Conflict: Vietnam

Conflict Vietnam je pokračování mnou velmi oblíbené série, které se odehrává, jak je z názvu jistě patrno, ve Vietnamu. Po slabším druhém Desert Stormu přichází změna a hra je zasazena převážně do bojů v džungli.

Rozhodně je to krok správným směrem. Džungle je sice koridor, ale není zcela lineární. Většinou existuje několik cest k cíli. Oproti poušti je prales pestrý a zajímavý. Dobře se tu uplatňuje stealth prvek. Obzvláště v první polovině hry je plížení džunglí a následné kuchání rákosníku kudlou opravdu sranda. Má to ale svá ale. Za prvé, jak je již u této série zvykem, je omezeno ukládání a to tak, že na pouhé dva sloty na misi. Proto se hra stává nezvykle těžkou, stačí jeden granát a je po celém týmu. K tomu v poslední třetině hry nemile přispívá častý respawn nepřátel, což počítám jako velmi významné mínus. Po dokončení poslední části hry jsem měl opravdu velmi intenzivní pocit, že jsem vystřílel půlku Asie. Ve CV je celkem 14 levelů a každý trvá v průměru hodinu a čtvrt (+ občasné opakování frustrujících pasáží). To nám ve výsledku dává nějakejch 20 hodin hraní, což je velmi významné plus.

Ovládání, v jádru bezvadné, trpí bohužel jednou, ale podstatnou vadou. Hra je uzpůsobena na hraní na gamepadu a na myši jsou pociťovat nepříjemné lagy, obzvláště při míření na krátkou vzdálenost jsem byl většinou tuhej dřív, než jsem stačil zamířit. Proto závěrečné 4 mise pro mě byly výjimečně otravné. Respawn nepřátel, hromady granátů, bazuky, málo save pozic a právě ten boj ve městech (to jsem vyčítal i druhému DS2) = toť je zkráceně poslední čtvrtina hry. Je to škoda a někomu by to mohlo zkazit zážitek. Já se ale nedal a s pevnými nervy jsem to ustál.

Spolu s cukáním myši cukala i kamera. Zpočátku jsem si na to horko těžko zvykal, ale ke konci mi to už ani nevadilo.

Graficky je to vcelku pěkné, i když některé pozadí bych klidně doladil. Obzvlášť noční mise byla geniální a pomalé plížení se za měsíčku džunglí měla až pohádkový nádech. Zvuky jsou výborné, byť některé jsou pouze zrecyklované z minulého dílu. Pochválit musím zbraně, protože jich od minula rozhodně přibylo. Nejradši jsem hrál za Cherryho, který je takovou obdobou Jonese z DS. Po každé misi hráč získává jakési body, něco ve stylu zkušeností, za které si potom může vylepšovat svoje svěřence. Takže tu nějaká variabilita rozhodně je.

Ještě se vrátím k audio stránce, respektive k dabingu. Ten se mi moc líbil, vojáci mezi sebou neustále komunikují a hláškují. Hudba je velmi pečlivě vybraná, zejména mě potěšila přítomnost songu White Rabbit a to dokonce několikrát za hru.

Verdikt: Conflict Vietnam je výborná akce se stealth prvky. Pokud chcete pocítit tvrdost války a tuhé přestřelky, ve kterých jde opravdu o kůži (tzn. ne arkádu ve stylu CoD), CV určitě vyzkoušejte. Pár chyb by se našlo, ale ty povětšinou nebrání si CV do sytosti užít. Škoda jen opětovné absence kooperace v PC verzi, v některých pasážích to dost bije do očí. 85%