Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Serious Sam: The First Encounter

76
192 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
23.03.2001 PC
Vývojáři:
Croteam
Kdysi pradávno na Zemi probíhal boj mezi zlounem Mentalem a mimozemskou rasou Sirianů, která zanechala lidstvu mnoho svých artefaktů. Ve 22. století se Mental vrátil i se svou armádou a znovu zaútočil, tentokrát na lidi. Ti se v zoufalství rozhodli vyslat svého nejlepšího, nejdrsnějšího a nejodvážnějšího hrdinu, jménem Sam "Serious" Stone, pomocí Sirianských artefaktů zpět do minulosti. On jediný dokáže ve starověkém Egyptě přežít a překazit Mentalovi plány.

Hra je typickou FPS té doby, to znamená, že jsou zde veškeré atributy žánru. Od soubojů s bossy, hledání secretů, sbírání předmětů, zbraní, statistik na konci levelu, velkého množství nepřátel apod. Vždy vystřílíte jednu vlnu protivníků, popojdete dále a celé se to opakuje, dokud neabsolvujete finální bitku dané kapitoly a celé hry.

Jak naznačuje příběh, ocitnete se ve starověkém Egyptě, plného rozsáhlých levelů a řady nebezpečí, co tu na vás čeká. Nechybí ani humor, jímž je tato série proslulá. Během let vzniklo hodně dalších pokračování, Serious Sam: The Second EncounterSerious Sam II a Serious Sam 3: Before First Encounter. První dvojice dílů z let 2001/02 se také dočkala HD remaků.


Poslední diskuzní příspěvek

The First Encounter a The Second Encounter je dneska na Steamu ani ne za 18 kč (každá zvlášť, ne dohromady). I balíček komplet se všemu…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
"Sam I am" Toto je první hláška Sama "Serious" Stona který přišel jako blesk z čirého nebe. Malé a neznámé Chorvatské studio Croteam v roce 2001 vydali právě tuto hru, která byla vskutku nevšední. Otázka o jaký se přesně jedná žánr zde nebudu nějak rozebírat. Ono to je ve výsledku vlastně jedno, když dnes podobný styl "bezhlavého střílení stovky mega tupých nepřátel" vidíme i v posledních COD hrách.

Je tomu už více jak jedenáct let co jsem si poprvé hru vyzkoušel na pár minut u kamaráda.
Hra mě okamžitě zaujala a já ho musel požádat o půjčení. Kámoš se cukal ale nakonec podlehl. Jediná věc které jsem se obával byla prostá. "Rozjedu Sama na své plechové vykopávce?" Serious Sam mě totiž zaujal nejen svou hratelností ale hlavně grafickým zpracováním. Obával jsem se zbytečně a i na mé staleté šunce hra pelášila jako nadopovaný polní zajíc.

SS je a byla šílenost at už neobvykle přímočarým level designem, přímočarou hratelností, přímočarými nepřáteli. Opravdu by jste jen těžko hledali jednoduší hru.
Na druhou stranu před těma mnoha lety jsem byl ze hry unešen a to paradoxně kůly její přímočarosti. Nemusel jsem se totiž starat o nic jiného než jít dopředu a střílet a střílet. Jenže dnes už samotné střílení nestačí. Má Serious Sam něco co dokáže zaujmout dnešního hráče?

Grafické zpracování: Hru jsem před pár dny dohrál a i dnes v roce 2013 jsem s úžasem koukal jak hra vypadá. Hromada textur je zde na tu dobu až maniakálně detailních, písek vypadá jako písek, podlaha jako podlaha...efekty slunce, stíny, nasvícení, mlha, modely nepřátel. To vše vypadalo na rok 2001 naprosto skvěle.

Takové pozlátko si ale vybralo své daně, levely jsou malé a jejich design ničím nepřekvapí. Ale hádám že to takto bylo vytvořeno úmyslně aby to pasovalo do stylu hry. Jak jsem řekl vše je přímočaré.

Prostředí Egypta v němž se hra odehrává pro mě bylo velkým zpestřením. Ano vím že tu her z tohoto prostředí už bylo více než dost ale SS to prostředí dokázal tak věrohodně vykreslit a nemohl za to jen písek.

Nepřátelé: Je jich tu poměrně dost avšak hra dělá jednu zásadní chybu. Totiž všechny nepřátelé na vás pošle velmi brzy a vy už v půlce nikoho nového nepotkáte. To samé platí u zbraní, prostředí se nemění a stereotyp nastupuje rychleji a rychleji.

Naštěstí i dnes střílení stovek potvor je zábava a někdy i pořádná fuška. Nikdo se tu s vámi nemazlí a v průběhu hraní nebude vůbec problém zahlédnout na scéně stovky nepřátel valící se na vás jako slepice po flusu. Do toho si připočtěte skvělou tématickou hudbu, tunu Samových hlášek a pokud vám k zábavě vystačí samotný koncept hry máte vystaráno. Před lety to byla pecka teď už to taková sláva není. Pokud se ale potřebujete odreagovat je Serious Sam naprosto perfektní volbou.

Pro: Sam a jeho hlášky ,grafické zpracování, hudba, plynulá hratelnost, obří finální boss

Proti: Ke konci stereotyp, malé a nenápadité levely

+15
  • PC 70
Asi nejtriviálnější a nejpřímočařejší střílečka všech dob - berme v potaz, že secrety v SS (mimochodem cool zkratka) hrály spíše podřadnou roli a ammo se v levelech nacházelo ve stylu "nažer se a dalších 10 minut likviduj" - celkem rozumně bez snahy budovat jakýkoliv seriózní příběh, ale zároveň VELMI HRATELNÁ. Krájet ty ujeté obludky z ujetých prostředí je v SS díky pěkné a přehledné grafice, svižnému engine a prima řešených zbraních velká psina.

A ano, poněkud menší psina už byla např. taková žába zaseknutá za libovolnou texturou (AI, jak víme, zde fungovala v podstatě tak, že nefungovala) a znemožňující další postup. Ještě že ty mrchy kvákaly jak pominutý...
+14 +15 −1
  • PC 85
Serious Sam: First Encounter byl velice příjemný návrat. Croteam totiž stvořil možná poslední regulérní doomovku (či spíše dukovku), ve které nechybí nic na co jsme byli zvyklí v střílečkách z devadesátých let.

Celý styl hry je neskutečně arkádový a to už od úvodu, kde nás místo animovaného intra přivítá textové příběhové pozadí, jak vypadlé ze starých Nintendo nebo Sega her. Příběh nehraje velkou roli, ale je docela zajímavý - kdesi v budoucnosti vede lidstvo prohranou válku s mimozemšťany, vedenými nějakým Mentálem (opravdu nekecám) a jediná šance je vyslat vypatlaného, hláškující hrdinu zpět v čase do dob starého Egypta, aby jim tam nakopal prdel. V průběhu hry hledáte artefakty, procházíte prastará města i chrámy a postupujete přes hordy nepřátel k cíli kontaktovat mimozemšťany. Což se povede a vše končí v nejlepším, kdy Sam odlétá na mimozemské lodi najít Mentála.

Hratelnost je neskutečná. Ač hra ze začátku klame tělem a nechává Vás rozkoukat, v průběhy hry se akce zintenzivňuje a útočí na Vás desítky nepřátel najednou. V poslední misi jsem kupříkladu na jednom nádvoří pobil asi 400 potvor. Potvory jsou tupé, moc toho nevydrží, jediné co je zajímá je Vás zabít, ale je jich mnoho a občas Vás zkrátka dostanou. Hrdina je klasický "Duke", který občas nahodí vtipný komentář místa, nepřátel nebo situace.

S nepřáteli si tvůrci vyhráli ve stylu "pryč s realitou" A tak tu vedle sebe máme skákající kostlivce (připomínající vetřelce), velké mechy i obří mechy, obrněné škoripiony, něco jako žaby kterých útočí minimálně 50 najednou či létající harpyje (připomínající anděly). Nejvíce mě dali paradoxně zabrat býkové, kteří Vás naberou a odhodí několik metrů, nebo bezhlaví sebevražední atentátníci. Občas přijde boss, který je velký jak mrakodrap a zejména poslední boj byl megalomanský. Takhle nějak má vypadat závěrečný boss ze střílečky - obrovské, smrtelně vyzbrojenené a prakticky nezničitelné hovado.

Na jejich likvidací máte téměř klasické zbraně - počáteční nůž, pistole, jedno i dvouhlavňová brokovnice, thompson - což jsou zbraně, které brzy odložíte. Proč? Protože potřebujete palebnou sílu. Takže přichází rotačák, raketomet, laseromet a ultimátní dělo, vrhající všezametající a ještě vybuchující koule. Zbraně jsou jak má ve správné arkádě být naprosto přesné, rychlé a smrtící.

Ve hře samozřejmě nechybí spousta powerupů, občas nějakého to tlačítko a aby mozek při té řezničině nezahálel, dají se hledat secrety, které Vás dovedou k dalším zásobám i vtipným scénkám. Nejvíce mě pobavila monumentální pyramida, která se stiskem tlačítka změní v horu z bedýnek.

To vše v arkádově pastelkové, leč krásné grafice, kdy se můžete kochat všemi těmi nádvořími, budovami, palmami a soškami, občas obdivovat obrovské lokace a pokud Vás kochání přestane bavit, stačí vzít raketomet a trošku to přezdobit (sošky i stromy se dají ničit).

Zkrátka Serious Sam je poctivá arkádová střílečka plná perfektní lokací, nepřátel a zbraní s výbornou hratelností.

Pro: Grafika a celá egyptská výprava, zbraně, nepřátelé, oldschoolová hratelnost.

Proti: Pro někoho jen bezduchá střílečka.

+14
  • PC 70
Serious sam je snad nejtupější bezmyšlenkovitá akce kterou jsem kdy hrál. Do ruky dostanete zbraň a jen jdete a střílíte. Nutno ale říct že to co děla hru hrou tu prostě je a to je hratelnost. Nepřátel je docela slušné množství, navíc jich na vás obvykle půjde tak 50-100 takže se nudit rozohdně nebudete. Postupem času jsou nepřátelé samozřejmě silnější, vaše zbraně ale taky (někdy máte dokonce i dva typy, např brokovnice). O náboje nouze obvykle není, navíc se dají najít téměř na každém kroku.

Grafická stránka je výborná, navíc je hra krásně přehledná (což se nedá říct o druhém dílu). Délka hry ujde, navíc je tu ještě multiplayer který navíc obsahuje coop hraní.

Pro: hratelnost, multiplayer, typy a počet nepřátel, grafika

Proti: stereotyp, v jádru pouze tupá akce

+11
  • PC 65
(Přepsáno: 4. srpna 2014)

Ač se jedná o První Setkání, nebylo to mé první setkání se světem Serious Sama. Ve skutečnosti jsem jako první hrál Second Encounter, protože mi ho brácha dal před lety k narozeninám. I přes to “second” v názvu mě prostě nenapadlo, že je to nějaké pokračování, a že vůbec něco jako “first” existuje. Každopádně jsem si Sama velice oblíbil a stal se jednou z mých nejoblíbenějších her.

A to byla chyba, protože když jsem objevil First Encounter, měl jsem strašně vysoká očekávání. Po prvním dohrání jsem cítil něco jako zklamání. Kde jsou super zbraně, jako je plamenomet? Kde je motorovka? A kde jsou chlápci v monterkách s dýňovou hlavou a matorovkou? A kde jsou Zorgové? A kde je Serious Bomb? Teprve po dohrání mi došlo, že někteří nepřátelé a některé zbraně se objevili poprvé až v Second Encounter.

To by byl ale ještě ten menší problém. First Encounter je slabší i po mnoho jiných stránkách. Jednotlivé levely mi tak trochu splývaly, protože byly dost podobné, většinou zasažené do Egypta. Nepotěšilo mě ani to, že některé mapy jsou dost krátké (Suburbs, Dunes) a vlastně celá hra byla krátká (cca za 3 hodiny je hotovo). Moc mě nezaujala ani hudba, která byla většinou spíše nevýrazná, pouze atmosferická (bubnování), ač se mi fakt líbí ta, co hraje v mapě Dunes, ta se povedla :)

Je tak trochu i zvláštní, že hra, která je známá tím, jak je akční a plná nepřátel mi zpočátku zase tak akční nepřipadala. Ze začátku se trochu držela při zemi a moc těch potvor nebylo (zvláště oproti počtům v Second Encounter). Později, když už začala trochu větší akce, přišlo mi to z nějakého důvodu trochu nudný. Někdy akce vypadala totiž asi takhle - vlítnu do velké místnosti a ze všech stran se začnou objevovat kostry. Přede mnou jich vyběhne deset a za mnou deset. Když je postřílím, objeví se další ve stejném počtu. A takto se obměňují třeba dvacet minut, přičemž já už si říkám “Notak! Ať už je konec!” Po nich začnou ze všech stran vybíhat Behaded Kamikadze. Ti taky byli všude a brzy mi začali líst na nervy… Nechápu, jak můžou křičet bez hlavy, ale dobře!

Trochu mě štval i level design. On se dost blbě hodnotí, protože se jedná o velice netradiční hru s velice specifickým stylem. A level design tomuto stylu naprosto odpovídá, takže mu není co vytknout. Na druhou stranu jsem se místy nemohl zbavit dojmu, že nedělám nic jiného, než že jdu z místnosti do místnosti. V každé jen pobiju tunu monster a pokračuji dál. Velice lineární a monotónií. Někdy se stává, že cesta dopředu je zamčená a já musím jít cestou doprava, a pak doleva, tam se probojovat k tlačítku nebo k nějakému předmětu a dveře dopředu se pak odemknou. Kvalita level designu začne růst až ke konci, přičemž vrcholem je mapa Luxor. Kdyby v tomhle stylu byla celá hra, asi by byla o dost zábavnější. Osobně bych také zmenšil ty některé obrovské plochy, nebo aspoň zvýšil Samovu rychlost.

Bohužel, jak vidíte, díky Second Encounter vidím First Encounter velice negativně. Ale když to vezmu kolem a kolem - jsem vlastně velice nespravedlivý. Je to jako kdyby mi někdo slíbil, že mi dá tyčinku Mars a já si prostě začal z nějakého důvodu myslet, že mi dá dort, ač mi nic takového nesliboval. A až bych dostal Mars, tak bych si stěžoval “to není dort, jak jsem očekával…” - No… chápete, co chci říct? Možná, kdybych hrál First Encounter jako první, tak by to dopadlo mnohem lépe.

Každopádně jsme přemýšlel, že bych na prvního Sama mohl pohlížet jako na takovou oddechovku, kdy se jen vypne mozek, usedne se do křesla a kosení stovky nepřátel může začít. Ovšem to platí jen pro první dvě obtížnosti. Na Normal už to není oddechovka ani omylem. Překvapilo mě, že Sam je na Normal poměrně obtížná hra, hlavně díky tomu, že třeba Behaded Kamikadze bere až 50% zdraví jedním výbuchem, přičemž jich jsou všude stovky. Někdy je to dost divočina, při které jsem se fakt musel hodně snažit. Boj s žábami v aréně byl vskutku Hardcore...

Nakonec, abych tolik nekritizoval, rozhodl jsem se, že najdu na First Encounter deset pozitivní věcí:

1) Je to vůbec první Serious Sam. Kdyby nevznikl, tak by pravděpodobně nevznikli i další Serious Samové. First Encounter prostě zaslouží poděkování za všechny dobrý hry, co přišly po něm. On prostě přinesl do světa her to, co přinesl!

2) Celá tato záležitost je mnohem zábavnější v Multiplayeru. Skoro mi přišlo, jako kdyby tvůrci předpokládali, že to všichni budou hrát po netu. Stačí pozval třeba dva spolužáky ze školy a hle, hned je veselo. Jednak to není tak těžký (když umřu, tak se nic neděje. Kliknutím se zase obživnu tam, kde jsem umřel - no problem). Jednak to není tak zdlouhavé a nudné, protože ty tuny nepřátel se rozdělí mezi více lidí. Já se potom nemusím soutředit na takové množství potvor. Prostě bez party přátel to není ono.

3) First Encounter má poměrně zajímavý engine. Určitě stojí za povšimnutí, jak zvládá různé zrcadlové efekty, mlhu, odraz slunce “jako na čočce kamery” apod. Je tu dokonce Tech Demo level, kde si hráč může projít, co všechno engine umí. Poměrně slušné…

4) Sam má občas vtipné hlášky. Celkově je Sam poměrně humorná záležitost...

5) Občas je tu nutné zapojit mozek. Např. jsou tu zamčené dveře a úkolem je nalákat býka, aby je rozrazil. I final boss tu vyžaduje trochu jiný postup, než jen větší dávku olova.

6) Díky dvěma tajným mapám je důvod si to zahrát znovu. (A chcete-li achievementy, můžete zkusit HD nebo Revolution verzi).

7) Egypt je vlastně dost pěkné prostředí.

8) Oldschool pojetí. Secrety jsou zpět. Bossové jsou zpět. Statistiky jsou zpět. Měl jsem tehdy pocit, že v době Serious Sama se střílečky tak trochu vydávaly dost jiným směrem a Sam se tak trochu vrátil k takové té Doom atmosféře.

9) Sam přinesl nový žánr. Do dnes se hry s velkým množstvím potvor (Painkiller, Will Rock), nazývají “Serious Samovky”

10) Díky Samovi jsem poznal jednoho zajímavého člověka. Jsem šel kolem něj, když to hrál na notebooku. Dali jsme se do řeči a do dnes spolu furt něco paříme (Portal 2, Doom etc.).
+10