Zcela jistě jedna z nejšílenějších her, kterou jsem kdy hrál. Možná vůbec nejšílenější. Probouzíte se jako panáček kdesi v malé místnosti netušíce, co se vlastně stalo. Podíváte se tedy z okna a vidíte svět vymodelovaný z plastelíny. A já si řekl proč ne?
Neverhood je klasickou klikací adventurou, kde chodíte, máte interakce s okolními předměty a snažíte se vyřešit logické hádanky pro další postup. Během putování tedy otevřete nejedny dveře, zatáhnete za nejednu páčku a budete provádět celou řadu dalších úkonů. A ty budou často doprovázené vtipnými gesty hlavního hrdiny. Například po zmáčknutí tlačítka na vás z krabice vyletí pěst a přesným direktem vás uzemní. A podobných legrácek si ve hře užijete dosyta - během miniher, putování světem a podobně. Cílem hry je přijít na to, kdo jste a co se ve světě Neverhood stalo.
K tomu vám během putování dopomůžou zejména diskety, které po cestě seberete a jejich obsah si můžete pustit v přístoji podobnému prahistorickým herním konzolím. Jak bylo řečeno na začátku, svět je celý vymodelovaný z plastelíny. A budete překvapeni jak je veliký. Vedle různých typů budov s rozdílnou funkčností a jejich případnými obyvateli se například setkáte i s místní faunou. Z nejzajímavějších míst je na místě zmínit zejména tamní strom poskytující zajímavé "plody", nervydrásající chodbu, která zabere snad půlku hry, vozítko vznášející se na kraji světa a úplně na závěr gigantického robota. Potěšila i možnost střílet z kanónu, nebo přijímat poštu hned od dvou herních postav. Hra je docela výzva - některé logické hádanky lze například řešit až časem a po vyřešení jiných.
K jediným negativům hry se dá připočítat relativní krátkost a jisté nelogičnosti hry. Víc nic. Hra byla viditelně dělána srdcem a traduje se, že soundtrack a ozvučení vznikaly, když byli autoři hry pod vlivem. Zvuky tomu rozhodně napovídají. Hra v lecčem předběhla dobu - také i v tom, že lze zvolit z více konců.
Neverhood je klasickou klikací adventurou, kde chodíte, máte interakce s okolními předměty a snažíte se vyřešit logické hádanky pro další postup. Během putování tedy otevřete nejedny dveře, zatáhnete za nejednu páčku a budete provádět celou řadu dalších úkonů. A ty budou často doprovázené vtipnými gesty hlavního hrdiny. Například po zmáčknutí tlačítka na vás z krabice vyletí pěst a přesným direktem vás uzemní. A podobných legrácek si ve hře užijete dosyta - během miniher, putování světem a podobně. Cílem hry je přijít na to, kdo jste a co se ve světě Neverhood stalo.
K tomu vám během putování dopomůžou zejména diskety, které po cestě seberete a jejich obsah si můžete pustit v přístoji podobnému prahistorickým herním konzolím. Jak bylo řečeno na začátku, svět je celý vymodelovaný z plastelíny. A budete překvapeni jak je veliký. Vedle různých typů budov s rozdílnou funkčností a jejich případnými obyvateli se například setkáte i s místní faunou. Z nejzajímavějších míst je na místě zmínit zejména tamní strom poskytující zajímavé "plody", nervydrásající chodbu, která zabere snad půlku hry, vozítko vznášející se na kraji světa a úplně na závěr gigantického robota. Potěšila i možnost střílet z kanónu, nebo přijímat poštu hned od dvou herních postav. Hra je docela výzva - některé logické hádanky lze například řešit až časem a po vyřešení jiných.
K jediným negativům hry se dá připočítat relativní krátkost a jisté nelogičnosti hry. Víc nic. Hra byla viditelně dělána srdcem a traduje se, že soundtrack a ozvučení vznikaly, když byli autoři hry pod vlivem. Zvuky tomu rozhodně napovídají. Hra v lecčem předběhla dobu - také i v tom, že lze zvolit z více konců.
Pro: atmosféra, příběh, tajemno, logické hádanky, legrace, více konců
Proti: relativní krátkost a některé drobnosti