Je to jako včera, když jsem na prvním PlayStationu a poté na PC pařil Oddworld: Abe's Exoddus a nechával se unášet skvělou atmosférou. Nikdy jsem Abeho nedohrál. Už je to dlouho, co jsem ho hrál, ale vzpomínky mám pořád živé. Oddworld: Stranger's Wrath bohužel atmosféru prvních dvou předchůdců nemá. Může za to 3D engine, který trochu postrádá duši temného plošinovkového 2D světa. Změna herní žánru se sice ukázala jako slepá vývojová větev, ale to neznamená, že by to bylo marné.
Kromě 3D enginu bohužel atmosféře nepomáhá ani poněkud chudá paleta zvuků. Je to takový zvukový minimalizmus. Trpělivě jsem hru na Vitě testoval se sluchátky. Po nějaké době jsem zjistil, že bez zvuků se v klidu obejdu a díky tomu ušetřím trochu času při vytahování konzole v MHD. Jediné, čeho jsem díky tomu mohl litovat je skvělý dabing. Který mě bavil. A to hlavně dabing hlavního hrdiny. Který má správně hluboký a hrubý hlas pravého drsňáka.
Stranger´s Wrath také trpí poněkud chudým designem misí. Celou dobu jsem měl pocit, že procházím pomyslným tunelem prošpikovaným dlouhými spojovacími chodbami, které nejspíš slouží k tomu, aby si mohl hrdina pořádně zaskákat v režimu třetí osoby. Celé je to lemované živoucím a barevným prostředím, na které se někdy pěkně kouká. I na Vitě. Na které ale v některých větších scenériích padá frame-rate nepříjemně pod 30 FPS. Se skřípěným zubů jsem to za cenu mobilního hraní vydržel a věnoval se zajímavé akci a zajímavému skloubení žánrů. Respektive výběru pohledu na hru.
Zatímco režim ze třetího pohledu se hodí na skákání, lezení, útěk, či rychlé přesuny. Díky pohledu z vlastních očí si zastřílíte. A to dost originálně. Zvířátky nebo hmyzem, který supluje konvenční i nekonvenční munici.
Chcete munici? Musíte jí nejdřív chytit nebo koupit. Kupování munice je ale nuda. Lepší je investovat do různých vylepšení výbavy. Hra se dá procházet díky zabíjením nepřátel nebo jejich chytáním. Což není tak krvelačné a je za to víc peněz. Já rád chytal. Taktika omráčení jednoho, jeho rychlé chycení a útěk mimo dosah ostatních kvůli vyléčení se vyplatila. Jen jsem si musel zvyknout na to, že při chytání se automaticky přepne kamera a zpátky už automatická není. Že se kamery z třetího pohledu nehodí moc na boj, protože se sama natáčí pomalu neobratně a hrdina v tomto pohledu zvládne jen mlácení nebo hlavičkování.
Musím říct, že na začátku jsem trochu při hraní trpěl a chtěl jsem Stranger´s Wrath naložit. Všechny zmíněné problémy jako je design prostředí nebo problémy s kamerou mě rozčilovali hlavně na začátku. Postupem času jsem ale ocenil originalitu, unikátnost hry. Svobodu rozhodování, jak naložit s nepřáteli. Nic podobného jsem ještě nehrál. Navíc je to slušně dlouhé, je to western a obsahuje jeden velký zvrat, který hru okoření a pořádně změní tempo. Zvratu předchází opravdu pěkná animace. Po vzoru předchůdců.
Herní výzva 2024: Nemova říše (hardcore)
Dá se ještě použít: Ztraceno v překladu
Kromě 3D enginu bohužel atmosféře nepomáhá ani poněkud chudá paleta zvuků. Je to takový zvukový minimalizmus. Trpělivě jsem hru na Vitě testoval se sluchátky. Po nějaké době jsem zjistil, že bez zvuků se v klidu obejdu a díky tomu ušetřím trochu času při vytahování konzole v MHD. Jediné, čeho jsem díky tomu mohl litovat je skvělý dabing. Který mě bavil. A to hlavně dabing hlavního hrdiny. Který má správně hluboký a hrubý hlas pravého drsňáka.
Stranger´s Wrath také trpí poněkud chudým designem misí. Celou dobu jsem měl pocit, že procházím pomyslným tunelem prošpikovaným dlouhými spojovacími chodbami, které nejspíš slouží k tomu, aby si mohl hrdina pořádně zaskákat v režimu třetí osoby. Celé je to lemované živoucím a barevným prostředím, na které se někdy pěkně kouká. I na Vitě. Na které ale v některých větších scenériích padá frame-rate nepříjemně pod 30 FPS. Se skřípěným zubů jsem to za cenu mobilního hraní vydržel a věnoval se zajímavé akci a zajímavému skloubení žánrů. Respektive výběru pohledu na hru.
Zatímco režim ze třetího pohledu se hodí na skákání, lezení, útěk, či rychlé přesuny. Díky pohledu z vlastních očí si zastřílíte. A to dost originálně. Zvířátky nebo hmyzem, který supluje konvenční i nekonvenční munici.
Chcete munici? Musíte jí nejdřív chytit nebo koupit. Kupování munice je ale nuda. Lepší je investovat do různých vylepšení výbavy. Hra se dá procházet díky zabíjením nepřátel nebo jejich chytáním. Což není tak krvelačné a je za to víc peněz. Já rád chytal. Taktika omráčení jednoho, jeho rychlé chycení a útěk mimo dosah ostatních kvůli vyléčení se vyplatila. Jen jsem si musel zvyknout na to, že při chytání se automaticky přepne kamera a zpátky už automatická není. Že se kamery z třetího pohledu nehodí moc na boj, protože se sama natáčí pomalu neobratně a hrdina v tomto pohledu zvládne jen mlácení nebo hlavičkování.
Musím říct, že na začátku jsem trochu při hraní trpěl a chtěl jsem Stranger´s Wrath naložit. Všechny zmíněné problémy jako je design prostředí nebo problémy s kamerou mě rozčilovali hlavně na začátku. Postupem času jsem ale ocenil originalitu, unikátnost hry. Svobodu rozhodování, jak naložit s nepřáteli. Nic podobného jsem ještě nehrál. Navíc je to slušně dlouhé, je to western a obsahuje jeden velký zvrat, který hru okoření a pořádně změní tempo. Zvratu předchází opravdu pěkná animace. Po vzoru předchůdců.
Herní výzva 2024: Nemova říše (hardcore)
Dá se ještě použít: Ztraceno v překladu
Pro: originální zbraň a munice, možnost nezabíjet, fungují skloubení akce a skákačky, délka hry, dějový zvrat
Proti: opravdu hodně tunelovitý design, neposlušná kamera za zády, chudá paleta zvuků, kolísající frame-rate na Vitě