Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Adventury

Většina esenciálních VN už tady byla vzpomenuta, ale já bych ještě dodal Nekopara pro lehký slice of life, Baldr Sky a Muv-Luv Alternative, (Ne originál, ten za moc nestojí) pro sci-fi, Wonderful Everyday ~Diskontinuierliches Dasein~ pro mystery, The Fruit of Grisaia pro zajímavé postavy, Kara no Shojo pro detektivní thriller, Hoshi Ori Yume Mirai, Hoshizora no Memoria a White Album 2 pro kvalitní romantický příběh, Majikoi, Do Love Me Seriously! pro romanci s humorem, a z nukige Kyonyuu Fantasy, The Ditzy Demons Are in Love With Me a Monster Girl Quest! -part1-.
@pajmič (07.05.2020 13:46): Samozřejmě, 96 procent nemá vůbec smysl zapínat, 3 až 4 procent pokud by nebylo nic jiné a zbylé procenta (promile) patří mezi klenoty celého videoherního média. Otázkou tedy je, trefit se do správného titulu, když vizuálních novel vychází možná desítky až stovky měsíčně (a to nejen freeware, jen na Steamu jich přibývá mnoho a mnoho).
Díky za tipy, podívám se. Momentálně nehledám nic konkrétního. Nebaví mě horor, spíš drama nebo komedie a radši sci-fi, než fantasy. Na druhou stranu mám rád i historickou (detektivní) fikci.

Sex a erotika / porno může být, ale spíš vanilla. Skat, rape nebo pedo nezájem :-)

Jinak jsem si pred pár dny koupil na doporučení ségry Fashioning Little Miss Lonesome
Celkově Escape Zero série je výborná a ještě bych si dovolí přidat The Silver Case, už jen díky experimentálnímu vizuálu apod.
@Fingon (06.05.2020 21:03): Za milníky bych označil, tedy v kontextu toho, co jsem zatím hrál:

Tyto, a mimo to i jiné hry těchto tvůrců:

Kotaro Uchikoshi: Ever 17: The Out of Infinity a Nine Hours, Nine Persons, Nine Doors
Ryukishi07: Umineko no Naku Koro ni

A následně:

The Portopia Serial Murder Case - zakladatel žánru, stále zajímavá zkušenost
Snatcher a Policenauts - osobní díla H. Kojimy a především krásné "braky"
YU-NO: A girl who chants love at the bound of this world - remake zásadního titulu v žánru
428: Shibuya Scramble - 40/40 Famitsu, jen kdyby někdo přeložil i Machi...
Steins;Gate - jedna z těch populárních moderních VN, odobně ji neřadím na vrchol, ale skvělá

Případně i nějaké mixy:

Sengoku Rance - humor, humor a humor (a trocha erotiky)
Wonder Project J2: Corlo no Mori no Josette - obrovské charisma, podobně milou videohru jsem asi neviděl

No a pokud chceš experimenty:

Cosmology of Kyoto - mytologie a folklor, a to vše s obrovskou databází
Ushinawareta Rakuen - mnoho cest, jeden ostrov, číhající zlo
@Fingon (06.05.2020 21:03): 428 Shibuya Scramble, ta hra těží ze žánru VN co se jen dá a dělá to skvěle. I když to asi sám o sobě zásadní titul není, tak minimálně ukazuje co se s tím žánrem dá dělat.

Pak určitě Steins Gate, tyhle VN mi přijdou na seznamování s žánrem jako ideálka :)
Otázka na Dolina, Solidora, ale vpodstate na každého, který víc hraje vizuální romány :

Jaký byste mi doporučili (japonský, ale do angličtiny přeložený, klidně placený, pokud možno digitální distribuce), opravdu ZÁSADNÍ vizuální román?

Teď mi ani tak nejde o (literární) žánr, je mi jedno, jestli to bude kineticke nebo s miliony voleb, o množství sexuálního obsahu.

Momentálně hledám nějaký milník, srovnatelný (v rámci VNek) např. s Baldur's Gate II: Shadows of Amn, Myst, Indiana Jones and the Fate of Atlantis.

Kromě cz věcí (které jsem z legrace a z badatelskeho zájmu) dohrál prakticky všechny, několika eroge her jako Fatal Relations nebo My Sex Slave is a Classmate a prvních tří ace attorney jsem zatím nezkoušel nic...
Jinak je sranda, že Two guys from Andromeda (tvůrci Space Questu) v roce 2012 úspěšně zafinancovali Kickstarter kampaň a to jediné, co je od té doby venku, je Cluck Yegger. Ale tak prý letos už Space Venture bude... ;-)
@jvempire (04.05.2020 15:17): Ok. Já jsem sice žádný SQ pořádně nehrál (jen kdysi jeden díl, ale nějak mě to nechytlo), ale když to sem přidáš a napíšeš k tomu komentář, tak si to zahraju a pokusím se to i dohrát. Jen neslibuju, že to bude hned zítra, to bych se chtěl pustit do Someday You'll Return.
Zrovna jsem dohrál fan prequel k Space Questu, A Son of Xenon. Je to celkem krátké, ale jde o vtipný úvod k příběhu. Jedna obtížná hádanka, jinak se to dá projít celkem v pohodě. Za zahrání to podle mě stojí. Pro fandy Sierry povinně.
@Red (24.04.2020 18:23): Ceněný sice je, ale já jsem na tom nenašel nic, co by mě zaujalo. Snažil jsem se k něčemu dopátrat přímo u diskuze k Journey, ale bez úspěchu. Nejspíš pro mě tento typ vizuálních zážitků s nulovým hraním není.
@Pluto (14.04.2020 16:43): Hodnoceni jsou dulezita, neboj se je napalit hram, ktere jsi v minulosti dohral a casem ho muzes klidne pozmenit. Spouste her chybi jen par hodnoceni do toho, aby se jejich celkovy hodnoceni stalo "reprezentativnim".
@Tulareanus (14.04.2020 17:34): Já jsem kdysi míval paměť dobrou, ale zhoršilo se to ve škole, kde bylo potřeba hodně potrénovat krátkodobou paměť :-) Já se snažím dohrávat hry na jeden zátah (myšleno během pár dní, bez větších přestávek). Když si totiž dám přestávku pár dní, tak zapomenu, co se událo a těžko se do toho dostávám zpátky. Proto třeba epizodické hry hraju až poté, co je celá série kompletní.
@Richmond (14.04.2020 16:50): Sporadicky to tak býva v hrách býva, ale neboj, v Lamplight city si užij adventúrčenia dosť a hlavne pozor, lebo tie prípady vieš aj pokaziť a to má dopad na koniec. :)

@Pluto (14.04.2020 16:59): Tak ja som vždy trávil najviac času pri mojom najobľúbenejšom žánri RPG a tam ti tá hra veľakrát potestuje pamäť aj keď sa k nej dva týždne nedostaneš lebo ideš na dovolenku alebo máš veľa práce. :) Každopádne na pamäť som mal vždy šťastie. Druhou vecou je, že sa mi to nestáva často, ale už sa mi párkrát stalo, že som buď po druhom hraní hry alebo v kontexte stretnutia sa s iným titulom, ktorý mi predošlú hru niečím pripomenul, zmenil hodnotenie tej prvej hry.
@Tulareanus (14.04.2020 16:49): Já jsem na tom s pamětí už fakt tragicky. Když jsem znovu rozehrál Syberii, tak jsem si pamatoval akorát Valadilene, ale pak jsem vůbec nevěděl, kam se to dál posune. Jasně, pak jsem si občas vybavil nějaké úkoly či zádrhely nebo že už jsem tam byl. Ale i u profláklejších a několikrát hraných titulů zjišťuju, že dělám stejné chyby (nebo stejně uvažuju), jako při prvním hraní...
Rozehrál jsem adventuru Lamplight City. Jsem dost na začátku, ale vypadá to, že se vlastně jede bez inventáře. Předměty ačkoliv se mohou sebrat, tak nejosu dostupné a postava je pak sama použije. Protože nové hry hraju výjimečně, mám dotaz, zda je tohle častější výskyt nebo jen to udělal autor v této hře? Jako netvrdím, že to je špatně, člověk se pak asi soustředí spíš na dialogy a posun ve hře, takže nebrat to jako útok :)
@Pluto (14.04.2020 16:43): Tak ja mám asi výhodu v tom, že ak si spomeniem na konkrétny titul, tak si dosť veľa pamätám (preto málokedy hrám hry 2x, lebo mám rád to objavovanie a prekvapenie pri prvom hraní), takže si to viem retrospektívne ohodnotiť. Ale je minimálne cca 20-30 hier, ktoré som neohodnotil, lebo som si povedal, že som ich v minulosti hral málo a chcem sa k ním vrátiť a pekne ich prejsť (napr. Deus Ex, Omikron, Final Fantasy VII).