- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Mass Effect: Andromeda je pokračování úspěšné série akčních sci-fi RPG Mass Effect. Děj je zasazen mimo události předchozí trilogie a odehrává se v nám nejbližší sousední galaxii, Andromedě. Galaktické společenství Mléčné dráhy se rozhodne Andromedu kolonizovat, aby byl zajištěn růst a přežití ras. To spočívá ve vyslání obrovské vesmírné stanice Nexus, podobné Citadele, a čtyř kolonizačních lodí, které k Andromedě poletí společně. Přes 600 let a bez možnosti návratu.
Hra začíná na konci dlouholetého putování, po probuzení z kryogenního spánku, na palubě kolonizační lodi Hyperion. Hráč si zvolí zda chce hrát za muže či ženu, stejně jako doposud, se změnou že ve hře bude i postava opačného pohlaví. Jako bratr nebo sestra. Ujmete se role velitele/velitelky jménem Ryder, budete velet hvězdné fregatě jménem Tempest a dělat vše co je nutné k přežití. Prozkoumávat planety, těžit nerosty a budovat váš tým, abyste se mohli účinně bránit novým nebezpečím, které se v nové a neprobádané galaxii nachází.
Hra nabízí strhující příběh, možnost prozkoumávat nový vesmír, dynamické souboje s nepřátelskými tvory a mimozemšťany, ale i zločineckými organizacemi, podobně jako v předešlých dílech.
Hra začíná na konci dlouholetého putování, po probuzení z kryogenního spánku, na palubě kolonizační lodi Hyperion. Hráč si zvolí zda chce hrát za muže či ženu, stejně jako doposud, se změnou že ve hře bude i postava opačného pohlaví. Jako bratr nebo sestra. Ujmete se role velitele/velitelky jménem Ryder, budete velet hvězdné fregatě jménem Tempest a dělat vše co je nutné k přežití. Prozkoumávat planety, těžit nerosty a budovat váš tým, abyste se mohli účinně bránit novým nebezpečím, které se v nové a neprobádané galaxii nachází.
Hra nabízí strhující příběh, možnost prozkoumávat nový vesmír, dynamické souboje s nepřátelskými tvory a mimozemšťany, ale i zločineckými organizacemi, podobně jako v předešlých dílech.
Poslední diskuzní příspěvek
@jurajjanosik (28.01.2023 16:58): Dnes táta hrál ME3 a všechno fungovalo OK...
Nejlépe hodnocené komentáře
Trilogie Mass Effect je pro mě jeden z nejmilejších videoherních počinů. Je to ohromně dlouhé vesmírné dobrodružství, které svým nabitým obsahem ani na chvíli nenudí. A i když ani jeden z dílu nemá kdovíjak originální story, jsou to právě malé příběhy a ucelený a komplexní lore, který dělá trilogii tak atraktivní. Pokračování s podtitulem Andromeda jsem od začátku nebral jako další díl trilogie a snažil se na něj skutečně nahlížet jako na spin-off, který bude dělat řadu věcí jinak. A přesto, nemůžu se zbavit jistého pocitu zklamání.
Tohle zklamání pramení především z kvality questů. Už dopředu jsem sice očekával, že tentokrát bude vítězit kvantita nad kvalitou a mému vnitřnímu astronautovi by to ani tak nevadilo, kdyby Andromeda byla skutečně o průzkumu neprobádaných světů. Na mnohými zmiňované skenování cizorodých kytiček a zvířátek jsem se naopak velmi těšil a proto mě mrzí, že tenhle prvek "objevování něčeho nového" jsem ve hře pociťoval jen v úvodní misi a poté je již naprosto upozaděn. Coby Pathfinder jsem navštívil hrstku planet, které jsou moc pěkné na oko, ale nic zajímavého a mimozemského v podstatě neobsahují. Remnantská technologie působí při první návštěvě vaultu cool, ale poté rychle omrzí. Občas se objeví jisté náznaky něčeho cizáckého (tvorové žijící pod ledem na Voeldu, ztracená angaranská AI, obří červ v poušti nebo zřícená remnantská loď na Eladeenu), ale ty nejsou vůbec rozvedené do nějaké uspokojivé podoby. Právě ta bohatost lore a nápaditost jednotlivých mikropříběhů je úplně tatam a i ty nejzajímavější lokace jsou většinou jen kulisy pro stále stejné přestřelky a co do originálního obsahu osekané na úplnou dřeň. Ve výsledku mi Andromeda připomínala spíš offline MMO looter shooter. Docela kvalitní a zábavný looter shooter, ale to hlavní gró Mass Effectu tu absentuje.
Na druhou stranu samotný gameplay je i přes určitý stereotyp dost chytlavý a průzkum prostředí baví. Nejlepší na celé hře jsou nejspíše huby (Nexus, Tempest, Aya), kde hráč pobíhá v civilu a prokecává NPC. Hlavně proto, že jsou to malé uzavřené lokace s nahuštěným obsahem, který je kvalitou sice pod úrovní původní trilogie, ale nijak výrazně. Planetky jsou naoko pěkné a jejich průzkum také na chvíli zabaví a ani mi moc nevadilo, že ty questy na nich většinou za moc nestojí. Problém nastal, když jsem je měl už prozkoumané křížem krážem a hra mě i v pozdějších částech hry posílala zpátky a následně sem a tam a to třeba i 3x v rámci jednoho questu jen abych prokecnul jednu NPC. Přesun mezi planetami je uroben dost efektně a všechny ty vesmírné animace a FTL skoky jsem si dlouhou dobu fakt užíval, ale jakmile člověk potřebuje rychle přeskakovat tam a zpět, všechny ty "zbytečné" nepřeskočitelné animace začnou najednou strašně vadit. A v pozdějších fázích hry jdou tvůrci hry i do takového extrému, že mě posílají na jednotlivé planety jen za účelem zhlédnutí jedné krátké animace či rozhovoru. Každou další hodinou tedy ve mě spíše převládal pocit, že hra úplně postrádá nějaký core obsah a místo toho jako kurýr pendluju mezi planetama abych někomu něco předal nebo abych se podíval na filmeček. Hra si, podobně jako třeba Mafia 3, které se ME: Andromeda v lecčems podobá, absolutně neváží času hráče, který do ní investuje.
Jen bych chtěl upřesnit: mnoho hráčů si stěžuje na fakt, že Tempest "znenadání" pro FTL skoky nepotřebuje mass relay. Což není pravda. Tempest totiž necestuje napříč galaxií, ale celá hra se odehrává komorněji v rámci jedné hvězdokupy a tudíž mass relay není pro skoky mezi systémy potřeba. Jak to však chtěli tvůrci pořešit do budoucna, aby se hráč mohl podívat i mimo Heleus cluster... těžko říct. Nejspíše skrze remnantskou technologii či jinou kličkou...
Grafika vypadá spíš průměrně, někdy je pěkná, ale někdy taky pěkné hnusná a vykreslování prostředí je plné glitchů a nedodělků. Některé planety (a vesmír zejména) vypadají parádně, některé spíš jako z nějaké nedodělané beta verze. Animace jsou divné. Slečna Ryderová běhá jak najebaný kačer, nehledě na nulovou snahu odlišit ji od svého bratříčka, takže se v řadě cutscén chová jako chlap. A pak je tu onen profláklý problém s mimikou u lidí, ale to je pro mě problém spíše ten méně důležitý. Více mě mrzí, že jsou animace u rozhovoru často osekané jako celek a místo dynamických filmových střihů je kamera naopak lacině staticky umístěná za záda postavy. Absurdní je fakt, že hra při spuštění rozhovoru nevycentruje kameru na postavu, se kterou hráč hovoří, ale prostě staticky zazoomuje dopředu a hře je úplně u prdele, že NPC stojí někde úplně jinde. Obecně je hra podobných nedodělků plná a z pomalu každého koutu na mě koukala naprostá technická ojebanost a odfláklost. Opět si tvůrci vzali ohromné sousto, které naprosto nezvládli ukočírovat a výsledkem je dost vyprázdněná a statická hra.
Samotný gameplay ale dost baví. A i když mně osobně více seděla komornější a taktičtější cover-based akce z původní trilogie, dynamičtější přestřelky jsou na tenhle formát hry určitě ku prospěchu věci. K dispozici je hromada skillů a hráč si může gameplay osvěžovat stále něčím novým. Já su ale konzerva a co jsem si naklikal na začátku, to už jsem až do konce moc neměnil. Hlavně proto, že inventář je podobný looter shooter bordel jako v původní ME jedničce a snažil jsem se v něm trávit co nejméně času.
Co dodat závěrem? Mass Effect: Andromeda je fajn akční střílečka s povětšinou vcelku sympatickými postavami, ok dialogy a v pěkných lokacích. Jakýmsi záhadným způsobem jsem se po práci každý den těšil, až tam zase pár hodin utopím. Nový lore je však příliš mělký a zapamatováníhodných momentu je velmi málo na to, abych ho mohl nazývat dobrým Mass Effectem. Zatímco trilogii jsem dohrál s chutí 3x a určitě si ji zase někdy třeba za 10 let zopakuji, znovuhratelnost Andromedy je pro svou zdlouhavost, roztahanost a přemíru generického contentu pro mě prakticky nulová.
Herní doba: 102 hodin, konečný lvl 61
Tohle zklamání pramení především z kvality questů. Už dopředu jsem sice očekával, že tentokrát bude vítězit kvantita nad kvalitou a mému vnitřnímu astronautovi by to ani tak nevadilo, kdyby Andromeda byla skutečně o průzkumu neprobádaných světů. Na mnohými zmiňované skenování cizorodých kytiček a zvířátek jsem se naopak velmi těšil a proto mě mrzí, že tenhle prvek "objevování něčeho nového" jsem ve hře pociťoval jen v úvodní misi a poté je již naprosto upozaděn. Coby Pathfinder jsem navštívil hrstku planet, které jsou moc pěkné na oko, ale nic zajímavého a mimozemského v podstatě neobsahují. Remnantská technologie působí při první návštěvě vaultu cool, ale poté rychle omrzí. Občas se objeví jisté náznaky něčeho cizáckého (tvorové žijící pod ledem na Voeldu, ztracená angaranská AI, obří červ v poušti nebo zřícená remnantská loď na Eladeenu), ale ty nejsou vůbec rozvedené do nějaké uspokojivé podoby. Právě ta bohatost lore a nápaditost jednotlivých mikropříběhů je úplně tatam a i ty nejzajímavější lokace jsou většinou jen kulisy pro stále stejné přestřelky a co do originálního obsahu osekané na úplnou dřeň. Ve výsledku mi Andromeda připomínala spíš offline MMO looter shooter. Docela kvalitní a zábavný looter shooter, ale to hlavní gró Mass Effectu tu absentuje.
Na druhou stranu samotný gameplay je i přes určitý stereotyp dost chytlavý a průzkum prostředí baví. Nejlepší na celé hře jsou nejspíše huby (Nexus, Tempest, Aya), kde hráč pobíhá v civilu a prokecává NPC. Hlavně proto, že jsou to malé uzavřené lokace s nahuštěným obsahem, který je kvalitou sice pod úrovní původní trilogie, ale nijak výrazně. Planetky jsou naoko pěkné a jejich průzkum také na chvíli zabaví a ani mi moc nevadilo, že ty questy na nich většinou za moc nestojí. Problém nastal, když jsem je měl už prozkoumané křížem krážem a hra mě i v pozdějších částech hry posílala zpátky a následně sem a tam a to třeba i 3x v rámci jednoho questu jen abych prokecnul jednu NPC. Přesun mezi planetami je uroben dost efektně a všechny ty vesmírné animace a FTL skoky jsem si dlouhou dobu fakt užíval, ale jakmile člověk potřebuje rychle přeskakovat tam a zpět, všechny ty "zbytečné" nepřeskočitelné animace začnou najednou strašně vadit. A v pozdějších fázích hry jdou tvůrci hry i do takového extrému, že mě posílají na jednotlivé planety jen za účelem zhlédnutí jedné krátké animace či rozhovoru. Každou další hodinou tedy ve mě spíše převládal pocit, že hra úplně postrádá nějaký core obsah a místo toho jako kurýr pendluju mezi planetama abych někomu něco předal nebo abych se podíval na filmeček. Hra si, podobně jako třeba Mafia 3, které se ME: Andromeda v lecčems podobá, absolutně neváží času hráče, který do ní investuje.
Jen bych chtěl upřesnit: mnoho hráčů si stěžuje na fakt, že Tempest "znenadání" pro FTL skoky nepotřebuje mass relay. Což není pravda. Tempest totiž necestuje napříč galaxií, ale celá hra se odehrává komorněji v rámci jedné hvězdokupy a tudíž mass relay není pro skoky mezi systémy potřeba. Jak to však chtěli tvůrci pořešit do budoucna, aby se hráč mohl podívat i mimo Heleus cluster... těžko říct. Nejspíše skrze remnantskou technologii či jinou kličkou...
Grafika vypadá spíš průměrně, někdy je pěkná, ale někdy taky pěkné hnusná a vykreslování prostředí je plné glitchů a nedodělků. Některé planety (a vesmír zejména) vypadají parádně, některé spíš jako z nějaké nedodělané beta verze. Animace jsou divné. Slečna Ryderová běhá jak najebaný kačer, nehledě na nulovou snahu odlišit ji od svého bratříčka, takže se v řadě cutscén chová jako chlap. A pak je tu onen profláklý problém s mimikou u lidí, ale to je pro mě problém spíše ten méně důležitý. Více mě mrzí, že jsou animace u rozhovoru často osekané jako celek a místo dynamických filmových střihů je kamera naopak lacině staticky umístěná za záda postavy. Absurdní je fakt, že hra při spuštění rozhovoru nevycentruje kameru na postavu, se kterou hráč hovoří, ale prostě staticky zazoomuje dopředu a hře je úplně u prdele, že NPC stojí někde úplně jinde. Obecně je hra podobných nedodělků plná a z pomalu každého koutu na mě koukala naprostá technická ojebanost a odfláklost. Opět si tvůrci vzali ohromné sousto, které naprosto nezvládli ukočírovat a výsledkem je dost vyprázdněná a statická hra.
Samotný gameplay ale dost baví. A i když mně osobně více seděla komornější a taktičtější cover-based akce z původní trilogie, dynamičtější přestřelky jsou na tenhle formát hry určitě ku prospěchu věci. K dispozici je hromada skillů a hráč si může gameplay osvěžovat stále něčím novým. Já su ale konzerva a co jsem si naklikal na začátku, to už jsem až do konce moc neměnil. Hlavně proto, že inventář je podobný looter shooter bordel jako v původní ME jedničce a snažil jsem se v něm trávit co nejméně času.
Co dodat závěrem? Mass Effect: Andromeda je fajn akční střílečka s povětšinou vcelku sympatickými postavami, ok dialogy a v pěkných lokacích. Jakýmsi záhadným způsobem jsem se po práci každý den těšil, až tam zase pár hodin utopím. Nový lore je však příliš mělký a zapamatováníhodných momentu je velmi málo na to, abych ho mohl nazývat dobrým Mass Effectem. Zatímco trilogii jsem dohrál s chutí 3x a určitě si ji zase někdy třeba za 10 let zopakuji, znovuhratelnost Andromedy je pro svou zdlouhavost, roztahanost a přemíru generického contentu pro mě prakticky nulová.
Herní doba: 102 hodin, konečný lvl 61
Čtyři roky, čtyři dlouhé roky jsem já a hromada mých Biodroních kolegů očekávala nový přírůstek do rodiny, jenž je úžasná série/trologie Mass Effect. Tentokráte ale tvůrci původní trilogie a Kotoru z Edmontonu předali těžké otěže zodpovědnosti na bedra mladého studia Montreal, jenž doposud dělal pro Edmonton dodatečné práce. Nebudu se vám tady znovu svěřovat, co pro mne Mass Effect a Bioware znamená, vy, drazí kolegové, jenž mě znáte víte jak na tom jsem a proto přejdu rovnou k tomu důležitému. Protože jsem pozitivní osoba, tak začnu od toho nejpozitivnějšího a skončím u toho nejhoršího.
To nejpozitivnější je pro mne bezesporu soubojový systém, jenž z velké části měla na starost banda chlapíků, jenž stvořila gameplay keKingdoms of Amalur: Reckoning. A podobně jako v Amaluru je i zde skvělý. V kostce je to rychlý, dynamický, flexibilní a hlavně zábavný systém, jenž se z větší části oprostil od defenzivního a statického "covercentrického" stylu. Nyní vaše postava vlastní jet-pack, jenž vám dovoluje provádět věci, které doposud v Mass Effectu byly jen zbožným přáním. Uhýbání, vznášení, manévrování ve vzduchu je s kombinacemi schopností a variabilními zbraněmi parádní zábava. Krycí systém je dynamický/chytrý - říkejte si tomu jak chcete - a funguje parádně. Nikdy jsem nebyl vlhký z tohoto typu systému, jelikož je velmi nevyzpytatelný a tím pádem ne příliš spolehlivý. Ovšem zde jsem neměl absolutně žádný problém. Stalo se mi jen jednou, že jsem v chaosu bitvy (multiplayer) ztratil přehled a skončil jsem na druhé straně krytu. Navíc to dopomáhá jedné velké maličkosti a to té, že již vše s ovládáním spjato, není nadefinováno na jedno tlačítko. Zní to jako malichernost, ale ve výsledku to neuvěřitelně nakopává dynamiku a pohodlnost při ovládání. Na trhu není hra, která by to dělala lépe a již ted vím, že se vracet k "lepidlovému" coveru z trilogie budu vracet velice nerad.
K tomu všemu tu je nespočet bojových, tech a biotických schopností, jenž se dají libovolně kombinovat, poněvadž nejste limitováni danými třídami. Funguje to opět velmi podobně jako v Amaluru. Můžete si vybrat jakoukoliv schopnost z již zmíněných tří skupin. Dle toho, do jakých schopností vkládáte body, se zpřístupňují příslušné - takzvané "profily" jenž se dají považovat za klasické třídy/klassy. Ty však můžete libovolně přepínat. Tyto profily se stále vylepšují v závislosti na tom, zda vkládáte body do určité oblasti. Takže pokud budu investovat bodíky do zbraní a techniky odemkne se mi profil "sentinel" Vyšší level profilu výrazně posiluje/boostuje efekty schopností a dodává exkluzivní bonusy. Např. profil průzkumník při úhybném manévru dovolí procházet hmotnými objekty. Tento systém vám v podstatě dovoluje si přirozeně vytvořit svou vlastní classu, která vyhovuje vašemu hernímu stylu. Některé classy podporují pohyb a útočný styl, některé jsou naopak defenzivnější a více využívají cover systém.
Aby toho nebylo málo, tak tu máme kraftování zbraní a brnění. Ve hře je něco přes 50 zbraní, každá z nich má unikátní vzhled, vlastnosti, ozvučení, žádný laciný reskin. Na tyto zbraně můžete nakupovat augmentace, které natrvalo znění vlastnost zbraně a navrch je můžete vylepšovat modifikacemi, které se dají měnit. Na pušku se dá přidělat granátomet, z pistole se dá udělat brokovnice či plamenomet, z brokovnice granátomet, odstřelovačka může střílet projektily, které se odráží od stěny. Připočtěte si různé typy munice, elementární, technická a biotická destruktivní komba, zbraně na blízko, groundpound a vznikne vám něco unikátního. Propracovaný, chytrý a zábavný combat. Ian Fraizer a spol si zasluhují potlesk ve stoje. Jediný "problém" jenž přisuzuji vybalancování hry a též možná i konzolím (ovladačům) jest ten, že nemůžete rozkazovat vašim společníkům, aby užívali schopnosti. Protože jednotlivé schopnosti mají samostatný cooldown, tak si jistě dovedete představit, jaký ohňostroj by to byl, kdyby jste mohli komandovat i své druhy. Je to subjektivní, mě to nevadilo. Co mi ale vadilo je nemožnost dávat svým space amigos jiné zbraně. Opět dokážu pochopit proč to osekali, vzhledem k tomu, že je do hry zabudovaný craft systém. Škoda. Opravdu jen probná kanka na jinak krásném a komplexním papíře.
Souboják mi dobře nahrává na mupliplayer, který je stejně jak v ME3 survival coop modem s různorodými úkoly. Z logiky věci je MP díky dynamice a souboji parádní zábavou, která se jen tak neomrzí. Veliký rozdíl mezi příběhovým putováním spočívá ve třídách, které jsou stejně jako v trilogii dané. Roster momentálně čítá 25 class z několika ras. Tyto třídy se odlišují nejen počtem HP a síly štítů, ale také unikátními schopnostmi. Je nezbytně nutné spolupracovat, aby jste přežili všech 7 kol, využívat správné schopnosti a zbraně, komunikovat a být hlavně v pohybu.
Je však nutné poukázat na jednu věc. Tím jsou mikrotransakce. Nebudu zde obhajovat tento styl...tuto vyžírskou modu, podle mě to do žádné full prize hry nepatří. Avšak, pokud je progresivní systém fér, nemám s tím osobně problém. A naštěstí mohu říci, že level/progress a celkový systém odměn je fér. Neustále jste vy a vaši spolubojovníci odmněnováni credity a zkušenostními body. I za předpokladu, že vaše mise selže. Za rychlejší plnění úkolů dostáváte více peněz a čím těžší obtížnost máte, tím rychleji "expýte" a dostáváte peníze. Za ně si kupujete balíčky různých cen a cenností. Pokud dostanete postavu či zbraň vícekrát, tak se automaticky ona postava či zbraň vylepší, ergo nikdy se nestane, že by jste nevyužili něco, co jste s balíčku vyhráli. Upřímně vám říkám, vyzkoušejte si to. Přijdete opravdu o hodně pokud budete MP v Andromedě ignorovat.
Audiovizuál. Andromeda běží na Frostbite enginu, čehož hra využívá do míry značné. Světelné effekty jsou boží, dohlednost úctyhodná a částicové efekty nadupané, i když se jeden pán pracujícím na tomto aspektu svěřil, že musely onen efekt značně regulovat, jelikož by hráče postihl příkladný případ epilepsie. Prostředí je skvělé a místy nádherné. Lesní planeta s obřím plynným obrem na obzoru S Luminiscenční florou a měsíční září, jejíž paprsky protínají koruny stromů, červený les s bílými skálami, pouštní planeta..měsíc obklopen hejnem asteroidů mě málem vyhodil ze židle. Na prostředí pracovala většina lidí zodpovědných za DAI prostředí, takže zde žádné překvápko. Prostředí též podporuje dobrá práce s texturami a výborné ambientní ozvučení. Každá planeta je zajímavá, obrovská a členitá i za faktu, že se zrovna nacházíte na vyprahlé poušti. Můj vnitřní astronaut byl velmi uspokojen. Drobné detaily jako stopy v písku, bahně, sněhu a zašpiňování Nomadu a brnění jen zážitek umocňují.
Lidské postavy vypadají jako oživlé manekýny, jenž prodělali mozkovou mrtvici. Alieni vypadají velmi dobře, Krogané, Salariané a Turiané nikdy nevypadali lépe. Což je divné. Jako by na začátku produkce začaly modelovat a animovat alieny a na lidi jim pak nezbyl čas...
Questy jsou mimo ty hlavní a loyality mise koncipovány jako ty z DAI s tím rozdílem, že mají smysl z příběhového hlediska. Každý sebemenší quest má kontext k příběhu, který je jasný. Vy, jako pathfinder, najít a osídlit několik planet. Najít mimozemské vaulty, vyčistit planetu od špíny, změnit atmosféru planety atd. Na rozdíl od inkvizice tento koncept funguje dobře a já mám pocit, že to co dělám má nějaký význam. Mnoho lidí toto nemusí bavit, ale vzhledem k tomu, že mám explorer duši Jurije Gagarina, tak mě všechny ty odbočky, skenování a pátrání a ježdění v Nomadovi prostě bavilo. Nonad se ovládá suprově, jen tak mimochodem.
Než se dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu problému, tak bych rád řekl něco o hudbě. Tu složil John Paesano, jediný skladatel ke score. Původní trilogie využívala služeb více než dvou hudebníků. Hlavní hudební motiv je skvělý. A celkově je z celého soudracku cítit Mass Effect, problém však je, že ve hře ji skoro neslyšíte. Na Nexusu ani Tempestu, nebo když přistáváte na planetě. Chápu, zvukaři chtějí, aby se jejich ambientní dílo nepřekrývalo s music, ale pokud jde o implementaci hudby do akce, tak jsem docela zklamaný. Je to jedna z věcí, kde se ukazuje nezkušenost/špatná režie týmu.
Dabing je další věcí zklamání. Ač je většina dialogů zahrána přesvědčivě, tak sem tam se najde opravdu prapodivná chyba v Matrixu, kdy herci jakoby neměli dostatek kontextu k dané scéně, což je asi zapříčiněno tím, že se povaha Rydera a tedy i jeho věty mění v závislosti na tom, jaké odpovědi vybíráte. To musí být ve výsledku neskutečné množství práce a herci musí vyloženě na Rydera reagovat do jedné věci desetkrát. Celkem dobrý nápad, ale absolutně se nehodí do hry s namluvenými hrdiny, kvalita dabingu v tomto případě utrpěla. Neberte mě špatně stále se ve hře najde několik výborných momentů, ale i přes to celkově Bioware podprůměr. Caroline Livingstone již od Jade Empire odvádí naprosto precizní práci, ale nyní musel přijít při produkci dabingu problém nebo dva.
Ted se dostáváme k reaperovi Mass Effectu Andromeda. Tím je příběh a celková kvalita scénáře. Ano, jsem si vědom toho, že hra trpí animačními problémy, postavy často trpí tiky, epileptickými záchvaty a mrtvolným pohledem Marilyna Mansona, což se překvapivě - a budu se opakovat - netýká alienů. To může někdy naprosto zničit velmi citlivou scénu, kterou nebudu vyzrazovat. Ta scéna byla velmi přirozeně zahrána a skvěle nadabována, ale když se na vás najednou s parkynsnovým synrodem Ryder svým prázdným pohledem čumí do kamery, tak si musíte bušit kladivem do čela. Paradoxně animace v boji jsou naprosto plynulé a přirozené.
Každopádně story. Nemastné a neslané, se zajímavou premisou, avšak málo důležitých rozhodnutí, chudý konverzační systém, který se omezuje většinou na dvě možnosti (opět dan za ten nápad s osobností Rydera) a navíc ne kdovíjak zajímavé. Doufal jsem v rozčíření systému Dragon Age: Inquisition který vlastní nejlepší konverzační systém, jaký kdy bioware mělo Parádně vás nechal vybudovat si svůj vlastní charakter. např naprosté trpasličí hovado s napoleonským komplexem.
Postavy jsou takový mix mezi blbými a dobrými. Např. Liam mi přijde jako úplný retard, ale má známá ho zase miluje. Mě se líbí Jaal a Vetra, někomu se zase zamlouvá PeeBee. Celkově se nedomnívám, že je Andromeda scenáristický antikrist, ale co se Bioware standartu týče, hluboko pod normou. Já si myslím, že hlavní scénárista, který před tím pracoval na Halo 4 tomu opravdu moc nepomohl a jsem si jistý, že pod jeho vedením nastala hromada problémů (zřejmě důvod proč rok před vydáním vysmahnul) ostatní pisálkové jsou zkušení a talentovaní lidé. Mnoho z nich pracovala na SWTORu a další dva Mass Effect veteráni, jako např. John Dombrow zodpovědný za Wrexe, Garruse, Javika v ME3, Overlord DLC, a hlavně za lead pro Citadel DLC, takže ano, věřím, že chyba byla ve vedení, ale na tom teď již nesejde.
UI je naprostý bordel, horší než měl první mass effect. Zcela naprosto nepochopitelné nevyužívání prostoru pro text, neskutečné moc zbytečných obrazovek a zbytečných tlačítek, nedostatečné vysvětlení mechanik, naprosto nepohodlné nakupování, nudné skenování planet..jako by člověk, jenž navrhoval tento shit nikdy v životě nehrál žádnou hru.
Andromeda je nejhůře hodnocená hra Bioware historie, což mě samo o sobě docela ranilo. Ten fakt, že Mass Effect je "jen" lehce nadprůměrná hra je pro fanouška jako já lehce skličující. A ten naprosto šílený hate bandwagon tomu také moc nepomáhá. Pokud jde o mě, mohu konstatovat jedno. Mass Effect Andromeda není špatná hra, je to titul s velkými ambicemi a to je asi ten hlavní problém. Nové studio si napeklo až moc velký dort, který nestačili sníst dříve než se začal kazit. Je vidět ambice a talent, ale málo zkušeností. Nezlobím se na EA ani na bioware, že nesplnili očekávání a ani nelituji utracených peněz. Jen mě mrzí, že série, která mi změnila pohled na vyprávění příběhu ve hrách a otevřela mi dveře zájmu do scifi žánru, najednou dopadla tak, jak dopadla. Prostě mě to jen mrzí. Celej ten tyjátr se mohl ušetřit. Značka jakou je mass effect si zasluhuje daleko víc.
Doba hraní 45h 28min 55% complete.
To nejpozitivnější je pro mne bezesporu soubojový systém, jenž z velké části měla na starost banda chlapíků, jenž stvořila gameplay keKingdoms of Amalur: Reckoning. A podobně jako v Amaluru je i zde skvělý. V kostce je to rychlý, dynamický, flexibilní a hlavně zábavný systém, jenž se z větší části oprostil od defenzivního a statického "covercentrického" stylu. Nyní vaše postava vlastní jet-pack, jenž vám dovoluje provádět věci, které doposud v Mass Effectu byly jen zbožným přáním. Uhýbání, vznášení, manévrování ve vzduchu je s kombinacemi schopností a variabilními zbraněmi parádní zábava. Krycí systém je dynamický/chytrý - říkejte si tomu jak chcete - a funguje parádně. Nikdy jsem nebyl vlhký z tohoto typu systému, jelikož je velmi nevyzpytatelný a tím pádem ne příliš spolehlivý. Ovšem zde jsem neměl absolutně žádný problém. Stalo se mi jen jednou, že jsem v chaosu bitvy (multiplayer) ztratil přehled a skončil jsem na druhé straně krytu. Navíc to dopomáhá jedné velké maličkosti a to té, že již vše s ovládáním spjato, není nadefinováno na jedno tlačítko. Zní to jako malichernost, ale ve výsledku to neuvěřitelně nakopává dynamiku a pohodlnost při ovládání. Na trhu není hra, která by to dělala lépe a již ted vím, že se vracet k "lepidlovému" coveru z trilogie budu vracet velice nerad.
K tomu všemu tu je nespočet bojových, tech a biotických schopností, jenž se dají libovolně kombinovat, poněvadž nejste limitováni danými třídami. Funguje to opět velmi podobně jako v Amaluru. Můžete si vybrat jakoukoliv schopnost z již zmíněných tří skupin. Dle toho, do jakých schopností vkládáte body, se zpřístupňují příslušné - takzvané "profily" jenž se dají považovat za klasické třídy/klassy. Ty však můžete libovolně přepínat. Tyto profily se stále vylepšují v závislosti na tom, zda vkládáte body do určité oblasti. Takže pokud budu investovat bodíky do zbraní a techniky odemkne se mi profil "sentinel" Vyšší level profilu výrazně posiluje/boostuje efekty schopností a dodává exkluzivní bonusy. Např. profil průzkumník při úhybném manévru dovolí procházet hmotnými objekty. Tento systém vám v podstatě dovoluje si přirozeně vytvořit svou vlastní classu, která vyhovuje vašemu hernímu stylu. Některé classy podporují pohyb a útočný styl, některé jsou naopak defenzivnější a více využívají cover systém.
Aby toho nebylo málo, tak tu máme kraftování zbraní a brnění. Ve hře je něco přes 50 zbraní, každá z nich má unikátní vzhled, vlastnosti, ozvučení, žádný laciný reskin. Na tyto zbraně můžete nakupovat augmentace, které natrvalo znění vlastnost zbraně a navrch je můžete vylepšovat modifikacemi, které se dají měnit. Na pušku se dá přidělat granátomet, z pistole se dá udělat brokovnice či plamenomet, z brokovnice granátomet, odstřelovačka může střílet projektily, které se odráží od stěny. Připočtěte si různé typy munice, elementární, technická a biotická destruktivní komba, zbraně na blízko, groundpound a vznikne vám něco unikátního. Propracovaný, chytrý a zábavný combat. Ian Fraizer a spol si zasluhují potlesk ve stoje. Jediný "problém" jenž přisuzuji vybalancování hry a též možná i konzolím (ovladačům) jest ten, že nemůžete rozkazovat vašim společníkům, aby užívali schopnosti. Protože jednotlivé schopnosti mají samostatný cooldown, tak si jistě dovedete představit, jaký ohňostroj by to byl, kdyby jste mohli komandovat i své druhy. Je to subjektivní, mě to nevadilo. Co mi ale vadilo je nemožnost dávat svým space amigos jiné zbraně. Opět dokážu pochopit proč to osekali, vzhledem k tomu, že je do hry zabudovaný craft systém. Škoda. Opravdu jen probná kanka na jinak krásném a komplexním papíře.
Souboják mi dobře nahrává na mupliplayer, který je stejně jak v ME3 survival coop modem s různorodými úkoly. Z logiky věci je MP díky dynamice a souboji parádní zábavou, která se jen tak neomrzí. Veliký rozdíl mezi příběhovým putováním spočívá ve třídách, které jsou stejně jako v trilogii dané. Roster momentálně čítá 25 class z několika ras. Tyto třídy se odlišují nejen počtem HP a síly štítů, ale také unikátními schopnostmi. Je nezbytně nutné spolupracovat, aby jste přežili všech 7 kol, využívat správné schopnosti a zbraně, komunikovat a být hlavně v pohybu.
Je však nutné poukázat na jednu věc. Tím jsou mikrotransakce. Nebudu zde obhajovat tento styl...tuto vyžírskou modu, podle mě to do žádné full prize hry nepatří. Avšak, pokud je progresivní systém fér, nemám s tím osobně problém. A naštěstí mohu říci, že level/progress a celkový systém odměn je fér. Neustále jste vy a vaši spolubojovníci odmněnováni credity a zkušenostními body. I za předpokladu, že vaše mise selže. Za rychlejší plnění úkolů dostáváte více peněz a čím těžší obtížnost máte, tím rychleji "expýte" a dostáváte peníze. Za ně si kupujete balíčky různých cen a cenností. Pokud dostanete postavu či zbraň vícekrát, tak se automaticky ona postava či zbraň vylepší, ergo nikdy se nestane, že by jste nevyužili něco, co jste s balíčku vyhráli. Upřímně vám říkám, vyzkoušejte si to. Přijdete opravdu o hodně pokud budete MP v Andromedě ignorovat.
Audiovizuál. Andromeda běží na Frostbite enginu, čehož hra využívá do míry značné. Světelné effekty jsou boží, dohlednost úctyhodná a částicové efekty nadupané, i když se jeden pán pracujícím na tomto aspektu svěřil, že musely onen efekt značně regulovat, jelikož by hráče postihl příkladný případ epilepsie. Prostředí je skvělé a místy nádherné. Lesní planeta s obřím plynným obrem na obzoru S Luminiscenční florou a měsíční září, jejíž paprsky protínají koruny stromů, červený les s bílými skálami, pouštní planeta..měsíc obklopen hejnem asteroidů mě málem vyhodil ze židle. Na prostředí pracovala většina lidí zodpovědných za DAI prostředí, takže zde žádné překvápko. Prostředí též podporuje dobrá práce s texturami a výborné ambientní ozvučení. Každá planeta je zajímavá, obrovská a členitá i za faktu, že se zrovna nacházíte na vyprahlé poušti. Můj vnitřní astronaut byl velmi uspokojen. Drobné detaily jako stopy v písku, bahně, sněhu a zašpiňování Nomadu a brnění jen zážitek umocňují.
Lidské postavy vypadají jako oživlé manekýny, jenž prodělali mozkovou mrtvici. Alieni vypadají velmi dobře, Krogané, Salariané a Turiané nikdy nevypadali lépe. Což je divné. Jako by na začátku produkce začaly modelovat a animovat alieny a na lidi jim pak nezbyl čas...
Questy jsou mimo ty hlavní a loyality mise koncipovány jako ty z DAI s tím rozdílem, že mají smysl z příběhového hlediska. Každý sebemenší quest má kontext k příběhu, který je jasný. Vy, jako pathfinder, najít a osídlit několik planet. Najít mimozemské vaulty, vyčistit planetu od špíny, změnit atmosféru planety atd. Na rozdíl od inkvizice tento koncept funguje dobře a já mám pocit, že to co dělám má nějaký význam. Mnoho lidí toto nemusí bavit, ale vzhledem k tomu, že mám explorer duši Jurije Gagarina, tak mě všechny ty odbočky, skenování a pátrání a ježdění v Nomadovi prostě bavilo. Nonad se ovládá suprově, jen tak mimochodem.
Než se dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu problému, tak bych rád řekl něco o hudbě. Tu složil John Paesano, jediný skladatel ke score. Původní trilogie využívala služeb více než dvou hudebníků. Hlavní hudební motiv je skvělý. A celkově je z celého soudracku cítit Mass Effect, problém však je, že ve hře ji skoro neslyšíte. Na Nexusu ani Tempestu, nebo když přistáváte na planetě. Chápu, zvukaři chtějí, aby se jejich ambientní dílo nepřekrývalo s music, ale pokud jde o implementaci hudby do akce, tak jsem docela zklamaný. Je to jedna z věcí, kde se ukazuje nezkušenost/špatná režie týmu.
Dabing je další věcí zklamání. Ač je většina dialogů zahrána přesvědčivě, tak sem tam se najde opravdu prapodivná chyba v Matrixu, kdy herci jakoby neměli dostatek kontextu k dané scéně, což je asi zapříčiněno tím, že se povaha Rydera a tedy i jeho věty mění v závislosti na tom, jaké odpovědi vybíráte. To musí být ve výsledku neskutečné množství práce a herci musí vyloženě na Rydera reagovat do jedné věci desetkrát. Celkem dobrý nápad, ale absolutně se nehodí do hry s namluvenými hrdiny, kvalita dabingu v tomto případě utrpěla. Neberte mě špatně stále se ve hře najde několik výborných momentů, ale i přes to celkově Bioware podprůměr. Caroline Livingstone již od Jade Empire odvádí naprosto precizní práci, ale nyní musel přijít při produkci dabingu problém nebo dva.
Ted se dostáváme k reaperovi Mass Effectu Andromeda. Tím je příběh a celková kvalita scénáře. Ano, jsem si vědom toho, že hra trpí animačními problémy, postavy často trpí tiky, epileptickými záchvaty a mrtvolným pohledem Marilyna Mansona, což se překvapivě - a budu se opakovat - netýká alienů. To může někdy naprosto zničit velmi citlivou scénu, kterou nebudu vyzrazovat. Ta scéna byla velmi přirozeně zahrána a skvěle nadabována, ale když se na vás najednou s parkynsnovým synrodem Ryder svým prázdným pohledem čumí do kamery, tak si musíte bušit kladivem do čela. Paradoxně animace v boji jsou naprosto plynulé a přirozené.
Každopádně story. Nemastné a neslané, se zajímavou premisou, avšak málo důležitých rozhodnutí, chudý konverzační systém, který se omezuje většinou na dvě možnosti (opět dan za ten nápad s osobností Rydera) a navíc ne kdovíjak zajímavé. Doufal jsem v rozčíření systému Dragon Age: Inquisition který vlastní nejlepší konverzační systém, jaký kdy bioware mělo Parádně vás nechal vybudovat si svůj vlastní charakter. např naprosté trpasličí hovado s napoleonským komplexem.
Postavy jsou takový mix mezi blbými a dobrými. Např. Liam mi přijde jako úplný retard, ale má známá ho zase miluje. Mě se líbí Jaal a Vetra, někomu se zase zamlouvá PeeBee. Celkově se nedomnívám, že je Andromeda scenáristický antikrist, ale co se Bioware standartu týče, hluboko pod normou. Já si myslím, že hlavní scénárista, který před tím pracoval na Halo 4 tomu opravdu moc nepomohl a jsem si jistý, že pod jeho vedením nastala hromada problémů (zřejmě důvod proč rok před vydáním vysmahnul) ostatní pisálkové jsou zkušení a talentovaní lidé. Mnoho z nich pracovala na SWTORu a další dva Mass Effect veteráni, jako např. John Dombrow zodpovědný za Wrexe, Garruse, Javika v ME3, Overlord DLC, a hlavně za lead pro Citadel DLC, takže ano, věřím, že chyba byla ve vedení, ale na tom teď již nesejde.
UI je naprostý bordel, horší než měl první mass effect. Zcela naprosto nepochopitelné nevyužívání prostoru pro text, neskutečné moc zbytečných obrazovek a zbytečných tlačítek, nedostatečné vysvětlení mechanik, naprosto nepohodlné nakupování, nudné skenování planet..jako by člověk, jenž navrhoval tento shit nikdy v životě nehrál žádnou hru.
Andromeda je nejhůře hodnocená hra Bioware historie, což mě samo o sobě docela ranilo. Ten fakt, že Mass Effect je "jen" lehce nadprůměrná hra je pro fanouška jako já lehce skličující. A ten naprosto šílený hate bandwagon tomu také moc nepomáhá. Pokud jde o mě, mohu konstatovat jedno. Mass Effect Andromeda není špatná hra, je to titul s velkými ambicemi a to je asi ten hlavní problém. Nové studio si napeklo až moc velký dort, který nestačili sníst dříve než se začal kazit. Je vidět ambice a talent, ale málo zkušeností. Nezlobím se na EA ani na bioware, že nesplnili očekávání a ani nelituji utracených peněz. Jen mě mrzí, že série, která mi změnila pohled na vyprávění příběhu ve hrách a otevřela mi dveře zájmu do scifi žánru, najednou dopadla tak, jak dopadla. Prostě mě to jen mrzí. Celej ten tyjátr se mohl ušetřit. Značka jakou je mass effect si zasluhuje daleko víc.
Doba hraní 45h 28min 55% complete.
Pro: Výborný soubojový systém s promakaným progressem postavy a MULTIPLAYER, Krásné světy k prozkoumání, Nomad, questy se vážou na hlavní příběhovou linku, ozvučení a celková grafická prezenzace, mnoho obsahu.
Proti: Průměrný scénář, některé hloupé postavy, jednoduchý dialogový systém, nekonstatní dabing, příšerný user interface.
K ME:A jsem přistupovala s menší obavou a velkou opatrností, protože jsem věděla, že se to spoustě lidem nelíbilo a bylo nemálo věcí, které jim vadili. Ovšem musím říct, že jsem nakonec byla vlastně příjemně překvapena a hra mě hodně bavila. Sice stupeň zábavnosti trochu klesal ke konci, ale i tak si ze hry odnáším kladné pocity a alespoň pro mě to nebylo tak strašné, jak jsem to čekala.
Ale začnu spíše negativně. Už od třetího dílu jsem pozorovala zvláštní chování některých postav, kdy jsem z nich měla pocit, že snad četli námět daného dílu, a tak ví, co se bude odehrávat a dle toho se i, pro mě nelogicky, chovali. Zde to bylo ještě častější. Třeba hned na první planetě Habitat-7. Je nám ukázáno, že helmu lze opravit omni-toolem, ovšem v další scéně, kdy dojde k poškození helmy a kdy umře otec Ryder, tak se o opravu hlavní postava ani nepokusí, protože nějak ví, že to nejde a sám otec se nesnaží zachránit ani sebe, ani potomka třeba tím, že by těch pár minut, než by přiletělo plavidlo, si vyměňovali jednu helmu a sdíleli tak jeden kyslík. Ne, oba prostě ví, že smrt otec je nezvratitelná a podle toho se oba chovají. Nebo třeba Ryder starší vidí cizí stavbu na cizí planetě (Habitat-7) a hned tuší, že když v ní cosi udělají, tak to možná udělá něco se zdejší atmosférou. Přitom tvůrci mohli trochu přidat na uvěřitelnosti tím, že se postavy budou někdy mýlit nebo zkusí něco, co nevyjde.
S tím, že všichni všechno ví, až na hráče, souvisí i to, že plno věcí není vysvětlených nebo jen velmi špatně. Když jsem viděla při zaparkování archy plné 20 000 obyvatel, ať už té naší lidské nebo jiné, že je tak strašlivě malá oproti Nexusu, tak jsem si říkala, proč se vlastně nedá žít na něm? Z pohledu z okna jsem viděla, že jsou tam snad i stromy, budovy v dálce, ale v kodexu stálo, že na celé té monstrózní stavbě bydlí jen pracovníci Nexusu. Přitom to na mě působilo dojmem, že zde může bydlet třeba milion obyvatel. Jiným případem je pak příběhová část, kde Archon aplikuje do Ryder nějaký implantát. Tak nějak jsem čekala, že se budou členové Tempest zajímat, co to vlastně dělá, že to třeba budou chtít odstranit. Ale ne. Nikoho to nezajímá a nikomu to ani nedělá starost. Nechápu.
Ale co, aspoň jsem si mohla užít cestování na cizí světy a navštívení zdejších planet, i když mě mrzelo, že jsem nikdy nebyla. A musím říct, že tato část hry se opravdu povedla. Planety jsou skoro všechny nápadité (ovšem zase zde musely být dvě písečné planety jak v Dragon Age: Inquisition) a bavilo mě po nich jezdit. Už tomu chybělo k naprosté kráse jen střídání počasí. S planetami souvisí i vozidlo Nomad, se kterým jsem se opravdu hodně najezdila a i ke konci hry mě to pořád bavilo. Navíc po pár vylepšených dokázal občas vyjet i velmi strmé kopce či hory podobně jako vozítko Mako z prvního dílu.
Velmi jsem si chválila také soubojový systém, který mi přišel nejzábavnější v celé ME sérii. Dovedností je opravdu hodně a bodů, které hráč obdrží v průběhu hry také. Je proto trochu škoda, že mohu používat jen tři dovednosti naráz. Zvýšit to tak o jednu či dvě, tak by mi to vůbec nevadilo. Naštěstí lze mezi dovednostmi vcelku rychle přepínat a nastavit si bojové profily. Zábavnosti soubojového systému napomáhá i Jet pack, díky kterému se moje postava stala velmi pohyblivou a mohla jsem si užít některé části i vertikálně. Také oceňuji, že se postava při skoku dokázala docela spolehlivě chytit za okraj a já tak byla ušetřena četných pádů do hlubin.
Postavy mě bavily, i když i zde autoři vykrádali sami sebe (viz níže). Myslím, že na to, že jsme je měli tu šanci poznat jen v jednom díle, tak byly zpracované dobře. Bavilo mě poslouchat, jak si postavy mezi sebou povídají, když jsme někam jeli nebo šli. Jenže dost často jejich hovor přerušil SAM s nějakou další informací úplně k ničemu a neměla jsem pocit, že by se postavy automaticky k dialogu vracely, jak to bylo v Dragon Age: Inquisition, pokud se nemýlím. Samozřejmě i zde se našly postavy, které jsem na mise brala hodně málo. A tou byl Liam, kterého jsem vzala na jednu jedinou misi, pokud nepočítám začátek a jeho osobní misi. Neskutečně nesympatický, otravný člověk a nejraději bych ho vyhodila v záchranném modulu do vesmíru. Ovšem jeho osobní mise byla zábavná, ale zároveň byla tak úplně jiná od zbytku hry, že se mi do ní příliš nehodila. Naopak jsem měla ráda Coru "By the Book" Harper, kterou jsem často brala s Peebee, protože ty dvě měly spolu veselé dialogy. Podobně fajn dvojicí byla Vetra a Drack.
Co mě ovšem vůbec nebavilo, tak byl antagonista hry, Archon. Vypadal směšně, ne hrozivě, a mluvil ještě více směšně. Ty jeho monology opakovaly to stále stejné dokola a už jen kvůli nim jsem ho chtěla zabít. Docela mi ten zajímavý příběh o vaultech a jejich vlivech na atmosféru planety kazil i s tou svojí rasou. Naopak druhá mimozemská rasa už byla zajímavější a stejně tak i jejich zástupce v podobě mého společníka na lodi.
Přijde mi, že se autoři ME:A snažili až moc přiblížit původní trilogii, aniž by si ovšem uvědomili, co tuhle sérii dělá tak dobrou. Andromeda postrádá hlubší, propracovanější a více uvěřitelnější svět. Je tu jen jedna nová rasa, se kterou se dá navázat přátelský vztah, ale tu poznáváme jen skrzy datapady a terminály (a občas i dialogem), které jsou rozesety po domovské planetě angarů. Chyběly mi úkoly, které by mi více umožnily poznat jejich svět, kulturu, způsob života a tak podobně. To jsem sice měla sděleno v kodexu tak jako plno jiných věcí, ale přesto bych ocenila, kdybych se mohla seznámit se světem Andromedy i skrze originální a zajímavé úkoly. A protože se tvůrci neuměli přiblížit k původní trilogii skrze vystavění světa, tak jen vykrádají sami sebe, několik příkladů třeba ze společníků: asari zajímající se o dávnou civilizaci, dva lidští společníci - biotik a více military typ, kroganský válečník či Turiani s podobnou povahou. Jak kdyby měli tvůrci pocit, že když to udělají podobně, ale trochu jinak, tak že to bude automaticky úspěch.
I přes ta negativa jsem se u hry bavila a vlastně mi ani tak nevadilo, že některé věci nejsou dotažené či třeba udělány jinak. Je škoda, že příběh Andromedy nejspíš nebude rozvíjen dál a že tato moje zastávka v téhle galaxii bude asi jen jedna.
Ale začnu spíše negativně. Už od třetího dílu jsem pozorovala zvláštní chování některých postav, kdy jsem z nich měla pocit, že snad četli námět daného dílu, a tak ví, co se bude odehrávat a dle toho se i, pro mě nelogicky, chovali. Zde to bylo ještě častější. Třeba hned na první planetě Habitat-7. Je nám ukázáno, že helmu lze opravit omni-toolem, ovšem v další scéně, kdy dojde k poškození helmy a kdy umře otec Ryder, tak se o opravu hlavní postava ani nepokusí, protože nějak ví, že to nejde a sám otec se nesnaží zachránit ani sebe, ani potomka třeba tím, že by těch pár minut, než by přiletělo plavidlo, si vyměňovali jednu helmu a sdíleli tak jeden kyslík. Ne, oba prostě ví, že smrt otec je nezvratitelná a podle toho se oba chovají. Nebo třeba Ryder starší vidí cizí stavbu na cizí planetě (Habitat-7) a hned tuší, že když v ní cosi udělají, tak to možná udělá něco se zdejší atmosférou. Přitom tvůrci mohli trochu přidat na uvěřitelnosti tím, že se postavy budou někdy mýlit nebo zkusí něco, co nevyjde.
S tím, že všichni všechno ví, až na hráče, souvisí i to, že plno věcí není vysvětlených nebo jen velmi špatně. Když jsem viděla při zaparkování archy plné 20 000 obyvatel, ať už té naší lidské nebo jiné, že je tak strašlivě malá oproti Nexusu, tak jsem si říkala, proč se vlastně nedá žít na něm? Z pohledu z okna jsem viděla, že jsou tam snad i stromy, budovy v dálce, ale v kodexu stálo, že na celé té monstrózní stavbě bydlí jen pracovníci Nexusu. Přitom to na mě působilo dojmem, že zde může bydlet třeba milion obyvatel. Jiným případem je pak příběhová část, kde Archon aplikuje do Ryder nějaký implantát. Tak nějak jsem čekala, že se budou členové Tempest zajímat, co to vlastně dělá, že to třeba budou chtít odstranit. Ale ne. Nikoho to nezajímá a nikomu to ani nedělá starost. Nechápu.
Ale co, aspoň jsem si mohla užít cestování na cizí světy a navštívení zdejších planet, i když mě mrzelo, že jsem nikdy nebyla. A musím říct, že tato část hry se opravdu povedla. Planety jsou skoro všechny nápadité (ovšem zase zde musely být dvě písečné planety jak v Dragon Age: Inquisition) a bavilo mě po nich jezdit. Už tomu chybělo k naprosté kráse jen střídání počasí. S planetami souvisí i vozidlo Nomad, se kterým jsem se opravdu hodně najezdila a i ke konci hry mě to pořád bavilo. Navíc po pár vylepšených dokázal občas vyjet i velmi strmé kopce či hory podobně jako vozítko Mako z prvního dílu.
Velmi jsem si chválila také soubojový systém, který mi přišel nejzábavnější v celé ME sérii. Dovedností je opravdu hodně a bodů, které hráč obdrží v průběhu hry také. Je proto trochu škoda, že mohu používat jen tři dovednosti naráz. Zvýšit to tak o jednu či dvě, tak by mi to vůbec nevadilo. Naštěstí lze mezi dovednostmi vcelku rychle přepínat a nastavit si bojové profily. Zábavnosti soubojového systému napomáhá i Jet pack, díky kterému se moje postava stala velmi pohyblivou a mohla jsem si užít některé části i vertikálně. Také oceňuji, že se postava při skoku dokázala docela spolehlivě chytit za okraj a já tak byla ušetřena četných pádů do hlubin.
Postavy mě bavily, i když i zde autoři vykrádali sami sebe (viz níže). Myslím, že na to, že jsme je měli tu šanci poznat jen v jednom díle, tak byly zpracované dobře. Bavilo mě poslouchat, jak si postavy mezi sebou povídají, když jsme někam jeli nebo šli. Jenže dost často jejich hovor přerušil SAM s nějakou další informací úplně k ničemu a neměla jsem pocit, že by se postavy automaticky k dialogu vracely, jak to bylo v Dragon Age: Inquisition, pokud se nemýlím. Samozřejmě i zde se našly postavy, které jsem na mise brala hodně málo. A tou byl Liam, kterého jsem vzala na jednu jedinou misi, pokud nepočítám začátek a jeho osobní misi. Neskutečně nesympatický, otravný člověk a nejraději bych ho vyhodila v záchranném modulu do vesmíru. Ovšem jeho osobní mise byla zábavná, ale zároveň byla tak úplně jiná od zbytku hry, že se mi do ní příliš nehodila. Naopak jsem měla ráda Coru "By the Book" Harper, kterou jsem často brala s Peebee, protože ty dvě měly spolu veselé dialogy. Podobně fajn dvojicí byla Vetra a Drack.
Co mě ovšem vůbec nebavilo, tak byl antagonista hry, Archon. Vypadal směšně, ne hrozivě, a mluvil ještě více směšně. Ty jeho monology opakovaly to stále stejné dokola a už jen kvůli nim jsem ho chtěla zabít. Docela mi ten zajímavý příběh o vaultech a jejich vlivech na atmosféru planety kazil i s tou svojí rasou. Naopak druhá mimozemská rasa už byla zajímavější a stejně tak i jejich zástupce v podobě mého společníka na lodi.
Přijde mi, že se autoři ME:A snažili až moc přiblížit původní trilogii, aniž by si ovšem uvědomili, co tuhle sérii dělá tak dobrou. Andromeda postrádá hlubší, propracovanější a více uvěřitelnější svět. Je tu jen jedna nová rasa, se kterou se dá navázat přátelský vztah, ale tu poznáváme jen skrzy datapady a terminály (a občas i dialogem), které jsou rozesety po domovské planetě angarů. Chyběly mi úkoly, které by mi více umožnily poznat jejich svět, kulturu, způsob života a tak podobně. To jsem sice měla sděleno v kodexu tak jako plno jiných věcí, ale přesto bych ocenila, kdybych se mohla seznámit se světem Andromedy i skrze originální a zajímavé úkoly. A protože se tvůrci neuměli přiblížit k původní trilogii skrze vystavění světa, tak jen vykrádají sami sebe, několik příkladů třeba ze společníků: asari zajímající se o dávnou civilizaci, dva lidští společníci - biotik a více military typ, kroganský válečník či Turiani s podobnou povahou. Jak kdyby měli tvůrci pocit, že když to udělají podobně, ale trochu jinak, tak že to bude automaticky úspěch.
I přes ta negativa jsem se u hry bavila a vlastně mi ani tak nevadilo, že některé věci nejsou dotažené či třeba udělány jinak. Je škoda, že příběh Andromedy nejspíš nebude rozvíjen dál a že tato moje zastávka v téhle galaxii bude asi jen jedna.
Pro: planety a průzkum, Nomad, soubojový systém, společníci, Nexus, hudba
Proti: nepřátelé včetně jejich vůdce, všichni všechno ví, občas otravný SAM, u loadingů se dá přečíst kniha (to je možná i plus)
Andromeda mi připomíná třetí Mafii. Další pokračování v legendární sérii po mnoha letech. Nové neověřené vývojářské studio. Katastrofální technický stav při vydání, slabé recenze, poškozená reputace. I přes to všechno jsem byl rozhodnut dát Andromedě šanci, protože mám rád sci-fi space opery (a univerzum Mass Effectu obzvlášť) a na trhu není zrovna přetlak her tohoto typu. Ale bylo moudré rozhodnutí počkat si na opravenou verzi, takže greatest hits bugy z Crowbcatovy fantastické kolekce jsem již nezaznamenal. Pár se jich tam sice stále našlo, ale nic zážitek rozbíjejícího.
Ale k samotné hře. Nejdříve nedostatky:
- místy hodně cringey scénář a postavy (sitcom in space?). Místy vyloženě nesmyslný scénář zasluhující facepalm. Ale jako celek je to sice slabší než původní trilogie, nicméně silné momenty se také najdou a většinu času mě to neuráželo.
- stále slabé animace. Hlavně těch obličejů. Můj defaultní male Ryder občas vypadal velmi.. zhuleně, což předpokládám nebyl kreativní záměr. Bije to do očí. Dialogy obecně jsou dost downgrade oproti trilogii, nejen animacemi, ale i tím že spousta dialogů vůbec nepřepíná kamery a jen sjede Ryderovi za rameno. Dva roky po třetím Zaklínači a deset let po prvním Mass Effectu to působí velmi lacině.
- ohromné množství laciných fetchquestů jen na zabití času bez přidané hodnoty. Skenování kytiček, kamínků, mrtvůlek, krabiček..pokud vás ve třetím Zaklínači ze všeho nejvíc bavilo mít zapnuté witcher senses a skenovat okolí, tak neváhejte ani vteřinu, v Andromedě (a Horizonu) se vyblbnete do aleluja. A ani tady k tomu není žádné zajímavé příběhové pozadí, které by vás zdržovalo. Ale vážně, tyhle low-effort questy měli střihnout. Místo 80 hodin by měla Andromeda 60, ale jen by jí to prospělo. Ale ano, jsou samozřejmě volitelné.
- Liam.
- Liam.
- Ne, vážně, Liam. To je tak odporně nesympatická postava že na mě jde husí kůže jen si na něj vzpomenu. Ty jeho kecy, ten jeho dabing...ugh. Zlatej Jacob "Mr. Boring" Taylor z ME2.
- vedlejší postavy mají kvalitu modelů někde na úrovni Oblivionu z roku 2006. Potato people.
- absence kvalitního soundtracku. Skladba v menu je velmi povedená, pak ještě skladba na galactic mapě a ten popík v titulcích. Ale zbytek byl generickej mišmaš co nijak nezaujal, nemluvě o tom, že nezanedbatelnou část herní doby nehraje nic a atmosféra tím trpí.
To by bylo k nedostatkům. Ale stejně jako u té třetí Mafie, i přes ně jsem si Andromedu dost užil, bavila mě až do konce a považuju jí za skvělou hru. Proč konkrétně:
Mass Effectí atmosféra. Je pořád tam. Planet a míst k prozkoumání je tu docela dost, pěkných, ručně designovaných. Některá slabší (Voeld), některá silnější (Elaaden, Kadara..).
Nomad je lepší vozítko než Mako a bavilo mě s ním brázdit povrch planet.
Souboje jsou skvělé. Asi nejlepší v trilogii, Ryder je velmi mobilní, jetpack a dodge přidává nový rozměr, bavilo mě kombinovat schopnosti a několikrát jsem si Rydera respecnul, abych mohl otestovat nové. Cover systém funguje výborně. Skoro bych řekl, že combat v Andromedě je možná lepší, než ve spoustě dedikovaných 3rd person akcí.
Hlavní questy a primární sidequesty (loyalty mise + hlavní konflikty na planetách, např. Sloane vs Charlatan) jsou výživné, zábavné a připomínaly mi to nejlepší z původní trilogie.
Postavy jako Drack, Vetra, Jaal a i ta Peebee mě bavily a dialogy s nimi taktéž.
Graficky je Andromeda nádherná, až na ty výše zmíněné vedlejší postavy a facial animace, a je to velmi dobře optimalizováno (jako obvykle u Frostbite enginu).
Andromeda je slabší než původní trilogie, ale na druhou stranu je rozsáhlá zhruba jako první dvě hry dohromady. Je ambicióznější, i když se ty ambice ne vždy podařilo naplnit. Ale narozdíl od Dragon Age Inquisition mě Andromeda chytla a bavila až do konce. Škoda, že její vydání bylo tak katastrofální a značku uložilo k ledu - rád bych si zahrál (pokud možno lépe napsaný a bez filleru) datadisk a následné pokračování.
Předpokládám, že se dočkáme nejdřív tak za pět, možná deset let.
Pár screenů
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2ivutg.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2khqxy.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_25gq8r.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2bgs36.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2qhjfs.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_21hj8d.png
Ale k samotné hře. Nejdříve nedostatky:
- místy hodně cringey scénář a postavy (sitcom in space?). Místy vyloženě nesmyslný scénář zasluhující facepalm. Ale jako celek je to sice slabší než původní trilogie, nicméně silné momenty se také najdou a většinu času mě to neuráželo.
- stále slabé animace. Hlavně těch obličejů. Můj defaultní male Ryder občas vypadal velmi.. zhuleně, což předpokládám nebyl kreativní záměr. Bije to do očí. Dialogy obecně jsou dost downgrade oproti trilogii, nejen animacemi, ale i tím že spousta dialogů vůbec nepřepíná kamery a jen sjede Ryderovi za rameno. Dva roky po třetím Zaklínači a deset let po prvním Mass Effectu to působí velmi lacině.
- ohromné množství laciných fetchquestů jen na zabití času bez přidané hodnoty. Skenování kytiček, kamínků, mrtvůlek, krabiček..pokud vás ve třetím Zaklínači ze všeho nejvíc bavilo mít zapnuté witcher senses a skenovat okolí, tak neváhejte ani vteřinu, v Andromedě (a Horizonu) se vyblbnete do aleluja. A ani tady k tomu není žádné zajímavé příběhové pozadí, které by vás zdržovalo. Ale vážně, tyhle low-effort questy měli střihnout. Místo 80 hodin by měla Andromeda 60, ale jen by jí to prospělo. Ale ano, jsou samozřejmě volitelné.
- Liam.
- Liam.
- Ne, vážně, Liam. To je tak odporně nesympatická postava že na mě jde husí kůže jen si na něj vzpomenu. Ty jeho kecy, ten jeho dabing...ugh. Zlatej Jacob "Mr. Boring" Taylor z ME2.
- vedlejší postavy mají kvalitu modelů někde na úrovni Oblivionu z roku 2006. Potato people.
- absence kvalitního soundtracku. Skladba v menu je velmi povedená, pak ještě skladba na galactic mapě a ten popík v titulcích. Ale zbytek byl generickej mišmaš co nijak nezaujal, nemluvě o tom, že nezanedbatelnou část herní doby nehraje nic a atmosféra tím trpí.
To by bylo k nedostatkům. Ale stejně jako u té třetí Mafie, i přes ně jsem si Andromedu dost užil, bavila mě až do konce a považuju jí za skvělou hru. Proč konkrétně:
Mass Effectí atmosféra. Je pořád tam. Planet a míst k prozkoumání je tu docela dost, pěkných, ručně designovaných. Některá slabší (Voeld), některá silnější (Elaaden, Kadara..).
Nomad je lepší vozítko než Mako a bavilo mě s ním brázdit povrch planet.
Souboje jsou skvělé. Asi nejlepší v trilogii, Ryder je velmi mobilní, jetpack a dodge přidává nový rozměr, bavilo mě kombinovat schopnosti a několikrát jsem si Rydera respecnul, abych mohl otestovat nové. Cover systém funguje výborně. Skoro bych řekl, že combat v Andromedě je možná lepší, než ve spoustě dedikovaných 3rd person akcí.
Hlavní questy a primární sidequesty (loyalty mise + hlavní konflikty na planetách, např. Sloane vs Charlatan) jsou výživné, zábavné a připomínaly mi to nejlepší z původní trilogie.
Postavy jako Drack, Vetra, Jaal a i ta Peebee mě bavily a dialogy s nimi taktéž.
Graficky je Andromeda nádherná, až na ty výše zmíněné vedlejší postavy a facial animace, a je to velmi dobře optimalizováno (jako obvykle u Frostbite enginu).
Andromeda je slabší než původní trilogie, ale na druhou stranu je rozsáhlá zhruba jako první dvě hry dohromady. Je ambicióznější, i když se ty ambice ne vždy podařilo naplnit. Ale narozdíl od Dragon Age Inquisition mě Andromeda chytla a bavila až do konce. Škoda, že její vydání bylo tak katastrofální a značku uložilo k ledu - rád bych si zahrál (pokud možno lépe napsaný a bez filleru) datadisk a následné pokračování.
Předpokládám, že se dočkáme nejdřív tak za pět, možná deset let.
Pár screenů
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2ivutg.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2khqxy.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_25gq8r.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2bgs36.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2qhjfs.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_21hj8d.png
Slabá. Rozriedená. Tieto slová by som použil, ak by som chcel jednoslovne opísať túto hru. Ona totiž v základe nie je zlá. Predstavte si Váš obľúbený dezert alebo koláč. Autori hry zdedili recept, podľa ktorého je robený, ALE dali do neho o polovicu menej ovocia, miesto dvoch poschodí s plnkou je tam len jedno, miesto kvalitnej 80% čokolády použili na polevu nekvalitný kakaový prášok, cesto je dvakrát hrubšie ako plnka a aj do toho cesta použili výrazne viac múky než iných surovín a ono sa to teraz celé drobí, rozpadá...
Základný recept nie je zlý - nová galaxia, nové planéty, nové misie a questy a hlavne nové zápletky a nové rasy. LENŽE, tá galaxia nie je až tak odlišná od tej našej: miesto Citadely máme menšiu citadelu Nexus, staré známe rasy z Mliečnej dráhy sme si pretransportovali do Andromedy a nové rasy stretneme len dve. Miesto Normandy dostaneme...no, ehm vlastne novú Normandy, ktorá sa volá Tempest. Členovia posádky až na jednu výnimku pozostávajú zo známych rás. Väčšina posádky však rozhodne patrí k tomu najlepšiemu, čo táto hra ponúka a to i napriek tomu, že takmer nikto z nich sa nedoťahuje na tých z pôvodnej ME trilógie. No a nesmú chýbať artefakty po zmiznutej, technologicky vyspelejšej civilizácii. Je to extrémne premárnený potenciál pre niečo nové.
Bioware sa rozhodlo hru poňať ako simulátor spasiteľa. Tisíce odborníkov v rôznych oblastiach sa rozhodnú cestovať do galaxie Andromeda, ale iba Vaša postava je jediná schopná niečo naozaj urobiť a všetci čakajú, kým to za nich vyriešite v oblasti prieskumu, cestovania, vedenia projektu, diplomacie, exobiológie, výstavby infraštruktúry, strategického plánovania, boja, psychológie, filozofie, baníctva atď.. Ono je to extrémne otravné, ak organizácia čítajúce desaťtisíce spolieha len na jednu osobu. Budete sa tak cítiť ako superman, ktorý sa dostal do sveta z knihy Deň Trifidov - plného slepých ľudí, ktorí nezvládajú základné princípy prežitia a uvažovania. Pochopiteľné máte nejaký výcvik a ako veľkú novinku vlastnú AI. Je však úsmevné, že Vaša AI SAM je počas celej hry i tak najčastejšie potrebná len na matematické operácie, porovnávanie vzorov a symbolov a na brute-force hackovanie...
Fantázia autorov je jedna z vecí, ktorá tejto hre extrémne chýba. Veľmi z nej dýcha tá snaha urobiť ďalšiu Mass Effect hru bez toho, aby mali nejaké poriadne nápady/plán, prečo to urobiť (okrem peňazí) a na čom to vôbec príbehovo postaviť. Príbeh je až smutne jednoduchý a dal by sa zhrnúť do dvoch krátkych viet. A ak očakávate zvraty, tak asi dva tam existujú, ale asi každému prídu už vopred jasné, prípadne ak si myslíte nejaké svoje teórie, tak takmer stopercentne sú vaše teórie zaujímavejšie ako to, čo sa v hre reálne stane. Nehovoriac o tom, že v Andromede budete mať ešte menší vplyv na dej než v pôvodnej trilógii. Je to takmer vždy jedno, odpovede sú len kozmeticky podfarbené inou emóciou. Kde sú tie časy, keď mali Bioware dialógy pozitívne, negatívne a správne a nesprávne odpovede.
Vaša posádka sú asi jediné NPC, ktoré majú vôbec nejakú rozvinutú osobnosť. Viaže sa na nich aj celkom príjemný humor. Predstavitelia andromeda initiative sa Vám predstavia na začiatku, no následne sa charakterovo nikam neposunú. Velitelia z planét ako vodkyňa rebelov alebo vodkyňa kroganov vám dajú jedne dlhší a jeden kratší dialóg, bez toho, aby ste dostali nejaký ten hlbší obraz ich charakteru a motivácii. Veľkým sklamaním bol pre mňa aj súrodenec Vašej postavy. Tak veľký potenciál a využitie tej postavy je takmer nulové a to som si najprv naivne myslel, že bude členom mojej posádky. No a Angara, Angara majú dve osobnosti, jednu ženskú a jednu mužskú. Nie, to fakt nie je vtip. A ako bonus majú taktiež len dva modely postáv, ktoré vyzerajú ako mashup turianov a twi'lekov zo Star Wars. Kett pre zmenu vyzerajú ako variácia na Collectorov a darkspawn z Dragon Age.
Ako plus nutno uznať, že prostredie hry pôsobí aj tri roky od vydania stále veľmi pekne a na veľkých otvorených mapách miesto koridorov, si hráč vychutná aj pekné výhľady. Smutné je, že väčšina questov a misii je stereotypná MMO výplň - oskenuj 18 kameňov, oskenuj 10 potvor, roznes 3 lekárničky, pozbieraj 4 zásoby. Poriadne sidequesty s príbehom ani neexistujú. Aby to bolo ešte viac strojové, množstvo takýchto úloh dostanete formou textu emailom alebo z terminálu. A aby náhodou nedošlo k nejakej socializácii, tak aj tie, ktoré Vám veľmi stručne zadá nejaké NPC sa automaticky splní tým, keď dané veci pozbierate alebo zistíte, či je osoba x nažive bez toho, aby sa sa vrácali za zadávateľom questu. Aby ste však nemali málo chodenia, tak questy Vám hra nezadá do jednej oblasti naraz, ale bude ich dávkovať postupne, s mottom čím viac loadingov, tým viac zábavy... Naozaj slušné questy/misie sú len loyalty missions vašich členov tímu (čiže 6 misii) a niekoľko hlavných príbehových misii a questy súvisiace s archami ostatných rás (čiže 3 questy). Z vedľajších questov mali vôbec nejakú slušnú zápletku možno tak 3. Väčšina (aj hlavných) questov je navyše doslovných a priamočiarych - to znamená, že zadávateľ vás pošle niečo urobiť, vy to urobíte a hotovo. Okrem pár q itemov si v hre za celú hru nepotrebujete nič kúpiť, peniaze sú Vám zbytočné a predmety predávate len preto, aby ste mali miesto v inventári.
Plusom a mínusom zároveň je aj boj. Ten je s jetpackom a slušným zoznamom schopností veľmi svieži a príjemne akčný, avšak dizajn väčšiny lokácii ho nenecháva vyznieť a nedáva mu priestor byť až tak zaujímavým. To platí aj pre väčšinu nepriateľov, Smutné je, že aj rádoby autentické príbehové situácie opakujú rovnaké herné mechanizmy až príliš (vaulty). Veľmi dávno sa mi už nestalo, aby nejaká hra obsahovala úplne identické boss fighty. To čo je po prvý raz naozaj zaujímavé, je opakovane len sklamaním alebo vyslovene otravou.
Očakával som, že 3 roky po vydaní by hra mohla byť opatchovaná. Hra je však naozaj zle optimalizovaná a napriek splneniu odporúčaných požiadaviek som som musel riešiť fps dropy medzi 70 a 5 fps pomocou konfiguračných tipov, ktorých je našťastie plný google, čo tiež svedčí o technickej stránke hry. I tak má hra množstvo bugov: hlavy postáv, ktoré sa počas dialógu otáčajú ako hlava sovy, kŕčovité grimasy, postavy stojace mimo obraz počas rozhovoru, nepriatelia, ktorí na vás útočia v t-pose alebo a-pose (andromeďácka fauna na vás útočí ako drevený húpací koník), prípadne sa spawnú alebo zaseknú v stenách. Nemiznúce informácie o zobranom loote, zisku XP, či postava dvojhlasne (!) hovoriaca dve rôzne repliky naraz. Náhodné prepadnutie cez terén a zaseknutie sa v animácii padania, riešilo len loadnutie hry. Taktiež sa mi náhodne stávalo, že cez animáciu letu vašej lode ako skrytého loadingu niekedy animácia skončila, ale hru to nezobrazilo. Pomohlo len ctrl+alt+del. Iróniou je, že najmenej problémové bolo veľmi pohodlné jazdenie Nomadom - oveľa funkčnejšiou a príjemnejšou náhradou za nemotorné Mako z jednotky.
Andromeda je slabým odvarom ME trilógie - nielen preto, že sa nevedela odtrhnúť od pôvodných hier a prísť s niečím novým, ale i preto, že opakovaním už videného a slabou technickou stránkou sotva nadchnea určite by jej prospelo, keby bola tak o polovicu kratšia. Odporučiť ju tak môžem len naozaj skalným fanúšikom série, ktorí pôvodnú trilógiu už poznajú naspamäť.
Základný recept nie je zlý - nová galaxia, nové planéty, nové misie a questy a hlavne nové zápletky a nové rasy. LENŽE, tá galaxia nie je až tak odlišná od tej našej: miesto Citadely máme menšiu citadelu Nexus, staré známe rasy z Mliečnej dráhy sme si pretransportovali do Andromedy a nové rasy stretneme len dve. Miesto Normandy dostaneme...no, ehm vlastne novú Normandy, ktorá sa volá Tempest. Členovia posádky až na jednu výnimku pozostávajú zo známych rás. Väčšina posádky však rozhodne patrí k tomu najlepšiemu, čo táto hra ponúka a to i napriek tomu, že takmer nikto z nich sa nedoťahuje na tých z pôvodnej ME trilógie. No a nesmú chýbať artefakty po zmiznutej, technologicky vyspelejšej civilizácii. Je to extrémne premárnený potenciál pre niečo nové.
Bioware sa rozhodlo hru poňať ako simulátor spasiteľa. Tisíce odborníkov v rôznych oblastiach sa rozhodnú cestovať do galaxie Andromeda, ale iba Vaša postava je jediná schopná niečo naozaj urobiť a všetci čakajú, kým to za nich vyriešite v oblasti prieskumu, cestovania, vedenia projektu, diplomacie, exobiológie, výstavby infraštruktúry, strategického plánovania, boja, psychológie, filozofie, baníctva atď.. Ono je to extrémne otravné, ak organizácia čítajúce desaťtisíce spolieha len na jednu osobu. Budete sa tak cítiť ako superman, ktorý sa dostal do sveta z knihy Deň Trifidov - plného slepých ľudí, ktorí nezvládajú základné princípy prežitia a uvažovania. Pochopiteľné máte nejaký výcvik a ako veľkú novinku vlastnú AI. Je však úsmevné, že Vaša AI SAM je počas celej hry i tak najčastejšie potrebná len na matematické operácie, porovnávanie vzorov a symbolov a na brute-force hackovanie...
Fantázia autorov je jedna z vecí, ktorá tejto hre extrémne chýba. Veľmi z nej dýcha tá snaha urobiť ďalšiu Mass Effect hru bez toho, aby mali nejaké poriadne nápady/plán, prečo to urobiť (okrem peňazí) a na čom to vôbec príbehovo postaviť. Príbeh je až smutne jednoduchý a dal by sa zhrnúť do dvoch krátkych viet. A ak očakávate zvraty, tak asi dva tam existujú, ale asi každému prídu už vopred jasné, prípadne ak si myslíte nejaké svoje teórie, tak takmer stopercentne sú vaše teórie zaujímavejšie ako to, čo sa v hre reálne stane. Nehovoriac o tom, že v Andromede budete mať ešte menší vplyv na dej než v pôvodnej trilógii. Je to takmer vždy jedno, odpovede sú len kozmeticky podfarbené inou emóciou. Kde sú tie časy, keď mali Bioware dialógy pozitívne, negatívne a správne a nesprávne odpovede.
Vaša posádka sú asi jediné NPC, ktoré majú vôbec nejakú rozvinutú osobnosť. Viaže sa na nich aj celkom príjemný humor. Predstavitelia andromeda initiative sa Vám predstavia na začiatku, no následne sa charakterovo nikam neposunú. Velitelia z planét ako vodkyňa rebelov alebo vodkyňa kroganov vám dajú jedne dlhší a jeden kratší dialóg, bez toho, aby ste dostali nejaký ten hlbší obraz ich charakteru a motivácii. Veľkým sklamaním bol pre mňa aj súrodenec Vašej postavy. Tak veľký potenciál a využitie tej postavy je takmer nulové a to som si najprv naivne myslel, že bude členom mojej posádky. No a Angara, Angara majú dve osobnosti, jednu ženskú a jednu mužskú. Nie, to fakt nie je vtip. A ako bonus majú taktiež len dva modely postáv, ktoré vyzerajú ako mashup turianov a twi'lekov zo Star Wars. Kett pre zmenu vyzerajú ako variácia na Collectorov a darkspawn z Dragon Age.
Ako plus nutno uznať, že prostredie hry pôsobí aj tri roky od vydania stále veľmi pekne a na veľkých otvorených mapách miesto koridorov, si hráč vychutná aj pekné výhľady. Smutné je, že väčšina questov a misii je stereotypná MMO výplň - oskenuj 18 kameňov, oskenuj 10 potvor, roznes 3 lekárničky, pozbieraj 4 zásoby. Poriadne sidequesty s príbehom ani neexistujú. Aby to bolo ešte viac strojové, množstvo takýchto úloh dostanete formou textu emailom alebo z terminálu. A aby náhodou nedošlo k nejakej socializácii, tak aj tie, ktoré Vám veľmi stručne zadá nejaké NPC sa automaticky splní tým, keď dané veci pozbierate alebo zistíte, či je osoba x nažive bez toho, aby sa sa vrácali za zadávateľom questu. Aby ste však nemali málo chodenia, tak questy Vám hra nezadá do jednej oblasti naraz, ale bude ich dávkovať postupne, s mottom čím viac loadingov, tým viac zábavy... Naozaj slušné questy/misie sú len loyalty missions vašich členov tímu (čiže 6 misii) a niekoľko hlavných príbehových misii a questy súvisiace s archami ostatných rás (čiže 3 questy). Z vedľajších questov mali vôbec nejakú slušnú zápletku možno tak 3. Väčšina (aj hlavných) questov je navyše doslovných a priamočiarych - to znamená, že zadávateľ vás pošle niečo urobiť, vy to urobíte a hotovo. Okrem pár q itemov si v hre za celú hru nepotrebujete nič kúpiť, peniaze sú Vám zbytočné a predmety predávate len preto, aby ste mali miesto v inventári.
Plusom a mínusom zároveň je aj boj. Ten je s jetpackom a slušným zoznamom schopností veľmi svieži a príjemne akčný, avšak dizajn väčšiny lokácii ho nenecháva vyznieť a nedáva mu priestor byť až tak zaujímavým. To platí aj pre väčšinu nepriateľov, Smutné je, že aj rádoby autentické príbehové situácie opakujú rovnaké herné mechanizmy až príliš (vaulty). Veľmi dávno sa mi už nestalo, aby nejaká hra obsahovala úplne identické boss fighty. To čo je po prvý raz naozaj zaujímavé, je opakovane len sklamaním alebo vyslovene otravou.
Očakával som, že 3 roky po vydaní by hra mohla byť opatchovaná. Hra je však naozaj zle optimalizovaná a napriek splneniu odporúčaných požiadaviek som som musel riešiť fps dropy medzi 70 a 5 fps pomocou konfiguračných tipov, ktorých je našťastie plný google, čo tiež svedčí o technickej stránke hry. I tak má hra množstvo bugov: hlavy postáv, ktoré sa počas dialógu otáčajú ako hlava sovy, kŕčovité grimasy, postavy stojace mimo obraz počas rozhovoru, nepriatelia, ktorí na vás útočia v t-pose alebo a-pose (andromeďácka fauna na vás útočí ako drevený húpací koník), prípadne sa spawnú alebo zaseknú v stenách. Nemiznúce informácie o zobranom loote, zisku XP, či postava dvojhlasne (!) hovoriaca dve rôzne repliky naraz. Náhodné prepadnutie cez terén a zaseknutie sa v animácii padania, riešilo len loadnutie hry. Taktiež sa mi náhodne stávalo, že cez animáciu letu vašej lode ako skrytého loadingu niekedy animácia skončila, ale hru to nezobrazilo. Pomohlo len ctrl+alt+del. Iróniou je, že najmenej problémové bolo veľmi pohodlné jazdenie Nomadom - oveľa funkčnejšiou a príjemnejšou náhradou za nemotorné Mako z jednotky.
Andromeda je slabým odvarom ME trilógie - nielen preto, že sa nevedela odtrhnúť od pôvodných hier a prísť s niečím novým, ale i preto, že opakovaním už videného a slabou technickou stránkou sotva nadchnea určite by jej prospelo, keby bola tak o polovicu kratšia. Odporučiť ju tak môžem len naozaj skalným fanúšikom série, ktorí pôvodnú trilógiu už poznajú naspamäť.
Pro: grafika, boj, členovia posádky, nomad
Proti: technická stránka hry, príbeh, stereotyp a mizerné questy, slabý odvar pôvodnej trilógie
Pro: většinou vizuál, akční stránka hry, sympatická posádka, ok writing dialogů, zábavné prozkoumávání planet
Proti: Liam se fakt nedá poslouchat, mělký lore a celková absence nějaké příběhové hloubky, neuspokojivé a repetitivní questy, osekanost a hromada technických glitchů a nedodělků, neustálé pendlování mezi planetami, absurdní loadingy