Shadow Ops: Red Mercury

Shadow Ops vůbec není špatná hra. Vlastně je to celkem solidní řežba. Je to hodně rychlé. Vyžaduje neustálé soustředění a rychlé reakce. V lineárním postupu na hráče nabíhají nepřátelé po desítkách. Nepřítel vykoukne zpoza zdi a hned střílí. Je důležité mít rychlou reakci a střílet dřív. Každé nabití zásobníku jsem musel vážit, protože na to často není vůbec čas. Díky nemožnosti uložit hru během mise je na místě i trochu rozvážnější postup. Tento přístup je podle mého správný. Přispívá k většímu napětí a díky krátkým misím nefrustruje.

Hru jsem zkoušel rozehrát na třetí ze čtyř obtížností. Hned od začátku jsem trpěl nedostatkem munice. Dokonce takovým, že jsem chvílemi neměl náboje ani v pistoli. Snížil jsem tedy obtížnost o jeden stupeň a najednou bylo nábojů víc. Nepřátel pořád stejné množství a hra se stala mnohem zábavnější. Bohužel Shadow Ops trpí stejným nešvarem jako třeba single kampaň Condition Zero. Nemůžete sebrat zbraň od padlých nepřátel a munici nechávají jen občas.

Shadow Ops se rozhodně netváří, že by bylo něčím víc než brutálně arkádovým béčkem. Důležité je si pořádně zastřílet a pocit ze střelby je výborný. Nepřátelé netrpí syndromem potřeby dvou zásahů do hlavy v pozdější fázi hry. Celou herní dobu jsou to opravdu lidé. Jen jich nabíhá víc ve výhodnějších pozicích a jsou lépe ozbrojeni. A když vás zaměří, dokáží vás překvapivě rychle zabít. Sbírání a vracení se pro lékárny se do tohoto typu hry opravdu nehodí. Ničí to dynamiku akční hratelnosti. Musím jen kvitovat, že druhý Call of Duty přinesl do žánru auto-heal. Hodil by se už tady.

Příběh hry v cut-scénách je tak vážný a tak béčkový, až mě to trochu ubíjelo. Představte si, kdyby svět fungoval jako ve filmu Poslední Akční Hrdina. Hlavní hrdina všechno vystřílí, bez zranění přežije a na konci se políbí se svou milou. Je to béčko plné toho největšího klišé jaké si umíte představit. Bohužel se, na rozdíl od Posledního Akčního Hrdiny, bere dost vážně a hra tím dost trpí. Je to prostě tupé. Nepomáhá tomu ani epická hudba, kterou jsem nemohl poslouchat. Naopak grafika, prostá barev, postavená na nenáročném a rychlém Unreal 2 enginu, vykresluje přesně to, co hra potřebuje.

Na Shadow Ops: Red Mercury hráč potřebuje klid na soustředění. Je potřeba vypnout všechny ostatní části mozku a jen se odreagovat u dobře zpracovaného střílení. Hra to není úplně krátká a celou herní dobu si drží svou kvalitu.