První dojem z Dead Man´s Hand nebyl moc dobrý. Hra hráče v tutorialu nabádá, aby střílel do všeho, čím se dá střelbou pohnout. Aby si tím udržel svou krvežíznivost, působil díky tomu větší poškození a získal víc bodů. Díky kterým pak můžete otevřít pár bonusových misí. S tím souvisí první nepříjemnost. Citlivost myši, i přes nejnižší nastavení v menu, je pořád dost vysoká. Vlastním jen jednoduchou třítlačítkovou kancelářskou myš bez vlastního tlačítka na citlivost. Musel jsem si tedy zvykat na velkou citlivost.
Což ve hře, která je svým zasazením zaměřená na pomalé střílení, není to pravé ořechové. Kurzor mi nedržel tak, jak jsem potřeboval a nabíjení starých pušek či revolverů je dost pomalé. Netrefit se tedy znamenalo vypadnout z těžkopádného rytmu. Střílení do všech možných dekorací není tak zábavné jak by asi autoři chtěli. Ač jsem si chtěl držet krvežíznivost a snažil jsem se postupovat rychle, bránil mi v tom pomalý pohyb mé postavy. Podivný kolizní model tomu také nepřispíval. Kde grafika nechtěla, tam se to propálit nedalo. Spousty oken nebo škvír se nedaly propálit. Hra nedovolila často propálit ani mezery v zábradlí či jiné podobné překážky. U nepřátel je to naopak. Často jsem měl pocit, že sna střílejí skrz zdi. Vyvážená obtížnost nade vše. Bohužel na úkor, někdy dost podivných, mechanik.
I tak není Dead Man´s Hand moc těžký. Na střední obtížnost jsem většinu misí a bossů udělal na první pokus. Lékáren a nábojů se všude válí habaděj. Hra je striktně lineární a nepřátelé se objevují pomocí skriptů. Po protnutí neviditelné linie se jich pár objeví a tak pořád dokola. Takto zastřelíte každou druhou misi jiného bosse, doku na mapě neobkreslíte obrázek USA.
Přes nevalný první dojem mě hra po nějaké době začala bavit. Zvykl jsem si na pomalý pohyb na míření i na rozstřelitelné body v okolí, které mi pomáhaly držet krvežíznivost a začalo mě to bavit. Velkým plusem je skvělý hudební doprovod. Atmosferické jižanské rytmy se mi přesně trefily do vkusu. Skvěle a nevtíravě podbarvují atmosféru romanticky zpodobněného divokého západu. Dead Man´s Hand Obsahuje všechny důležité klišé, nebere se moc vážně a je skvěle (přestřeleně) nadabován. Bohužel, v době kdy mě to začalo pořádně bavit, byla hra už skoro na konci.
Melodie v menu je tak dobrá, že jsem si jí při každém spuštění musel poslechnout celou. Také jsem se naučil něco o pokeru. Vlastně jsem si to ve výsledku docela užil, ale chce to trochu trpělivosti.
Což ve hře, která je svým zasazením zaměřená na pomalé střílení, není to pravé ořechové. Kurzor mi nedržel tak, jak jsem potřeboval a nabíjení starých pušek či revolverů je dost pomalé. Netrefit se tedy znamenalo vypadnout z těžkopádného rytmu. Střílení do všech možných dekorací není tak zábavné jak by asi autoři chtěli. Ač jsem si chtěl držet krvežíznivost a snažil jsem se postupovat rychle, bránil mi v tom pomalý pohyb mé postavy. Podivný kolizní model tomu také nepřispíval. Kde grafika nechtěla, tam se to propálit nedalo. Spousty oken nebo škvír se nedaly propálit. Hra nedovolila často propálit ani mezery v zábradlí či jiné podobné překážky. U nepřátel je to naopak. Často jsem měl pocit, že sna střílejí skrz zdi. Vyvážená obtížnost nade vše. Bohužel na úkor, někdy dost podivných, mechanik.
I tak není Dead Man´s Hand moc těžký. Na střední obtížnost jsem většinu misí a bossů udělal na první pokus. Lékáren a nábojů se všude válí habaděj. Hra je striktně lineární a nepřátelé se objevují pomocí skriptů. Po protnutí neviditelné linie se jich pár objeví a tak pořád dokola. Takto zastřelíte každou druhou misi jiného bosse, doku na mapě neobkreslíte obrázek USA.
Přes nevalný první dojem mě hra po nějaké době začala bavit. Zvykl jsem si na pomalý pohyb na míření i na rozstřelitelné body v okolí, které mi pomáhaly držet krvežíznivost a začalo mě to bavit. Velkým plusem je skvělý hudební doprovod. Atmosferické jižanské rytmy se mi přesně trefily do vkusu. Skvěle a nevtíravě podbarvují atmosféru romanticky zpodobněného divokého západu. Dead Man´s Hand Obsahuje všechny důležité klišé, nebere se moc vážně a je skvěle (přestřeleně) nadabován. Bohužel, v době kdy mě to začalo pořádně bavit, byla hra už skoro na konci.
Melodie v menu je tak dobrá, že jsem si jí při každém spuštění musel poslechnout celou. Také jsem se naučil něco o pokeru. Vlastně jsem si to ve výsledku docela užil, ale chce to trochu trpělivosti.
Pro: skvělá hudba, obsahuje snad všechny western klišé, velká a atmosferická nadsázka, skvělý dabing
Proti: děsivý první dojem, příliš pomalý pohyb, hodně krátké, odfláknutý kolizní model při střelbě