Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mass Effect 3

Žánr:
RPG > nezařazeno *
akce > 3rd person akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
06.03.2012
Vývojáři:
BioWare
Oficiální stránky:
http://masseffect.bioware.com/
Příběh Mass Effect 3, pokračování sci-fi série Mass Effect, začíná šest měsíců po událostech z Mass Effect 2: Arrival, posledního DLC druhého dílu. V době, kdy je hlavní pozornost upřena k boji proti záhadným Reaperům, Shepard v domácím vězení na planetě Zemi pyká za své předchozí činy. V zájmu splnění cíle, jímž není nic vznešenějšího, než záchrana veškerého organického života na planetě Zemi, mu představitelé Aliance umožní znovu se vydat do akce, aby s vyhlídkou pomoci, v závěrečeném boji o Zemi, získal co nejvíce mimozemských ras. Děj uzavírá větší i menší zápletky započaté v předchozích dvou hrách.

Singleplayerovou kampaň lze v protikladu k předchozím dílům absolvovat ve třech herních módech: příběhovém (Story), akčním (Action) a RPG (Roleplay). Každý režim skýtá zcela specifické pojetí hry. Zatímco Roleplay je ztělesněním původního konceptu, kdy odpovědi v dialozích lze volit dle vlastního uvážení, příběhový režim je charakteristický nižší obtížností akčních pasáží, což je zajištěno především menším objemem protivníků; akční režim naopak dominuje souboji, jejichž obtížnost je značně vyšší, než v případě ostatních dvou módů; vlastností akčního režimu je také to, že hráč nemá kontrolu nad volbou odpovědí v rozhovorech. Mass Effect 3 je spojen rovněž s návratem možnosti použití jakýchkoli zbraní, a to bez omezení odvislého od „povolání“.

Oproti svým starším sériovým sourozencům se dílo vyznačuje větší rozmanitostí RPG prvků a svižnější akcí. Rozšíření se dočkaly možnosti pohybu, zdokonalen byl krycí systém. Novinkou je, že ovládaná postava může přeskakovat nižší překážky, aniž by se musela přikrčit. Nově se hráči do rukou dostává „omniblade“ – holografická dýka, tvořená „omnitoolem“, prostřednictvím níž lze oponenty likvidovat zblízka. Vesmírné složky hry, kterou lze nejlépe identifikovat pohybem Normandie vesmírem, se změny dotkly tak, že z pohledu hráče je rozumné brát v potaz to, v jaké oblasti se loď zrovna nachází; je-li to v teritoriu ovládaném Reapery, může se stát, že nějaký Reaper začne Normandii pronásledovat, a bude na hráči, zda jej setřese.

Hra běží na vylepšené verzi Unreal 3 enginu. V kooperativním multiplayeru, jenž hráče staví před úkol spočívající v bránění určitého stanoviště před nabíhajícími nepřáteli, je na výběr mezi několika povoláními a rasami. Stejně jako v případě Mass Effect 2 lze ve hře načítat pozice uložené v předchozím dílu série, přičemž takto lze navázat nejen na postavy, ale také na dějová rozhodnutí z minulosti; za těchto okolností lze importovat dokonce savy z prvního Mass Effect.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek

Tyrael
Tyrael

CrocoRay: tak u star treku a battlestar galacticy mě bavilo prokousat od původních seriálů, k těm nejnovějším.....samozřejmě je plné…


Nejlépe hodnocené komentáře


Nejslabší díl nejlepší trilogie, jakou jsem hrál...

• Základní principy jsou stejné, jako u předchůdců, zpracováním spíš u druhého dílu. Stejná struktura hratelnosti, princip dialogů, plnění misí, profesionální dabing, grafické prostředí (ačkoliv mohlo jít s dobou), stejné universium, i když...
• Po ME2 se vrací manuální úpravy zbraní. Mírně se rozšiřují i schopnosti - větší variabilita výběru.
• Konverze a optimalizace nejlepší ze všech dílů. Těžko říct, jestli za to můžou chabé textury.
• Několik charakterů, které jsou mimořádně povedené a u mě vesměs táhly celý příběh a chuť ke hře (více ve výpisu dole).
• Zvuková stránka. Dle mého asi tak 59x lepší jak ta hudební. Mnohem víc variabilnější a věrohodnější.
• Samotný gameplay. Engine konečně získal jakýsi odér plnohodnotné TPS, kde to fungovalo, dobře se to ovládalo a pěkně snipovalo.
• Citadela. Jako centrum dění ideální místo a stejně dobře vykreslené. Tím se váže i její zasazení do příběhu.

∙ Nápaditost questů. Je fajn, že občas bylo potřeba splnit i něco jiného (Citadela, Gethský kód), než jen eliminovat spawnující NPC. Ale chtělo by to něčeho takového víc.
∙ Děj. Není tak propracovaný, jako v předchozích dílech. Ale jako uzavření tuctové trilogie je dostatečný. Základní chod universia zdejší galaxie je dodržen a nijak porušen. Do momentu, kdy polomrtvý Shepard vyjede a doplazí se k deus ex machine.... Jedná se naštěstí o posledních 5 minut hry, na které prostě zapomenu.

◦ Epičnost na úkor logických děr v příběhu a jistých situací. Jen jako příklad uvedu záhadné znovu-zachránění společníka, který byl před chvílí roztrhán na kusy reaperem vedle Sheparda na Zemi a pak si vesele pobíhá v samotném závěru. A to je jen drobnost, oproti nesmyslnému vyvražďování vojáků Cerbera, kteří Shepardovi neustále chodili na zavolanou. Fakt, že Shepard sebou může brát jen 2 členy, je v některých momentech příběhu hodně překážející. A upravovat kvůli tomu samotný děj...? A tak je to v polovině celé hry.
◦ Přístup BioWare. Ke všemu, co se tu v příběhu dělo jsem přihlížel k ohledu na okolnosti kolem vývoje. Bug v importu obličeje (a příchod opravy po měsící vydání) je pro mě jasný důkaz toho, že by autoři raději ukázali veškerou svou práci a příběh se všemi NPC. Ale protože je tu stále ta možnost importu, smrt či jen okrajové zmínky o oblíbených NPC beru jako nejlevnější řešení na zpracování. A Rachni se předpokládám objeví bez rozdílu, jestli jste ji v ME1 nechali žít, či nikoli. Chlubilstvím si autoři akorát ničí znovu-hratelenost.
◦ Implementace multiplayeru. Zoufalá snaha omezení pirátství, a ještě zoufalejší dopad do singleplayeru, na kterém je celý Mass Effect postavený. Tohle BioWare nikdy neodpustím. Řešení tu ale stále bude. Uložená hra na HDD je hromadou dat, které vždycky půjde upravovat (mocný Gibbed's Editor) a tak jsem i já, nepolíben MP, dohrál hru s "nejlepším" možným koncem. Moment...
◦ Nakonec vliv připravenosti (EMS) na závěr hry stejně moc markantní dopad nemá. Hm... Už to chápu. SWTOR dohnal BioWare k dluhům, takže zkouší štěstí u multiplayeru jiného produktu. Ok. Nevím co je zoufalejší.
◦ Závěr hry. Špatný. Tady si na sebe BioWare ušili past. Rozhodně není tak úžasný, jak jej prezentovali před vydáním, kde několikrát a opakovaně zmiňovali, jak bude důležitý dopad rozhodnutí z předchozích dílů, atd. Nic z toho. Berlička bezmocným scénáristům přišla právě v momentě, kdy si uvědomili, co naslibovali a po závěrečném rozjetí crucible tam nacpali ony volby barevnosti epilogů (3 varianty, které se liší barvou závěrečných videí, nedělám si srandu). K tomu všemu porušení základního pravidla - nový charakter na konci příběhu. Dítě jako deus ex machina, doslovně. Joker se sestává Adamem. Evu ve většině případech představuje postava, se kterou jste rozvinuli romanci. Nabízí se otázka, jestli by méně okaté zakončení nebylo na úkor celého příběhu?
◦ Bugy. V ME2 jsem nenarazil na žádný, opravdu. Což nelze říct o ME3. Překrucování krků, levitace NPC, propustnost mesche modelů, vypadávání očních bulv a zubů (to mě položilo pod stůl), pády hry, záseky v diloazích, výpadky zvuku (polovinu jedné mise jsem musel hrát bez jediného ozvučení)... Výpis na stránku by nestačil.
◦ Level design a spawn nepřátel. Většina misí se odehrává na 10m² a hráč se jen vrací tam a zpět. Tohle nikdy v žádné TPS fungovat nebude. Zabití hratelnosti na bod mrazu.
◦ Hudba. Vážně by si zachránce galaxie pustil do repráků to, co si pouští puberťáci při cestě do školy? Změna interpreta je bohužel dost viditelná.
◦ Ani tady se autoři nepřekonali a zkopírovali mo-cap animací Sheparda i pro Shepardovou. Výsledkem je pobíhající hokejistka s nohama do O. Humus.
◦ Amerika propadá "homofilii"? Proč mám sakra polovinu posádky přihřátou a rádoby ožralou? Obyčejná Ashley (kterou jsem si v ME1 opravdu oblíbil) najednou představuje jakýsi mokrý sen geeka. A EDI je zřejmě nějakým obrazem cyber-panny. Úroveň upadá do sfér teenagerovských blockbusterů.

Uzavřením trilogie bych se ještě vyjádřil k jednotlivým charakterům (seřazeno podle preferencí, hodnocení podle chronologie dílů):
∙ Thane Krios: Bojovník víry řídící se kodexem. U mě vítěz mezi mužskými charaktery. Škoda malého prostoru v třetím díle. n/a | 100% | 95%
∙ Legion: Osamělí pastýři bojující rozumem za své přesvědčení mě vždy zaujmou. Stejně jako celá rasa gethů. Nejlepší "UI" ve hře. n/a | 90% | 95%
∙ Kasumi Goto: Zjev z čistého nebe. Mě naprosto vyhovující a sympatický ženský charakter. Tajemná, vizuálně střízlivá, Japonské prvky... Bohužel v ME3 jsem zřejmě kvůli bugu nemohl dokončit její úkol, což mě dost zklamalo. n/a | 100% | 20%
∙ Garrus Vakarian: Nejdůvěrnější přítel Sheparda. A navíc "rebel", který ví, co chce. 85% | 90% | 90%
∙ Liara T'Soni: V prvním díle jsem ji nevěnoval příliš pozornosti. Nejspíš mě odradil vzhled. Pak ale přišlo DLC Shadow Broker a elegance charakteru nešla přehlédnout. Až v díle třetím se pro mě stala jednou z nejzajímavějších žen Mass Effectu. Krása zraje, platí to i tu. 70% | 80% | 95%
∙ Illusive Man: Zatímco ve druhém díle představoval tajemného spolupracovíka, o kterém si hráč utvářel názor po celou dobu hraní, v díle třetím jde hráči jen o jedno. Potkat ho osobně a minimálně mu rozbít držku. A charakterní záporák je základem pro zajímavou zápletku. Což se povedlo na výbornou. n/a | 80% | 95%
∙ Kelly Chambers: Upřímně. Spolu s Kasumi jediný normální ženský charakter. A navíc hezky vymodelovaný. n/a | 90% | 70%
∙ Joker: Komediální složka příběhu. Bohužel snad jediná povedená. Konfrontace s EDI je vážně vtipná. Prostě Joker, kterého si oblíbí snad každý. 80% | 90% | 75%
∙ Ashley Williams: Vojanda, která potřebuje upnutí na vzor a důvěru v něj. Ideální způsob, jak hráče přitáhnout k dialogům s ní. Kosmetickou změnou a méně upnutými / idealistickými názory se můj zájem o vývoj charakteru v třetím díle značně snížil. 90% | 40% | 60%
∙ Admiral Hackett: Právem respektovaný admirál bez zbytečné omáčky kolem. n/a | 80% | 90%
∙ Mordin Solus: Chodící bedna, s úžasným namluvením. Podobně, jako Legion... Bojovník rozumem. n/a | 80% | 80%
∙ Zaeed Massani: Hajzl s mozkem a ještě lepším hlasem. V ME3 jsem ho bohužel nepotkal. n/a | 85% | n/a
∙ Shepard: Projevuje ke konci trilogie víc emocí, dle mého úměrně. Na druhou stranu díky špatnému scénáři působil místy celkem komicky. 70% | 80% | 65%
∙ Wrex: Bojovník za svou rasu, plný ideálů. 70% | 70% | 80%
∙ Tali'Zorah: V prvním díle její vzhled a povaha opravdu něco skrývá, díl druhý to pohřbívá návštěvou lodi, kde jsou všechny quarinaky na chlup stejné. Nakonec autoři výjimku charakteru zabili totálně. Buď její obličej odhalí fotografii nějaké arabky, nebo kameru nechají natočenou zezadu. Když už, tak už a nebo vůbec. 70% | 75% | 65%
∙ Samara: Jakási náhrada za Liaru v druhém díle. Elegantní, nad věcí, zásadová... n/a | 80% | n/a
∙ Morinth: Temná strana biotiky. Její schopnost ji u mě zachránila. Bánší z ní ale dělat nemuseli. n/a | 75% | 10%
∙ David Anderson: Pravičák, správný hrdina a vůdce. 70% | n/a | 80%
∙ Karin Chakwas: Rozumná žena ve zralých letech. Místy mi přišlo, že dělala takovou Shepardovu mámu. 65% | 70% | 65%
∙ EDI: Ve dvojce hlavně plní funkci výborné dramaturgie, kdy si hráč stále není jistý, do jaké míry může UI věřit a jak se zachovat. Vtělení do cybernetického (/cybersexuálního) těla beru jako levné lákadlo. n/a | 70% | 30%
∙ Miranda Lawson: Dokonalá po všech stránkách, až to bolí. Čím víc ji ale Shepard odporuje, tím rozumnější dialogy jsou. n/a | 60% | 40%
∙ Donnel Udina: Zkorumpovatelný politik, ideální pro tento post. Proto jsem ho taky zvolil jako vůdce Citadely. 60% | n/a | 70%
∙ Saren Arterius: Vypočítavý záporák. Nijak zvlášť zajímavý. Zaujatá nenávist Sheparda vůči němu mě moc nepřesvědčila. 60% | n/a | n/a
∙ Grunt: Něco jako James v třetím díle. Hrubá síla. Nic pro mě. n/a | 60% | 50%
∙ Jack: Představitelka punkové kategorie. Nerozumím ji = můj zájem není příliš velký. n/a | 50% | 55%
∙ Javik: Prothean, jako člen Shepardova týmu, který má mít IQ 7x vyšší jak kde jaká lidská bytost. Ovšem naplácané kecy o evoluci, vystupování barbarského válečníka a vůbec nelogické zastrčení do děje z něj dělá zase jen lákadlo pro koupení sběratelské edice. Zoufalé a jak pěst na oko. n/a | n/a | 50%
∙ Kaidan Alenko: Nechal jsem ho umřít. Pro mě obyčejný voják. Ashley byla jednoznačnou volbou. 50% | n/a | n/a
∙ Kai Leng: Tupý nepřítel se zajímavým grafickým zpracováním. n/a | n/a | 50%
∙ James Vega: Podobně jako Grunt. Hrubá síla, která u mě svou horou svalů nijak neuspěla. Vizuálně stejný účel, jako předělaná Ashley. n/a | n/a | 40%
∙ Jacob Taylor: Nejslabší charakter vůbec. Absolutní nezájem. n/a | 30% | 20%

Galerie screenshotů (132, spoilery, 18+)

Statistiky: 27h:40m, 57 lvl, hardcore obtížnost, infiltrátor, 100% renegard, import uložené hry z ME1 a ME2 (všechna NPC přežila), romance s Ashley, spojení gethů s quariany, EMS na konci ME3 okolo 11480 bodů - bez hraní MP.

Vše výše zmiňované se týká pouze základní hry a DLC From Ashes, nikoliv Extended Cut.

"Hackett out."

Pro: Několik výborných charakterů | Optimalizace | Gameplay TPS

Proti: Bugy | Prezentace BioWare | Implementace multiplayeru | Nesmysly | Spawn

+35+41 / -6

Je to už přes dva týdny, co jsem hru dohrál, a celou dobu jsem si v hlavě utřiďoval myšlenky a srovnával zážitky s jinými skvělými hrami (tedy ne celou dobu, když jsem si čas od času vylezl na balkon na cigárko).
Jde o to, že herní série Mass Effect přinesla do videoherního průmyslu pravděpodobně zcela novou veličinu - stala se interaktivním seriálem. Je něčím, co jsem si podvědomě chtěl zahrát a zažít, jak už jsem koneckonců psal u komentáře prvního dílu. Z toho vyplývá, že nelze třetí díl hodnotit jako samostatnou hru, přijde mi hloupé jen o tom uvažovat (a od srdce se vysmívám uvedení třetího dílu na Wii U, aniž by předělali ostatní).

Pokud jste hráli poctivě od jedničky a importovali si postavu, rozhodně pro vás nezačne trojka nejlépe - pro začátek zjistíte, že tvar a barva vlasů i částí obličeje jsou zcela jinak, než jak jste je koncem druhého dílu zanechali. Jakmile všechno upravíte alespoň zhruba do původní podoby, vydáte se na dobrodružství.
Dalším nepříjemným překvapením je, že začátek docela dost skřípe - přesněji řečeno se vám zdá, že neodpovídá volbám, které jste v průběhu série udělali. Za to může z velké části kampaň, která obsahovala knihy a komiksy, které jste třeba nečetli. Většina těchto nesrovnalostí je krátce vysvětlena v kodexu, což vcelku postačuje (radost jsem však neměl).
Poměrně záhy zjišťuju, že stáhnout si všechna DLC do dvojky byl správný krok, protože nejenže hra reaguje na jejich dění (ať už v nich byla nějaká možnost volby či nikoli), ale setkávám se i postavami z nich - předpokládám, že kdo DLC nehrál, udělal poměrně závažnou chybu, a při hraní trojky může být ochuzen ne sice o nějak extra významné momenty, ale o momenty dotvářející atmosféru a kompaktnost určitě.
Jen těžko teď naznačit, co se ve hře děje, a nenasázet do komentáře tucty spoilerů, ale alespoň se o to pokusím - Země (a potažmo celá galaxie) je konečně napadena Smrťáky a začíná největší válka v dějinách lidstva i ostatních ras galaxie. Na Sheparda/ovou tak opět padá zodpovědnost a jeho hlavním úkolem je sjednocení všech ras proti Smrťákům.
Aby se to stalo osobnějším, pojali autoři celé to verbířství jako nutnost pro záchranu Země, což mi až tak pod nos nešlo mj. z logického hlediska, ale nemůžu říct, že by mě to nějak štvalo.
Třetí díl se velice schopně chopil úlohy závěru trilogie a nese se především ve znamení nápravy chyb našich předků (a předků jiných ras atd.), konečně se tak prostřednictvím Sheparda můžeme skutečně naplno vyjádřit k nejpodstatnějším galaktickým údalostem a samozřejmě je vyřešit způsobem, který považujeme za nejvhodnější, k čemuž hra přispívá neustálými argumenty pro všechny možné strany mince. Palce nahoru za tohle! O to větší, že princip sjednocování a řešení potíží tak, jak byl nasucho a jaksi bez minulosti a bez duše udělán v Dragon Age, tady působí přirozeně, přestože se může zdát úplně stejně debilní - jde o to, že série vám dala čas si na všechno a všechny vytvořit názor, a pokud jste jí jen trochu skočili na špek, rozhodnutí rozhodně nebudete brát na lehkou váhu.
Pro Mass Effect příznačný filmový způsob vyprávění zůstal zachován, ba se dokonce dostává do vyšších levelů vyprávění - osobně se musím přiznat, že se mi dvakrát klepala brada a měl jsem nakrajíčku. Změna autora hudby přinesla větší epičnost v klíčových momentech, klubovější hudbu v klubech a zároveň taky asi nejpříšernější ozvučení soukromé kajuty kapitána. Střihy, záběry a scenérie budou podle mého názoru metou autorů, kteří budou chtít své příběhy vyprávět podobným způsobem.

Dále opět jen o herních prvcích:
Hráče určitě potěší, že nemusí znovu Sheparda učit všechny dovednosti, protože ty byly zachovány a rozšířeny kvůli dalšímu vývoji ve hře - mnou chválená svěžest druhého dílu tak v této části rozhodně zůstala zachována.
Co maximálně chválím, že hra neobsahuje prázdná místa vyhrazená DLCčkům, jako tomu bylo u druhého dílu, a DLC tak skutečně jen rozšiřují zážitek, namísto toho, aby zalepovala díry (více o tom v komentářích k DLCčkům).
Oproti druhému dílu se nám smrsklo množství parťáků, což samo o sobě není nikterak špatné, bohužel loď působí místy až příliš prázdně.
V galaxii zuří válka a tak je subquestů celkově méně a téměř vždy se přímo vztahují k válečnému úsilí - to je symbolizováno čísličkem a v zásadě představuje milník, který je nutné překonat, aby se Shepard/ová mohl vydat na finální misi.
K válečnému úsilí se váže jedna z největších výtek, kterou ke hře mám - provázanost singleplayeru s multiplayerem. To je samozřejmě zásadní chyba! Nejde o to, že by se EA nestarala o multiplayer - týden co týden jsou různé akce, měsíc co měsíc vychází zdarma multiplayerové DLC a to si určitě zaslouží obrovskou pochvalu. Jenže vy bohužel musíte multiplayer hrát, abyste se dostali ke kompletnímu obsahu hry (já bohužel nevím, o co bych přišel, kdybych mulťák nehrál - respektive si nestáhl trainer). Hnusné. Navíc Mass Effect je pro mě singleplayerovou hrou, místy i docela intimní záležitostí a to v kombinaci s mou nepřízní pro multiplayer vedlo k odporu a v podstatě i cheatování. Neříkám, že u dalšího dílu bych si mulťák nezkusil, ale takhle tedy ne.
Dále také zmizely těžké zbraně (respektive je nemůžeme mít neustále u sebe, ale občas se jen vyskytnou) a byly nahrazeny granáty.
Nutnost nabíjet zůstává, ale tentokrát má každý typ zbraně svou munici.
Vrací se možnost modifikovat zbraně, což je mnohdy řešeno dost nepřehledně, ale možnost upgradovat jsem jednoznačně vítal.
Příjemné je, že zase konečně můžeme nakupovat přímo z Normandie (tentokrát kompletní nákupy - ne jen vybrané kusy jako v jedničce).
Subquesty, pokud je nezískáte nějakým rozhovorem, najdete zase na konkrétních planetách formou anomálie. Ta je vám nahlášena včas a tak se nemusíte uklikávat jen proto, abyste našli každý quest - navíc procenta u galaxií tentokrát nehlásí, zda jste navštívili každou planetku v soustavě, ale zda jste nalezli všechny anomálie. Příjemné, a když už nemusím těžit suroviny, i navýsost vítané.
Přestřelky mají tentokrát o něco větší spawn, ale nenechte se vyděsit jako já Sayovým komentářem (který, ač se s ním neshodnu, považuji za opravdu kvalitní, tak si ho přečtěte, pokud jste to ještě neudělali), kvůli kterému jsem si stáhl obtížnost na normální - dají se normálně zvládnout na stejnou obtížnost jako u dvojky.

Závěrem bych chtěl napsat pár slov, o nichž jsem přesvědčen, že by zaznít měla.
Nejdříve o kontroverzním závěru - hrál jsem jen a pouze s Extended Cutem (tedy bezplatné DLC rozšiřující závěr o několik animací, vysvětlujících pasáží a především o férový epilog). S tímto jsem byl zcela spokojen (zvolil jsem modrý konec), dokonce jsem rozhodováním strávil téměř deset minut, závěrečné animace mi sdělily vše, co jsem chtěl, a přesto ponechaly dost prostoru k interpretaci několika událostí za použití vlastní fantasie. Po závěru jsem rozhodně netrpěl pocitem neúplnosti.
Také, jak už jsem napsal, si nemyslím, že je možné o Mass Effectu uvažovat jako o dílčích hrách, mé hodnocení, které vidíte, tedy patří celé sérii - tak vysoké je proto, že jen jedna jediná hra předtím mě nechala uvažovat o některých spolubojovnících jako o přátelích, jen jedna jediná hra ve mě vzbudila dojem, že na tom, co dělám a co si myslím, skutečně záleží. Právě této hře (Planescape: Torment) se série Mass Effect dost přiblížila, i když jinými prostředky (tak třeba délka, rozdělení na díly s importováním rozhodnutí atd.). Pokud jste stejní hráči jako já a hrajete emotivně a umíte prožívat, rozhodně budete se sérií spokojeni.

Pro: Vynikající závěr trilogie, jak jsem si jej představoval, naprostá špička ve filmovém vyprávění, místy až neuvěřitelné množství rozhodnutí z předchozích dílů, na jejichž důsledky můžete narazit.

Proti: Místy možná až zbytečně moc aktivit a rozvláčné tempo.

+31+32 / -1

Kdysi jsem snil o herní trilogii, ve které by šly přenášet savy z dílu do dílu a kde by rozhodnutí z dílu prvního ovlivňovalo díly další. Byl jsem zklamán, když s tímto konceptem přišla zrovna scifi hra, k tomu všemu můj nejméně oblíbený subžánr. Ale aspoň něco. Splnil se mi sen.

Sen, který má své mouchy. Dopady rozhodnutí by mohly být větší, ale stačí to. Dialogy souvisí s událostmi, až se člověk musí zamyslet nad tím, kolik času dábeři strávili u mikrofonu.

Za celou sérií je vidět práce a snaha posunout hry někam dál. Máme tu dynamické dialogy, které nám od jakési alfa verze v díle prvním, přes dokonalost v díle druhém, až po křečovitost v díle třetím ukázaly, že je možné neusínat u sáhodlouhých debat.
Dostali jsme volnost a mohli jsme být teplí, hetero či fetišisti toužící po jiné rase. Mohli jsme být zlí i hodní.

Ale to vše jen v náznacích. Škoda toho.

ME3 bych velice rád pochválil za dynamiku děje, za rouzlení mnoha narážek a za krásné finále, které se vyhlo typickému boss fightu a tím u mě stouplo o hodně výš, než kdyby tam nějaký byl.
Epičnost a patost je pro sérii typický, ale jednička stále vede. Ve trojce si užijeme pár keců o tom, jak musím Zemi zachránit a bla bla, ale dá se to snést.
S každou z vedlejších postav se rozloučíme, s každou uzavřeme náš příběh s ní. Plnohodnotně.

Hra má samozřejmě chyby. Nudnější akční složka, kdy na nejtěžší úroveň je to opravdu nudné peklo, kde enemáci mají nekonečno hitpointů. Nevadilo by to, kdyby Shepard dělal/a to, co chceme. Bohužel však jednou klávesou utíkáme, kryjeme se, skáčeme přes překážky a kotoulujeme. Velice špatné rozhodnutí, které mohlo za několik Shperdových smrtí.

Facelift Ashley byl komický a ničemu nepomohl, stejně to byla nudná cuchta. Některé scény byly vyloženě laciné, některé homo narážky zrovna tak. Je dobře, že se hra snaží bourat "tabu", ale pořád mi to přijde hrozně násilné. Hlavně NPC nejsou nijak defaultně nastavení, takže všichni jsou pro jistotu bi, aby si mohl hráč zasouložit s kým se mu zlíbí.

Jsem zvědav na DLC, ale povyk kvůli konci je naprosto zbytečný a komický. Pokud někdo od ME čekal jakési filosofické rozhřešení či co, byl naivní. Hra je od začátku přímočará jak řádka brambor. A stačí to. Já se bavil po celé tři díly.

Děkuji.

Pro: příběh (hlavně ten v pozadí, sváry mezi rasami apod.), finále, dynamické dialogy

Proti: akční složka není nic extra, některé prvky mohly být dotaženější, hnusné textury

+28+28 / 0

Takže je to tady.

Mass Effect 3 je z herního hlediska vyšperkovaná dvojka. V mnoha ohledech kvalitní záležitost a pokud se vám ME2 líbilo, ME3 se v tomhle ohledu bude líbit také. Většina hlavních událostí patří mezi to nejlepší, co tato trilogie nabízí. Třeba Tuchanka je naprosto fenomenální a BioWare má moje uznání za ukočírování všech těch proměnných z předchozích dílů... A takových misí je tu hodně, ale jen do určitého okamžiku a ne, nemyslím tím posledních 10 minut hry.

Tady končím s vychvalováním, ať tu nejsem i zítra. V jádru je to totiž sakra dobrá hra. Jenže... Jen podotýkám, že na celé hře mi vadí fakt hodně věcí (i když většinou jde o prkotiny či mé osobní preference), které tu nebudu vůbec vypisovat, už takhle to bude román.

Nejdřív drobnosti, které lze klidně zcela ignorovat:
Graficky je trojka horší než dvojka, od textur až po některé prvky level designu. Do hry také vstupuje enormní, skoro bethesďácké množství bugů, z nichž většina je kosmetických, ale pár jich je vyloženě "gamebreaking", třeba pády hry, záseky postavy, nepřístupné volby v rozhovorech. Vedlejších misí je minimum, respektive většina z nich se maskuje jako "skenování planet". No a na questlogu se šíleně šetřilo, málo textů a děsný bordel je nové moto. Pak je tu spousta drobností, u kterých záleží na každém jedinci (Ashley, snové sekvence, malý základní tým, ne tak hluboké postavy).

Teď trochu obecnější příběhová rovina:
ME1 a ME2 obsahuje spousto nepatrných náznaků, kam příběh směřuje. Spoustu z nich jsem postřehl třeba až při čtvrtém zahrání a bývají zahrabané v na první pohled nevýznamných informacích, textech a rozhovorech. I ME3 v nich z části pokračuje. Jenže se něco stalo, pravděpodobně ono přepsání scénáře na poslední chvíli, a struktura příběhu trilogie se začala bortit jako domeček z karet. Týká se to hlavně temné energie, opoždění cyklu sklizně a roli lidstva v plánu Reaperů. Ale příběh ME3 sám o sobě drží relativně pohromadě, jen už nezapadá do té grandiózní trilogie.

To také nejspíš způsobilo pár (řadu?) dalších problémů. Postava Kai Lenga mi z příběhového hlediska přišla naprosto zbytečná a nezajímavá, v EA asi někdo chtěl cool záporáka schopného se v boji postavit samotnému Shepardovi. Pak taky Crucible je příliš nahodilý vynález zavánějící nějakou super mega maxi vesmírnou magií, o kterém měl vědět už Vigil na Illosu v ME1. Jeho nasazení jako nástroje na ukončení příběhu je poměrně lacinou berličkou, jak zakončit příběh s jednou z nejvíc záporných entit napříč všemi médii, nejen ME a hry obecně. To jsou ale taky relativně drobnosti, jenže potom...

Vše to začne na Asari Homeworld, kde až po nalezení funkční protheanského majáku/databáze, což je mimochodem výborné vysvětlení vyspělosti civilizace Asari, je všechno v pořádku, pak ale hra násilně postaví hráče před souboj s nesmrtelným nepřítelem s předem připraveným výsledkem a navíc nejde o první takovou situaci ve hře (viz Mars a ten kyborg). To považuji za hodně lacinou scenáristickou berličku. Od té chvíle to jde z kopce, pak zase do kopce, z kopce... Máme tu Antiklimatický vstup do kanceláře TIMa, dechberoucí přílet flotily, zklamání z nulového ovlivnění vesmírného boje přípravami, výborné ticho před bouří v základně na Zemi, nijak neovlivnitelný a přímočarý útok na conduit BEZ asistence té armády Kroganů a Turianů sedících v transportních lodích, dlouho očekávaný přílet Harbingera a... WTF.

Teď ten závěr:
V tuhle chvíli už Bioware i hodně recykluje grafické prvky z ME1&2, porušuje zákony univerza, porušuje kontinuitu příběhu, dělají faktické chyby a vymyslí nejhorší deus ex machina závěr všech dob (v mém měřítku). Ten závěr je špatný, o tom se nedá moc pochybovat (nepopírám ale, že se někomu může líbit). Trochu to rozepíši v následujícím spoileru, ale jen velice zběžně, přes měsíc jsem si totiž formuloval názor a dokázal bych na toto téma hovořit dlouhé hodiny.

Dlouho očekávaný střet (rozhovor?) s Harbingerem se nekoná, vlastně opustí scénu a již jej nikdy nespatříme. A kupodivu ani jednotky aliance po jeho ústupu nic nepodniknou, tedy vlastně taky ustoupí (kam se podělo to "This is it"?). Shepard příhodně dostane zbraň s neomezenou municí. Conduit vede příhodně před ovládací centrum Citadely, kde se z ničeho nic objeví Anderson (nesmysl) s TIMem, Rozhovor s TIMem a Andersonem je poslední dobrá věc na celé hře, odtud už je všechno špatně.

Neměl jsem sílu tu hru dohrát, ve scéně se StarChild a jeho 14 řádkami textu jsem se zasekl asi na 90 minut (fakt, po chvíli jsem nevěřícně nahodil Origin Overlay a nonSpoiler Bioware fórum), pak stěží zvolil červený konec, sledoval zničení galaxie (tedy asi, EDI to nezabilo, takže Reapery asi taky ne) a ME3 tím pro mne nadobro končí.


Co říct závěrem?
ME3 je nedodělaná hra, které uškodila změna scénáře a dost pravděpodobně u nemalého počtu hráčů totálně zničila pověst BioWare. A přitom jde v jádru o hodně dobrou hru s velmi silnými momenty. Multiplayer je OK, kdyby tam ale nebyl, vůbec ničemu by to nevadilo.

A hodnocení?
Pokud hodnotím jen ME3 (tedy neberu v potaz ME1&2), máme tu výbornou hru s technickými chybami a s příšerným závěrem... cca 7/10.
Pokud to beru jako fanoušek žánru, prvních dvou dílů, beru v potaz sliby BioWare a jejich přístup (mimo jiné DLC praktiky) a příběh ME1&2... Řeknu to takhle - Nikdy mě žádná hra tak moc nezklamala v tak rekordním čase. A to jsem k ME3 přistupoval hodně skepticky.

Pro: spousta věcí

Proti: jedno tlačítko pro všechno, bugy, příběh s ohledem na trilogii, konec, spousta drobností

+26+29 / -3

"S veľkou mocou prichádza veľká zodpovednosť."

Predaje, zisky i fanúšikovská základňa Mass Effect série, boli už pred vydaním tretej časti dôkazom toho, že finále trilógie budú ľudia čakať s veľkými očakávaniami a nepôjde o nič malé. Neviem čo si mysleli vývojári v BioWare alebo či je možné zhadzovať vinu na "zlých kravaťákov z EA", no ME 3 sa rozhodlo zhodiť zo stola takmer všetko, čo prvé dve časti vybudovali. Nechcem teraz tvrdiť, že prvé dve časti boli úžasné a tretí diel patrí do kanalizácie, ale....

"S veľkou epickosťou prichádza veľká patetickosť..."

... a množstvo nelogickostí. Ak hráč považuje Michaela Baya za výborného režiséra a nad postelou má vylepený plagát transformers, nemá byť prečo sklamaný. Veď reaperi sú obrie robotické hnusoby a hráčova úloha je nakopať im nejakým spôsobom zadky - čo viac si priať, že? Lenže ak hráč pasívne nehlce aj s navijákom všetko, čo mu ujovia a tety z BioWare predkladajú, začne si klásť otázky ako napríklad: Ako je možné, že na konci prvej časti sa jedna obrovská flotila nedokázala vyrovnať jednému Reaperovi a poraziť ho? Prečo teda trvá reaperské dobíjanie Zeme tak dlho? Keď si reaperi na konci v Londýne všimli, že ľudia sa snažia dostať k transportačnému lúču doslova do kuchyne citadely, prečo ho jednoducho nevypli? Ak sú reaperi tak megasilní a inteligentní, prečo úplne netakticky napádajú rôzne planéty "po troškách" a svoje vojsko len tak neefektívne roztrúsia po galaxii, že už len pri pomyslení na to musí Napoleon rotovať v hrobe rýchlejšie ako Mass Relay? Prečo nenapadli citadelu oveľa skôr, ak mala pre nich význam a ak vedeli, že tam sú vodcovia rás, ale vzali si ju v štýle "len tak mimochodom" pred koncom hry?
Stačí jedna-dve takéto otázky, aby človek zistil, že tu čosi smrdí. Veď ono je to celé veľmi blbé a 90% vecí je účelovo nelogických a poplatných "že-vraj-príbehu".

S veľkou povrchnosťou prichádzajú lacné emócie.

Zem je napadnutá, všetko vyzerá byť takmer v prdeli. Ideme zachraňovať, čo sa dá. A tancovať v bare, chodiť na gay rande, voziť sa krížom-krážom galaxiou, tak ako keď čas nebol problém. Tomu sa vraví napätie a intenzita konfliktu! No veru, čo spravíme, ak bez ohľadu na to, čo sa snažíme príbehom povedať, používame rovnakú hernú šablónu? No predsa "telefonáty" zo Zeme! Čo na tom, že reaperi sú obrovskí, konvenčne nezničiteľní a Anderson má akurát tak otcovské reči a novú šiltovku, aj tak sa im darí udržiavať na Zemi nejaký odpor. No a samozrejme sú tu hlúpe sny o malom decku, ktoré sa taktiež snažia tlačiť na pílu. Je to úsmevné nielen vo svetle toho, že sa to snaží (dosť lacno) emocionálne vydierať hráča, ale vo svetle toho, koľko ľudí zmasakroval sám Shepard bez výčitiek počas troch dielov, je to aj pomerne pokrytecké. Nehovoriac o tom, že v takto koncipovanej hre to pôsobí ako päsť na oko, nielen pre absenciu nejakej hlbšej pointy. A nezabudnime na to, že Shepard ako správny "do-it-all" si nájde čas nielen na romance, ale i na vtipkovanie. Je pravda, že dialógy Javika s inými postavami, flirtovanie s Tali a podobne dokážu pobaviť. No v kontexte napadnutej Zeme/galaxie a "emotívnych" sníčkov, je ešte viac vidieť celková povrchnosť.

Absencia hlbšej pointy je bohužiaľ jednou z hlavných čŕt tejto hry, minulé diely mali nejaké tie plotholes, ale nikdy to nebol takýto ementál a učelové využívanie postáv. Autori sľúbili, že v trojke sa objaví každý člen družiny z dvojky, čo aj splnili, lenže väčšina z nich nemá nielen priestor, ale ani vierohodné zdôvodnenie, prečo sa tam vôbec objavili. Samozrejme je tu pár postáv, ktoré sa podarilo veľmi dobre implementovať do deja (Mordin, Legion, Jack), prípadne malo ich krátke pôsobenie nejakú logiku (Thane, Grunt), ale zvyšok pôsobí do počtu (Zaeed, Kasumi, Jacob a Miranda priam ako päsť na oko) a ich argumenty na nepridanie sa do tímu, sú absurdné. Už len slová nového člena posádky Jamesa Vegu "Najradšej by som ostal na Zemi, ale viem, že na Normandy budem efektívnejší/užitočnejší." porážajú logikou ktorúkoľvek z tých výhovoriek.

"A prečo tomu vlastne dávaš toľko percent, ak si venoval tak veľký priestor kritike?"

Vo svetle predošlých slov to možno bude pôsobiť ako sarkazmus - ale Mass Effect má aj silné momenty. Neviem či ich autori vôbec vedeli odlíšiť od tých slabých a nejedná sa len o náhody v tejto "sheer epic awesomeness" (toto už je sarkazmus), ale momenty ako Genophage cure a dialógy Eve, Mordina alebo Wrexa, prvé skutočné videnie reaperskej skazy na mesiaci nad Palavenom, Quariansko-gethský konflikt, asarijský chrám na Thessii, v prípade že má hráč so sebou Javika, dialógy niektorých postáv, atmosféra konkrétnych lokácii a v pár momentoch i epickosť Thresher Maw vedeli zaujať i pobaviť. Zároveň ale ME3 obsahuje aj množstvo absurdných zvratov, len aby nejaké zvraty boli: Cerberus dokázal len tak mimochodom napadnúť a ovládnuť citadelu? Miesto najväčšej bezpečnosti? Bez toho, aby si to vlastne niekto všimol, kým nebolo neskoro? Illusive man ako ufňukaný záporák len preto, že môže, len preto, aby tam bol nejaký záporák s xichtom, lebo čo by to bolo za hru, ak by nemala "poriadneho" záporáka. Catalyst ako deus ex machina, ktorej na všetko Shepard poslušne prikyvuje a dovádza "tri farby a dosť" ad absurdum?.

Dávať headshoty je zábava, zbrane sú dostatočne pestré (opäť majú určitu individuálnosť, ktorá v predošlých dieloch a najmä jednotke absentovala), boje s reaperskými jednotkami zábavné (za to boje s jednotkami Cerberus dokážu byť otravné už pri treťom stretnutí), no lokáciam chýba častokrát rasová individualita.

Problém celej hry nespočíva v tom, že by zlyhávala na všetkých frontoch, stále je hrateľná, má svoje svetlé momenty, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna hra. No nenapadá ma jediná situácia z celej hry, pri ktorej by sa scenáristi nerozhodli ísť tou najjednoduchšou cestou. Veľkohubé prehlásenia o tom, ako budú rozhodnutia naprieč trilógiou tvarovať podobu záverečnej časti a pritom sa celý koniec odvíja od počtu nejakých bodov, sa rovnajú rande naslepo so ženskou, ktorá o sebe tvrdí že je krásna, vtipná a inteligentná, pričom v realite nie je ani jedno z toho, ale vie dobre variť. To má byť útecha?

Pro: momenty, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna hra, akcia proti reaperom, niektoré postavy a dialógy

Proti: momenty, za ktoré by sa mala hanbiť každá slušná hra, akcia proti Cerberus, množstvo nelogickostí pre účelovosť

+26+28 / -2