově jeho flegmatický charakter a zajímavá minulost z něho dělají jednu z největších hvězd celé hry. Kecal jsem s ním hrozně rád, plus rozhodně patří mezi mé oblíbence.


Samara: Děsivá kráska Samara měla rozhodně jednu z nejvíce atmosférických verbovacích misích. I když jsem jí nabíral jako jednu z posledních, stejně jsem si s ní skvěle pokecal, plus její oddechová loyalty mission patří mezi ty nejzajímavější.


Legion: Myslím, že jeden z největších problémů u Legiona je ten fakt, že se k vám dostane v celkem pozdní fázi hry, takže vypěstovat si k němu blízké pouto, jenž se poté přenese do dalšího dílu, nemusí být úplně jednoduché. Je však strašně zajímavý konečně kecat z představitelem syntetického lidu, které znáte povětšinou jako nepřátele. Především protože také poznáte verzi příběhu z druhé strany, než od Quarijanů.

Kasumi: Jelikož s Kasumi nejsou žádné zanimované dialogy, plus Shepard s ní téměř ani nepromluví, nebyla žádná šance, abych si ke Kasumi vypěstoval nějaký bližší vztah. Jako sympatická je, ale kdyby mi umřela v závěrečné sekvenci, asi bych si tu hru už nenahrál.


Mass Effect 2 je ve téměř ve všech ohledech naprosto parádním pokračováním. Epická atmosféra, filmovost jak prase, skvělá hudba, výborní parťáci... A vesmírný křeček. Jójo, kdyby jen Shepard věděl, co je vlastně zač... Reapeři by si ani neškrtli. A to jako fakt.

Oblíbené momenty: Shepardovo první rozmluva s Illusive Manem, znovuzrození Normandie, závěrečná bitva na Horizonu, romancový výlev Tali, přepadnení druhé Normandie, celá Suicide Mission

Pro: Atmoška, parťáci, scénář, souboje, Suicide Mission

Proti: AI nepřátel, skenování, méně příběhových lokací

+26