bukrrCZ

2824

J.B.

Momentálně rozehráno

Novinky z domova

The Last Oricru
Cesta do středu země

Red Faction: Armageddon (HC) Prostě střílečka z roku 2011. Mně tyhle "AAA tupé střílečky" dost chybí, takže i přesto, že to není nejuctivější pokračování Red Faction, tak jsem si to užil.
Ticho jako v hrobě

Dark Souls II: Scholar of the First Sin (SC) Nejslabší ofiko soulslike hra. Nejsilnějí neofiko soulslike hra.
Zvířecí instinkt

Feudal Alloy (HC) Metroidvania, která si mě kupovala 8 hodin herního času. 8 hodin jsem jí zapínal s tím, že jí dohraju a splním tak jeden úkol letošní výzvy. Nakonec jsem jí vypínal s tím, že bych si klidně dal nášup.
Na vážkách

Soldier of Fortune: Payback (HC) Nepochopitelně nezábavná a špatná hra. Tady ani nepomůže moje záliba v jednoduchých střílečkách.....
Svaz spokojeného hraní

Vivisector: Beast Inside (HC)
Hippokratova přísaha

Dying Light 2: Stay Human (SC) Komentáře se snažím omezovat jen na Herní výzvy, abych moc nezaplevil komentářovou sekci svým obecným plkáním, ale tady u toho zklamání jsem se musel trochu vybrečet. Abych se držel svého pravidla, použil jsem DL na soft verzi jednoho letošního úkolu. Vampyr mi ovšem ve virtuální poličce leží už dlouho.....
Rodina nadevše

Greak: Memories of Azur (HC) Po Guacamelee! a Guacamelee! 2 jsem hledal další "nedoceněné" metroidvanie a vyskočilo mi Greak. Bohužel s mojí představou metroidvanie se Greak moc neshoduje a spíš se jedná o logickou skákačku, která si vypůjčuje něco málo ze zmíněného žánru.
Vzkaz ze záhrobí

Ghostwire: Tokyo (HC) Japonská neokoukanost v super kulisách. Jen snad i ten semi open world v druhém Evil Within byl o něco lepší.
Vzhůru do oblak

Stories: The Path of Destinies (HC) Příjemné překvapení v rodině rogue lite, které se z ní snaží vymanit označením "time loop".

1. Devorian: Left Behind, The Last Oricru, 1428 shadows over silesia,
2. The Dark Pictures Anthology: House of Ashes, bioshock 1+2, deep rock galactic,Underworld Ascendant, half life?, black mesa?, spelunky, la mulana, portal, arx fatalis, legend of grimrock, soma, red faction 1+2+armageddon?, hollow knight, metro, dark pictures ant house of ashes
3. Guacamelee!, Guacamelee! 2, black mesa (SC)
4. crash bandicoot, sonic, okami, maneater, seasons after fall, feudal alloy
5. soldier of fortune payback, operation flashpoint: dragon rising, operation flashpoint: red river ubersoldier 2, numen contest of heroes, 7 dní a 7 nocí, damnation, call of juarez cartel, armikrog,
6. stalker série, metro série, atom rpg, inmost,
7. vampyr, two point hospital
8. tell me why, Brothers: A Tale of Two Sons
9. Resident Evil 7: Biohazard, Castlevania: Lords of Shadow, vampire the masquerade, infamous, castlevania 1+2, darkwatch, bloodrayne, legacy of kain, the incredible adventures of van helsing?,
10. Destroy All Humans!, bioshock infinite, Gravity Rush 1+2, Owlboy, AER Memories of Old, A Story About My Uncle

Dostal jsem se do životní fáze, ve které se těším na nové Call of Duty. Jak se takové fázi říká?

Však kucí a holky na Kotaku ví-> 11 Years On, Mirror's Edge Is Still A Masterpiece
13 Years On, Mirror's Edge Is Still A Masterpiece

__________________________________________________________________________________________________________________
Herní kousky v hledáčku >>

Steelrising - 8. září 2022
Evil West - 20. září 2022
Modern Warfare 2 - 28. řijna 2022
The Callisto Protocol - 2. prosince 2022

Atomic Heart - 2022 ######ber
Uncharted: Legacy of Thieves Collection - 2022
Wanted: Dead - 2022

TBD/TBA

Wo Long Fallen Dynasty
High On Life
Kill The Justice League
System Shock Remake
Gungrave Gore
Witchfire
Pragmata
Avowed
Fable
Cultic
Scorn
The Outer Worlds 2
Alan Wake 2
Warhammer 40,000 Space Marine 2

___________________________________________________________________________________________________________________

Srdeční záležitosti <3
(hry/herní série, z kterých se vyklubala obrovská překvapení; dlouholeté klasiky; opakovaně hrané hry; hry, které ve mně zanechaly něco víc)

Dink Smallwood - na seznamu mám mnoho her, které drží prvenství v něčem. U Dinka to není jinak - první RPG, které jsem dohrál. Hra, která mi ukázala, že hry nejsou jen koridorovky s přesně vytyčenou cestou. Když jsem náhodou při testování fireballu zjistil, že stromy mohou shořet, prvotní impulz byl samozřejmě zapálit všechno v okolí a co se nestalo, za jedním ze stromů byla cesta ke kupci s rychlobotkami.
Duke Nukem 3D - Duke pro mě byl vždycky mnohem víc, než třeba legenda Doom nebo desítky podobných her. Duke mi dovolil ničit stěny a platit za boob flash. Má plno blbých vtípků, které jsem pochopil tehdy a má plno vtípků, které jsem pochopil až časem. Podobně jako Dink, i Duke je prostě sranda hra, která se (ne)bere vážně. A já (blbý) vtípky můžu.
Dark Messiah of Might and Magic- prostě viz. komentář, tahle hra zraje jako víno
BioShock Infinite - imerze a tím bych mohl přestat popisovat Bioshock. Rapture je nejlepší místo/město, které videoherní sféra kdy viděla. Columbia je velmi těsně za ním. Odkaz mám na Infinite, ale v tomhle případě patří láska všem třem dílům. Nejslabší dvojka je důvodem, proč tuhle sérii vůbec miluju.
Mirror's Edge - Mirror´s Edge jsem nemiloval na první dobrou. Láska k ní rostla časem a s každým dalším dohráním jsem si jí zamiloval víc a víc. Podle mě strašně nedoceněná hra, která je akční i bez divokých přestřelek. Takhle povedený parkour má snad už jen Dying Light.
Wolfenstein: The New Order- New Orderu jsem před vydáním v roce 2014 nevěnoval moc pozornosti, o to víc jsem byl samozřejmě potěšen, jak skvěle se hraje - po 6 letech je gunplay pořád zábavný, a jak dobře vypadá - od technické zpracování po design. Další hra, která má jistou úroveň humoru/nadsázky a odlehčuje od jinak drsné herní náplně. Hrozně mě baví téma, které vychází ze skutečných událostí, ale nějakým divným způsobem se zvrhne a tohle navíc má nácky. Není potřeba asi víc.
Uncharted 4: A Thief's End- čtvrtý díl odkazuji proto, protože si myslím, že to bylo nádherné a důstojné zakončení dobrodružství hlavních hrdinů. Uncharted je série, kterou miluju kvůli postavám, dialogům a interakcí mezi postavami. Herní náplň v prvním díle hapruje, ale s dalšími díly šla kvalita jenom nahoru. Neuvěřitelný, co s tak jednoduchým konceptem jako je hledání pokladů v Naughty Dog dokázali. A "odbočka" v podobě Lost Legacy není nikde bokem. Beru jí jako plnohodnotnou součást série, která na mě dokázala zafungovat i bez Nathana, což jako... respekt.
God of War - jako v případě Uncharted, i tady platí, že láska patří všem dílům v sérii. God of War kombinuje řezání, rubání, sekání, trhání, kopání a další lahůdky, s řeckou mytologií a to je téma, která mě baví od prvního přečtení Pověstí od Petišky. God of War bylo s každým dílem jen lepší a lepší a je neuvěřitelný, že v podstatě blbý mačkání 4 tlačítek dokáže zabavit na desítky hodin. Díl z roku 2018 je bez pochyby jedna z nejlepší her, které jsem hrál a v rámci série je to velmi povedená změna a posun, ale zároveň si drží svoje mojo z původních PS3 her.
Prey- přiznávám, že Prey jsem ještě nevěnoval tolik pozornosti jako jiným hrám z mého seznamu, ale už po prvních pár hodinách jsem věděl, že tohle je další moje budoucí stálice. Když pominu už klasické Arkane větvení a možnosti, Prey má fenomenální prostředí. Má nejblíže tomu, co mi nabízí Bioshock série. Zároveň se jedná, jako v případě třeba Wolfa, o další alternativní historii. Prostředí, design nebo prostě blbý zasazení na vesmírné stanici je prostě nejvyšší úroveň herního... všeho.
Dark Souls - "dark souls je snad nejtěžší hra na světě" ozývalo se všude kolem roku 2012. Moje herní ego zavelelo a koupil jsem tuhle hru ve slevě na Xbox 360 za 299 kč tuším. Tenkrát zněl plán jasně "dohrát to". Nahrál jsem něco lehce přes 80 hodin a dostal jsem se jen do Crystal Caves. Nezajímal mě lore, nezajímal mě design nepřátel nebo prostředí, nedokázal jsem ocenit to, jak je hra těžká v soubojích a zároveň (docela) fér. . Nikdy jsem ale nepatřil k těch hardcore lidím, co to hráli na blind. Zároveň si obecně nerad cokoli spoileruju, takže wiki ano, ale jen po dohrání oné části. Nechápu, jak někdo dokáže hrát Dark Souls, seknout se v jedné lokaci třeba 7 hodin a pak se po těch 7 hodinách dostat do jiné lokace a pamatovat si, co a kde mi řekla tamta postava. Taky musím zmínit, že jsem samozřejmě neoddělitelně patří Bloodborne a Sekiro: Shadows Die Twice. Zároveň je důležitý docenit fakt, že i když existuje řada podobně stavěných her, žádná nedokáže nakombinovat všechno tak jako Dark Souls. Vždycky má taková hra nějaký, pro mě, zásadní nedostatek.
Batman: Arkham Asylum - kombinace akce, plížení a hádanek mi nikdo před rokem 2009 nedokázal prodat. Ono možná ani neexistovalo to, co by mi to mohlo prodat. Další prvenství, ve kterým hrála strašně důležitou roli komiksová stylizace. Dokonce jsem hru podchytil včas, hned při vydání, ještě předtím, než se s ní roztrhl hype pytel. Jedno z největších herních překvapení vůbec a pořád hratelné ještě dneska. Další díly si dám hrozně rád, ale Arkham Asylum má skvělou atmosféru a díky jednoduché zápletce dává děj, zasazení a vlastně všechno ostatní perfektní smysl. Pirátská verze také obsahovala jeden z nejlegendárnějších proti pirátských bugů, kdy se nedalo dostat do ventilace pomocí kontvičky.
The Elder Scrolls V: Skyrim - prostě láska, viz. komentář