Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Killzone: Shadow Fall

22.09.2013
kompatibilní
64
49 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

What will you sacrifice for peace?

Jedna planeta, dvě etnika, dvě kultury, dva diametrálně odlišná pojetí fungování společnosti, navrch vztahy zjitřené nedávnou válkou. Zní to snad jako pretext mírumilovného soužití? Přesto Vekťané v záchvěvu solidarity nabídli polovinu své planety uprchlíkům z nyní neobyvatelného Helghastu. Od té doby uplynulo již třicet let a nebylo dne, kdy by nevratného rozhodnutí nezalitovali. Řešení? Důsledná segregace obou skupin bytelným valem namísto koexistence, v níž by bylo znovuvypuknutí konfliktu jen otázkou času. Obě společenství se ocitla ve Studené válce budoucnosti.

Vekťan Lucas Kellan v dětství přišel o otce během vysídlovacích pogromů z Nového Helghanu. Ujal se jej stínový maršál ISA Sinclair a Lucas šel v jeho stopách. Roku 2390 bilaterální vztahy v důsledku vekťanských sankcí a helghanského terorismu dosáhly nového dna a hrozí otevřená válka. Kellan proto spojí síly se sniperkou Mayou z druhé strany ve snaze zabránit nejhoršímu. Startovní titul pro PS4 a nečíslované pokračování Killzone 3 (2011) přešlo od lineárního k polootevřenému leveldesignu s ohledem na stealth přístup. Cíle mise tedy nezřídka splníte v pořadí dle vlastního uvážení.

Shadow Fall coby 1st party titul od Sony využívá repráčku a touchpadu ovladače Dualshock 4. Nalezené zvukové záznamy se tak linou přímo z ovladače a asistenční dron OWL se ovládá dotykem prstu. Tento létající pomocník stínových maršálů útočí, omračuje, zaštiťuje, poskytuje lanový skluz a hackuje. Deaktivovat alarm nebo kontrolovat servisního bota tedy nemůže být snazší. První zhruba polovičku hry strávíte sami, druhou ve společnosti parťačky likvidující označené cíle. Multiplayer až pro 24 hráčů snížil počet tříd na tři (Assault, Scout a Support) s odemykatelnými dovednostmi.

Kooperativní mód až pro čtyři hráče přidalo DLC Killzone: Shadow Fall - Intercept (2014).


Poslední diskuzní příspěvek

Potkal mě supr čupr krásnej game breaking bug v 8. kapitole. Po cutscéně zasouvání toho fialového cosi mě to tady hodilo za texturu, takže konečná. S rozmrzelným povzdechem restartuju checkpoint a zjišťuju, že se hra chytře uložila přesně po té cutscéně, takže jsem stále seklý za neviditelnou zdí. Ok, zatnu zuby, zrestartuju celou scénu a prásk, přestávají fungovat komplet všechny skripty, tahle budova se nezhroutí a nenačte se ani další sekce mapy (tady). Tohle musim teda vydejchat.

edit: Jen co jsem to dopsal, tak opraveno. Já totiž ty dveře musím vykopnout 2x teď. Jednou je vykopnu s tradiční animací a nic se neděje. Dveře otevřené, budova se nehroutí. Když se ale vrátím zpátky na ono místo, tlačítko pro vykopnutí zůstává aktivní. Tak to zmáčknu znova, najednou se spustí ta správná skriptovaná animace. Borec sice kope do prázdna, ale barák jde k zemi. Hallelujah! Ten checkpointový systém je každopádně nějaký rozbitý, podobných bugů jsem po reloadnutí potkal víc, ale tenhle mi teda zavařil.

Každopádně i bez toho bugu nejhorší Killzone. Klasická launch rychlokvaška, která povětšinou naprosto postrádá atmosféru původní trilogie a působí spíše jako techdemo. Ale kouká se na to fakt dobře, to jo. Na 7 let starý titul klobouk dolů, některé scenérie fakt stojí za to.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS4 50
Původní Killzone trilogii jsem si i přes jistá technická omezení konzole PS3 užil a od pokračování s podtitulem Shadow Fall jsem očekával mnohé. V první řadě především bytelnou válečnou FPS, kterou Shadow Fall paradoxně není. Jasně, furt se tam střílí, jasně, stále je to přímé pokračování původní trilogie, ale pocitově je ta hra úplně někde jinde a namísto atmosférické akční hry jsem dostal odosobněný nablýskaný launch titul bez duše, jehož největší devízou je překrásná barevná grafika.

Pryč je ponurý Helghan a jeho úporné dobývání. Nyní se příběh odehrává na oběma stranami obývané Vektě a celá hratelnost spočívá spíše v menších přestřelkách a bloudění po lokacích. První půlka hry funguje vcelku standardně. Příběh působí poutavě, graficky hra vypadá vskutku impozantně a u řady výhledů jsem si říkal, jestli jsem něco podobně detailního u lineární FPS kdy vůbec viděl. A to je prosím Killzone: Shadow Fall už 7 let starý. Nutno však podotknout, že grafika není takhle vypiplaná úplně všude a některé interiéry jsou vlivem nedodělaného či glitchujícího nasvícení docela ohyzdné.

Postupem času ale klasické řadové nepřátele nahrazují jejich odolnější oštítované varianty, vojáci s energetickým polem či hyperodolní roboti. Najednou se velká část nepřátel stává otravnými bullet sponges, před kterými jsem byl nucen neustále prchat. No a znáte to pravidlo: jakmile nestačí na skolení nepřítele pár výstřelů, je to otrava. A vskutku, ze zábavného akčního střílení se stala otravná systematická nuda.

Další problém vidím v mírně otevřeném prostředí, které často působí, jako kdybych hrál na multiplayerových arénách pospojovaných tunely (mulťák jsem nehrál, ale vůbec bych se nedivil, kdyby to MP mapy opravdu byly). Přestřelky jsou často nepřehledné a kvůli tomu, že hra není tak jako předchůdci úzký skriptovaný koridor, trpí tím tempo. Na můj vkus je to všechno až přehnaně komorní a opravdové bitevní vřavy jsem téměř nedočkal. Místo toho jsem neustále hackoval nějaké terminály, odklízel si z cesty jakési krabice s výbušnými robůtky, obcházel automatické věže. Prostě všechno, jen ne nějaká masivní rambo akce. A upřímně, je to na hovno. Podobnou hratelnost v propracovanější podobě čekám od nějakého akčního RPG, ale rozhodně ne od původně lineární válečné sci-fi střílečky.

Během hraní jsem narazil na řadu bugů spojených s ukládáním a jeden z nich byl vyloženě game-breaking (viz). Checkpointy jako takové jsou rozmístěny dobře, ale reloadnutí pozice na několika místech rozbíjí skripty, což je u exkluzivního PS4 titulu docela s podivem.

Killzone: Shadow Fall mě zklamal. Nečekal jsem a ani nechtěl revoluci. Těšil jsem se "jen" na vizuálně vypiplaného nástupce a dostal jsem odfláknutou hru, která mění řadu zajetých věcí, přidává řadu zbytečných prvků a ve výsledku není ani zdaleka tak zábavná, jak by mohla a asi i chtěla být. A lacině useknutý konec tomu jen nasadil korunu.

Pro: grafika a epické scenérie, první polovina hry, občas atmosféra, David Harewood

Proti: zbytečné herní prvky na úkor pořádného střílení, nástup otravně odolných nepřátel v druhé polovině hry, nepřehledný level design, skomírající tempo, zabugovaný save system, neuspokojivý konec

+17
  • PS4 100
Tak takhle si predstavuju perfektni hru

Pribeh - koridor - grafika. Tady je to tak paradne vyvazeny a udelany ze jsem sevaz sam divil ze mi tahle serie takovou dobu unikala. Dostala se mi do ruk uplnou nahodou a jsem za to stane rad protože jsem si hru nádherné užil.

Asi nejvíc právě proto ze jsem od hry nic nečekal, dal jsem ji do ps4 jen kvůli tomu že už teda když ju mam pujcenou. A v tub chvíli se to stalo. Zacalo mne to moc bavit. Pribeh začal odsypat, a hra jela a jela a jela az byl konec. Prostredi byli ruznorody, trosku mi to pripominalo unreal 2 tam se taky prostredi menilo a nepamatuju si dve stejny. Pribeh a koridor. Podle mne strilecky maji mit koridor. U takovyhle hry strasne lituju toho ze takhle neudelali novyho dooma.

Mimochodem tahle hra mne nakopla k zahrani 2ky a 3ky a u 2ky jsem si vzpomek proc mne to nezajimalo. 2ka ac graficky paradni mela nohy v betonu. Kdyz sem mel prvni ps3 tak jsem zkoušel demo a po pár chvílích mě přestalo bavit. Taky kvůli tomu že jsem presel z pc mysoklavesnice na joypad a prvni strilecky mi dali zabrat vcetne prvniho resistance ta serie se mi taky spoustu let vyhybala. Ale to jsem odbocil

Pro: Perfektni hra. Vic takovych. Grafika, pribeh.

Proti: Nic

+8 +10 −2