Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth

Call of Cthulhu: Temná zákoutí země

78
147 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
akce > stealth akce
adventura > akční adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
24.10.2005 Xbox
27.03.2006 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://web.archive.org/web/20061130040531/…
Píše se rok 1922. Detektiv Jack Walters po dlouhé době opět sedí za svým pracovním stolem. Hlavu má plnou nevysvětlených otázek. Kdo by také neměl když by musel strávit šest let v blázinci, kam se dostal za velmi podivných okolností. Jeho psychika dostala tehdy pořádně zabrat. Tato část jeho minulosti už je ale dávno za ním. Nebo není? Zvoní telefon. Hledání pohřešované osoby v nějaké zapadlé rybářské díře jménem Innsmouth není Jackovi zrovna po chuti, ale případ je případ. Nasedá na nejčasnější autobus a vír, plný starodávných bohů a temných monster, se může roztočit.

Hra na motiv povídky The Shadow Over Innsmouth od horrorového spisovatele H. P. Lovecrafta kombinuje v různých částech prvky stealth a akce, doplněné logickými hádankami. Na starost dostanete jak svůj fyzický stav, kdy ale nestačí lékárničku sebrat jako ve většině stříleček, ale musíte ji přímo aplikovat na zraněné místo (noha, ruka apod.). Zranění má také vliv na pohyblivost vaší postavy. Do toho je tu ještě unikátní systém psychického rozkladu hrdiny. Není výjimkou, že při pohledu z výšky dostanete závrať, rozhodit vás může i nečekaný střet s brutálně zavražděným obyvatelem městečka.


Poslední diskuzní příspěvek

W764: Hra mi padala na začiatku v knižnici, pomohlo vypnúť AA a priradiť proces k 1 jadru. Pokúsim sa to prejsť, pretože k hre Conarium je to…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Z her, které jsou podle knižní čí filmové předlohy mi vztávají chlupy i tam, kde slunce nesvítí. Nicméně Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth je jedna z mála výjimek ...

Jako milovník knih H.P.Lovecrafta jsem se nadšeně, i když s obavami, pustila do hry cca v roce 2007-8. Ano, grafika není nic převratného, nicméně to je vykompenzováno hutnou a temnou atmosférou, zvukovou stránkou hry a v té době detaily, které jsem u jiných her neviděla - hlavní postava nám těžce oddechuje, když zažívá něco ne tak příjemného, má závratě, a jiné situace jako utěk před rybáři v hotelu, kdy se nábytkem snaží zatarasit dveře jsou naprosto skvělé. Jen intro, příjezd do města, seznámení s obyvateli je pekelně znepokojivé a já si chrochtala blahem, neboť podobné emoce ve mě vyvolávalo čtení knih H.P.Lovecrafta.

Jako mínus je snad jediná věc a to bug na konci hry, který mi tenkrát znemožnil hru dokončit.

Nicméně já byla spokojena a Call of Cthulhu je jedna z her, na které velmi ráda vzpomínám a také si ji znovu zahraju. Ano, mohla být lepší, ale i tak to byla velmi dobrá hra :)
Takže snad jen na konec: "...Dvakrát sto miliónů let uplynulo od té doby a Oni stále čekají, neboť není mrtvo, co věčně spí, dokud smrt i čas nezchvátí..."
+27+28 / -1
  • PC 80
Herní výzva. Zapomenutý kousek. Ano, tenhle kousek mi ležel ve skříni asi rok. Ne a ne se k němu dostat. Tesně před vzhlášením výzvy se mi to povedlo. Byla by škoda to jsem nezařadit, protože mám fakt radost, že jsem to pokořil. I když mě hra někdy dost vytáčela.

Mix žánrů. Adventurní prvek není ve hře jen do počtu. Rozhovorů, sbírání předmětů a plnění rébusů tady jde překvapivě do hloubky. Některý rébusy byly i docela těžké. Fakt jsem nečekal, že téhle herní náplně tady bude dobrých 50 % hry že to bude dávat smysl. Naopak stealth prvek prvek rozhodně není tak zábavný. Hra je v téhle části dost těžkopádná. Útěkářské pasáže jsou ale výborné.

Na akci jsem si musel chvíli zvykat. Hrdinovy se pořád točí hlava sám nepřebíjí, nemá zaměřovací terčík a špatně vidí přes kouř výstřelů. Psychika hrdiny je celkově zajímavá věc. Kde jinde má vaše postava strach z výšek? Kde jinde může spáchat sebevraždu? Je to labilní člověk a celková atmosféra mumoc nepomáhá. Naštěstí jsou nepřátelé dostatečně debilní. Bohužel to občas kompenzují respawnem.

Příběh se může dát pro pracovamý a hluboký. No, z dnešního pohledu to vypadá jako solidní klišé. Má to ale pěknou dobovou atmosféru. Je to špinavé a kruté. Místy dost nemilosrdné. Ve hře je spoustu záseků u věcí na které jsem mnohdy přišel náhodně. Savovat se dá jen na některých místech. Chcípal jsem a tápal hodně a dohrání mi způsobilo slušné uspokojení.

Pro: atmoféra doby, uvěřitelný hrdina, slušný mix žánrů, rybolidé

Proti: stealth pasáže, umělá inteligence, otravné záseky

+21+21 / 0
  • PC 95
100% nedavam z jednoho jedineho duvodu a tim je, ze sem ji jeste nedohral a to vinou prohnaneho bugu skoro na konci hry ktery zabranuje probehnuti pod sesouvajici se chodbou...
Ale jinak nemam prakticky zadne vytky...jako milovnik hororovych her sem byl lapen hned od zacatku. Pribeh inspirovany jednou povidkou od Lovecrafta nema chybu, atmosfera by se dala krajet a system psychickeho rozkladu osobnosti v podobe schizofrenii a jinych chorob je originalni a navic z toho pekne beha mraz po zadech ....a dalo by se jeste pokracovat

Pro: atmosfera, atmosfera, atmosfera, zvuky, hratelnost, system leceni a silene stavy

Proti: nekomu muze vadit zastarala grafika, ten proklaty bug ( i kdyz reseni je uz dlouho na svete )

+19+19 / 0
  • PC 60
Když se nějaká hra odehrává v tak sympatickém universu, jako je to Lovecraftovo, nadšenecký úhel pohledu ve mně často upozadí ten kritický a při výsledném hodnocení pak bývám méně náročný, než kdyby tomu tak nebylo. Pokud se samozřejmě nejedná o jasný propadák, který si naopak za prznění předlohy ještě vyslouží pár nadávek navíc. DCOE mě ale svou jedinečnou podivností přiměly ke zcela odlišnému přístupu.
Nejsou jednoznačným zklamáním ani rouhačsky neuráží Lovecraftovu památku, ale jsou celé tak prolezlé nějakým téměř nepochopitelným, hratelnost otravujícím slizem, že jsem se musel neustále soustředit na různé rozvratné detaily, místo abych se mohl nechat jen unášet celkem.

Největším problémem hry je její přeplácanost. Autoři měli zjevně (jindy jinde celkem chvályhodnou) potřebu vytvořit něco víc než průměrný FPS a snažili se jeho klasické pojetí neustále něčím „obohacovat“. Výsledek je ale křečovitý a působí vynuceně. „Tak co tam dáme teď, hoši? Už jsme se plížili, utíkali beze zbraně, zdrhali v autě alá Call of Duty, ňáký puzzly jsme řešili, z děla jsme stříleli, v krytu jsme se taky bránili. No tak tam dáme třeba hopsání po prknech v hořícim baráku. Tak jo. A jak to odůvodníme ve scénáři? To je jedno...voni to nepoznaj.“ Jenže...poznaj. Právě scenáristická neohrabanost dělá z rozmanitosti hry jen přeplácanost. Scénář tu má zhruba tu funkci, aby nějak odůvodnil posun od jenoho typu akce k druhému. A ani to se často nedaří. Jeden z největších scénáristických omylů, co jsem snad kdy viděl, byla situace, kdy jsem v komůrce správce hotelu našel rozházené kusy lidských těl a deníček, ve kterém si tento úchyl zaznamenává, jak s kamarády masakrují spící hosty, což zjevně hrdinu příliš vyčerpalo, protože se záhy rozhodl, že už si půjde lehnout. A následovala akční scéna úniku z pokoje, kam se za ním dobývali raubíři se sekáčky na maso... a běhání po střechách a tyhle věci. Hm. Úvodní pasáže, ve kterých hráč nedisponuje žádnou zbraní jsou sice atmosferické (později se ze survival hororu stane rambiáda), ale také dost těžce opodstatnitelné. Všude okolo se povalující kuchyňské nože a podobné předměty jako potencionální zbraně zřejmě nefungují. Tento úkol zastane až časem nalezené, k zabíjení ukuté páčidlo. A pak zase ještě chvíli trvá, než pan detektiv vypátrá někde o zeď opřenou brokovnici, protože ty, kterými oplývají padlí nepřátelé, mu asi nějak nevoní. A hlavně spolu se svými majiteli dvě vteřiny po smrti kamsi zmizí. Z nepřátel tedy nepadá nic a v dohromady s jejich otravným respawningem tu tak máme další „vylepšení“ hratelnosti. Stejně bych jim ty respawningy v singleplayerových hrál zakázal. Nevím, kdo a proč to vymyslel. Ale zasloužil by.

Co se týče netradičního systému zranění a jejich ruzného „hojení“ i přímého vlivu psychického vypětí na rekovo vnímání, zaslouží si autoři spíše pochválit, nicméně i zde se objevují různé mouchy. Největší z nich je asi fakt, že při každém druhém seskoku z dvoumetrové výšky si hrdina způsobí tři otevřené zlomeniny nohou. Alespoň, že si je zase dokáže zahojit nějakými zpevňujícími tyčinkami.

Grafické zpracování není špatné, ale zaujme spíše zobrazováním různých fantasmagorických tvorů a prostředí než kdovíjakou vymazleností. Výtvarná stylizace mi připomínala deskový Arkham Horror, který ale vyšel později, takže inspirace byla asi spíše opačná. Každopádně jsem to uvítal. Zvuková stránka hry je taková nijaká. Hlavně věčně stoický hlas hlavního hrdiny vyznívá v různých vypjatých situacích dost podivně.
Svatou trojicí debility je kombinace způsobu ukládání, nemožnosti přeskakovat jakákoli videa a divného ovládání. Ve hře lze k ukládání používat pouze save pointy (plus se sama ukládá na konci kapitol), které jsou většinou přítomné na místech, před kterými absolvujete pětiminutové bloudění, zakončené soubojem. A když ho prohrajete (není to težké), bloudíte znovu. Není rovněž těžké si domyslet, jak zábavné je sedmé sledování stejného videa. Zvláště ta nejdelší, která uvádějí kapitoly, vám správně „uvíznou v paměti“. Hra se samozřejmě ukládá před nimi a po nich dost často vpadnete rovnou do akce. A když se vše zrovna daří, díky podivně citlivému ovládání zase třeba prostě spadnete ze skály.

Celé to také nějak ne a ne skončit. Když už se zdálo, že tomu tak je, přišlo zase další „finální“ video. Žádné další výrazné dojmy (až na znechucení z množství bugů) ve mně exkurze do Innsmouthu a jeho periferií nezanechala. Co si pravděpodobně budu pomatovat nejdéle, je vztek a sprostá slova, která mě na mých cestách neustále provázela. Což k pozitivnímu hodnocení úplně nestačí.
+14+15 / -1
  • PC 80
Call of Cthulhu je hororová adventura smíchaná s akcí. Hra bohužel obsahuje několik bugů. Přes výpadky zvuku až k padání hry. Kvůli bugu jsem hru nemohl dohrát, takže jsem se na konec musel podívat na net. Bugy dokázaly naštvat ať již zmíněným nedokončením hry, tak i občasným vypadáváním hry - nebylo zrovna příjemné začínat od posledního savepointu znovu a znovu. Nechme prozatím zápory být a podívejme se na kladné vlastnosti hry. Hra je po celou dobu velmi atmosférická. Nejlepší momenty hry zažijete v prvních misích, tedy v Bostonu a v Innsmouthu. Tyto lokace jsou nejatmosféričtější z celé hry. Ne, že by následující mise byly slabé, naopak jsou stále velmi atmosférické, ale na kvalitu úvodu nedosahují. Příjezd do Innsmouthu je skvělý, všichni ti zdejší obyvatelé, kteří sice vypadají divně a jsou arogantní, ale nečekali byste, že vám půjdou po krku. A právě, když jste si šli lehnout do místního hotelu a vzbudí vás halucinace, ve které vidíte, že k vám míří obyvatelé a chtějí vás zabít, hned se všechno mění a z vás se stává uprchlík. Tato část hry je podle mého názoru ve hře nejlepší. Postupně přicházíte na to proč vás vlastně chtějí zabít a odhalujete historii tohoto ponurého města. Jakmile utečete z Innsmouthu hra již trochu ztrácí a postupně se vám na další cestě zjevují obludy. Ty mně zde na rozdíl od jiných her nevadily, protože vás na ně hra lehce upozorní už na začátku a do hry se celkem hodí. Dobře udělány byly i závratě, když jste se podívali z výšky, zrychlené dýchání při honičce, zkrvavený nebo mlhavý obraz při pohledu na obludu či třesoucí se ruce při dlouhém míření. Jak jsem již napsal jedná se o adventuru smíchanou s akcí. Zatímco v adventurní části musíte tradičně luštit logické hádanky, otevírat sejfy, v té akční není nouze o zběsilé honičky, střílení a bodání, ale taky o opatrné plížení.

Pokud si myslíte, že se u CoC budete bát, pak jste na omylu... jistě nepříjemné mrazení v zádech při odsouvání skříní a zavírání západek u dveří z důvodu, abyste zpomalili gaunery mít budete, ale na nějaký horor zapomeňte. Příběh je poutavý, intenzivní a zajímavý a nic špatného k němu nemám. U této hry se kritizuje grafika. Mně osobně nijak strašná nepřišla - ano na rok 2006 to mohlo být lepší, ale žádná katastrofa to není. O dost horší mi přišla umělá inteligence, kdy se nepřátelé netrefili ani z metru, nebo když jsem se od nepřátel o pár kroků vzdálil a přestali mě pronásledovat. Délka hry je slušná a obtížnost taky, kdybych se občas nepodíval do návodu neměl bych šanci se dál dostat.

Kolem a kolem nevím co bych o hře dál řekl. Jedná se o velmi povedenou adventuru a průměrnou akci s hutnou atmosférou a povedeným příběhem. Musím říct, že kdyby tvůrci hru lépe vyladili, případně by vydali nějaký opravný patch, hra by se stala ještě o třídu lepší.

Pro: atmosféra, příběh, mix adventura + akce

Proti: umělá inteligence, bugy

+13+14 / -1