Fuminori Sakisaka má dopravní nehodu, při které mu zemře rodina a on samotný je vážně zraněn. Život mu zachrání operace mozku. Jeho vidění světa se ovšem změní. Všechno, co pozoruje se mění na vnitřnosti a krev. Lidé mu připomínají odporné zrůdy a jídlo má hroznou chuť. Když v nemocnici přemýšlí o sebevraždě potká Sayu. Záhadnou dívku, kterou jako jedinou vidí normálně.
Hororová vizuální novela Saya no Uta obsahuje tři různé konce. V Japonsku vyšla již v prosinci roku 2003. Původně byla hra přeložena pomocí fanouškovského patche. Společnost JAST USA však později oznámila její oficiální anglické vydání v roce 2013.
Saya no Uta mi byla doporučena když jsem se sháněla po nějaké hodně dospělé, temné visual novele, a tohle rozhodně splnila na 110%. Gore lovecraftovská estetika, mrazivý náhled do duše mentálně narušeného člověka, zcela otevřeně vyobrazené násilí včetně sexuálního - tahle hra je neskutečně explicitní a nezastaví se před ničím.
Ale pokud nahlédnete trošku dál, zjistíte, že je to ve skutečnosti vlastně jemný, smutný příběh o lásce, odtržení od světa a problémech s akceptací jak sebe sama, tak okolím. A to je, i když ne do takové míry - není každý z nás lovecraftovské monstrum pojídající lidské maso - něco, s čím se podle mě téměř každý dokáže ztotožnit.
Ale pokud nahlédnete trošku dál, zjistíte, že je to ve skutečnosti vlastně jemný, smutný příběh o lásce, odtržení od světa a problémech s akceptací jak sebe sama, tak okolím. A to je, i když ne do takové míry - není každý z nás lovecraftovské monstrum pojídající lidské maso - něco, s čím se podle mě téměř každý dokáže ztotožnit.
Pro: celková atmosféra, skvěle napsané, emotivní
Proti: příliš málo možností ovlivnit příběh, text přes obrázky (!), ne moc propracovaná vizuální stránka