Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Need for Speed II

31.03.1997
12.04.1997
80
237 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Stejně jako v prvním dílu The Need for Speed i zde šlo o závodění s luxusními auty na exotických tratích. Zajímavostí je, že několik aut ve hře bylo pouze koncepčních (nikdy se nevyráběla). Novinkou v sérii byla možnost nalézat zkratky podél tratě. S použitím cheatů šla odemknout i obyčejnější vozidla jako třeba autobus, speciální hollywoodskou trať, kde projíždíte kolem dinosaurů na silnici nebo skrz ateliéry, ve kterých se natáčí vesmírná bitva.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Omlouvám se předem za délku textu, ale výsledná délka komentáře byla nutná pro to abych neměl pocit že jsem něco opomenul či odbyl a napsal tak informačně neúplný komentář. Doufám i tak že si alespoň pár čtenářů najde.

Tady není pro mne co řešit, skrze druhý díl jsem se seznámil i s celou značkou Need for Speed (ta dnes tuším čítá nějakých 18 kousků počítaje i "odnože" typu Shift), proto je veškeré mé vnímání pozdějších dílů série zformulováno právě tímto dílem. Přesněji řečeno, ona imaginární měřítka na podařený díl Need for Speed mám sestavená na základě tohoto dílu, společně s Need for Speed III: Hot Pursuit a Need for Speed: Road Challenge které považuji za nejlepší díly série. To je sice mírně nefér vůči některým následujícím dílům. Ale nostalgii člověk neporučí, a co více, vzpomínky na probdělé noci u MP si člověk bez úrazu hlavy a alespoň slabší amnésie také nevymaže.

Hra měla dvě verze, základní a "speciální", ta byla obohacena o jednu trať a několik (mám pocit že 3 nebo 4) bonusových vozidel. Nejzásadnější změna ovšem bylo zprovoznění jedné poměrně podstatné funkce. Speciální edice totiž do hry zaváděla podporu 3d karet (pamatujte, byl rok 97 kdy 3d efekty stále ještě nebyly běžné a grafické karty od dnes již neexistujících 3dfx interactive patřily mezi špičku trhu) a tak výrazně měnila vjem z celé grafické podoby.
Já se dostal do styku s oběma verzemi, psát ale budu o základní, která je až na výše uvedené změny prakticky totožná.

Sérii NFS rozhodně nikdy nešlo (vyjma pár "odnoží") považovat alespoň za polosimulátory a ne-jinak je tomu logicky u druhého dílu. Hra je velice arkádová, a to navzdory faktu že v nabídce hry je hned na začátku možnost volby jednoho ze dvou herních režimů, arkády či simulace. Zde se prostě zatáčky projíždí rychlostí kolem 250km v hodině a je jedno jaký režim si navolíte..

Po volbě režimu máte možnost volby jednoho ze tří modů závodů. Hlavním modem je turnaj (Tournament), dalším je volný závod (single race) a poslední volbou je knockout (vyřazovácí mod kdy poslední závodník kola vypadává).
Dalším krokem se hráč dostává k výběru tratí a vozidel, tedy ne tak docela.
V případě tournamentu nelze vybírat trať na které pojedete, tato volba je uzamknutá a tratě jsou pevně dané tím jak turnaj procházíte (postupně projedete všechny).

V případě single race si ovšem můžete zvolit jakoukoli z dostupných tratí, těch je ve hře všehovšudy 6 (ve speciální edici tedy 7), nutno říci že smyšlené.
Poté má hráč konečně možnost výběru vozu, ty jsou dle pravidel dřevních dílů Need for Speed všechny řádně exotického rázu. Fakt že nejobyčejnější vozy tu zastupují Lotus GT1 (ten je ale mám pocit jen v SE verzi) a Lotus Espirit V8 hezky ilustruje s jakými kousky přijdete do styku.
Dále je tu Ferrari F50, Jaguar XJ220, McLaren F1 který se umí "dokolébat" až na 377km/h. Na poměry Italdesignu poměrně odměřený Italdesign Cala, zplácaná Isdera Commendatore 112i a ujeté prototypy od Fordu- Ford GT90 s Fordem Indigo.. Ford pak má ještě v SE edici jednoho zástupce a to sice Ford Mustang Mach III (pravda, ten je ještě více obyčejný než oba vozy značky Lotus a k tomu řádně ošklivý). V nabídce speciální edice jsou poté tuším ještě dva další vozy ale na ty si už bohůžel nevzpomínám.

Během hraní vás bude ve všech činnostech doprovázet hudební doprovod (pokud ho nevypnete) který je nejblíže stylu techno či rock. Žádný rap či hiphop známý z pozdějších tu(z či n)ingových dílů (což je třeba alespoň podle mého pořád lepší než kdyby tam ten hip hop a rap byl :D) .. Každopádně hudba je svižná a "rozevlátě rychlá" čímž svou práci odbude..
Technická stránka byla v době vydání na velice dobré úrovni, samosebou byla dávno překonána ovšem to nic nemění (naopak jí podle mých měřítek přidává) na jejím kouzlu a pokud jste člověk který si rád zahraje i nějakou starší hru (což předpokládám, protože jinak by jste asi na hru tu na DH vůbec nenarazili) , určitě vás technické zpracování zas tak nezajímá.

Na závěr bych řekl že hru mohu doporučit, ovšem jen někomu. Pokud jste "odkojeni" až (jinak velice podařeným) Undergroundem 1 či 2 či dokonce nepodařeným NFS Undercover a líbí se vám jejich styl, tato hra patrně nebude pro vás. Pro tuto hru prostě musí hráč chápat kouzlo postarších her, jedině tak ji dokáže ocenit tak jak si hra zaslouží.

Pro: Pěkně zpracované tratě, vozidla, styl hry, pohled z vozu, je to dřevní díl série..

Proti: Výběr tratí mohl být vzhledem k jejich smyšlenosti větší.

+19
  • PC 90
Nostalgismus a chytlavost, to se mi vybaví pod názvem této hry. Chuť lámat rekordy během hraní stále roste, a to do té míry, že člověk ji je schopen odpustit většinou nedostatků, kterých je opravdu minimum.

Tato hra byla pro mnohé hráče branou k herní sérii NFS a možná i kus mládí, rozhodně udělala sérii skvělé jméno. Bohužel vzniklo pouze jediné další NFS, které bylo schopné vyrovnat kvality staré dobré "dvojky", a to snad jen Porsche Unleashed. Pak se série začala ubírat zcela jiným směrem.

Hra působí nadčasově. Potěšil mě hudební doprovod a kolekce nejlepších aut 90. let.

Ať už máte Special Edition nebo ne, zahrajte si tournament a nebudete litovat, máte-li SE budete o to víc překvapeni :)




Pro: Nadčasovost, chuť lámat rekordy, kus historie

Proti: snad jen hodnoty na tachometru ...

+19
  • PC 75
Druhý díl přináší řadu drobných vylepšení a novinek. Hra je především výrazně hezčí a uživatelsky přívětivější než její předchůdce. Ne všechny novinky jsou zde ale ku prospěchu věci, mnohem arkádovější styl jízdy mi úplně nevyhovoval (a to i po přepnutí do režimu simulace), závody jsou tak mnohem lehčí a pokud člověk neudělá mnoho chyb, není těžké dojet první. Celkový pocit z jízdy a závodění je tu ale díky technologickému pokroku přeci jen lepší. Mezi jednoznačně nejvýznamnější novinky pak patří split-screen, který dává hře úplně nový rozměr.

Co se obsahu týče, o mnoho bohatší než první díl pak ale dvojka není. Znovu tu máme pár licencovaných aut a pár nyní značně od reality odkloněných tratí, na kterých se člověk prohání ve stejných herních modech jako v jedničce. Nový knock-out mod na dlouho nezabaví. Opět mi zde znatelně chybí režim kariéry, který by mě ke hře připoutal na delší dobu.

Herní výzva 2021 - kategorie č. 1 - Pacifista - Normal

Pro: split screen, licencovaná auta, rychlost

Proti: těžká arkáda, absence kampaně/kariéry

+19
  • PC 70
Hodnocení této hry je pro mě trošku náročnější. Z nějakého důvodu mě totiž druhý díl této série nejprve minul a tak jsem se k němu dostal až v době, kdy jsem vesele hrával trojku nebo čtyřku, které jsou pro mě mnohem lepší. Bohužel jsem následně této hře nevěnoval tolik času, kolik by si asi zasloužila a to vedlo k tomu, že jsem si ke dvojce nevybudoval takový nostalgický vztah jako tomu bylo v případě jiných dílů.

Co musím pochválit, je určitě grafická stránka, kde je vidět velký skok od jedničky. Auta vypadají prostě nádherně. Jízdní model se taky povedl, i když se mi sem tam stávalo, že se mi při výjezdu ze zatáčky na chvíli zaseklo ovládání. Předpokládám ale, že to bude spíše problém hraní na dnešním hw. Nesmím zapomenout pochválit i výběr aut, rozhodně je z čeho vybírat.

Bohužel ale musím říct, že druhý díl mi vzal několik věcí, které jsem na tom prvním miloval. Chybí mi tu neokruhové tratě v přírodě a jejich krásné scenérie (samozřejmě bráno s ohledem na úroveň tehdejší grafiky). Zde jsou jen okruhy a to okolí mi přišlo takové více prkenné, ale samozřejmě chápu, že je to věcí vkusu. Dále mi na tratích chyběla veřejná doprava (kterou je možné z mně nepochopitelného důvodu aktivovat pouze cheatem) a hlavně policie. A právě honičky s policií jsou pro mě tím příjemným zpestřením, které odlišuje Need for Speed od ostatních závodních her.

Celkově tedy musím říct, že jsem měl od hry trošku jiné očekávání. Rozhodně nepopírám, že to v době vydání byla skvělá hra a že jiní na ní společně s pětkou nedají dopustit. Za sebe musím bohužel říct, že mi víc vyhovuje směr, kterým se vydal následný třetí a především čtvrtý díl.

Pro: Grafika, hudba

Proti: Chybějící policie, tratě

+18
  • PC 95
NFS II (respektive NFS II: Special Edition, která byla o poznání lepší) je pro mě jednoduše srdcovka. Tuším, že to byla jedna z prvních závodních her, ke kterým jsem se dostal. Na splitscreenu jsme si tehdy užili hodiny neskutečné srandy. NFS 2 je totiž bezbřehá ztřeštěnost, která sama sebe nebere příliš vážně, a to je dobře. Hra se mi nikdy neomrzela (v devíti letech se není čemu divit :D). Design tratí byl (nebudu již po xté opakovat "v té době") geniální, grafika příjemně barevná a celková dynamika byla vynikající. Dalším, ač neoficiálním, plusem byl přehršel "cheatů", které umožňovaly hráči řídit prakticky všechny předměty, které se ve hře na trati vyskytovaly (kdy jste se naposledy proháněli po Hollywoodu za "volantem" kamenné sochy T-Rexe? :D či to krosili po himalájských serpentýnách v nadupaném zmrzlinovém stánku?). Ze základní sestavy byl můj oblíbenec zcela jasně McLaren, ale po objevení cheatu na... hm... takové to červené nablýskané žihadlo (na jehož jméno si za boha nevzpomenu) které to vytáhlo až na 400 km/h se moje priority změnily. Co dodat? KLASIKA všech klasik!

Pro: Kreativní design tratí, dynamika, spousta možností s cheatkódy

Proti: T-Rex mohl být kapánek rychlejší :P

+17