Cosmology of Kyoto

Titul tvůrců Softedge, Cosmology of Kyoto, je netradiční edukativní adventurou z vlastního pohledu, která se naprosto vymyká ostatním hrám, které jsem měl možnost hrát. Naopak jde ale také o hru, kterou mám (jako jednu z mála) nainstalovanou řadu let a lze se k ní stále vracet.

Samotný příběh je zde upozaděn pro zvýraznění jednotlivých událostí, které vychází ze sbírky tradičních japonských příběhů Konjaku Monogatarishū. Jelikož jsem v dětství četl u nás vydané Japonské pohádky, tak jsem z části tušil, co mě ve hře může potkat. Titul jako takový byl veskrze pozitivně přijat odbornou veřejností, přesto však hra jako taková komerčně neuspěla, ať už svým zaměřením na minoritní počet hráčů ze západu se zájmem o historii Japonska (jde o rok 1995), tak i tím, že v samotném Japonsku tu dobu vládly veleúspěšné vizuální novely s erotickým obsahem a mimo to pohled na hlavní město v periodě Heian také nebyl - pro japonské hráče - příliš chytlavý.

Po koplikovaném spuštění nastává úvod, ve kterém je do jisté míry možno vybrat postavu pro nadcházející průchod Kyotem. Poté už je jen na vás, kam se vydat dříve – od trhu, ve kterém buddhistický mnich dokola opakuje mantru "Namu Amida Butsu" až po dům, ve kterém přebývá duch manželky, která dle všeho proklela svého manžela. Důležité je také dbát na karmu, nedílnou součástí hry je však také smrt hlavního protagonisty a jeho následná reinkarnace (i ve zvíře). Titul jako takový je podle znalých hráčů dohratelný za deset minut, stejně tak ale ve virtuálním Kyotu můžete strávit daleko více času. Množství obsahu je opravdu působivé. Hlavní předností tu ovšem encyklopedie, popisující podrobně veškeré dění.

Technické zpracování nejvíce připomíná animaci Monty Python od Terry Gilliama, hratelnost díky svému více či méne surrealistickému pojetí stejnojmennou sérii od 7th Level nebo i jde CoK formou přirovnat ke hrám typu Bad Mojo, The Dark Eye či Bad Day on the Midway. Výhled na dění tvoří snad jen čtvrtinu plochy, hraní to ale nijak neubližuje. Po zvukové stránce Cosmology of Kyoto vyniká, hlavně díky japonskému dabingu a občasnému zaznění povedené melodie dokreslující dění na obrazovce. Dnes je ovšem problémem spuštění, kdy i po nastavení kompatibility a barev na počet 256 dochází k pádům do operačního systému (mluvím o XP). Jediné negativum po stránce formy přímo ve hře je tak nemožnost přeskočení dialogů (respektive ve většině případů monologů). Některé uslyšíte mnohokrát, pokud se chcete věnovat Cosmology důkladněji.

V širším kontextu jde o zajímavý a unikátní titul, který přinesl do videoherního průmyslu něco nového a ve kterém je edukativní prvek příjemně sklouben s hratelností. Na druhou stranu není Cosmology of Kyoto ani zdaleka pro každého. Na druhou stranu, pokud hraní zkombinujete s četbou geograficky podobně situovaných povídkových sbírek jako je Vyprávění za měsíce a deště a Obraz pekla a jiné povídky, může jít o kvalitní výpravu do mytologie Japonska.

Komentář zakončím vystihujícím popisem Cosmology of Kyoto známého kritika:

A must-have, especially for anyone looking for a mature, meditative game that is a far cry from today's superficial releases. (R. Ebert)