BIT.TRIP RUNNER

Strašně podceněná hra. Dohrál jsem to po opravdu usilovném snažení na všechny tři obtížnosti a můžu se pyšnit jako páv :-) Myslím, že se to nepovede mnohým z těch, kteří tuhle hru hrát začnou. A to je podle mě jeden z důvodů, proč jí nemusí mít lidi rádi. Protože je začne frustrovat.

Hrál jsem před lety hru poněkud podobnou, jmenuje se Hurdler a je taky o tom, že vám panáček běží zleva doprava a vy překonáváte překážky. Bit.Trip.Runner je však daleko plynulejší, hezčí, bohatší a také daleko více žene hráče vpřed a nutí ho hrát stále dál a dál. Postupem hry se vám zpřístupní pět schopností - skákání, podlézání, vyrážení, kopnutí a odražení. Ze začátku je to poměrně snadné, ale už jedenáctý level opravdu prověří vaše schopnosti, zvláště když hrajete na obtížnost "perfect", kde musíte sebrat úplně všechny bonusy zlata. V celé hře pochopitelně nesmíte o nic zavadit, jinak hrajete celé kolo od začátku. V závěrečných čtyřech kolech celé hry se jedná o zkoušky trpělivosti, postřehu a šikovnosti. Jde totiž o opravdu neuvěřitelně těžké levely. Pokud se vám to však podaří, vlna endorfinů proběhne celým vaším tělem.

Úspěšné projití těžších kol se velmi podobá nacvičování skladby na hudební nástroj. Musíte jednotlivý level projíždět stále znova a znova dokola, než nacvičíte veškeré záludnosti, které skrývá. Musím říci, že ještě žádná hra mi nevlila do žil tolik adrenalinu jako tato, jelikož čím postupuje kolo dál, tím méně máte průběh natrénovaný, jste čím dál vystresovanější a s nervy vyhlížíte konec kola.

Zmínku o nacvičování hudební skladby jsem neřekl náhodou. Všechny zmíněné herní aspekty by jistě vytvořily chytlavou hříčku, klíčovou součástí hry je však hudba. Hráč se během svého snažení stává jejím aktivním spolutvůrcem. Podrobný popis toho, jak hudba funguje najdete ve spoileru. Každé kolo začíná se základní hudební kostrou čítající jednoduchý rytmický model perkusivní složky. V okamžiku překonání jakékoliv překážky zazní tón. V případě podlezení určitých objektů a při odrazení jsou to dokonce tři tóny najednou. Tyto tóny jsou náhodně generovány v rámci diatonické řady jedné oktávy, která je pro každou akci jiná. Například při podlezení hrají tóny o oktávu níže, než při skákání. V tomto případě hráč nemá možnost volby, avšak svou činností vytváří díky náhodě pokaždé zcela jinou hudební strukturu. Jednotlivá kola jsou vytvářena tak, aby při hraní vznikala hudba, jež rytmicky přesně sedí do taktu. Hráč má však možnost přímého ovlivnění hudby jinde.

Jednak to je sběrem bonusu zlata, které může či nemusí brát (v případě obtížnosti normal, na perfect musí) a za které přibývá skóre. Při každém sebrání zlata je odměnou zvukový efekt, jehož intonace je znovu náhodně generována v rámci diatonické stupnice. Pro vývoj hudby je však zdaleka nejdůležitější něco jiného. V každém levelu jsou čtyři objekty se znamínkem plus. Tyto objekty jednak výrazně zvedají výsledné skóre, zároveň však každé kolo rozdělují do pěti segmentů podle hudby. Po každém sebrání tohoto objektu se promění aranž. Přibudou nástroje, s výjimkou závěrečného segmentu zesílí dynamika a v některých případech se dvojnásobně zrychlí tempo bicích. Zároveň tón všech překážek, které hráč překoná a zvukový efekt zlata, které sebere, výrazně promění hudební barvu. Sebrání objektu se znamínkem plus se někdy nedá vyhnout. V pozdějších fázích hry je však jeho sebrání stále náročnější a záleží na šikovnosti hráče, zda bonus získá a zda se promění hudba. I to však není vše. Hráč má v některých fázích kola možnost zvolit si dvě cesty. Ty se liší rozmístěním překážek i bonusů a tím se liší i výsledná hudba.

Hra je rozdělena do tří epizod po dvanácti kolech a každá z epizod má zcela jiný hudební základ, přičemž i v rámci epizody se v jednotlivých kolech základ drobně proměňuje. Jisté je, že hudba žádného i tisíckrát opakovaného totožného kola není dvakrát stejná díky intonační nahodilosti všech tónů, které zazní díky hráčově aktivitě a také díky možnosti přímo ovlivnit ať už záměrem či šikovností, co v průběhu cesty hráč vezme za bonusy a jakou cestu zvolí v momentě, kdy je mu to umožněno. Pravděpodobnost, že bude hudba dvou pokusů ve stejném kole zcela totožná, je, s ohledem na průměr překážek v jednom kole, astronomicky malá.

Kromě toho, hudba sama o sobě, je velmi podařená.

Jde tedy o neskutečně chytlavou hříčku, která je moc moc zajímavá svojí hudbou, ale i jako hra zabaví na docela dlouhou dobu, pokud jste trpěliví a umíte udržet pozornost.