Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Serious Sam HD: The First Encounter

74
57 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
24.11.2009 PC
13.01.2010 X360
Vývojáři:
Croteam
Oficiální stránky:
http://www.croteam.com/serious-sam-hd-firs…
Kdysi pradávno na Zemi probíhal boj mezi zlounem Mentalem a mimozemskou rasou Sirianů, která zanechala lidstvu mnoho svých artefaktů. Ve 22. století se Mental vrátil i se svou armádou a znovu zaútočil, tentokrát na lidi. Ti se v zoufalství rozhodli vyslat svého nejlepšího, nejdrsnějšího a nejodvážnějšího hrdinu, jménem Sam "Serious" Stone, pomocí Sirianských artefaktů zpět do minulosti. On jediný dokáže ve starověkém Egyptě přežít a překazit Mentalovi plány.

To máme něco o příběhu a snad každému laikovi dojde, že tu máme prvního Serious Sama podruhé. Přesněji se jedná o remake Serious Sam: The First Encounter a jak už bylo předem známo, tím největším lákadlem je nové grafické zpracování. Ale abychom nepředbíhali, vezmeme si novinky pěkně popořadě. První docela jasná věc je, že hra běží na novém Serious Enginu 3 a výrazně je obohacena grafická stránky hry (o vysokém rozlišení nemluvě). Máme tu ostré a detailní modely, stejně tak i stíny a nasvícení, obloha jakoby si odskočila ze skutečného světa sem a další grafické sarapatičky, které nedělají v dnešní době žádnou ostudu. Dále tu máme všemi oblíbené achievementy a to je … všechno.

Serious Sam sázel vždycky na bezmyšlenkovité držení levého tlačítka myši a kosení všeho, co se hýbe a tupém procházení úrovní z místa A do B. A tak to máme i zde, takže pokud vás předchozí díly bavily, respektive si chcete připomenout prvního Serious Sama bez toho, aniž by vás z ostrých hran bolely oči, tak hurá do toho, ať má zas seriózní Sam komu nakopat zadek.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Touhle hrou jsem si splnil několik let starý rest. Tehdy jsem hrál a dohrál Second Encounter, takže jsem přesně věděl, do čeho v tomto případě jdu. Navíc, možnost zahrát si ve vylepšené grafice, mě lákala, i když nakonec jsem si nějakého zásadního rozdílu ani nevšiml.

Tahle hra je šílenost, ale zábavná šílenost. Serious Sam tak trochu vzdáleně připomíná Duke Nukema, drsnej vzhled, drsný hlášky. K dispozici je pár zbraní, hodně munice a dalších blbinek jako brnění, zdraví atd. a cílem je proklestit si cestu přes hordy nepřátel. Pojem přesila zde nabývá trochu jiného významu, asi v málokteré hře se hráč dostává do situace, kdy proti němu jdou někdy desítky a chvílemi snad i stovky nepřátel. A tak nezbývá, než držet levé tlačítko myši a posílat je všechny tam, odkud přišli.

Proti SE se mi prostředí zdála více stereotypnější, postrádal jsem pár zbraní (namátkou si vzpomínám na motorovou pilu, nebo plamenomet) a celkově jde vidět, že šlo o první díl, kde ještě vše nebylo vychytané.

Hry tohoto typu se musí dávkovat opatrně, zapnout na hoďku, vypnout mozek a trochu si u toho odpočinout, protože myslet tady opravdu není třeba. Můj konečný čas se zastavil na něco málo přes čtyřech hodinách a hrál jsem to asi čtyři nebo pět dní, hru shozenou pořád na liště a když jsem měl chuť, tak jsem si to na chvilku zapnul.

Pro: Není nutné přemýšlet, vypadá to docela dobře.

Proti: Není nutné přemýšlet, později dost stereotypní.

+11
  • PC 70
Pamatuji na jednostránkovou recenzi v Levelu a dva malé obrázky, které tenkrát vypadaly pomalu jako z jiného světa. Serious Sam byl ve své době HW náročný a jen málokdo si ho mohl dovolit na plné detaily. Zároveň se jednalo o pravděpodobně první masovou střílečku, u které laufy nikdy nevychladnou a zástupy nepřátel se počítají na tisíce...

Grafický rozdíl mezi původní hrou a HD není z hlediska hratelnosti tak zásadní. Kosení nepřátel neztratilo nic na svém půvabu, jen je tady znát určitá nezkušenost autorů, hlavně co se level-designu týče. Vyčetl bych jen nevýraznou hudbu a mírně přehuštěné pasáže v uzavřených prostorách, kde se při velkém počtu emzáků dost těžko pohybuje a při vysoké obtížnosti už na Normal se tak některé části stávaly poněkud frustrující.

Moudro ze závěru hry při pohledu na sto-padesáti metrového Mentala:
It ait´t the size that matter, it´s how you use it!

Obtížnost: Normal
Čas: 4hod 52min
Zářezy: 3967/4499
Score: 202 216 710

Pro: Samtastic!

Proti: Sam I Am!

+11
  • PC 75
Serious Sam kdysi patřil k mým nejoblíbenějším střílečkám. S kámošem jsme ho prošli několikrát na nejrůznější obtížnosti a způsoby nastavení. Dnes už mě SS moc neláká, ale když se pak objevila HD verze, musel jsem si ji jednou projít a to navzdory tomu, že nepřinesla prakticky nic nového krom enginu a grafiky. Ono je to tak vlastně dobře. Když remake, pak si představuji něco, co když člověk má, už ho nikdy nenapadne zahrát si tu starší verzi. Třeba u tematicky blízkého Painkillera je to opačně – tam mě už nikdy nenapadne zahrát si HD verzi. Ovšem SS:HD je skutečně remakem jak má být, protože vylepšuje a obohacuje, ale nijak nemění původní obsah.

Tím by komentář k HD verzi mohl i skončit, ale jak jsem řekl – původní verze pro mě už neexistuje, takže…

Serious Sam je na první pohled takovým pokračovatelem odnože nenáročných stříleček jako byl Doom, Quake a další. A skutečně to tak prvních asi pět-šest levelů vypadá, ale potom náplň SS plynule přechází v obrovské řeže založené na arénách a spawnu mnoha monster. Opatrný postup, zákeřně rozmístění nepřátelé a nelineární úrovně se ještě tu a tam párkrát vrátí, ale nikdy ne v natolik velkém měřítku, abych si dovolil označit SS za pokračovatele Doomovek. Jelikož mě to vždycky táhlo k opatrnému postupu místo frenetické akce, byla to právě první polovina hry, která mne bavila nejvíce. Ale to není jediný důvod, proč se mi zdá, že někde v polovině hry, asi tak po seskočení do kanálu (příhodné…) jde kvalita hry do kelu. Celá hra totiž vystřílí všechnu munici právě v té první půlce a pak už je to jen o setrvačnosti – jestli hráč vydrží až k bossovi.

Zbraně jsou až na pár výjimek klasické – bročka, kulomet, raketomet… Vrcholem pak je jeden ze symbolů celé série a to kanon, čili hra na kuželky s fakt hodně velkou koulí. Ale v druhé polovině hry seženete 1-2 nové zbraně a to je sakra málo.

To samé nepřátelé. Jsou to vymazlené potvory. Spousta, na jednu stranu roztomilých, na stranu druhou vražedných potvůrek s různými schopnostmi, na které platí různé taktiky. Nechybí mnoho a SS by překonal i enemácký ansábl Dooma 2 a to už je známka kvality. Ale opět… v druhé polovině hry najdete pouze 2 nové nepřátele a to navíc jen bosse.

A nejinak je to v případě prostředí. Celá hra je situovaná do Egypta. 15 různě velikých úrovní a všem vévodí písek. Ale zatímco první půlka hry přináší chrámy, hrobky, údolí, oázy… tak druhá polovina má prakticky jen ty chrámy.

Když se všechny tři věci skloubí dohromady, vznikne v druhé půli hry recept na nudu, kterou ale stále může spasit level design. Jenže i ten se kamsi vytrácí a jen málokdy se objeví úroveň, která má nápad. Pak už je to prostě jen frenetická akce, kterou zpříjemňují tajné oblasti. Chápu, že u mnoho hráčů nejsou secrety víc než jakési odbočení z cesty - když je cestou potkám fajn, když je nepotkám, hledat je nehodlám – asi tak nějak. Já to mám trochu jinak, což je i jeden z důvodů proč je můj finální herní čas obvykle až dvojnásobkem oficiálního předpokládaného času, který hra uvádí. Jen tak na okraj – SS po vzoru starých Doomovek nabízí i dvojici tajných úrovní. Je to jediný díl série, který tajné úrovně má.

Pár slov si zaslouží i sám velký hrdina Sam. Ten má v celé sérii dvě tváře. Tvář Dukenovskou v SS 1 a 3. A tvář idiotskou v SS 2. No a světe div se, pouze ta idiotská tvář mi přijde zábavná a vtipná. Takže v SS:HD jsem si vyslechl pár hlášek, ale že bych zaznamenal na tváři úšklebek, to bohužel ne.

Jedním z plusů SS je velmi kvalitní Coop. Nemluvím tu ani tak o nějaké vyložené potřebě spolupráce, ale o nastaveních, ze kterých pak vyplývá, jak moc budou hráči jeden na druhém závislí. Je možné zvednout nepřátelům zdraví, je možné omezit počet životů a stejně tak je možné, aby se o nalezené předměty museli hráči dělit. To obzvláště v případě zbraní vyvolává zajímavé situace…

Ještě si dovolím pár slov k bossovi. Mám ho totiž dole v záporech a bylo by dobré říct proč. Hlavní boss, ač je velký jak King Kong a ozbrojený jak letadlová loď, totiž vůbec nenabízí zajímavý bossfight. Krom utíkání a uhýbání je jeho porážka založená do jisté míry na náhodě. Když potřebujete toho velkého zmetka udržet na jednom místě a on se pořád hýbe, aniž byste s tím mohli cokoli dělat, není bossfight ani zábavný a ani vyžadující určitý skill.

Pro: Zbraně a nepřátelé, místy zajímavý design map, Coop režim, kvalitní HD verze, hudba, obecně první polovina hry

Proti: Závěrečný boss, místy zbytečně moc nepřátel, stále se opakující prostředí, obecně druhá polovina hry

+8