Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Shellshock 2: Blood Trails

32
26 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
13.02.2009 PCPS3X360
Vývojáři:
Rebellion
Shellshock 2: Blood Trails je pokračování střílečky z Vietnamu Shellshock: Nam '67. Druhý díl už ovšem není 3rd person akce, nýbrž 1st person akce, která má velmi netradiční námět. Hlavním hrdinou hry je americký voják Nathaniel Walker hledající svého bratra Caleba, který se jako jediný vrátil z výpravy k havarovanému letadlu převážejícímu tajný náklad. Po rozhovoru s Nathanem a následném útoku Vietnamců na tábor ovšem Caleb utíká zpět džungle. Nathan pozná, že s bratrem nebylo něco v pořádku a vydává za ním.

Druhý díl je stejně jako jeho předchůdce prostoupen spoustou násilí, neslušnou mluvou a hrozivými scénami, a proto není vůbec přístupný pro mládež. Lineární úrovně nabízejí typická vietnamská prostředí jako džungle, vesnice, tunely nebo temné interiéry starodávných chrámů. Zbraně také ničím nepřekvapí. Hráči se dostane do rukou např. kulomet M-60, útočné pušky AK-47 a M-16 nebo různé druhy granátů. Zajímavou funkcí je minihra spočívající v rychlém zmáčknutí několika kláves, které se zobrazí ve speciálních situacích, jako je únik z nastražené pasti nebo brutální likvidace nepřátel.


Poslední diskuzní příspěvek

Phoenix: Jacob's Ladder jsem viděl. Záměr to ve výsledku byl, ale myslím tím, že nevěděli, jak to vyladit. Proto ta hra velmi rychle střídá…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 15
I z hnoje by nakonec v přírodě vzešlo něco pozitivního... třeba nějaká květinka, nebo křupavá obilnina.
A co vzešlo ze Shellshocku2? Krom toho, že něco tak ukrutně nepovedeného muselo odradit nadlouho investory od podpory jakékoli hry z prostředí Vietnamu, kterých je už teď jako šafránu a uškodit tak žánru fps v zeleném pekle, to bylo především určitě ZNECHUCENÍ, co v myslích hráčů zbylo.
Otrávení museli být i piráti, kteří možná poprvé litovali toho, že stahují. Mrzet to muselo i lidi, co dali za hru ve slevě 150 a záhy zjistili, že film Tunnel Rats od Uweho Bolla by bylo oproti tomuhle terno. A neumím si představit tu vzteklinu tak 1% procenta hráčů, co si koupilo tento výtvor za plnou cenu, aniž by tušili jak si tím ublíží. Ale mohli si jít stěžovat akorát tak na (hanojské) hlavní nádraží.

Předně byste neměli čekat od Shellshocku 2 byť sebeprimitvnější poselství. Shellshock 1 vám sdělil, že válka je fakt hnus, Conflict: Vietnam, že kamarádi se hodí nejvíc právě ve válce a série Vietcong třeba i to, že nepřítel je taky jenom člověk a chce vyhrát zrovna tak, jako vy.

Co sděluje o Vietnamu Shellshock 2? Vlastně nic, protože Vietnam samotný v téhle hře působí jen jako levná kulisa a děj by mohl být zasazen, třeba do Paraguaye, nebo do botanické zahrady v Beverly Hills a nic by se nestalo.

Ani ti Vietnamci si nejsou podobní a první, kterého střetnete v tváří v tvář vypadá jako naštvaný porcovač drůbežího z kambodžské restaurace v umaštěné košili. Dokonce i Vietkong, přesto, že to byli partyzáni měl své uniformy a hodnosti. O hoších z US army se toho také moc nedovíte krom toho, že každý druhý má na helmě přilíplou blackjack kartu, že rádi umírají a předtím křičí „Sh*t!“
Smekám tak zpětně před českými Pterodony, kteří měli od každé strany cca. 10 druhů vojáků v odlišných a precizně zpracovaných uniformách s mnoha desítkami různých zbraní.

Shellshock 2 se o nic takového nesnaží. Nesnaží se totiž vůbec o nic. Vojáci vaší strany jsou jen průměrné maso na odpis a váš velící umírá záhy. A tak jsem se ocitl sám jak kůl v bambusovém plotě. Po pár patetických přestřelkách v rýžovištích, vetchých vesnicích a po jakémsi trapném pokusu o stealth začalo povážlivě přituhovat, ale nikoliv ve smyslu obtížnosti, ta naopak klesla na úplné minimum.
Hra se totiž mění v nudný zombie morhoon a nevyžaduje po vás nic víc, než abyste byli stále lock´n´load. O vítězství rozhoduje jen zda máte plné kapsy nábojů, abyste je mohli vystřílet do pomalých zombíků a nic na tom nezmění to, že někteří záludnější si pro vás dokonce poběží.

V opuštěném baráku v džungli uprostřed noci mi jedno z prvních setkání se zombíky připadlo zajímavé, ale po nekončícím souboji v suterénu s obzvláště tuhým zombíkem s hnědým pytlíkem od svačiny na hlavě a sekáčky v prackách, jsem čekal, že s nimi tvůrci dají chvíli pokoj. Ale omyl. Zombie neubývá, právě naopak a v druhé polovině hry už nebudete bojovat proti ničemu jinému.

Že to bylo ve Vietnamu tělo na tělo vám mají dokázat minihry, kdy na vás naběhne lidský/zombivý nepřítel a vy máte mačkat tlačítka na klávesnici tak, abyste mu mohli za odměnu třeba rozprsknout hlavu.
Něco podobného je i v konzolových hrách Call of Duty 3 s Němci a v Resistance s tímhle
V těchto hrách jsou však tyto minihry bez samoúčelné brutality a dokonce zábavné. V Shellshocku 2 ani neuměli přeprogramovat ovládání tak, aby se vám i po přenastavení šipek pro pohyb na směrovky nezobrazovalo „press wasd“. Máte-li při mačkání třeba jen sekundu prodlení okamžitě následuje smrt.

Příběh sestává z toho, že droga jménem whiteknight dělá z lidí zombie s krvavými hubami, kteří chtějí sníst váš mozek. Popravdě dohrál jsem to jen ze studijních důvodů, jestli je to opravdu tak špatné, jak všichni tvrdí. Bylo to ještě horší. Těch 10% je za hudbu, kterou zneužili a těch zbylých 5% za pralesní sele, které za mě položilo život, tím způsobem, že vběhlo do výbušné pasti a odlétlo pár metrů místo mě.

Místo toho abyste ztráceli čas se Shellshockem2, si raději stáhněte výtečný mód pro Half-life 1 jménem Heart of Evil, který má všechno, co nemá Shellshock2 a vedle této herní fekálie září jako nejlepší Coppolův válečný velkofilm. K dispozici je na známých stránkách moddb v napalmové reedici z roku 2009 a samozřejmě zcela zdarma.

Pro: Kytarovka Free Bird od skupiny Lynyrd Skynyrd...

Proti: ..všechno ostatní

+26
  • PC --
Vybrat si hru do první kategorie Herní výzvy 2018 nebyl úplně jednoduchý úkol. Všechny pro mě relevantní hry už jsem dohrál, ulehčovat si to opakovaným hraní jsem nechtěl a vybrat si nějakou rychlovku nepřipadá v úvahu. Taxem si řekl, že to střelím z vopačnýho konce. Vezmu si tu první nejhůře hodnocenou břečku. 4 Minutes... přeskakuju, protože nesplňuje Garretovy požadavky na nerychlovky. Shellshock 2... OK. Není to moje první zkušenost se hrou, ve své době jsem jí rozehrál, ale její nekvality mě velice rychle ujistily, že tohle je něco extra a že opravdu nemá smysl s tím ztrácet čas.

Rok 2009 by Rebellion asi nejraději vymazal ze světa. Vedle pokračování tragikomedie z Vietnamu jim totiž spadla na hlavu ještě jedna klasika - Rogue Warrior. V obou případech se jedná o tituly, se kterými se ve svém portfoliu prostě chlubit nechcete. A v obou případech si nekladete otázku, jestli to jsou špatné hry, ale jak moc. Mám Rebellion rád. Nazi Zombie Army je moje guilty pleasure, jejich poslední Sniper Elite je po čertech dobrá hra a kousky jako Iron Storm nebo Rogue Trooper nikoho neurazí.

Z prvního Shellshocku si pamatuju tak maximálně brutalitu a obrovský zaměřovač a druhý díl se v tomhle nenechal zahanbit. Animace rozstříknutí hlavy je detailnější, než animace běhu NPC a zaměřovač je tak humpolácký, že přes něj pomalu nejde vidět. Naštěstí je možné jej vypnout.

Zápletka ohledně viru a zlého německého botanika není úplně debilní. Naopak musím říct, že střílet zombíky je větší sranda, než střílet VC. Hlavně kvůli těm pukancům jejich hlav. Ale pochopitelně samotné vyprávění už je takový brak, že mi to vhánělo slzy do očí. Nemá smysl popisovat, co všechno je špatně. Prostě všechno.

Po stránce hratelnosti tady máme koridory a neohrabané střílení. Pohyb je gumový, špatně se míří. Zbraně a jejich účinnost je totožná, takže můžete zombíka střelit třikrát do hrudi buď s AK-47 nebo s brokovnicí, v obou případech je výsledek stejný. A s AK-47 to jde samozřejmě rychleji. I s pistolí. Nosin-Nagant tady není proto, že byl měl sílu na velkou vzdálenost, ale protože můžete střílet pomalu. A ten pohyb kamery při běhu... to jsem ještě neviděl. Normálně mi při hraní nebývá špatně.

Mohl bych pokračovat dál, o respawnu metr od hráče nebo o QTE, které ještě nikdy nebyly implementovány debilněji. Vždy tři kola, při kterých dochází k opakování zvukové smyčky. Nejlépe na konci souboje s bossem bez možnosti uložení, aby to hráč vždycky mohl posrat a zopakovat si to všechno znova. Bossové jsou celkem tři, všichni jsou stejní (doslova) a všichni nedávají svým vzezřením smysl. Těžko říct, co dělá velký týpek s kobercem na hlavě a sekerou v ruce ve Vietnamu. Jo, zapomněl jsem říct, že se spoilery si nelámu hlavu, protože to stejně hrát nebudete. A pokud budete, tak nechoďte do vody. Hlavní postava neumí plavat a chodí po dně, dokud se neudusí. Pokud tedy rovnou instantně nezemře.

Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, ale Roque Warrior byl překonán. Opravdu. Shellshock 2 ho strčí do kapsy. Těžko říct, jestli jsem někdy hrál něco horšího. Naštěstí to celé trvá asi jen tři až čtyři hodiny, díky čemuž jsem to přežil bez újmy na psychice. Ve své době se konzolová verze prodávala za patnáct stovek, takže jestli někdo hejtoval Bethesdu za zlodějinu s Rogue Warrior, Eidos s tímhle hnojem šel přímo do pekla. Když později v roce 2009 vyšel Left 4 Dead 2, museli se bratři Kinsleyoví mlátit do čela: "Jo tak takhle se to dělá! Ale k těm zombíkům se ještě vrátíme, ty docela umíme!"

Hodnocení: ✖
+14
  • PC 30
Takže další nádhera za mnou. Shellshock 2: Blood Trails je FPS které se snží hrát si na horor či na slušnou akci z vietnamu ale vůbec jí to nejde. Pokud se někdo na tuhle hru těšil, čí si dokonce myslel že se bude jednat o pokořitele českého Vietcongu tak vás musím zklamat - Shellshock 2 je budget s mnoha chybami, mizernou hratelností a stupidní AI.

V první misi začínáte proti vojákům, asi od třetí mise budete bojovat převážně proti zombíkům. Obojí je snadné, AI nepřátel je mizerná a vy jako správný americký voják toho vydržíte opravdu hodně. Jedna z mála možných smrtí je zabití bossem, které ve hře najdete asi 2. Po stránce grafické je sice celkem pěkná, hratelnostně ale nestojí za nic. V podstatě se nemůžete ztratit, máte pouze cestu širokou 5 metrů a jedině po ní lzee jít. Občas to působí hodně komicky, kdo hrál CoD 5 ví o čem mluvím. Náplň misí, prostředí, úkoly všechno se stále opakuje. Když mě na obrazovce vyskočilo že mám mačkat klávesy podle toho co se objeví na obrazovce, málem jsem puknul smíchy. Nakonec to ale tak hrozné nebylo a budu si podle toho tuhle hru pamatovat.

Jak již jsem psal výše, má se jednat o horor. Doba kdy jsem se skutečně bál trvala asi tak 3 minuty celkem, jinak jsou to ubohé skripty či pouze nechutně zobrazené mrtvoly. Ničení těl je podobné tomu v SoF, proto bych to lidem se slabým žaludkem rozhodně nedoporučil. A těm ostatním taky ne, není o co stát.

Edit: Ještě jsem zapoměl na zvukovou stránku, které je tak hrozná že jsem musel zvuk vypnout a poslouchat hudbu či televizi. Opravdu k nevydržení

Pro: Grafika, možná příběh

Proti: Omezení prostoru, AI, krátkost (což je ale možná plus)

+12
  • PC 10
Kdybych měl hru rozebírat dopodrobna, což nemůžu jelikož se v tom nevyznam, tak bych se vyřádil jak úplnej blázen a z konečků prstů by mi cákala krev, protože komentář by byl opravdu nekonečnej. Ta hra nemá absolutně nic čim by mohla člověka zaujmout (alespoň mě ne). Grafika je příšerná, herní prostředí úděsný, zvuk působí jako kdyby byl v monu a akce, který je hra plná naprosto nezábavná a spíš než akční směšná. Panáčci co po vás střílej, nebo se vás pokouší dostat jinym způsobem většinou umřou dřív, než stihnou jakkoli zareagovat na to, že jste vůbec přišli. Ta tupost je fakt nekončící. No a atmosféru kazí již jmenovaný faktory jako zvuk, grafika, nebo tupost nepřátel, takže pokud můžu radit: Raději si zahrajte piškvorky, než tenhle rádoby brutální štěk do světa her.

Pro: empty

Proti: grafika, zvuk, tupost nepřátel, prostředí atd.

+8
  • PC 40
Herní výzva 2017, hra první, bod 7. Dle zdejších příspěvků v diskuzi (a hodnoceních vůbec) jsem očekával bídu a marast stoky středověké koželužní manufaktury. Skutečně, pořádný pravověrně hrubozrnný šmejd, který člověk hraje, aby si na následném komentáři pořádně přiostřil svůj ostrovtip, no nakonec to ale zas takový kentus nebyl. Občas se v tom nádavkovém vietnamském pinožení našlo i něco nezavrženíhodného. Ano, hra asi nenabídne nic zásadního, co ve své době nebylo již standardem (natož tak dnes), a místo aby zaběhnuté více rozšiřovala, tak jej spíše ponižuje. Jde hlavně o stránku manévrování, kdy není moc míst, kde je možné uplatňovat svobodnější vůli a řešit situace podle svého. Hra s něčím podobným vůbec nepočítá, a tak jsou do cesty hráče předhozeny neviditelné mantinely, "neočekávané" cut scény a zbytečné QTE, jen aby to telátko za monitorem nepojalo podezření (vývojáři museli být strašní naivkové).

Příběh na druhou stranu zas taková bída není, je zde poměrně povedeně vykreslen hnus vietnamského konfliktu, že to asi nebyla heroická procházka růžovou zahradou á la Forrest Gump nebo jiná pompou stižená dobrodružná představa. Je fajn, že se autoři nebáli popustit uzdu a jasně ukázat, že na nesmrtelnost to nikdo neuhraje (žádné US G.I. JOE marine NPC), a že je možné, aby z toho hnusu vyhřezlých střev, zabíjení bajonetem, utrhnutých končetin a rozmašírovaných hlav, skutečně jednomu přeskočilo. To že se vše točí kolem nepovedených experimentů a zombie nákaze je sice klišé, roubovačkou na válečný konflikt bylo ale dospěno k hezké parafrázi.

Ač tedy technická stránka věci za mnohé nestojí, dá se tou holomajznou projít bez většího utrpění. Ano, zvuky zbraní jakoby vyluzoval přes plastový kbelík za paravánem schovaný postižený nádeník, tupost nepřátel je do nebe volající, grafika nepestrá (i když co jiného čekat v asijském zeleném pekle? Jednorožce zvracející paletu duhových barev?)... Celkově vzato jde o daleko lepší fps, než podobně laděný Instinct a i to už může být v jistém smyslu výhra.

Pro: Vykreslení vietnamského válečného konfliktu

Proti: Zvuky, volnost pohybu a řešení situací, QTE, cut scény

+8