Vietcong
Vietcong: Purple Haze
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Vietcong je válečná akce odehrávající se za vietnamské války - příběh začíná v roce 1967. Vtělíte se do seržanta Steva R. Hawkinse, který právě přilétá do amerického tábora Nui Pek umístěného v jednom z nejnebezpečnějších míst ve Vietnamu, blízko Ho Chi Minhovy stezky. Hawkins má nahradit zemřelého seržanta Douglase Warrena, který byl zabit v akci.
Jako seržant budete velet menšímu týmu, se kterým (někdy však i bez něj) budete plnit rozmanité mise v husté vietnamské džungli. K dispozici je vám domorodý tlumočník a průvodce Le Duy Nhut, drsný kulometčík Hornster, radista Defort, demoliční expert Bronson a nepostradatelný medik Crocker. Před každou misí si projdete briefingem na základně Nui Pek, kde také máte svoji zemljanku, ve které můžete poslouchat dobové rádio s nadšeným americkým hlasatelem či si prohlížet údaje o zbraních a nepříteli. Ve 12 misích budete mimo jiné využívat dělostřeleckou podporu, jednoduché příkazy vlastnímu týmu a spoustu vlastních i nepřátelských zbraní. Zažijete noční přepady, průzkum nepřátelského systému podzemních tunelů nebo obranu vlastního tábora před útočníky. Autoři hry si dali velkou práci se zpracováním džungle, kterou modelovali podle fotek z jejich cesty do Vietnamu.
Ke hře vyšly datadisky Vietcong: Fist Alpha a Vietcong Red Dawn a také plnohodnotné pokračování Vietcong 2.
Jako seržant budete velet menšímu týmu, se kterým (někdy však i bez něj) budete plnit rozmanité mise v husté vietnamské džungli. K dispozici je vám domorodý tlumočník a průvodce Le Duy Nhut, drsný kulometčík Hornster, radista Defort, demoliční expert Bronson a nepostradatelný medik Crocker. Před každou misí si projdete briefingem na základně Nui Pek, kde také máte svoji zemljanku, ve které můžete poslouchat dobové rádio s nadšeným americkým hlasatelem či si prohlížet údaje o zbraních a nepříteli. Ve 12 misích budete mimo jiné využívat dělostřeleckou podporu, jednoduché příkazy vlastnímu týmu a spoustu vlastních i nepřátelských zbraní. Zažijete noční přepady, průzkum nepřátelského systému podzemních tunelů nebo obranu vlastního tábora před útočníky. Autoři hry si dali velkou práci se zpracováním džungle, kterou modelovali podle fotek z jejich cesty do Vietnamu.
Ke hře vyšly datadisky Vietcong: Fist Alpha a Vietcong Red Dawn a také plnohodnotné pokračování Vietcong 2.
Poslední diskuzní příspěvek
@Drolin (12.01.2025 12:13): Stále ne, až je to děsivé kolik vody uplynulo :) Porozhlédnu se po něm, tuším, že byl nějaký HD remaster...
Nejlépe hodnocené komentáře
„Kdyby tady měli těžkej kulomet, byli bysme v prdeli…“
Vietcong je další česká legenda, na kterou mám mnoho krásných vzpomínek. Poprvé jsem tuto hru okusil u bratrance, který v té době dostal nový PC. Měl tam sice jen demoverzi, ale i tak jsem této hry nemohl nabažit a hotovej jsem byl už z hnedka úvodní animace: „Všem stanicím: Vážka Šest je dole, máme vrtulník někde dole v džungli!“
Po dlouhé době jsem si Vietcong zahrál znova a snad poprvé jsem si všímal i větších či menších chyb. Předem doporučuju zkusit výcvik, protože tenhle je jeden z mála, který dá i něco navíc, než jenom procvičení ovládání. Originalitka!
Příběh hry je na válečnou střílečku skvělý. Mise na sebe jakž takž navazují a střílení doplňují výborné animace. Dabing je velmi silnou stránkou hry a hra je plná různých hlášek a památných dialogů. Ve hře je 12 rozsáhlých misí a každá je něčím originální. Není to jenom o tom „jdi vpřed a střílej“. Hráč si pokaždé vyzkouší něco malinko jiného. Mnohými proklínané tunely mám velmi rád, protože by se v nich atmosféra dala krájet. Právě proto, že hlavní hrdina, Steve R. Hawkins, situaci neustále komentuje a přesně je tu vidět, jak to pomáhá ke sžití se s hlavní postavou (takže žádnej Gordon Freeman). Tentokrát jsem rozehrál na střední obtížnost (dřívě jsem hrál pouze na lehkou) a docela mě překvapilo, jak je to hra těžká. Stačí blbě vykouknout a už nám Steve žere hlínu. Přesto ale Vietcong nefrustruje,pouze se snaží vyždímat z hráče trochu taktiky. Dále musím pochválit zvukovou stránku, protože ta je jednoduše geniální – tu kvákají žáby, tu zase cvrdlikají cvrčkové atp. Soundtrack je rovněž pečlivě vybraný.
Na výběr je veliké množství zbraní. Ty jsou graficky vcelku provedené, ale animaci dobíjení bych u některých trošku povylepšil. Grafika jako celek jinak působí dobře, ale engine moc odladěný není – dokonce i dnes mi na některých místech docela znatelně klesalo fps. Jinak slušná AI se neustále o něco zasekává a i já jsem měl občas problém se odněkud dostat. To je docela škoda, protože to docela kazí špičkový válečný požitek. Zajímavostí je, že právě ta část, která byla v demu, vypadá o několik tříd lépe než zbytek hry. Hra světel a mlhy v této misi je moc hezká i na 8 let starou hru.
Verdikt: Vietcong je originální střílečka a výborným dabingem a chytlavou hratelností, která se i navíc snaží hráči nenásilnou formou sdělit nějaké zajímavé informace o tomto období. Ta hra je prostě vyjímečná. U málokteré FPS se bavím pokaždé tak skvěle, jako právě u Vietcongu.
„Psst, zásobníka do kalach, Charlie ztratil...“
Vietcong je další česká legenda, na kterou mám mnoho krásných vzpomínek. Poprvé jsem tuto hru okusil u bratrance, který v té době dostal nový PC. Měl tam sice jen demoverzi, ale i tak jsem této hry nemohl nabažit a hotovej jsem byl už z hnedka úvodní animace: „Všem stanicím: Vážka Šest je dole, máme vrtulník někde dole v džungli!“
Po dlouhé době jsem si Vietcong zahrál znova a snad poprvé jsem si všímal i větších či menších chyb. Předem doporučuju zkusit výcvik, protože tenhle je jeden z mála, který dá i něco navíc, než jenom procvičení ovládání. Originalitka!
Příběh hry je na válečnou střílečku skvělý. Mise na sebe jakž takž navazují a střílení doplňují výborné animace. Dabing je velmi silnou stránkou hry a hra je plná různých hlášek a památných dialogů. Ve hře je 12 rozsáhlých misí a každá je něčím originální. Není to jenom o tom „jdi vpřed a střílej“. Hráč si pokaždé vyzkouší něco malinko jiného. Mnohými proklínané tunely mám velmi rád, protože by se v nich atmosféra dala krájet. Právě proto, že hlavní hrdina, Steve R. Hawkins, situaci neustále komentuje a přesně je tu vidět, jak to pomáhá ke sžití se s hlavní postavou (takže žádnej Gordon Freeman). Tentokrát jsem rozehrál na střední obtížnost (dřívě jsem hrál pouze na lehkou) a docela mě překvapilo, jak je to hra těžká. Stačí blbě vykouknout a už nám Steve žere hlínu. Přesto ale Vietcong nefrustruje,pouze se snaží vyždímat z hráče trochu taktiky. Dále musím pochválit zvukovou stránku, protože ta je jednoduše geniální – tu kvákají žáby, tu zase cvrdlikají cvrčkové atp. Soundtrack je rovněž pečlivě vybraný.
Na výběr je veliké množství zbraní. Ty jsou graficky vcelku provedené, ale animaci dobíjení bych u některých trošku povylepšil. Grafika jako celek jinak působí dobře, ale engine moc odladěný není – dokonce i dnes mi na některých místech docela znatelně klesalo fps. Jinak slušná AI se neustále o něco zasekává a i já jsem měl občas problém se odněkud dostat. To je docela škoda, protože to docela kazí špičkový válečný požitek. Zajímavostí je, že právě ta část, která byla v demu, vypadá o několik tříd lépe než zbytek hry. Hra světel a mlhy v této misi je moc hezká i na 8 let starou hru.
Verdikt: Vietcong je originální střílečka a výborným dabingem a chytlavou hratelností, která se i navíc snaží hráči nenásilnou formou sdělit nějaké zajímavé informace o tomto období. Ta hra je prostě vyjímečná. U málokteré FPS se bavím pokaždé tak skvěle, jako právě u Vietcongu.
„Psst, zásobníka do kalach, Charlie ztratil...“
Když jsem vybíral hru, ke které napíši svůj čtyřstý komentář, podíval jsem se na své předchozí jubilejní počiny a stanovil si tři následující kritéria. Musí se jednat o akční hru, mé hodnocení musí být vyšší, než osmdesát procent, což neuděluji kdejaké kravině a daný titul musím mít dohraný. Jakmile jsem narazil na Vietcong, už nebylo co řešit.
Ihned se mi vrátily vzpomínky na to peklo ve vietnamské džungli, které jsem v kůži seržanta Hawkinse zažil. Hlášky, které zněly od výcviku až do konce hry a navíc ve skvělém českém dabingu, neměly chybu. Exceloval v nich velitel výcviku, kulometčík Hornster, a především pak vietnamský stopař Nhut (po nechtěných zásazích), kterého jsem si z celého týmu oblíbil nejvíce.
Mise byly různorodé a často jsem se musel brodit bažinou, přelézat padlé kmeny a dávat pozor na pasti, jež byly dobře maskovány a nejednou mě zabily. Když jsem měl zachránit zajatého vojáka, jet džípem nebo se probít ruinami, bylo to super, ale udržení nějaké pozice po určitý čas (mise Rádiová přenoska), bylo pro mě utrpení. Poslední mise, která je také o bránění, je ale vynikající.
V tunelech jsem na rozdíl od spousty dalších hráčů nebloudil potmě, ale instinktivně jsem rozsvítil baterku pomocí klávesy L, která však možná úmyslně v manuálu nebyla uvedena. Potěšily mě i maličkosti, jako je deník, informace o zbraních nebo mapa, v níž jsem se po chvíli dokázal docela obstojně orientovat.
U multiplayeru jsem se bavil podobně, jako třeba v Medal of Honor: Allied Assault, ale měl jsem možnost ho vyzkoušet jen na chvíli. Hra samozřejmě není dokonalá a obsahuje pár nepříjemností, mezi nimiž vyčnívá zasekávání členů týmu o překážky i o sebe navzájem, avšak zas tak moc to celkový dojem z hraní nekazí. Nedávno jsem sehnal originálku i s datadiskem, tak se někdy v budoucnu nejspíše do Vietnamu vrátím, jestli hru tedy zprovozním.
Ihned se mi vrátily vzpomínky na to peklo ve vietnamské džungli, které jsem v kůži seržanta Hawkinse zažil. Hlášky, které zněly od výcviku až do konce hry a navíc ve skvělém českém dabingu, neměly chybu. Exceloval v nich velitel výcviku, kulometčík Hornster, a především pak vietnamský stopař Nhut (po nechtěných zásazích), kterého jsem si z celého týmu oblíbil nejvíce.
Mise byly různorodé a často jsem se musel brodit bažinou, přelézat padlé kmeny a dávat pozor na pasti, jež byly dobře maskovány a nejednou mě zabily. Když jsem měl zachránit zajatého vojáka, jet džípem nebo se probít ruinami, bylo to super, ale udržení nějaké pozice po určitý čas (mise Rádiová přenoska), bylo pro mě utrpení. Poslední mise, která je také o bránění, je ale vynikající.
V tunelech jsem na rozdíl od spousty dalších hráčů nebloudil potmě, ale instinktivně jsem rozsvítil baterku pomocí klávesy L, která však možná úmyslně v manuálu nebyla uvedena. Potěšily mě i maličkosti, jako je deník, informace o zbraních nebo mapa, v níž jsem se po chvíli dokázal docela obstojně orientovat.
U multiplayeru jsem se bavil podobně, jako třeba v Medal of Honor: Allied Assault, ale měl jsem možnost ho vyzkoušet jen na chvíli. Hra samozřejmě není dokonalá a obsahuje pár nepříjemností, mezi nimiž vyčnívá zasekávání členů týmu o překážky i o sebe navzájem, avšak zas tak moc to celkový dojem z hraní nekazí. Nedávno jsem sehnal originálku i s datadiskem, tak se někdy v budoucnu nejspíše do Vietnamu vrátím, jestli hru tedy zprovozním.
Pro: džungle, dabing, výcvik, Nhut, různorodé mise, pasti, deník, mapa
Proti: mise Rádiová přenoska, zasekávání členů týmu
Vietcong je nejen další ze srdcových záležitostí mého života, ale i hra s naprosto úžasným multiplayerem, u kterého jsem s nadšením vydržel několik měsíců. Vietcong bych charakterizoval jako jednoduchou FPS válečnou akci se super příběhem, který dokonale vtáhne hráče do hry. Jako válečná hra Vietcong plně vyhrává - prostředí, atmosféra a celkový vzhled džungle je překrásný, neuvěřitelně dlouhé klaustrofobické tunely úchvatné, zbraně, technika a jiné věci perfektní a žlutí "rejžožrouti" parádní.
Tak, jak to u českých her bývá, má i Vietcong naprosto skvělý a professionální dabing. Hlášky typu "rozstřílím ti prdel zmrde" jsou silné a jazyk vietcongů zajímavý. Hlavní hrdina má občas také zajímavé hlášky, stejně tak zbytek jeho týmu. Zejména kvůli spoustě vulgárních slov se Vietcong chlubí nálepkou 18+.
Některé mise jsou nezapomenutelné, stejně tak bláznivé putování úzkých tunelů s baterkou a pistolí s tlumičem. Už hned první mise, kde vesnici napadne nepřátelský sniper je chváli hodná. Vietcongu nechybí ani záchrané a utajené akce, většinou se však většina misí bude zabývat "najdi a znič" - čili bezhlavé střílení "žluťáků" v džungli.
Grafika je skvělá, nicméně stále obsahuje neuvěřitelně mnoho bugů, zejména co se postav týče. Zbraně a technika jsou na špičkové úrovni, to samé se dá řici o džungli a ostatním herním prostředím. Nicméně tak či tak, grafika určitě potěší.
Příběh je zajímavý, poutavý a dokonale válečný. Popisuje příběh amerického zpravodajského seržanta Steve R. Hawkina a jeho misích na táboře Nui Pek. Před každou misí předchází povedenné briefing, ve kterém si můžete přečíst podrobnosti o nastávající misí nebo si zastřílet, vyzkoušet a vybrat zbraně. Téměř ještě před každým briefingem hru obohacuje video, ve kterém se dozvíte informace o misi.
Vietcong je perfektní válečná hra, díky nijž jsem se tak jako někteří fanoušci začal o válku ve Vietnamu více zajímat. Vietcong mě uchvátil, překvapil a neuvěřitelně dojal - celkově jde o téměř bezchybný český zázrak, který sice trpí až příliš mnoha bugy, ale skvělý dabing, hlášky a prostředí vše dorovnávají.
Tak, jak to u českých her bývá, má i Vietcong naprosto skvělý a professionální dabing. Hlášky typu "rozstřílím ti prdel zmrde" jsou silné a jazyk vietcongů zajímavý. Hlavní hrdina má občas také zajímavé hlášky, stejně tak zbytek jeho týmu. Zejména kvůli spoustě vulgárních slov se Vietcong chlubí nálepkou 18+.
Některé mise jsou nezapomenutelné, stejně tak bláznivé putování úzkých tunelů s baterkou a pistolí s tlumičem. Už hned první mise, kde vesnici napadne nepřátelský sniper je chváli hodná. Vietcongu nechybí ani záchrané a utajené akce, většinou se však většina misí bude zabývat "najdi a znič" - čili bezhlavé střílení "žluťáků" v džungli.
Grafika je skvělá, nicméně stále obsahuje neuvěřitelně mnoho bugů, zejména co se postav týče. Zbraně a technika jsou na špičkové úrovni, to samé se dá řici o džungli a ostatním herním prostředím. Nicméně tak či tak, grafika určitě potěší.
Příběh je zajímavý, poutavý a dokonale válečný. Popisuje příběh amerického zpravodajského seržanta Steve R. Hawkina a jeho misích na táboře Nui Pek. Před každou misí předchází povedenné briefing, ve kterém si můžete přečíst podrobnosti o nastávající misí nebo si zastřílet, vyzkoušet a vybrat zbraně. Téměř ještě před každým briefingem hru obohacuje video, ve kterém se dozvíte informace o misi.
Vietcong je perfektní válečná hra, díky nijž jsem se tak jako někteří fanoušci začal o válku ve Vietnamu více zajímat. Vietcong mě uchvátil, překvapil a neuvěřitelně dojal - celkově jde o téměř bezchybný český zázrak, který sice trpí až příliš mnoha bugy, ale skvělý dabing, hlášky a prostředí vše dorovnávají.
Pro: Dabing, grafika, prostředí, hlášky, arzenál, příběh ...
Proti: Bugy, AI ...
Vietcong pro me neznamena jen hru. Jde o srdecni zalezitost, o legendu, u ktere jsem stravil stovky hodin a na kterou mam spustu krasnych vzpominek. Zejmena se mi vybavuje pocitacova ucebna, kde jsme po skonceni vyucovani travili cas hranim. Autori z Pterodonu spolecne s Illusion Softworks byli mezi lety 2002-2003 na vrcholu a po prvni Mafii vysel druhy cesky herni klenot, ktery budeme jeste dlouho opevovat. Hra je po vsech strankach vypiplana temer k dokonalosti. Autori se sice nevyhnuli drobnym chybickam a bugum, nicmene v celkove atmosfere hry drobnosti jako obcasne zaseky o stromy a podobne naprosto zanikaji. Stejne jako Mafia je hra tvorena vyhradne srdcem a s maximalnim smyslem pro detail, coz je vic nez patrne.
"Tamhleten chlapek vam da munici. Co je k***a s vama? Jdete si vzit tu munici nebo vam kazdymu narvu do zadku par zasobniku!!!"
Dodnes jsem v zadne jine hre nevidel tak detailne zpracovany a v pripade zvoleni nejtezsi obtiznosti skutecne pekelne tezky single player. Uz jen pritomnost zakladniho vycviku (v nemz jste se minimalne seznamili se zakladnim ovladanim hry), kdy na vas vygumovanej zelenej velitelskej mozek fanaticky sproste rve dokaze navnadit paradni valecnou atmosferu. Zacinate na opici draze, kterou je treba dle instrukci velitele, ktery si behem vaseho behu neodpusti tuny sprostych a misty i nechutnych nadavek, zdolat. Pote se presunete na strelnici, kde si vyzkousite strelbu z Tommy Gunu na staticke a nasledne pohyblive terce. Treti cast je bunkr z nehoz budete odpalovat miny claymore, strilet z kulometu, hazet granaty a na zaver navigovat palebnou podporu. Posledni cast vycviku se odehravala na bojisti, kdy jste v arene podobne paintballove museli prezit a zastrelit vase protivniky. Osobne jsem se behem vycviku nekolikrat neudrzel a cholerickemu veliteli bud Tommy Gunem ustrelil kebuli, nebo jeho smerem hodil granat. Hlaska "Zmrde, ja te kurva zabijuuu!!!" me jeste dnes vhani slzy smichu do oci.
"Jo, obcas se to holt po**re, ale alespon to mel rychly. Kulka z akcka ho trefila primo do hlavy. Byl mrtvej driv nez padl na zem."
Po absolvovani vycviku jdeme na kampan. Mam rad vyzvu, a proto jsem ihned zvolil nejtezsi stupen Vietnam. A slo o opravdovou vyzvu. Dosud a ani pote jsem nehral tak tezkou hru proti AI. Stacila jedna dobre mirena rana a bylo po vas. V lepsim pripade jste byli tezce raneni a jakykoliv dalsi zasah se rovnal smrti. Vasi kolegove sice vydrzeli mnohem vic, ale nesmrtelni nebyli. I jejich smrt a nebo napriklad vybuch granatu se rovnal jistojiste opetovnemu nacteni posledniho quicksavu. A aby byla hra jeste tezsi, meli jste k dispozici pouze ctyri moznosti prave quicksavu behem jednoho useku dane mise (s vyjimkou automatickeho ulozeni zejmena pri zmene cilu mise nebo podavani hlaseni vysilackou). Dodnes nevim jak, ale hecnul jsem se a hru po stovkach loadovani dohral. A uprimne, kolik nervu me staly zejmena mise, kdy jsem musel solo prchat drzungli radeji ani nechci vedet. Ale pocit po dokonceni celeho singlu se neda popsat. To uz dnes nemate sanci zazit, jelikoz dnesni hry jsou i na nejtezsi stupen ve srovnani s Vietcongem neuveritelne jednoduche. Jakozto Steeve R. Hawkins jste preveleni do tabora CIDG na kopci Nui-Pek, kde nahrazujete zabiteho velitele Douglase. Spolecne s tymem, do ktereho se pridate plnite ruzne pruzkumne a bojove mise. Vasimi kolegy jsou Le Duy Nhut - stopar, Vietnamec, ktery zbehl z Viet-Minh k LLDB, Hornster - kulometcik, Crocker - zdravotnik, Defort - radista a Bronson - zenista.
"Nazerte se olova rejzozrouti za***ny!!!"
Samotne mise se vyrazne lisi svym obsahem. Jednou se plahocite dzungli k vesnici mistniho vesnickeho kmene, pote se v tabore branite utoku mistnich partyzanu Vietcongu, osvobozujete zajate kolegy, dobyvate kopec, vyhazujete do vzduchu most za ucelem zpomaleni postupujicich nepratel, prolejzate sirokou sit tunelu a podobne. Krome mapy a kompasu nemate k dispozici zadny zpusob navigace, cili rychlost a spravnost postupu je jen na vas. Tehdejsi hry vyzadovaly i logicke uvazovani a nevedly vas za rucicku jako mala decka. Nepratel je cela rada, casto se zajistuji kryci palbou, behaji, kryji se, vykukuji a opet se schovavaji. K jejich odstraneni nestaci jen slepe strilet, ale i takticky hazet granaty, obchazet je, cilene se v nekterych mistech i plizit a predevsim byt hodne trpelivy. A granat jste museli sami nejdrive odjistit a az pote hodit. Behem postupu jednotlivymi misemi casto celite i typickym pastem jako jsou punji nebo vystrelovaci bodaky. Kazda z misi vam zabere peknou radku minut a chvili bude trvat, nez si ji osvojite. Autori hru vypiplali do detailu. Svedci o tom jednak briefinky pred misemi, kdy se vase parta spravne hecuje, navnazuje a nesetri humorem, ale i velitel tabora, ktery s chladnym klidem zejmena vecne nespokojeneho kulometcika Hornstera castokrat vtipne usadi. Dale vase "cimra", ve ktere hraje v radiu dobova hudba od skutecnych zahranicnich autoru hranych v dobe vietnamske valky, zpravodajstvi z fronty, a ktera casem obrusta vsemoznymi zabavenymi suvenyry. Ke konci kampan graduje, spravne houstne a vy z pozice hrace pomalu ale jiste zacinate tusit nevyhnutelny a trpky konec.
"Vic Vietcong!!!"
Po dohrani kampane mate moznost zahrat si tzv. Rychlou bitku. Jde o vycisteni zvolene mapy od vsech VC. Muzete si nastavit stranu, mapu, zdali pujdete sami, kdo vsechno vas doprovodi, kolika budete celit nepratelum a jako obtiznost budete hrat. Na nejtezsi stupen se jedna o hotove peklo, kdy castokrat dostanete jednu ranu ani nevite odkud a je po vas. Nicmene jako trenink presnosti a postrehu neni spatne si tento mod vyzkouset.
"Dalsi Charlie!!!"
Multiplayerove radeni je ve Vietcongu paradni. Na vyber mate hromadu map (me nejoblibenejsi byly NVA Base, Arroyo a Halong Port) a hernich modu (CTF, Deathmatch, Team Deathmatch a dalsi). Mohli jste si vybirat z velke skaly povolani. Napriklad vojak mohl mit vsechny strelne zbrane s vyjimkou kulometu a odstrelovacek, zdravotnik jako jediny umel lecit, zenista doplnoval munici a sniper vladl vsem odstrelovacim puskam. Hra byla ve sve dobe velmi popularni zejmena v Cesku a na Slovensku a temer vzdy jste se na bojisti setkavali s krajany nebo vychodnimi sousedy. Multiplayer zabavil na stovky hodin. Jedinou vytkou je, ze neexistoval system levelovani a hodnoceni, jako dnes.
"Hawkinsi, tebe dneska zase cekaj hajzliky!!!"
Suma sumarum, Vietcong je pro me spolecne s prvni Mafii nezapomenutelnou hrou, kterou si jeste dnes z nostalgie rad zahraji. Hra vas nejen pobavila, ale i jste se neco dozvedeli o vietnamske valce jako takove. A famozni dabing, ktery hre poskytli skutecni cesti daberi (napr. Svatopluk Schuller, Libor Hruska, Martin Stransky, Jan Maxian a dalsi). Jejich hlasky vas casto dostanou do kolen a rovnez hlasky jich i spojeneckych vojaku, kdyz do nich strilite. Priznam se ze jsem parkrat opakovane po dobu nekolika desitek minut strilel do kulometcika na vrtulniku, protoze jeho hlasky: "Blbce, co to delaaas???!!!" nebo "Nestrilej do me!!!" a predevsim zpusob, jakym byly pronaseny, me opakovane odrovnaval. A myslim, ze jsem nebyl jediny :D
"Aaa pozor to jsem jaaa!!!"
Uplnym zaverem jen hromada slz, ze dnesni FPS uz nejsou takto detailne vypiplane a vicemene kopie jedna druhe.
"Tamhleten chlapek vam da munici. Co je k***a s vama? Jdete si vzit tu munici nebo vam kazdymu narvu do zadku par zasobniku!!!"
Dodnes jsem v zadne jine hre nevidel tak detailne zpracovany a v pripade zvoleni nejtezsi obtiznosti skutecne pekelne tezky single player. Uz jen pritomnost zakladniho vycviku (v nemz jste se minimalne seznamili se zakladnim ovladanim hry), kdy na vas vygumovanej zelenej velitelskej mozek fanaticky sproste rve dokaze navnadit paradni valecnou atmosferu. Zacinate na opici draze, kterou je treba dle instrukci velitele, ktery si behem vaseho behu neodpusti tuny sprostych a misty i nechutnych nadavek, zdolat. Pote se presunete na strelnici, kde si vyzkousite strelbu z Tommy Gunu na staticke a nasledne pohyblive terce. Treti cast je bunkr z nehoz budete odpalovat miny claymore, strilet z kulometu, hazet granaty a na zaver navigovat palebnou podporu. Posledni cast vycviku se odehravala na bojisti, kdy jste v arene podobne paintballove museli prezit a zastrelit vase protivniky. Osobne jsem se behem vycviku nekolikrat neudrzel a cholerickemu veliteli bud Tommy Gunem ustrelil kebuli, nebo jeho smerem hodil granat. Hlaska "Zmrde, ja te kurva zabijuuu!!!" me jeste dnes vhani slzy smichu do oci.
"Jo, obcas se to holt po**re, ale alespon to mel rychly. Kulka z akcka ho trefila primo do hlavy. Byl mrtvej driv nez padl na zem."
Po absolvovani vycviku jdeme na kampan. Mam rad vyzvu, a proto jsem ihned zvolil nejtezsi stupen Vietnam. A slo o opravdovou vyzvu. Dosud a ani pote jsem nehral tak tezkou hru proti AI. Stacila jedna dobre mirena rana a bylo po vas. V lepsim pripade jste byli tezce raneni a jakykoliv dalsi zasah se rovnal smrti. Vasi kolegove sice vydrzeli mnohem vic, ale nesmrtelni nebyli. I jejich smrt a nebo napriklad vybuch granatu se rovnal jistojiste opetovnemu nacteni posledniho quicksavu. A aby byla hra jeste tezsi, meli jste k dispozici pouze ctyri moznosti prave quicksavu behem jednoho useku dane mise (s vyjimkou automatickeho ulozeni zejmena pri zmene cilu mise nebo podavani hlaseni vysilackou). Dodnes nevim jak, ale hecnul jsem se a hru po stovkach loadovani dohral. A uprimne, kolik nervu me staly zejmena mise, kdy jsem musel solo prchat drzungli radeji ani nechci vedet. Ale pocit po dokonceni celeho singlu se neda popsat. To uz dnes nemate sanci zazit, jelikoz dnesni hry jsou i na nejtezsi stupen ve srovnani s Vietcongem neuveritelne jednoduche. Jakozto Steeve R. Hawkins jste preveleni do tabora CIDG na kopci Nui-Pek, kde nahrazujete zabiteho velitele Douglase. Spolecne s tymem, do ktereho se pridate plnite ruzne pruzkumne a bojove mise. Vasimi kolegy jsou Le Duy Nhut - stopar, Vietnamec, ktery zbehl z Viet-Minh k LLDB, Hornster - kulometcik, Crocker - zdravotnik, Defort - radista a Bronson - zenista.
"Nazerte se olova rejzozrouti za***ny!!!"
Samotne mise se vyrazne lisi svym obsahem. Jednou se plahocite dzungli k vesnici mistniho vesnickeho kmene, pote se v tabore branite utoku mistnich partyzanu Vietcongu, osvobozujete zajate kolegy, dobyvate kopec, vyhazujete do vzduchu most za ucelem zpomaleni postupujicich nepratel, prolejzate sirokou sit tunelu a podobne. Krome mapy a kompasu nemate k dispozici zadny zpusob navigace, cili rychlost a spravnost postupu je jen na vas. Tehdejsi hry vyzadovaly i logicke uvazovani a nevedly vas za rucicku jako mala decka. Nepratel je cela rada, casto se zajistuji kryci palbou, behaji, kryji se, vykukuji a opet se schovavaji. K jejich odstraneni nestaci jen slepe strilet, ale i takticky hazet granaty, obchazet je, cilene se v nekterych mistech i plizit a predevsim byt hodne trpelivy. A granat jste museli sami nejdrive odjistit a az pote hodit. Behem postupu jednotlivymi misemi casto celite i typickym pastem jako jsou punji nebo vystrelovaci bodaky. Kazda z misi vam zabere peknou radku minut a chvili bude trvat, nez si ji osvojite. Autori hru vypiplali do detailu. Svedci o tom jednak briefinky pred misemi, kdy se vase parta spravne hecuje, navnazuje a nesetri humorem, ale i velitel tabora, ktery s chladnym klidem zejmena vecne nespokojeneho kulometcika Hornstera castokrat vtipne usadi. Dale vase "cimra", ve ktere hraje v radiu dobova hudba od skutecnych zahranicnich autoru hranych v dobe vietnamske valky, zpravodajstvi z fronty, a ktera casem obrusta vsemoznymi zabavenymi suvenyry. Ke konci kampan graduje, spravne houstne a vy z pozice hrace pomalu ale jiste zacinate tusit nevyhnutelny a trpky konec.
"Vic Vietcong!!!"
Po dohrani kampane mate moznost zahrat si tzv. Rychlou bitku. Jde o vycisteni zvolene mapy od vsech VC. Muzete si nastavit stranu, mapu, zdali pujdete sami, kdo vsechno vas doprovodi, kolika budete celit nepratelum a jako obtiznost budete hrat. Na nejtezsi stupen se jedna o hotove peklo, kdy castokrat dostanete jednu ranu ani nevite odkud a je po vas. Nicmene jako trenink presnosti a postrehu neni spatne si tento mod vyzkouset.
"Dalsi Charlie!!!"
Multiplayerove radeni je ve Vietcongu paradni. Na vyber mate hromadu map (me nejoblibenejsi byly NVA Base, Arroyo a Halong Port) a hernich modu (CTF, Deathmatch, Team Deathmatch a dalsi). Mohli jste si vybirat z velke skaly povolani. Napriklad vojak mohl mit vsechny strelne zbrane s vyjimkou kulometu a odstrelovacek, zdravotnik jako jediny umel lecit, zenista doplnoval munici a sniper vladl vsem odstrelovacim puskam. Hra byla ve sve dobe velmi popularni zejmena v Cesku a na Slovensku a temer vzdy jste se na bojisti setkavali s krajany nebo vychodnimi sousedy. Multiplayer zabavil na stovky hodin. Jedinou vytkou je, ze neexistoval system levelovani a hodnoceni, jako dnes.
"Hawkinsi, tebe dneska zase cekaj hajzliky!!!"
Suma sumarum, Vietcong je pro me spolecne s prvni Mafii nezapomenutelnou hrou, kterou si jeste dnes z nostalgie rad zahraji. Hra vas nejen pobavila, ale i jste se neco dozvedeli o vietnamske valce jako takove. A famozni dabing, ktery hre poskytli skutecni cesti daberi (napr. Svatopluk Schuller, Libor Hruska, Martin Stransky, Jan Maxian a dalsi). Jejich hlasky vas casto dostanou do kolen a rovnez hlasky jich i spojeneckych vojaku, kdyz do nich strilite. Priznam se ze jsem parkrat opakovane po dobu nekolika desitek minut strilel do kulometcika na vrtulniku, protoze jeho hlasky: "Blbce, co to delaaas???!!!" nebo "Nestrilej do me!!!" a predevsim zpusob, jakym byly pronaseny, me opakovane odrovnaval. A myslim, ze jsem nebyl jediny :D
"Aaa pozor to jsem jaaa!!!"
Uplnym zaverem jen hromada slz, ze dnesni FPS uz nejsou takto detailne vypiplane a vicemene kopie jedna druhe.
Pro: atmosfera, detailne propracovana hra, na dnesni dobu nevidane propracovany single, famozni soundtrack a zejmena hlasky vojaku ve hre, obtiznost Vietnam je hotove prave vietnamske peklo
Proti: neexistuje levelovaci system a tabulky, jinak vubec nic
Český herní průmysl prožíval na počátku tohoto tisíciletí svůj dosavadní vrchol a Vietcong bezpochyby patří mezi vůbec ty nejzářivější kousky, co v našich končinách v té době vznikly. Jako malému klukovi se mi líbil hlavně skvělý dabing s nesmrtelnými hlášky, nyní po opětovném dohrání musím konstatovat, že hra má i další nesporné kvality.
Především se mi líbí, že hra má duši a není to jen ledajaká tupá střílečka, kterých je na trhu spousta. Ať už během briefingů nebo v průběhu misí postupně poznáváte své spolubojovníky, z nichž každý představuje jedinečnou osobnost. Je pravda, že jejich nesmyslné poskakování, přelézání překážek tam a zpátky nebo zasekávání se o nejrůznější kořeny občas leze na nervy, přesto jsem si tuhle partu oblíbil a byla radost s nimi vyrážet na mise do skvěle zpracované vietnamské džungle.
Ač i zde nechybí několik rambo misí, kdy sám hlavní hrdina daruje olověnou pochoutku nespočtu nepřátel, celkově se Vietcong tváří poměrně realisticky, především pak na těžších obtížnostech stačí opravdu málo a je tedy potřeba postupovat opatrně a na plno využívat krytí za překážkami. Ve hře pak k dokreslení atmosféry najdeme i deník psaný hlavním hrdinou, ve kterém zmiňuje i mimoherní události.
Přestože se jedná o poměrně jednostranně zaměřenou záležitost, hra díky rozmanitosti jednotlivých misí a změnám prostředí nenudí. Vietcong je zkrátka výjimečnou FPS, která má dnes již právem status legendy a jedinou její vadou na kráse je nepříliš povedená AI, což občas vede k docela kuriózním situacím.
Především se mi líbí, že hra má duši a není to jen ledajaká tupá střílečka, kterých je na trhu spousta. Ať už během briefingů nebo v průběhu misí postupně poznáváte své spolubojovníky, z nichž každý představuje jedinečnou osobnost. Je pravda, že jejich nesmyslné poskakování, přelézání překážek tam a zpátky nebo zasekávání se o nejrůznější kořeny občas leze na nervy, přesto jsem si tuhle partu oblíbil a byla radost s nimi vyrážet na mise do skvěle zpracované vietnamské džungle.
Ač i zde nechybí několik rambo misí, kdy sám hlavní hrdina daruje olověnou pochoutku nespočtu nepřátel, celkově se Vietcong tváří poměrně realisticky, především pak na těžších obtížnostech stačí opravdu málo a je tedy potřeba postupovat opatrně a na plno využívat krytí za překážkami. Ve hře pak k dokreslení atmosféry najdeme i deník psaný hlavním hrdinou, ve kterém zmiňuje i mimoherní události.
Přestože se jedná o poměrně jednostranně zaměřenou záležitost, hra díky rozmanitosti jednotlivých misí a změnám prostředí nenudí. Vietcong je zkrátka výjimečnou FPS, která má dnes již právem status legendy a jedinou její vadou na kráse je nepříliš povedená AI, což občas vede k docela kuriózním situacím.
Pro: příběh, postavy, atmosféra, zasazení, dabing, hlášky, smysl pro detail
Proti: AI spolubojovníků a nepřátel
Pro: originální pojetí, charaktery a jejich dabing, humor a hlášky, hudba a zvuky, výcvik, mnoho památných herních momentů - tunely v čele; deník, informace o konfliktu a popisy zbraní
Proti: někdy grafika, někdy trochu nudí (hlavně při čekání na ostatní tupé kolegy, kteří se zasekli o kus větve), technické bugy, neodladěný engine