Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Shellshock: Nam '67

03.09.2004
06.06.2012
kompatibilní
66
21 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Klasická 3rd person střílečka, odehrávající se během války ve Vietnamu.
Na začátku si vyberete jednu ze tří postav a jako začátečník vyrážíte na svoje první mise do vietnamského pekla a na vlastní oči zažíváte bombardování napalmem, vraždění civilistů či tiché plazení skrz nástrahy Vietkongu během tajných nočních misí.

Hra vše podává velice syrově, díky "dokumentárnímu" zrnitému filtru působí věrohodně a nebojí se častého používání krve a trhání končetin.

V roce 2009 vyšel druhý díl pod názvem Blood Trails.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Her s tématikou války ve Vietnamu moc není, a když už jsou, tak jsou to většinou céčkové záležitosti. Mezi výjimky se řadí úžasný Vietcong a téměř neznámá taktická akce ze série Conflict s podtitulem Vietnam. O Shellshocku jsem slyšel, ale díky nechvalné proslulé dvojce jsem ho opomíjel. Byla to jednoznačně škoda. Ač to tak nevypadá, Shellshock je v pravdě dost dobrá střílečka a pro fandy této tématiky ji mohu jednoznačně doporučit.

Prvně by se slušelo říci, že je to konzolový port a to ne zrovna dvakrát doladěný. Ovládání je jasně optimalizováno na gamepad, který se mi paradoxně nepodařilo zprovoznit. Myš nepříjemně laguje a není žádná sranda zpočátku vůbec něco trefit. Ale jak je zvykem, časem se to dá naučit a ke konci hry už vám to ani nepřijde. Technicky je hra velice stabilní, grafika ucházející, ale nikterak detailní. Textury jsou i na svou dobu v dosti nízkém rozlišení.

Design map je striktně lineární a jen málokdy má hráč možnost volby cesty (všehovšudy asi dvakrát). Mise jsou vesměs krátké a střílení je dosti arkádové. Je to trochu škoda, dokázal bych si představit klidně i misi dlouhou několik desítek minut – jako to bylo u Conflict Vietnam. Atmosféru rozlehlé džungle to trochu kazí.

Samotné střílení se mi ale líbilo nesmírně. Mám pocit, že hra běží na stejném, či nějak upraveném enginu ze série Conflict. Střílení je hodně podobné, chování nepřátel při zásahu taktéž. Po celou dobu hraní jsem měl opravdu pocit, že střílím do živého. Nepřátelé padají za pomocí výborné fyziky na zem. Zbraně zase pořádně kopou a díky topornému míření jsem měl pocit jejich těžkosti. Že by se za záporu vlastně stával klad? No… jak kdy.

Příběh ve hře prakticky není, i když mě docela pobavil jeden menší zvrat a následná mise v poslední třetině hry. Ke konci jsem však měl pocit, že hře trochu docházel dech. Design přestával být zajímavý, tak jako na začátku, a poslední mise moc uspokojujícím zakončením nebyla.

Ale i přes několik nedostatků se jedná o důstojného zástupce žánru. Pro fandy Vietcongu to je povinnost. 79%

Herní doba dle sejvu: 3h 38min

Pro: prostředí, pocit ze střelby, velké množství zbraní, hudba a dabing

Proti: slabší grafika, nedokonalé zvukové přechody, občas ovládání; jednoduché, lineární a krátké

+16
  • PC 70
Shellshock na mě zapůsobil naprosto příšerným prvním dojmem, pokud vynechám skvělou hudbu z menu. Nevýraznou grafiku z dob vrcholu éry PS2 a Xboxu vem čert. Mnohem horší byl samotný pocit z hratelnosti. Kostrbatý pohyb, nepřesná střelba, respawn a nezvyklé ovládání mě dohánělo k šílenství. Pocit ze střelby byl sám o sobě hrozný. Korunu tomu dávala samoúčelná brutalita, kdy se trefíte do těla a upadne noha nebo praskne hlava jako v Soldier of Fortune: Payback. Ovládání vyžaduje neustálé potvrzování každého úkonu a hordy nepřátel nekonečně nabíhají do doby překročení skriptovacího bodu.

Děs ze hry naštěstí po nějaké době nahradilo zvyknutí si. Chvíli po té slušná zábava. Po vypnutí mozku je to, ve skutečnosti, slušná odpočinková akce. Hra, která nemoří hráče brutální obtížností, ale posílá na něj dostatek nepřátel, aby měl hezký pocit z postupu. Hra, která hráče (na rozdíl od Vietcongu), nezabije hráče každou nalíčenou pastí. U těch výbušných se mi sice, díky extrémně dementní minihře, nepodařilo zneškodnit. Zato mě nikdy sama od sebe nezabila. Je to celé jenom o střílení. I ve "stealth" misích. Cesta dál se nedá minout.

Shellshock se snaží ukazovat hrůzy války. Na jednu stranu má celkem tísnivou brutální atmosféru. Na druhou stranu je to celé tak přestřelené, že to vypadá jak z komiksu. Obě dvě strany dělají zvěrstva, že je to těžko uvěřitelné. Často dělané až moc na efekt. V každé misi zastřelíte asi 100 nepřátel. Muže a ženy bez rozdílu. Civilisty také a bez postihu. Každý maniak se tu může vyřádit a pak mít ze sebe ten správný válečný pocit. Ano v Shellshocku se masakruje a z mrtvol se sbírají suvenýry jako pozdější platidlo v táboře. Někdy tísnivě syrová atmosféra fungovala. Výčitky z tolika mrtvých.. Pak jsem si za suvenýry koupil šuky, šuky, bum, bum a v komediální animaci se trochu "pobavil".

Jak se blížil konec, nepřátel bylo čím dál víc a já s krvavýma očima po poslední atmosferické animaci zjistil, že mě to bavilo. A, že není v pořádku počítat zabité, kterých bylo 889. Čistý herní čas byl 3 hodiny 50 minut a já si vychutnával skvělou bluesovou skladbu v závěrečných titulkách. Hudba v Nam 67 je fenomenální. Pecky jako Who do you love od George Thorogooda, John Lee Hooker - I don´t wanna go to Vietnam, Eddie Kirk - The Hawg Pt. 1 nebo Jimmy Powell & The Five Dimensions - Sugar Babe byly a jsou pořád skvělé.

Přes děsivý začátek je to nakonec vcelku pohodově nepohodová hra.

Herní výzva 2024: V záři reflektorů

Pro: válečné atmosféra z brutální války funguje, nenáročná a zábavná hratelnost, hra se nesnaží o jiné prvky než střílení, perfektní dobový soundtrack

Proti: děsivý začátek, nepohodlné ovládání, krátké, někdy až moc samoúčelné násilí, mohlo by to být hezčí

+14
  • PC 80
Další z řady her zabývajících se válkou ve Vietnamu a vydaných v post-Vietcong období, která sází na atmosférickou akci a na pořádnou porci násilí. Všudypřítomné ustřelování hlav, končetin a cákání krve doplňují cut-scény a animace, ve kterých jsou nebozí rákosníci lynčováni běsnícími Američany(tohle nejklišoidnější klišé ze všech klišé všech her a filmů o válce ve Vietnamu si autoři mohli odpustit, ale je to jen detail:)).

Teď už k technické stránce hry a k hratelnosti. Design úrovní je sice striktně lineární, ale pro potřeby svižné akce naprosto dostačující. A je se i na co dívat- netradiční zrnitá grafika spolu s tehdy ještě ne tak okoukaným prostředím džungle tvoří funkční a v rámci možností i líbivý celek. Jelikož válka není one-man show, dostává hráč několik parťáků, kteří jsou výteční jako křoví, ale jako spolubojovníci už méně, poněvadž trefit něco co je vzdálenější než půl metru je pro ně mission impossible, ale funkci živého štítu plní docela obstojně. Asi bych i kvitoval s povděkem, že tak autoři mysleli na hráče a chtěli, aby si dosyta zastřílel a vykosil většinu úrovně sám, nebýt několika podstatných nedostatků. Jedním z nich je systém ukládání, jenž je vyřešen formou checkpointů, kterou nesnáším snad ze všech nejvíc. Bohužel je vzdálenost mezi některými checkpointy na můj vkus až příliš velká a ve spojení s velmi přesnou střelbou nepřátel a nehorázně zpomalenou odezvou myši, je hra místy dost obtížná a nevyhnul jsem se opakovaní některých delších úseků, což mě občas vytáčelo na max. Ovšem těhhle zákysů bylo poskrovnu a převážnou většinu hry jsem se výborně bavil.

Vždy po dohrání akce s tématikou války ve Vietnamu se nabízí otázka, zda už konečně byl pokořen Vietcong a musím říct, že v případě Shellshocku rozhodně ne a určitě bych i dost pochyboval o tom, zda jej můžu s klidem všem doporučit, ale milovníci arkádových, atmosferických a brutálních akcí by si jej neměli nechat ujít.

Pro: Svižná hratelnost, zábavné mise, osobitá grafika.

Proti: Systém ukládání, neohrabané ovládání, místy je hra dost těžká.

+10