Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Pragmata

17.04.2026
84
32 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pragmata je sci-fi akční adventurou a novou značkou od studia Capcom.

Na měsíční výzkumné stanici pod kontrolou umělé inteligence se astronaut Hugh Williams střetne s Dianou, androidem s vzezřením malé blonďaté holčičky. Společnými silami pak musí z nepřátelské stanice uniknout.

Vyjma řešení environmentálních hádanek a překonávání překážek pomocí jetpacku nás čekají i souboje. Ty tu jsou ozvláštněny o hackovací minihru. Hughovy zbraně totiž nepřátelským robotům jen tak neublíží, dokud je Diana, kterou Hugh nosí na zádech, neoslabí příslušným hackem. Zatímco je čas zpomalen, ale ne zcela zastaven, aplikujete řešením oné minihry hacky, které vám přidávají bonusy a oslabují nepřátele v závislosti na jejich náročnosti.

Hra si prošla turbulentním vývojem. Původně byla oznámena v roce 2020, vyjít měla v roce 2022, ale od té doby byla několikrát odložena a nakonec vyšla v půlce dubna 2026.


Poslední diskuzní příspěvek

Mne to teda hrozně zklamalo. Došel jsem daleko, ale nedohrál jsem to. Pro mne nesmyslná obtížnost, pořád jen boj s tuhými protivníky a pak ti bossové? To všude pořád musí cpát samého bosse?

Ale souboje mne bavily o tom žádná, ale u těch bossů ty jejich úrovně, to bylo hodně trapný :D

No ne jedna páčka u toho padla. No k tomu, abych měl špatnou náladu a deprese, že to nedám, idéal :D

Pro mne škoda, přitom prostředí a obě postavy mne bavily :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Pragmata byla v mém hledáčku už od oznámení. A jelikož Capcom jako vývojářské studio mám rád, dovolil jsem si mu plně věřit. Krom oznamujícího traileru a pár popisů mechanik jsem všechny další ukázky i demo ignoroval. Chtěl jsem do toho jít s minimem informací, takže jsem vlastně krom toho, že hra nabídne puzzloidní combat a parťačku vám bude dělat malá holčička, moc nevěděl. O to víc jsem pak byl překvapený a nadšený z toho, jak kompaktní a ucelené dílo Pragmata je.Ukazuje, jak může i jednoduchá stavba hratelnosti skvěle fungovat, když se během herní doby postupně přidávají nové nápady nebo obměny už zavedených mechanik. Můj čas strávený s hrou byl jedno velké potěšení a v této recenzi se vám ho pokusím předat. A snad i přesvědčím ty z vás, které demo naplno neoslovilo.

Přirovnání, které mi během prvních pár hodin neustále běhalo hlavou, je Dead Space smíchaný s animáky od Pixaru. Máte tu vesmírnou základnu, hrdinu v robotickém obleku a sice ne hordy rozličných zrůd, ale stejně smrtící roboty. I přes to má děj obrovské srdce, které je právě dost podobné tomu, co umí kultovní animační studio.

Hrajete za Hugha, člena vyšetřovacího týmu vyslaného prověřit lunární výzkumné zařízení, které se náhle odmlčelo. Jak asi tušíte, věci se rychle zkomplikují. Hugh zjistí, že řídící AI systém stanice, IDUS, se utrhl ze řetězu, a z lidí, kteří měli být na základně přidělení, nezůstal nikdo k nalezení. Ztracený a sám nakonec narazí na podivnou, dětsky působící androidku Dianu a společně se musí pokusit IDUS opravit a najít cestu zpět na Zemi.

Hlavním středobodem příběhu je právě vztah Hugha a Diany. Tvůrci už v prvních minutách hry umně nastíní jeho motivaci i zárodky osobnosti, které se naplno rozvíjejí během společného putování lunární stanicí Cradle. Jejich cesta se dotýká témat jako hledání vlastního místa, otázka toho, co je rodina, a čeho si na světě, respektive na Zemi, vážíme.

                                                                     Celá recenze zde!  

To je ale víceméně jediné. Ve výsledku jde o naplňující, semknuté dobrodružství, které dělá věci dobře. Ano, rozlohou je to menší hra, ale o to víc je funkční. Nabízí spoustu detailů, velmi milý a povedený příběh a drobné nedostatky tím kompenzuje na plné čáře.

Pokud hledáte akci se srdíčkem, která vás bude odměňovat a není zbytečně natahovaná, tady neuděláte chybu. Za mě adept na jednu z her tohoto roku.

Pro: Sympatické postavy a povedený příběh Vymazlený gunplay a hratelnost, Hra vás neustále odměňuje a motivuje, Zajímavé prostředí a zasazení, Challenge dostupné v shelteru

Proti: Občas repetetivní náplň misí, Místy mohlo být interakcí mezi hlavními protagonisty více

+19
  • PS5 85
Hurá. Pragmata po necelých 6 letech vyvázla ze spárů vývojového pekla. “Take this!”

Oznamující trailer z roku 2020 na mě působil, jako by vyšel z nějakého nápadu Hidea Kojimy. Dokonce i postava astronauta svým designem připomíná maskota Ludense. Prochází pustými ulicemi New Yorku a prozkoumává prostředí, když tu narazí na osamělou holčičku. Oba vzhlédnou k obloze, kde je vidět jiná planeta, a najednou se obloha rozbije na tisíce kusů. Nejsou totiž na Zemi, ale na vesmírné stanici do níž narazil satelit. Vesmírné vakuum začne všechno vysávat, včetně obou protagonistů. Podaří se jim aktivovat záchrannou síť a dopadnou na povrch Měsíce, našeho Měsíce. A ona planeta, na kterou se dříve koukali, je Země. KONEC 

Samotný trailer ve mně vyvolal vlnu nadšení, ale i spoustu otázek ohledně příběhu. Čekal jsem nějaký filozofický mind f***. Něco na úrovni mrtvých dětí spojující Břehy ze záhrobí, ale jen ve vesmíru. Zkrátka toho Kojimu. Překvapivě se tohle nekoná a překvapivě mi to nakonec vůbec nevadilo. Protože Pragmata je v jádru hlavně hrou a více se podobá hrám z dob PS2 a počátkům PS3, a zároveň pojí moderní trendy. 

Oceňuju celkovou svižnost příběhu, která jde ruku v ruce s hratelností. Samotná zápletka je sice už stokrát viděná a předvídatelná, ale stojí pevně na ústřední dvojici – vesmírném opraváři Hughovi a androidí holčičce Dianě. Tohle duo se může zařadit hned vedle ostatních „taťkovských simulátorů“ typu The Last of Us nebo God of War (2018). Velmi rychle jsem si obě postavy oblíbil. Bavilo mě poslouchat jejich konverzace, které vedou při průzkumu lunární základny. Neustále si mají co říct a Diana má plno dotazů ohledně toho, jaké to je žít na Zemi. Stejně tak mě bavilo pozorovat její reakce na dárečky, které jí můžete dát v podobě REM (Read Earth Memory). 

Hratelnostně se jedná o povedenou metroidvanii, která klade důraz na průzkum prostředí a environmentální hádanky. Nesnaží se hráče zahltit zbytečným a neužitečným sbíráním předmětů. Ano, jsou zde klasické deníkové záznamy nezvěstných vědců à la Resident Evil, hra se ale více zaměřuje na odměny v podobě různých upgradů a modifikátorů. A že jich je spousta až do konce hry! Bavilo mě se postupně vracet do dříve navštívených lokací a zkoušet, co a kde se ještě dá najít. 

Rozhodně jsem zvědavý, s čím Capcom přijde v případném pokračování. 

PS: Nakonec tam ten Kojima trochu je. Režisér hry Yonghee Cho dříve pracoval na Metal Gear Rising.
+12