Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Call of Duty: Modern Warfare 3

75
370 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
online > online akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
08.11.2011 PCPS3X360Wii
19.06.2018 XOne
Vývojáři:
Infinity Ward, Sledgehammer Games (sekundární), Treyarch (Wii verze)
Oficiální stránky:
http://www.callofduty.com/mw3
Vývoj Modern Warfare 3 poznamenala nepříjemná událost, kdy se Infinity Ward, studio stojící za touto sérií, potýkalo s problémy s jejich vydavatelskou společností Activision. V důsledku toho dala většina zaměstnanců studia výpověď a odešla založit nové studio. Zbývající lidé v IW si uvědomili, že vývoj sami nezvládnou a pozvali k němu ještě vývojářská studia Sledgehammer Games a Raven Software, která své úsilí soustředila hlavně na multiplayerovou stránku hry. O vývoj singleplayeru se opět stará především Infinity Ward.

Příběh začíná krátce po konci Modern Warfare 2, kde jsou USA okupovány Ruskou federací a John Price a John "Soap" MacTavish jsou na útěku. Podobně jako v předchozích dílech se hráč ujme role ještě několika dalších postav. Nejdůležitější z nich je člen US Army Delta Force Derek "Frost" Westbrook, ex-Spetsnaz Yuri a člen britských SAS Marcus "Michael" Burns.

Jak už bylo řečeno, hra přímo navazuje na Modern Warfare 2, kde se Američanům podařilo osvobodit Washington a nyní se chystají to samé udělat v New Yorku. Mezi další místa, kde se hra odehrává patří Londýn, Paříž, Berlín, Dubaj a mnoho dalších včetně, pro nás asi nejzajímavější, Prahy a jednoho hradu v českých horách.

Multiplayer prošel několika změnami. V první řadě byl překopán celý systém killstreaků. Ty se nyní nazývají pointstreaky a pro jejich naplnění není nutné jenom zabíjet nepřátelské hráče, ale body se připočítávají i za podpůrné akce jako je obsazení vlajky v CTF nebo položení bomby v S&D. Pointstreaky jsou rozděleny mezi tři herní třídy - assault, support a specialist. Pro každou třídu je dostupná jiná sada pointstreaků. Ze hry byly rovněž odstraněny nejotravnější perky, jako je Last Stand nebo Commando. Nechybí ani velké množství attachmentů pro zbraně, kde se jako největší novinka objeví tzv. hybrid scope. Oproti Modern Warfare 2 běží multiplayer na dedikovaných serverech, přítomna je i možnost hraní přes LAN.

O soundtrack ke hře se postaral Brian Tyler a Activision nešetřil ani na hercích pro dabing postav, a tak se mezi hlasy objevil například William Fichtner, Timothy Olyphant nebo Idris Elba.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Vstupujeme do éry, kdy se nad videohrami neustále stahují nějaká ta mračna. Developerům a publisherům svítí v očích často lákavý zelený dolar (euro, díkybohu, není tak rozšířené) a krmí své nedočkavé konzumenty polotovary uspokojivé chuti, ale bídné kvality. Jednou za čas internet řekne dost, ale prodejní čísla jejich snažení pohřbí. Do banky se už vezou pytle stovek milionů dolarů, které desetinásobně pokryjí už tak přemrštěný rozpočet. Bobby Kotick se opře do koženého křesla, nasadí ďábelský úsměv, zírá ven z okna a v hlavě mu už lítají nápady na tři díly dopředu. Je válka a v Activision vyhráli.

Tohle už dávno není o scénáři, grafice nebo zvuku. Jak svým chraplákem zmínil generál Shepherd ve dvojce, moderní válka vyžaduje moderní strategii. Klíčová je prezentace - bannery, postery, první obrázky, TV spoty, trailery. Do hajzlu, třeba i nějaký ten uniklý spoiler je v plánu. Hráči se chytí, kritici se chytí. Ve stoje pak salutují smradlavému trusu, protože voják na krabičce efektně kontrastuje s bílým pozadím. To panorama zdevastovaného Londýna a Berlína jim dává za pravdu. Myslí to upřímně a ani v nejmenším o svém přesvědčení nepochybují. Orwell by měl radost. Je válka a v Activision vyhráli.

Není války bez soupeře a Call of Duty našlo protivníka v Battlefieldu. Trojka vyrazila kupředu s arzenálem daleko lepšího enginu, žal, jsou dva díly pozadu, hype přepískli a sliby o vtahujícím singlu se rozplynuly. Zato zavedená sérka si s mdlými trailery přijela pro 9,3 milionů prodaných kopií za jeden den. Je válka a v Activision vyhráli.

Je to přesně takové, jak to hateři škodolibě celý rok spamovali. Každé tři minuty vykoukne nějaký programerský megaloman, zmáčkne červené tlačítko a srovná se zemí kilometr čtvereční, přičemž vám v neovladatelných naskriptovaných sekvencích řve do ucha, jak moc monumentální to je. Velice ráda se znásilňuje veškerá dosavadní estetika videoher, nechybí hysterické mačkání kláves, neustálý respawn, koridorová šablona, tuny testosteronových hlášek, časové elipsy, flasbacky i dokonale zbytečný flashforward. Totálně schizofrenní příběh funguje jako reklama na světové metropole. Z přívalu informací a jejich slepých uliček se nejednomu zavaří mozek. Z letargie občas vytrhne Tylerova heroická hudba a poslední mise, v níž se konečně nejde na věc zbytečnou oklikou (přesto chybí nějaké silné outro). Ale hlavně že to baví, viďte? Vždyť je válka a v Activision vyhráli.

I tak jsem nadšen. Jsem nadšen, že i naše generace má hry, které neupadnou v zapomnění. Modern Warfare 3 je nový Doom, System Shock 2 a Planescape: Torment dohromady. Zná své hráče a boří zavedené konvence, jen na to jde z druhé strany. O co víc je nenáviděn, o to víc nasbírá fanoušků. Genialita nabyla zcela nového významu.
+34 +36 −2
  • PC 95
Končí jedna válka, jeden příběh a jedna subsérie, která mi změnila herní život. Call of Duty jsem totiž poznal díky prvnímu Modern Warfare jako někdo, kdo hrál akční FPS jen v nejdelší chvíli a loučím se jako někdo, kdo očekává podzimní období právě kvůli novému dílu téhle (dnes již zaslouženě kultovní) značky. A není lepšího pocitu než s údajem 5:55 na časoměřiči odehraného času přečíst "Objective complete" a cítit, že to stálo za to.

Příběhové nitky se totiž rozuzlily a dopletly a vyšponovaný adrenalin v poklidu klesnul. A můžu bilancovat pozitiva..a jen pozitiva. Na koncept interaktivního průvodce válkou slyším nadávky ze všech stran, ale zrovna mně tento systém vyhovuje dokonale. Není nad to přesně vědět, co a jak udělat (zákysy naštěstí znovu nereálné) a podle pokynů něco rozbít, otevřít, nechat vybouchnout nebo se zavěsit na lano.

MW3 funguje skvěle i na poli emocí. Přestože ve válce není pro jedince místo, jsou to právě Yuri, Price nebo Soap, kteří mi s každým výstřelem přirůstali zase víc k srdci a nejeden dějový zvrat mi tak dal po téhle stránce pěkně zabrat. A stránka atmosféry a střídání prostředí? Na jedničku s hvězdičkou. Evropské metropole v troskách, africké dusno zalezlé pod uniformu nebo pražští vojáci v plné polní (zdravíme Dobromila, Nikolu a Ctibora!) potěší smysly každého rozjetého hráče.

Zkrátka a dobře - ten šmak COD ze mě doteď nevyprchal. Pořád jsem v koutku duše uprostřed ponorky, na palubě letadla i ve společnosti rozežrané hyeny. A pořád mě ten prst na spoušti setsakramentsky svrbí.

Pro: Pocit dokonalého završení trilogie, nezapomenutelná atmosféra, Yuri, dabing, mise v letadle

Proti: Možná lehká repetetivnost ve vřavě v metropolích, ale i to jen silně subjektivní

+29 +31 −2
  • PC 90
A je to. Ani ne po pěti hodinách hraní jsem v moři potu a řevu radosti a blaha završil onu epickou řež a zachránil celej svět aneb exkurze se zbraní v ruce po hlavních metropolích Evropy a vůbec světa se povedla na jedničku.

Hra se od prvního Modern Warfare řádně rozmáchla, především pak tím, že si tvůrci obstarali prvotřídní filmový esa. Například scénář napsal výbornej scénárista a režisér Paul Haggis a o dabing hlavních postav se postarali skvělí herci např. Timothy Olyphant, William Fichtner, Idris Elba a další. Už jenom tenhle fakt mi vykouzlil úsměv na tváři. Když jsem pak vlítnul do hry samotný úsměv nepadnul až do úplnýho konce. Co na tom, že je hra přescriptovaná. Nascriptovaný scény působí tak monumentálně a epicky a šíleně, že je musí milovat každej. Dalo by se říct, že celá hra je vlastně jeden velikej script. Všechno umocňuje parádní ozvučení, ale ani ne tak zbraní, jako okolních efektů právě během oněch script scén. Graficky se hra nemění od prvního Modern Warfare, vyloženě zastarale se však netváří a vlastně člověk nemá ani moc času se grafikou nějak zaobírat (důležitý je, že to rozjedete na max i na horších strojích). Tradičně skvělá hudba tentokrát v podání Briana Tylera dotváří obří epičnost, nutno ale říct, že Zimmer byl lepší.

Já jsem si jakožto fanoušek série CoD završení trilogie užil maximálnim možnym způsobem (mít po ruce doutník už by hořel). Nechtěl jsem hledat chyby, nechtěl jsem testovat co všechno je ve hře možný, chtěl jsem si hru užít jak to jen jde a je to právě onen zážitek, kterej vás při závěrečný scéně donutí řvát z plnýho hrdla a prožívat a hltat a milovat! Kdo zatratí moře skriptů a nazve je trapnými (nebo jinak) neni normální, protože to měl čekat. Teď už jenom nainstalovat BF 3 a doufat, že to bude horší. Jinak si svým způsobem užívání vyřvu hlasivky :)

Pro: spousta kulervoucích momentů, Praha, zvuk, John Price

Proti: snad jenom ta zastaralá grafika

+24 +27 −3
  • PC 85
HODNOCENÍ SINGLEPLAYERU:

Třetímu pokračování Modern Warfare jsem moc nevěřil. Jelikož mě dvojka už moc nepřekvapovala a přišla až moc standartní (když nepočítám perfektní kooperační mise), třetí díl zase ukázal, kdo je na poli válečných "no brain" akcí králem. Alespoň z pohledu singlu to tak je.

První, co praští do očí, je starý engine. Jistá technologická zastaralost tu sice vidět je, ale o to více překvapí, co tvůrci s tolik let starou technologií dokážou. Tentokrát mi huba padala hlavně z parádních světelných efektů. Proto občas zamrzí nějaká ta mizerná textura, zejména některé plochy v pozadí (jako např. hory) jsou v hodně nízké kvalitě (což je u CoD už pár let standartem). Naštěstí jich není zas tolik a mnozí si toho třeba ani nevšimnou. MW3 hlavně boduje v poměru grafika/výkon, což je pro mnohé stěžejním prvkem pro multiplayer a v tomto směru je MW3 v souboji s třetím Battlefieldem jasný vítěz. Samotný mulťák se s Battlefieldem porovnávat nedá. BF mi svou rozlehlostí vždy seděl více a proto se mu v MW3 nehodlám věnovat.

Bitvy jsou opět hodně epické, často jsem jen nevěřícně koukal na obrazovku, což mě někdy stálo i život. Skripty jsou povedené a až na jeden pád hry, kdy jsem běžel špatným směrem, jsem problém neměl. Trochu mě vadilo, že je hra až moc hrrr hrrr a nenechá mě na chvilku zastavit, natož taktizovat. Je to vidět i u spolubojovníků. Chovají se značně netakticky a hrnou se kupředu jak parta nesmrtelných terminátorů, aniž by se jakkoli kryli.

Zvuky jsou skvěle a na plné kule je to pořádnej rachot. Obzvláště povedený, i když tentokrát bez Zimmera, mi přišel hudební doprovod, který tentokrát boj doprovázel častěji, než kdy dříve. Jak je vidno, prvky realističnosti jdou mimo úplně. Hra opravdu spíše vypadá jak béčkový akčňák s áčkovými efekty.

Mimochodem, pád Eiffelovky byl boží. Dokonale mě při něm mrazilo v zádech.

85%

Herní doba kampaně: 6h 46min (nechápu, kdo to mohl dojet za 4 hodiny)

HODNOCENÍ KOOPERATIVNÍHO SPECIAL OPS:

Samotné coop mise mě celkem zklamaly. Mnohem lepší byly ty v Modern Warfare 2. Tady jsou až moc arkádové a málokdy se tam dostanete do opravdového boje. Většinou jde o takové malé přestřelky. Naopak survival mód je pořádná zábava kde se vyřádí opravdu každý! Coop 70% a Survival 90%.

Pro: neutuchající řežba, dabing a zvuky, HW nenáročnost a přesto pěkná grafika, oddychová hratelnost, příběh má spád, návštěva Prahy a dalších významných měst Evropy

Proti: některé nehezké textury, hra mě hnala kupředu až moc rychle

+20
  • PC 95
Co říct víc, co ve zdejších komentářích ještě nezaznělo? Co nového? No nic, samozřejmě (u tak exponované hry), ale snad bych mohl přihodit něco málo svých postřehů, které se mi nastřádaly v mozkovně těsně po dohrání závěrečného dílu minisérie. A řeknu vám, byl to opět neskutečně filmový sešup a to i bez dvou zakladatelů IW a také přesně ten typ hry, kdy dochází na slova klasika „Ještě jednu kapitolu a jdu spát“ tak často, že opakování písní Michala Davida v českém éteru je oproti tomu jen neškodnou recesí.

Trochu jsem měl obavy, že se vývojáři nebudou schopni byť jen přiblížit nastavené laťce z MW2. To nakonec není pravda a tento díl ten předešlý dokonce v lecčem převyšuje. Grafické stránce, myslím si, není nutné dávat nějak moc prostoru – jednoduše, výborně vypadá i na tak starém enginu. Zato hudební doprovod a celá zvuková složka (ať už šlo o dabing, zvuky zbraní, ruchy hroutících se budov), no jak to jen napsat, to je prostě vymazlenost vymazlená (být zosobněným zvukem a být zvuková složka této hry ženského pohlaví, osouložil bych ji do každého otvoru) a na sluchátkách s vyšším volume jsem měl opravdu autentické mrazení v zádech.

U příběhu a celkovém ukončení MW si možná mnozí z vás řeknou, že je moc patetický, ale já to fakt mám takto rád, a po skončení závěrečných titulek se mi po těle okamžitě rozlil takový ten vzácný pocit, který mívá člověk po zhlédnutí výborného filmu, k němuž mu mozek prostě vytvořil odpovídající chemickou reakci. Asi teď sám budu patetický, když napíši, že to, co jsem si sám “prožil“ v tělech několika vojáků, bylo něčím na hraně souznění, a ti, kteří bojovali po mém boku, mi totálně přirostli k srdci. Tato hra je skutečně o emocích, těch chlapských, těch, které vznikají na bojišti. Takových emocí je ve hře velké množství a z velké části je to díky perfektně naskryptovaným pasážím plných zvratů, někdy si i nečekaně a krutě pohrávajících s lidským vztekem a zármutkem. Asi ze mě mluví dojetí, ale jestli můžete mít takové pocity při sledování filmu nebo čtení knížky, proč by se nemohly dostavit po dohrání hry?

Závěrem už jen dovětek, že celý tento kus považuji za unikátní herní dílo, které mistrně završuje to, co bylo v roce 2007 započato a jsem skálopevně přesvědčen, že si všechny tři díly dám co nevidět znovu.

Pro: je toho hodně

Proti: je toho málo

+17 +21 −4