Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Partisans 1941

14.10.2020
67
9 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Partisans 1941 jsou hrou ve stylu série Commandos. I v této hře jde o ovládání malého týmu různě specializovaných bojovníků proti německé armádě za 2. světové války. Většina hry se odehrává v oblasti kolem ruského města Pskova od podzimu 1941 do začátku roku 1942. Hra se skládá ze tří provázaných částí. Největší část hry zabírají vlastní real-time mise, ale neméně důležité jsou i management základny a plánování taktiky nad velkou mapou, na které se otevírají nové oblasti.

Mezi jednotlivými boji se hráč vrací na základnu, kde se dají vylepšit zbraně a vybírat členové týmu na další misi. Důležitou roli hraje i počasí, či zda akce proběhne v noci, nebo ve dne. Nepřátelé totiž mají různý denní režim a postavy hráčova týmu mohou získat výhodu, nebo nevýhodu. Jednotlivé mise obsahují konkrétní cíl, ale často ho lze docílit různými způsoby a občas přijdou na řadu i více či méně závažná rozhodnutí. Tým partyzánů čítá něco přes 10 postav, kdy každá má trochu jiné schopnosti, protože v týmu jsou jak bývalí trénovaní vojáci, tak i obyčejní lidé z měst a vesnic s různými životními osudy.

Hra se snaží ukázat i strasti opravdových partyzánů, kteří trpěli nedostatkem jídla, všudypřítomným strachem ze smrti, nebo dlouhými mrazy.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
No, tak jsem se pustil do Partisans 1941 hned Day 1, byl jsem na ně opravdu hodně zvědavý a hra na mě působí poněkud rozpačitě. Předně bych chtěl říct, že to opravdu nejsou Commandos. I přes veškerou snahu tvůrců na mě hra působí poněkud východním dojmem, což není úplně špatně, ale je dobré na to upozornit.

Hráč se ujímá nejdříve jednoho hlavního, posléze dalších hrdinů, kteří na straně partyzánů bojují na východní frontě proti nacistickému Německu. Postupným osvobozováním a nacházením dalších lidí se rozšiřuje hráčova skupina, později má postav tolik, že si na mise vybírá, které si vezme a které nechá v táboře.

Začátek hry a obecně první mise jsou poměrně Commandosoidní, kdy nemáte ani lidi, ani střelivo a ani kloudné zbraně. To je podle mě i nejzábavnější část hry, kdy se musíte opravdu plížit, každý krok si dobře rozmyslet, dopředu plánovat a podle mě si tady dali tvůrci i nejvíc záležet. Klíčové je hlavní postavu naučit zabíjet pomocí nože (hra obsahuje i jakýsi RPG systém, kde mají jednotlivé postavy svůj skill-tree a jednotlivé dovednosti se teprve učí, což mi přišlo zvláštní. Chápu, že chtěli tvůrci přijít s něčím novým, ale moc mi to nevyhovovalo).

Když už jsem zmínil tábor, tak ve hře je dostupný i tábor, ve kterém sídlí Vaše postavy, kde se po misi uzdravují a připravují na další mise, přepady atd. Nevím, tahle složka hry mi přijde docela zbytečná, i když se snaží nabudit dojem, že se o něco staráte a něco zvelebujete. I když funguje jako dobrý management postav a vybavení, které s sebou mohou postavy nosit. V Robinu Hoodovi mi přišel Sherwood jako takový tábor docela zábavný a docela tam seděl. Tady jsem z něho lehce rozpolcený. Co se týče inventáře, tak už v Commandos 2 a 3 mi přišla přítomnost inventáře zbytečná a tady je snad ještě zbytečnější. Možná by to nepůsobilo tak ubíjejícím dojmem, kdyby těch předmětů nebylo ve hře tak strašně moc. V podstatě každý voják toho má spoustu, po jeho likvidaci jen přemýšlíte, jak ho co nejrychleji obrat a kam to všechno naskládat. Inventář je podle mě celkem nepřehledný a obsahuje spoustu lehce zaměnitelných věcí (např. různých nábojů). Navíc všechny položky v inventáři jsou černobílé. Respektive mají pouze bílé obrysy na tmavém pozadí, takže to moc přehledné není.

Co mi na celé hře přijde nejhorší, jsou přestřelky. Chápu, že to tvůrci zamýšleli asi jako krajní možnost, ale jelikož jsou souboje v reálném čase, nejdou ani zapauzovat ani rozdělit pokyny, působí značně chaoticky. Chápu, že partyzáni nebyli žádní profesionální ostrostřelci, ale situace, kdy jsou tři vojáci na každé straně schovaní za stromy a Vy se dvě minuty díváte, jak po sobě střílí, nejsou moc zábavné a hlavně se do tohoto typu her vůbec nehodí. Bohužel se jim čas od času nelze úplně vyhnout.

I přes všechny zmíněné zápory mi přijde hra zábavná, charaktery jsou příjemně rozdílné a zajímavé, hra mě baví a je poměrně návyková. Určitě ji plánuju dohrát, i když sklouzává do stereotypu a neobsahuje ani mise ani momenty, na které budete ještě dlouho po dohrátí vzpomínat. Hra určitě nedosahuje kvalit Shadow Tactics ani nových Desperados III, na druhou stranu stojí třetinu ceny.

Pro: Postavy, východní fronta, variace na Commandos, do jisté míry i management tábora, cena

Proti: Hodně levné Commandos, nepřehlednost v boji, zoufalé přestřelky

+22
  • PC 75
Po loňském comebacku divokého západu v podobě třetích Desperados, kterými jejich tvůrci navázali na pět let staré boje v raném japonském novověku, tu máme po drahmých letech opět bitvy na polích druhé světové války. Nikoliv od Mimimi, ale od ruských vývojářů z Alter Games, pod jejichž taktovkou budeme bojovat na východní frontě v kůži sovětských partizánů. Bojovníků, kteří často přišli o všechno a jejich jedinou šancí bylo se spojit s kolegy s podobným krutým osudem. Osobně jsem uvítal toto tematické zaměření, které jsem bral minimálně jako příjemnou změnu po bojích ve spojeneckých řadách.

Děj hry se odehrává zejména na podzim roku 1941, kdy nacistické Německo již nějaký čas dobývá Sovětský svaz. Hned v úvodu se seznamujete s hlavním hrdinou, kterým je Alexej Zorin. Jde o vojáka, kterému nacisté zastřelili velitele a umístili jej společně s dalšími jeho spolubojovníky do koncentračního tábora. Po prostořekém rozhovoru s nacistickými dozorci je váš hrdina vydán vstříc téměř jisté smrti zastřelením, jenže by to nebyl správný sovětský bohatýr, aby neutekl hrobníkovi z lopaty. Po přeprání střáže následně utečete i z koncentračního tábora a partyzánské tažení může začít. Záhy po úteku potkáváte další dva partyzány a nalézáte útočiště v provizorním táboře kdesi v hustých ruských lesích, ze kterého budete vysílat své partyzány na mise. Bojovat budete jak v nekonečně zarostlých lesích, tak i ve městech, na polích, ve vesnicích (častokrát nemilosrdně vypálených nacisty), na vlakových nádražích, věznicích, vyhazovat do vzduchu železniční mosty, sabotovat nepřátelské konvoje a podobně. Jak budete postupovat příběhem, partyzánů ve vašich řadách bude přibývat. Nakonec budete mít na výběr snad z deseti postav z nichž každá z nich se hodí na něco jiného. Chlapi ranaři si vezmou na starost samopaly, brokovnice, lehké kulomety a oproti tomu křehčí pohlaví se zaměří spíš na pistole, omračování a léčení zraněných spolubojovníků.

Hra si bere to nejlepší ze série Commandos a hry Robin Hood: Legenda Sherwoodu. Během vašeho tažení budete plnit tedy primárně hlavní mise, ale rovněž se starat o aktivitu mimo ně ve vašem táboře. V něm budete mít za úkol zejména obstarání potravy a dřeva z lesa a rovněž, stejně jako v Sherwoodském lese, podnikat záškodnické výpady na nepřátele pohybující se v blízkosti místa vašeho tábořiště. Odměnou za jejich úspěšné dokončení budou ukořistěné suroviny nebo zbraně. Dále budete moci navštěvovat i místní vesničany a vaší přítomností, řečnictvím a především činy si zvyšovat morálku a vaši bitevní reputaci. Ta bude mít vliv na vaše celkové působení na bojišti, kdy s její nejvyšší úrovní budete rychlí, přesní, odolní a v případě nejnižší úrovně morálky úplně bezradní. Dále budete moci v táboře postavit budovy, které vám zvýší produkci jídla skrz například jeho tepelnou úpravu nebo rybolov. Ve hře je novinkou RPG systém, kdy každému partizánovi přibývají za plnění misí a přepadových misí body do jejich technologického postupu. Každá z postav má unikátní schopnosti, které se jiná nemůže naučit, ale zároveň mají možnost se některé schopnosti naučit všichni. Například jeden partyzán vládne brokovnicím, druhý samopalům, třetí nožům, další umí briskně léčit a podobně.

Grafika hry mi na dobu vydání nepřijde nikterak ohromující. V podstatě se jedná o stejnou kvalitu jako z před pěti let, kdy někteří z vás usilovali o bránění šogůnovi říše v Shadow Tactics. Tedy její kvalita vyloženě nezklame, ale ani nenadchne a troufnu si, že v roce 2020 mohla být lepší. Ještě horší je hratelnost, zejména během přestřelek, nebo když se snažíte uniknout pronásledovatlům skrz hustý les. Přestřelky mi přijdou dost nešťastně řešené, kdy vás protivník prakticky nemá šanci zasáhnout, když jste krytí za překážkami (a to ani odstřelovači) a naopak vás v podstatě sejme na jednu, dvě rány, když se nekryjete a to i když jste schovaní v křoví. Ohledně ústupu z boje budete proklínat terénní nerovnosti nebo husté stromy. Častokrát se totiž zaseknete a postava si sama vhodnou cestu prostě a jednoduše nenajde, ale budete muset sami opětovně klikat myší. Opět platí, že alfou a omegou hraní je krytí, jinak bude po vás velice rychle. Také po vás nepřátelé budou házet granáty a před těmi opravdu ihned utečte, jinak je po vás. Poslední věc, která mě osobně hodně vytáčela, byla kvanta nasbíraných předmětů, které postupem hrou nejenže vaši partyzáni (které jste si na každou misi mohli zvolit maximálně tři) nebyli schopni všechny pobrat, ale i přes objemné skladiště v táboře je nebylo později kam dávat. Nemluvě o grafice, kdy je kvanta vašich věcí vyobrazena jen bílými obrysy. Správa ukořistěných zbraní a munice se kvůli tomu stává značně otravnou. Ovládání také není nejpřátelštější a působí značně toporně. V úplném závěru mě namíchla cenzura, kdy místo vlajek se svastikami vidíte ve hře vlajky s kříži.

I přes zmíněné neduhy jsem se u hry krásně bavil. V celkem patnácti misích jsem si vyzkoušel všemožné bojové taktiky čítající například i nastražování výbušných pastí, min, kropení nepřátel salvou ze samopalu ze zálohy, odlákávání nepřátel pomocí pískání, převleků a podobně. Ruští vývojáři se pochlapili a Commandos má rozhodně zdatného nástupce a jakmile si zvyknete na výše zmíněné herní nedostatky, začnete je víceméně ignorovat a boje na východní frontě si užijete, protože kampaň je zpracovaná opravdu dobře. Oproti například třetím Desperados totiž ve hře zhlédnete vyprávění událostí formou dobových dokumentárních (barevných) reportáží. Občas budete svědky i nějakého toho filmečku, i když zde spíše záběry ze hry. Pokud máte rádi druhou světovou a chcete si zabojovat na východní frontě, Partisans 1941 mohou pro vás být správnou volbou. I přes některé nedostatky jde o stále nadprůměrnou hru, která vás zabaví na desítky hodin. A pro autentický zážitek doporučuji nastavit dabing na ruský, protože jakýmkoliv jiným se připravíte o atmosféru ze hry. Pro ty, co nevládnou angličtinou je možnost nastavit si češtinu alespoň na textový doprovod a v menu.

Pro: boje na východní frontě v partyzánských řadách, odlišné charaktery, hlavní mise, přepadové mise, obsluha tábora a správa jídla a zásob, animace a ruské dialogy

Proti: chaotické přestřelky, nedotažený pathfinding, nepřehledná grafika sbíraných předmětů a ve skladu, cenzura nacisických symbolů

+21